Vyhodnocení a interpretace nestandardizovaného dotazníku

(Otázky jsou řazeny tak, aby bylo moţné povaţovat délku praxe v sociálním zařízení za základ vyhodnocení dalších údajů.)

Graf č. 5 - Výzkumná otázka č. 3: Jak dlouho děláte tuto práci?

Z grafu lze vyčíst, ţe největší část respondentů pracuje v dané profesi do 5 let, a to 30 (65,20 %) ze 46. Dále 7 (15,20 %) respondentů pracuje v oboru 6 aţ 10 let, pouze jediný

(2,20 %) z 46 dotázaných vykazuje dobu praxe mezi 10 aţ 15 lety a 8 (17,40 %) respondentů pracuje v sociálních sluţbách 15 a více let.

Překvapivě vysoký počet osmi respondentů ze 46 (v oboru pracují 15 a více let) svědčí především o tom, ţe jim povolání vyhovuje a ţe jeho náročnost zvládají. Lze se pouze dohadovat, ţe ti, kteří vykonávají pomáhající profese do pěti let, nemusí být ještě rozhodnuti pro své celoţivotní povolání nebo zatím pouze hledají uplatnění na současném trhu práce. Zjištění, ţe mezi 10.–15. rokem je tu zaměstnaný pouze jediný člověk ze čtyřiceti šesti není zcela signifikantní. K tomu, aby bylo moţno tvrdit, ţe je tato doba praxe pro sociální práci kritická, by byl potřebný kvantitativně větší soubor dotazovaných a širší záběr sledovaných organizací. Pro ty, kteří v oboru vydrţí déle, je zřejmě tato profese skutečnou náplní jejich ţivota a oni se jí věnují jako svému poslání.

Graf č. 6 - Výzkumná otázka č. 2: Jaké máte vzdělání pro tuto službu?

V pomáhajících profesích pracovníci procházejí kurzem, zaměřeným přímo na specifické zaměstnání, které pracovník vykonává. Nejpočetnější skupinu tvoří respondenti se středním vzděláním ukončeným maturitou, a to 27 (58,70 %) ze 46 dotázaných. Ani jeden pracovník ze sledovaného vzorku nemá pouhé základní vzdělání. 15 (32,60 %) dotázaných má vzdělání středoškolské a navíc ještě kurz pro vykonávanou profesi. Vysokoškolské vzdělání mají jen 4 (8,70 %) dotázaní.

0%

58,70%

8,70%

32,60%

vzdělání

základní

střední s mat.

vysokoškol ské kurzy

Graf č. 7 - Výzkumná otázka č. 5: Které negativní rysy klientů se vás nejvíce

Nejčastějším negativním rysem klientů je agrese, která narušuje pozitivní vztah pomáhajících ke klientům, a v důsledcích oslabuje kvalitu práce. Vulgární komunikace negativně poznamenává prostředí, ve kterém pracovníci pomáhají klientovi, i kdyţ vliv daného rysu na ně je individuální. Někteří pracovníci vulgaritu příliš nevnímají, ale na jiné působí trvale. Pomáhající se někdy setkávají s určitým falešným vztahem a neupřímným jednáním klienta k nim. Nezájem klientů je moţné postupně překonat.

Graf č. 8 - Výzkumná otázka č. 6: Jak překonáváte negativní výroky klientů?

S negativními výroky klientů se ve své práci dotázaní setkávají velmi často. Pozitivně lze výroků klientů působit nenechalo, ale poměrně velká část, tj. 17 (37 %) dotázaných se nechává ovlivňovat podle svého momentálního rozpoloţení. Jen 4 (8,6 %) pracovníci s klienty bez ohledu na jejich negativní výroky komunikují.

37%

Graf č. 9 - Výzkumná otázka č. 7: Dokážete hned po příchodu ke klientům přenést na ně dobrou pohodu?

Pozitivní vliv na klienta by měl být v pomáhajících profesích zásadní a nezbytný.

Ze sledovaného vzorku dotazovaných se 29 (63 %) o to snaţí, 17 (37 %) jich pozitivní vliv na klienta určitě má. Získat vzájemný kladný vztah mezi klientem a pomáhajícím je záleţitost dlouhodobá a komplikovaná rozdílnou charakteristikou a jedinečností kaţdého klienta. Bezesporu bývá důleţité hned po příchodu navázat s klientem kontakt úsměvem, poukazem na to hezké, co má klient ve své blízkosti, apod. Jinak je vhodné zavést řeč na klientovy „koníčky“, na oblasti jeho zájmů, na četbu, na dojmy z televizních pořadů, z vycházky do přírody nebo do města apod.

Graf č. 10 - Výzkumná otázka č. 8: Jak předcházíte tomu, aby se vás příliš nedotklo negativní chování nebo slova klienta?

Stojí za pozornost, ţe 46 (89 negativní vliv, dovedou přerušit negativní pocitové stavy, reagují klidně a rozváţně.

Kaţdý pracovník mívá svou vlastní metodu, jak se obrnit proti všemu negativnímu ze strany klientů. On sám také musí uváţit, kdy je dobré navázat kontakt buď

Graf č. 11 - Výzkumná otázka č. 9: Dokážete naplno vnímat hezké počasí nebo předcházet syndromu vyhoření (viz kapitola Zdravý ţivotní styl).

Graf č. 12 - Výzkumná otázka č. 10: Z čeho dokážete čerpat optimismus v době, kdy nejste v práci?

Z odpovědí na danou otázku je zřejmé, ţe rodina, harmonické vztahy v ní, působí na emoce blahodárně. 20 (43,5 %) pracovníků čerpá svůj optimismus v rodinném ţivotě, ze svého vztahu k dětem, z celkové atmosféry domova. Je nepochybné, ţe optimismus jim přinášejí také různé typy zájmové činnosti, sport apod. Na tuto skutečnost poukázalo 18 (39,1 %) dotázaných a 8 (17,4 %) zájmovou činnost nekonkretizovalo. Nabízí se však spousta moţností: manuální tvůrčí činnosti, sběratelství, umělecké činnosti, sport, turistika atd.

Výzkumná otázka č. 11: Jaký vliv má na vás kontakt s dobrými známými?

Kontakt s dobrými známými a s přáteli je všemi dotazovanými hodnocen pozitivně. Vztah s přáteli, sympatickými a čestnými lidmi povaţují respondenti za povzbuzující a velmi důleţitý. Záleţí také na úrovni kontaktu, na tom, zda jeden druhého dokáţe pochopit a podle potřeby pomoci.

91,30%

Graf č. 13 - Výzkumná otázka č. 12: Co ještě vás v dobrém ovlivňuje?

Tento graf shrnuje všechny pozitivní faktory, které

působí na

respondenty zkoumaného souboru. Znovu

je tu

upřednostňována rodina, na druhém místě se objevuje motivace finanční, coţ je pochopitelné, protoţe v současné době není moţno tuto sloţku opomíjet. 19,60 % z kladných vlivů tvoří nejrůznější koníčky a z 15,20 % je to vliv příznivého počasí a pobyt v přírodě.

Výzkumná otázka č. 13

Víte jaký smysl má vaše práce?

Smysl své práce si uvědomují všichni sledovaní, tj. 46 (100 %) dotazovaných pracovníků. To znamená, ţe se věnují své práci s nejlepším vědomím jejího významu tak, aby smysl své činnosti opravdu naplnili a všechny její prvky dokonale zvládli.

Samozřejmostí je také vědomí, ţe kvalitu vlastní sluţby mohou dále zvyšovat a přispět tak k naplnění svého poslání. K tomu by mělo být zaměřeno i celoţivotní vzdělávání a odborný růst s upřednostněním zejména stránky metodické.

Výzkumná otázka č. 14

Má podle vás smysl zvyšovat si při zaměstnání vzdělání?

Úroveň vzdělávání v oboru zhodnotili svou odpovědí všichni jednoznačně kladně. Svědčí to o skutečnosti, ţe svoji práci vykonávají rádi a nehodlají odborně ustrnout. Chtějí nejen soustavně a pravidelně doplňovat své znalosti a zkušenosti, ale také zvládnout konkrétní manipulaci s klientem (práce s klienty na lůţku, na vozíku,

41,30%

15,20%

19,60%

23,90%

shrnutí ovlivňujících faktorů

relaxace v rodině počasí, příroda relaxace při koníčcích finanční motivace

s mentálně postiţenými jedinci apod.). Zaměstnavatel by jim mohl vyjít vstříc také tím, ţe by pro ně zřídil alespoň odbornou knihovnu, kterou by měli v centru k dispozici.

Graf č. 14 - Výzkumná otázka č. 15: Podílíte se sám/a na zvyšování svého vzdělávání?

Další otázka navazuje přímo na předešlou.

V odpovědích se konstatuje, ţe pracovníci se určitě nějakým způsobem na zvyšování svého vzdělání podílejí, jen (19,6 %) dotázaných odpovědělo záporně. Záleţí tedy zřejmě nejen na zájmu a moţnostech jednotlivých pracovníků, ale také na tom, jak vysokou úroveň mají semináře a kurzy, aby byly lákavé svým obsahem, náměty i úrovní přednášejících. Vyskytl se případ, ţe zaměstnavatel pracovníkům kurzy nebo přednášky nezajišťuje, takţe další vzdělávání musí pracovníci vyhledávat jinde. Zejména v tomto případě jsou mimořádně významné supervize, protoţe kaţdá z nich znamená setkání pracovníků téhoţ oboru a umoţňuje účastníkům řešit modelové problémy s klienty pod vedením specialisty objektivně.

Výzkumná otázka č. 16: Umožňuje vám zaměstnavatel účast na seminářích, výcviku a kurzech?

100 % pracovníků odpovědělo s jistotou, ţe všem jejich zaměstnavatel umoţňuje účastnit se seminářů, odborných přednášek a kurzů, coţ je dokladem skutečnosti, ţe vedoucím pracovníkům sociálních sluţeb záleţí na prohlubování odbornosti jejich podřízených. To znamená, ţe mohou této příleţitosti vyuţít k tomu, aby skutečně erudovaní přednášející poskytli účastníkům vzdělávacích programů stále hlubší vhled do daného oboru se zdůrazněním propojení teorie s metodikou práce.

80,40

% 19,60

%

zvyšování vzdělání

ano ne

Graf č. 15 - Výzkumná otázka č. 17: Využíváte mimopracovní aktivity rekreaci i dobré pohodě, vyuţívá více neţ polovina zaměstnanců 25

(54,3 %) a 9 (19,7 %) dotázaných jen někdy, 7 (15,2 %) dotázaných této moţnosti nevyuţívá. U 5 (10,8 %) dotázaných tyto aktivity nejsou nabízeny vůbec. I zde je důleţité, aby tyto činnosti měly patřičnou úroveň, aby účast na nich nebyla pro pracovníky ztrátou času.

Graf č. 16 - Výzkumná otázka č. 18: Jste spokojen/a s možnostmi celoživotního vzdělávání a s podporou svého zaměstnavatele?

40 (87 %) dotázaných je většinou spokojeno, nespokojení jsou pouze 3 (6,5 %). Další 3 (6,5 %) se

Graf č. 17 - Výzkumná otázka č. 19: Jak často vám zaměstnavatel poskytuje supervize?

28 (60,9 %) dotázaných potvrzuje, ţe zaměstnavatel většinou supervizi poskytuje, 18 (39,1 %) odpovědělo záporně. Protoţe lze supervizi chápat jako formu speciálního výcviku a také jako pomůcku k odbornému růstu, proto pomáhá nejen v profesi, ale v důsledku téţ vede ke sniţování pracovního stresu, tudíţ brání syndromu vyhoření. Její absence u 18 respondentů ze zkoumaného vzorku je závaţná.

Graf č. 18 - Výzkumná otázka č. 20: Věnujete se ve svém volném čase sportovní činnosti?

Aby si pracovníci udrţeli dobrou tělesnou i duševní kondici, je třeba věnovat čas některé sportovní činnosti. Získané údaje vypovídají, ţe dvě shodně velké skupiny o 16 dotázaných (kaţdá představuje 43,5 %), se jednak sportovním aktivitám věnují pravidelně, jednak se jim věnují pouze občas. Vůbec nesportuje 14 (13 %) respondentů. S ohledem na to, ţe sport patří k relaxaci a zdravému ţivotnímu stylu jedince, je zjištění sledovaného stavu znepokojující. K objektivnímu zhodnocení by však bylo třeba získat další údaje týkající se např. zdraví, časových moţností, jiných aktivit apod. sledovaných pracovníků. Uţitečné by bylo, aby organizace zajišťovaly svým zaměstnancům v pomáhajících profesích občasné společné sportovní vyţití – a to různého typu – např.

v nějakém rekreačním zařízení nebo dokonce v lázních, takţe by se mohli zcela odreagovat, zotavit a posílit svoji fyzickou kondici.

60,9%

Graf č. 19 - Výzkumná otázka č. 21: Navštěvujete kulturní akce?

Zjištění, ţe kulturní akce navštěvuje 28 (60,9 %) pracovníků částečně vypovídá o celodenní angaţovanosti a časovém zaneprázdnění terénních sociálních pracovníků při sluţbě klientům. Značně omezenou dobu volného času věnují pravděpodobně jiným neţ kulturním aktivitám.

13 (28,3 %) se věnuje kulturní činnosti občas, 5 (10,8 %) respondentů se nevěnuje kulturní činnosti vůbec.

3.5.2 Vyhodnocení a interpretace standardizovaného dotazníku

Východiskem k vyhodnocení individuálního sebeposouzení respondentů se stal dotazník autorů C. Henniga a G. Kellera (příloha č. 2) a výše uvedená vstupní sdělení. Pro zjištění stresové náchylnosti jsou poloţky dotazníku zaměřeny takto:

poloţka A

U kaţdé roviny se provede součet hodnoty daných bodů. 0 znamená nejniţší a 24 nejvyšší míru náchylnosti k syndromu vyhoření v kaţdé z rovin. Součet hodnoty bodů souhrnně za všechny roviny vypoví o celkové míře náchylnosti kaţdého jedince k syndromu vyhoření. Celkově (tzn. součtem hodnot bodů všech čtyř rovin) lze dosáhnout hodnoty 0–96 bodů (medián číselné řady 0–96 =4 8,5); vyšší míra vyhoření hrozí těm jedincům, kteří vykazují počet hodnoty bodů vyšší, neţ je medián hodnotící číselné řady (Me = 48,5).