Vyhodnocení a interpretace standardizovaného dotazníku

Zjištění, ţe kulturní akce navštěvuje 28 (60,9 %) pracovníků částečně vypovídá o celodenní angaţovanosti a časovém zaneprázdnění terénních sociálních pracovníků při sluţbě klientům. Značně omezenou dobu volného času věnují pravděpodobně jiným neţ kulturním aktivitám.

13 (28,3 %) se věnuje kulturní činnosti občas, 5 (10,8 %) respondentů se nevěnuje kulturní činnosti vůbec.

3.5.2 Vyhodnocení a interpretace standardizovaného dotazníku

Východiskem k vyhodnocení individuálního sebeposouzení respondentů se stal dotazník autorů C. Henniga a G. Kellera (příloha č. 2) a výše uvedená vstupní sdělení. Pro zjištění stresové náchylnosti jsou poloţky dotazníku zaměřeny takto:

poloţka A

U kaţdé roviny se provede součet hodnoty daných bodů. 0 znamená nejniţší a 24 nejvyšší míru náchylnosti k syndromu vyhoření v kaţdé z rovin. Součet hodnoty bodů souhrnně za všechny roviny vypoví o celkové míře náchylnosti kaţdého jedince k syndromu vyhoření. Celkově (tzn. součtem hodnot bodů všech čtyř rovin) lze dosáhnout hodnoty 0–96 bodů (medián číselné řady 0–96 =4 8,5); vyšší míra vyhoření hrozí těm jedincům, kteří vykazují počet hodnoty bodů vyšší, neţ je medián hodnotící číselné řady (Me = 48,5).

Výsledky výzkumu jsou názorně vyjádřeny grafy s příslušným komentářem pro kaţdou sledovanou skupinu respondentů ze sledovaného souboru, kteří byli do skupin zařazeni podle délky praxe v sociálních sluţbách (0–5 let; 6–10 let; 11–15 let;

16 let a déle). Grafy jsou sestrojeny tak, ţe předěl od niţšího k vyššímu stupni náchylnosti ke stresu a syndromu vyhoření představuje dosaţení hodnoty:

13–18 bodů (medián = 15,5) s vyšší tendencí ke stresu a

19–24 bodů (medián = 21,5) znamenající hrozbu nejvyššího stresového zatíţení v číselné řadě od 0 k 24.

Dosaţené hodnoty 0–6 (medián = 3,5) a 7–12 bodů (medián = 9,5) představují nízkou míru náchylnosti ke stresu.

(Vysoké hodnoty celkového součtu bodů ještě nemusí svědčit o syndromu vyhoření. Spíše mohou být podnětem k dalšímu pátrání po ţivotním stylu, resp. po stylech chování a vypořádávání se s problémy.)

Na základě získaných dat je proveden výpočet míry stresové náchylnosti u jednotlivých

respondentů:

1. Výpočet poloţky A je proveden součtem hodnot uvedených u otázek 1, 5, 9, 13, 17, 21.

2. Výpočet poloţky B je proveden součtem hodnot uvedených u otázek 2, 6, 10, 14, 18, 22.

3. Výpočet poloţky C jel proveden součtem hodnot uvedených u otázek 3, 7, 11, 15, 19, 23.

4. Výpočet poloţky C je proveden součtem hodnot uvedených u otázek 4, 8, 12, 16, 20, 24.

Součty hodnot bodů poloţek v dotazníku jsou podkladem k výpočtu míry náchylnosti k syndromu vyhoření u jednotlivých respondentů v uvedených rovinách.

Ze součtu hodnoty bodů byla vypočtena relativní četnost (i souvisící kumulativní četnost), která označuje míru náchylnosti k syndromu vyhoření v následujících grafech. Grafy představují vţdy čtyři dané roviny u příslušné skupiny respondentů zařazených do ní podle délky praxe v sociálních sluţbách:

0–5 let = 30 respondentů, tj. 65,20 % z celkového počtu 46;

6–10 let = 7 respondentů, tj. 15,20 % z celkového počtu 46;

11–15 let = 1 respondent, tj. 2,20 % z celkového počtu 46;

16 a více let = 8 respondentů, tj. 17,40 % z celkového počtu 46.

Naměřené hodnoty sebeposouzení respondentů, získané vyhodnocením bodů poloţek jednotlivých rovin (kognitivní, tělesná, citová, sociální) standardizovaného dotazníku (Hennig, Keller), jsou nejdříve stručně představeny vyjádřením relativní četností v grafu č. 21 a v příslušné tabulce č. 5 ještě absolutní četností a kumulativní četností. Čím vyšší je relativní četnost, tím vyšší míra stresové náchylnosti respondentů kaţdé ze skupin, které jsou uspořádány na základě délky praxe respondentů (0–5 let; 6–10; 11–15; 16 let a více).

Graf č. 20: Míra stresové náchylnosti respondentů vyjádřená relativní četností

0 – 5 let

6 – 10 let

11 – 15 let

16 let a více 0

0,2 0,4

kognitivní citová tělesná sociální

Tabulka č. 5: Míra stresové náchylnosti respondentů zařazených ve skupinách

Tělesná rovina Sociální rovina Citová rovina

Pozn.: Tmavé pozadí číselných údajů upozorňuje na vyšší míru náchylnosti k syndromu vyhoření.

Výsledky šetření, jeţ jsou názorně představeny v tabulce, potvrzují, ţe většina sledovaných pracovníků sociálních sluţeb není stresem, resp. syndromem vyhoření, bezprostředně ohroţena.

Náznaky náchylnosti ke stresu (13–18 bodů, medián = 15,5) vykazují ze skupin respondentů zaměstnaných

0–5 let: 3 v tělesné, 2 v citové a 2 v sociální rovině,

50%

Jde o vyšší stupeň náchylnosti ke stresu, resp. k syndromu vyhoření.

Nejvyšší stresové zatíţení, tj. 19–24 bodů (medián = 21,5), výzkum u ţádné respondenta vybraného souboru pracovníků neprokázal.

Grafy č. 21–24: Míra náchylnosti ke stresu a vyhoření – skupina respondentů s praxí 0–5 let (30 resp.)

Graf č. 21 Graf č. 22

15 respondentů 0–6 bodů (50 %)

15 respondentů 0–6 bodů (50 %) 15 respondentů 7–12 bodů (50 %) 12 respondentů 7–12 bodů (40 %)

3 respondenti 13–18 bodů (10 %) Graf č. 23

57,10%

Grafy vypovídají o tom, ţe v kognitivní rovině nejsou pracovníci této skupiny ohroţeni. V citové, tělesné a sociální rovině jsou pouze náznaky náchylnosti ke stresu, a to v citové u tří

(10 %), v tělesné u dvou (3,30 %) a v sociální rovině u dvou (6,6 %) sledovaných pracovníků.

Grafy č. 25–28: Míra náchylnosti ke stresu a vyhoření – skupina respondentů s praxí 6–10 let (7 resp.) 1 respondent 13–18 bodů (14,3 %)

Ze skupiny pracovníků s praxí dlouhou 6–10 let je v kognitivní rovině náchylný ke stresu a vyhoření jeden (14,30 %) z nich. V ostatních rovinách nikomu zasaţení stresem nehrozí.

12,50%

Míra náchylnosti ke stresu a vyhoření – skupina respondentů s praxí 11–15 let (1)

Tuto skupinu reprezentuje pouze 1 respondent. Hodnoty vyjádřené body svědčí o tom, ţe se tento jediný respondent přibliţuje k hranici stresové náchylnosti pouze v citové rovině.

Kognitivní rovina: 9 bodů (100 %) Citová rovina: 12 bodů (100 %) Tělesná rovina: 8 bodů (100 %) Sociální rovina: 5 bodů (100 %)

32: Míra náchylnosti ke stresu a vyhoření – skupina respondentů s praxí 16 let a více (8 resp.)

67,40%

V tělesné a sociální rovině v této skupině nejdéle zaměstnaných pracovníků v sociálních sluţbách příliš nehrozí syndrom vyhoření, avšak v kognitivní rovině je náchylnost zřejmá u dvou (2=25 %) a v citové rovině u jednoho 1=(12,50 %) sledovaných pracovníků sociálních sluţeb.

Souhrnné vyhodnocení poloţek v grafickém znázornění ukazuje, ţe míra náchylnosti 46 respondentů ke stresu, popř. k vyhoření, není vysoká a ţe promyšlenou prevencí mohou být od syndromu vyhoření uchráněni.

Grafy č. 33–36: Souhrnné vyhodnocení míry náchylnosti 46 respondentů ke stresu

Graf č. 33 Graf č. 34

20 respondentů 0–6 bodů 18 respondentů 0–6 bodů

26 respondentů 7–12 bodů 23 respondentů 7–12 bodů

5 respondentů 13–18 bodů

Graf č. 35 Graf č. 36

31 respondent 0–6 bodů 19 respondentů 0–6 bodů

13 respondentů 7–12 bodů 24 respondentů 7–12 bodů 2 respondenti 13–18 bodů 3 respondenti 13–18 bodů

Ohrožení respondentů stresem a syndromem vyhoření v souhrnu

Hodnoty získané kvantifikací bodového hodnocení odpovědí respondentů na otázky standardizovaného dotazníku potvrzují, ţe sledovaným respondentům nebezpečí syndromu vyhoření nehrozí. Výjimku tvoří 2,2 % ze souboru, kteří překračují medián 48,5 hodnotící číselné řady 0–96. Ţádný z respondentů ze sledovaného souboru nedosahuje hodnot nejvyššího stresového zatíţení (72–96 bodů, medián=84), tzn., ţe není ohroţen syndromem Burn-Out.

Graf č. 37: Ohrožení syndromem vyhoření u všech sledovaných respondentů

39,10%

58,70%

2,20%

0%

ohrožení Burn-Out

0-24 bodů 25-48 bodů 49-72 bodů 73-96 bodů