Co pozitivního či negativního jim nutná spolupráce s probačním úředníkem přináší?
Odpovědi zařazené do kategorií č. 1 a 2:
č. 1 pozitiva dohledu: Jan, Jaroslav, František, Anna, Jana
č. 2 negativa dohledu: Patrik
97 Shrnutí podotázky č. 1:
Všichni respondenti jsou srozuměni s pravidly, která jsou pro výkon dohledu probačního úředníka stanovena zákonem a která probační úředník prezentuje ve své probační činnosti. I klient Patrik, který odmítá naprosto vše, co souvisí s jeho odsouzením, si ale uvědomuje, ţe rozhodnutí soudu (které taktéţ nepřijal, neboť podle jeho slov ţádný trestný čin nezpůsobil) musí respektovat. Dá se shrnout, ţe klientům výkon dohledu v jejich ţivotě nijak nepřitěţuje, necítí se býti omezováni.
Podotázka č. 2:
Zda má klient pocit, ţe při výkonu dohledu je více podrobován kontrole nebo zda více převaţuje prvek pomoci ze strany probačního úředníka.
Tato otázka velmi úzce navazuje na předchozí. Porovnání míry kontroly a pomoci byla věnována podstatná část doby v trvání rozhovorů
Pro účely vyhodnocení jsou odpovědi klientů uspořádané do následujících kategorií:
kategorie 1 – výkon dohledu = kontrola ze strany probačního úředníka kategorie 2 – výkon dohledu = pomoc ze strany probačního úředníka Odpovědi respondentů jsou zařazené do jednotlivých kategorií:
kategorie 1 – výkon dohledu = kontrola ze strany probačního úředníka
Klientka Jana se vyjádřila - „Kdyţ jsem s dohledem začínala, tak jsem byla nejdřív strašně naštvaná na celej svět, takţe mě chození na dohled taky štvalo, brala jsem to víc jako buzeraci ze strany systému, ţe musím tohle a tamto…“
Klientka Anna - „No, nejdřív to byl takovej vopruz, pak jsem zjistila, ţe mi to vlastně víc pomáhá…“
Klient Jaroslav - „Prostě jsem věděl, ţe mě musí kontrolovat, muselo to tak bejt, ale pomohla mi (probační úřednice) z toho blázince a má u mě velkou váhu, za to jsem jí vděčnej, udělala pro mě maximum a nemusela…“
Klient František – „Ţe mě musí probační kontrolovat, to je správně, říká to i zákon, ţe jo. Probační úřednice mi pomohla hlavně ze začátku, kdyţ jsem byl krátce propuštěnej, to jsem fakt po 11 letech ve výkonu tápal…“
Odpovědi klienta Patrika byly negativistické ve všech směrech, tedy i v této otázce – vyjádřil se krátce „zbytečná kontrola“.
98
kategorie 2 - výkon dohledu = pomoc ze strany probačního úředníka
Klienti mluvili o tom, jak jim probační úředník velmi pomohl, ţe bez jeho pomoci by si nevěděli rady. Prvotní odpovědi však byly takto obecné. Tazatelka se ale dalšími dotazy snaţila rozvinout jejich dojmy o pomoci, ptala se, jak konkrétně pomoc vypadala, co jim pomohla probační úřednice např. zařídit. Postupně potom vyplynulo, ţe pomoc nespočívala v tom, ţe jim probační úřednice „zařídila ten úřad práce“, jak klientka Anna nejprve sdělila. Klientka následně sama pomoc specifikovala v tom, ţe jí probační úřednice navrhla „kdyţ nemáte práci, co kdybyste zkusila pracovní agentury, tam by vám nepomohli?“ Klientka uvedla, ţe sice o tom, ţe „ňáky agentury existujou, vím“, ale asi tím, jakým způsobem ji tam probační úřednice odeslala („…co kdybyste zkusila pracovní agentury…“), si vlastně uvědomila, ţe dostala „zplnomocnění v sebe sama“, ţe „přece dokáţu sama zajít do agentury“ a jako dospělý člověk se snaţit řešit otázku zaměstnání. Pomoc probační úřednice najednou viděla jako důvěru ve své vlastní schopnosti.
Klienti uvedli, ţe pomoc probační úřednice spatřují v tom, ţe na jedné konzultaci dostanou nějaký úkol, který musí do příští návštěvy splnit nebo o něm poreferovat.
Např. přinést kopii nájemní smlouvy nebo pracovní smlouvy, nebo kopie sloţenek o zaplaceném nájemném – můţe se to jevit jako banalita, ale někteří klienti měli problém si to jednak zapamatovat, nebo později najít lísteček s poznámkou o tomto úkolu, nebo listinu doma vyhledat, nebo zjistit, kde kopii pořídí (tedy zajímat se, kde je kopírovací stroj k dispozici). Klienti popisovali svou radost z toho, ţe jdou na konzultaci s dobrým pocitem, ţe úkol splnili a následně z toho, ţe za splnění byli pochváleni. Kvitovali velmi pozitivně slova probační úřednice typu např. „děkuju, ţe jste na mě nezapomněl/a a přinesl/a, co jsem po vás minule vyţadovala“. Klienti mluvili o tom, ţe ve světě, v němţ se nějaký čas pohybovali, nebylo obvyklé, ţe by se plnilo to, co se slíbilo, takţe předloţení kopie nájemní smlouvy a tedy splnění úkolu znamenalo pro ně posílení sebedůvěry (dá se na ně spolehnout).
Někteří klienti také zmínili, ţe si pomocný prvek ze strany probačního úředníka uvědomili v okamţiku, kdy po nějakém čase spolupráce byli probační úřednicí poţádáni o sepsání tzv. zlomových okamţiků ve svém ţivotě. Zprvu si mysleli, ţe takto snadné zadání sepíší hned. Kdyţ pak ale usedli a měli začít na prázdný list papíru přenést v přehledné formě svůj ţivot, zjistili, ţe to je nesmírně těţká úloha. Najednou se museli zamyslet, seřadit své ţivotní kroky, pojmenovat, které ţivotní situace pro ně byly
99
zásadní, které okrajové, co bylo příčinou jakého konání atd. Klientka Anna to vyjádřila velmi výstiţně – uvědomila si, ţe má sepsat o sobě pravdu a ţe to na tom bylo asi to nejtěţší. A právě v tomto okamţiku pochopila, ţe tento úkol začala vnímat jako podanou pomocnou ruku od probačního úředníka, protoţe si řekla, ţe „přece nebudu lhát sama sobě.“
V níţe uvedené tabulce jsou znázorněny odpovědi klientů seskupené podle jednotlivých kategorií na podotázku č. 2: