Ukazatele výkonnosti procesů

3.3.1 Obecné ukazatele výkonnosti procesů

Charakter mnohých ukazatelů souvisí s jedinečností procesů, ale jsou určité ukazatele výkonnosti, které mají univerzální charakter a tak mohou být používány v řadě měření.

K těmto ukazatelům patří:

● průběžná doba procesu,

● efektivní využití doby procesu,

● celkové náklady na proces,

● efektivní využití nákladů,

● podíl neshod v procesu,

● úroveň Sigma způsobilosti,

● využití disponibilních kapacit procesu,

● počet registrovaných odchylek procesu.

V některých případech je potřeba nasadit další specifikované ukazatele výkonnosti kon-krétních procesů [13].

3.3.2 Ukazatele měření výkonnosti výrobních procesů

Další část práce bude zaměřena na výkonnost výrobních procesů, kterých charakteristiky budou popsány v následujícím textu.

Nejdříve je potřeba charakterizovat výrobní proces. Výrobní proces je souhrn techno-logických, manipulačních, kontrolních a řídících činností, kterých účelem je měnit tvar, rozměry, složení, kvalitu a spojení výchozích materiálů a polotovarů z hlediska požadovaných technicko–ekonomických podmínek vyráběného výrobku.

Ukazatele měření výkonnosti výrobních procesů jsou obvykle využívány pro účely opera-tivního řízení výroby. Systémy managementu jakosti počítají s měřením výkonnosti výroby pomocí ukazatelů produktivity, nebo ukazatelů jakosti.

K nejpoužívanějším ze škály ukazatelů patří:

● průběžná doba procesu,

● produktivita na pracovníka,

● produktivita stroje,

● produktivita kapitálu,

● výtěžnost vstupů,

● poměr materiálových nákladů k hodnotě shodných výstupů,

● průměrnou ziskovost na pracovníka,

● celkovou efektivnost zařízení,

● plnění norem výkonů u strojů a pracovníků,

● indexy způsobilosti strojů a procesu,

● podíl prostojů na disponibilní kapacitě strojů,

● hodnotu rozpracované výroby,

● počet dní setrvání zásob ve výrobě,

● obrátkovost materiálu,

● podíl neshodných výrobků k výstupům,

● strukturu průběžné doby procesu,

● počet odpracovaných hodin k výkonům,

● počet námětů na zlepšení výroby na pracovníka,

● pružnost reakce na změny ve výrobě a podobně [13].

Dále se blíže zaměříme na měření výkonnosti výrobních procesů pomocí měření ztrát.

Efektivní využívání strojů je jedním z ukazatelů stabilit procesů výrobních podniků a jeho sledování a vyhodnocování je nezbytnou součástí činnosti zodpovědných pracovníků podniku světové třídy.

Znalost jednotlivých ztrát a jejich analýza je základem pro pochopení možnosti jejich odstranění. K nejdůležitějším parametrům patří parametr typu CEZ (celková efektivnost zařízení) a parametr typu totální produktivity.

CEZ je označení parametru pro správné využívání strojního zařízení. Tento parametr ukazuje nejen na to, jak dobře je v konkrétním podniku strojní zařízení využíváno z hlediska provozních a ztrátových časů, dosahování potřebného kapacitního výkonu jakož i kvality výroby, ale svědčí i o dalších velmi důležitých faktorech, které ukazují na správné používání pracovních metod. Parametr celkové efektivnosti zařízení se zabývá třemi faktory ovlivňujícími využívání strojů a zařízení – mírou využití, mírou výkonu a mírou kvality.

CEZ se skládá ze třech parametrů. Prvním parametrem je parametr využití stroje, který říká, kolik procent doby stroj skutečně běží, když je potřebný pro plánovanou výrobu. Tento parametr se vypočte podle vzorce:

čas

V čitateli odečítáme od celkového času, pro který byl stroj k dispozici pro který byla naplánována výroba, prostoje, kdy stroj neprodukoval výrobky nebo z nějakého důvodu stál.

Mezi tyto prostoje patří plánované i neplánované opravy, údržba i přestávky, čas potřebný pro seřizování, nedostatek materiálu, nedostatek pracovníků a další neplánované prostoje.

Ve jmenovateli zlomku je celkový čas, pro který jsme měli stroj k dispozici a naplánovali pro něj výrobu.

Druhým parametrem je výkon stroje, který je ovlivněn zejména ztrátami rychlosti. Jedná se zejména o rozdíl mezi skutečnou rychlostí stroje, při které jsou produkovány výrobku, a rychlostí projektovanou nebo plánovanou. Další ztrátou jsou odchylky a přerušení, které zapříčiní, že stroj neběží po celou dobu požadovanou konstantní rychlostí.

prostoje

V případě tohoto parametru se jedná o poměr mezi časem plánovaným k produkci skutečně vyrobeného počtu výrobku jednoho druhu a časem, kdy stroj skutečně běžel. V čitateli zlomku je počet vyrobených kusů jednoho druhu násobený plánovaným cyklem pro výrobu jednoho kusu. Plánovaný cyklus je určen např. výrobcem stroje, protokolem o převzetí stroje nebo oddělením průmyslového inženýrství. Ve jmenovateli je celkový čas, pro který byla plánovaná výroba, od které je odečtena doba prostojů.

Poslední parametr potřebný pro určení koeficientu CEZ, je parametr zachycující stupeň kvality vyprodukovaných výrobků. Z hlediska vyžití stroje je nutné si uvědomit, že v přípa-dě neúspěchu napoprvé vyrobit jakostní výrobek, čas který byl k dispozici pro jeho výrobu, je ztracen. Stupeň kvality se tedy vypočítá jako poměr mezi jakostními výrobky a celkovým počtem vyrobených kusů vztažený k danému druhu výrobků.

kusy

Ve zlomku jsou v čitateli od celkového počtu vyrobených kusů jednoho druhu odečteny výrobky vyrobené na stroji jako nestandardní a vadné. Ve jmenovateli zlomku je uveden celkový počet vyrobených kusů daného druhu.

Na základě znalosti všech tří parametrů lze vypočíst celkovou efektivnost zařízení jako součin těchto parametrů:

Totální efektivnost zařízení reprezentuje stupeň využití stroje vůči absolutnímu možnému času, kdy mohl stroj produkovat kvalitní výrobky, tedy k 24 hodinám za den a sedmi dnům v týdnu. Výpočet tohoto parametru je obdobný jako v případě CEZ, které se v tomto případě násobí indexem hodnotícím poměr času, kdy byla naplánována výroba vůči absolutním 24 hodinám za den. Tento parametr by měl sloužit především manažerům při komplexním posuzování ztrát a využití kapacit [6].

Dalším velice důležitým a známým ukazatelem, ukazatelem zmetkovitosti je PPM. Výpočet PPM se využívá ve výrobních i jiných společnostech ke sledování zmetkovitosti, tedy množství neshodných výrobků z jedné dávky nebo za sledované časové období se vydělí celkovým počtem kusů ve stejné dávce nebo za sledované období a následně vynásobí 1.000.000. Používá se jako ukazatel při např. meziročním srovnávání efektivity výroby nebo při srovnávání jednotlivých podniků [3].