Oponentní posudek na bakalářskou práci
Autor/ka BP: Šárka Kindlová
Studijní obor: Český jazyk a literatura
Název práce: Jazykové rozdíly ženských a mužských lifestylových časopisů na příkladu Marianne a Maxim
Vedoucí práce: PhDr. Alex Röhrich, Ph.D.
Hodnoticí kritéria
Splňuje bez výhrad Splňuje s drobnými výhradami Splňuje s výhradami Nesplňuje
A. obsahová
V práci jsou vymezeny základní a dílčí cíle, které jsou v koncepci práce patřičně rozpracovány. Cíle jsou adekvátně naplňovány.
Práce splňuje cíle zadání.
Studující využívá a kriticky vybírá sekundární a/nebo primární literaturu.
Práce má vymezen předmět, je využito odpovídajících metodologických postupů.
Výstupy výzkumných částí jsou adekvátně syntetizovány a je o nich diskutováno.
V práci je využita odborná terminologie a jsou vysvětleny hlavní pojmy.
V práci jsou formulovány jasné závěry, které se vztahují ke koncepci práce a ke stanoveným cílům.
B. formální
Práce vykazuje standardní poznámkový aparát a jednotný způsob citací v rámci práce, je typograficky jednotná.
Studující dodržuje jazykovou normu, text je stylisticky jednotný.
Text je soudržný, srozumitelný a argumentačně podložený.
C. přínos práce
Tvůrčí přístup studujícího, kompilační hodnota, využití pro praxi
1
Celkové hodnocení práce (max. 1700 znaků):
Šárka Kindlová si vybrala zajímavé a aktuální téma. Nejrůznějších stereoptypizace v součas- ném světě je třeba neustále řešit a připomínat. Práce je strukturována do dvou částí, v první obecně charakterizuje publicistický styl, dotýká se genderové tematiky a charakteristiky žen- ských a mužských časopisů. Ukazuje, že umí pracovat s odbornou literaturou, a to jak z oblasti lingvistické, tak zčásti sociologické či psychologické. V části druhé se pak věnuje analýze jazykové stránky časopisů z hlediska jednotlivých jazykových rovin, přičemž se snaží interpretací této analýzy ukazovat, v čem tkví zásadní rozdíly mezi časopisy. Oceňuju vždy u BP snahu o samostatné uvažování a jasnou představu, co chce její autor ukázat. To práci ŠK nelze upřít. Ani to, že je přehledně členěná a snaží se o poctivé zmapování celé tematiky. ŠK předkládá řadu zajímavých pozorování, jak se jazykové prostředky podílejí na odlišnosti obou časopisů. Za pozornost stojí zejména ta v rovině lexikální, když konstatuje, že některá jsou v rozporu s tím, co původně předpokládala. Například to, že původně před- pokládala vyšší míru expresivně zabarvených prostředků s příznakem kladné emocionality v Marianne. Co práci vytknout lze, je že ŠK leckdy zůstává u popisu tam, kde by mohla inter- pretovat do podstatně větší hloubky. To je třeba připsat na vrub malé zkušenosti s takovýmto typem analýzy a interpretace a také poměrně širokému záběru práce. Druhou výhradou jsou občasné formulační neobratnosti. V průběhu tvorby práce ŠK mnohé z nich napravila, přesto některé zůstaly. Vzhledem k výše uvedenému doporučuju práci k obhajobě a doporučuju stu- peň výborně mínus, případně výborně podle průběhu obhajoby.
Práce splňuje požadavky na udělení akademického titulu bakalář: ANO
Práci doporučuji k obhajobě: ANO
Návrh klasifikačního stupně: výborně minus
Náměty pro obhajobu (max. 1500 znaků):
Měla jste možnost při přípravách BP seznámit se i s dalšími časopisy? Domníváte se, že by srovnání obou typů časopisů dopadlo v případě jiného výběru reprezentantů jinak? Pokud ano, v čem by byl rozdíl? Pokud ne, proč myslíte, že by se tak stalo?
V Maximu jste za jeden z výrazných stylistických prostředků označila ironii až sarkasmus.
Čeho podle Vás autoři textů Maxima dosahují častým zařazením ironie jako vyjadřovacího prostředku? Dosahují podobného účinku i jinými jazykovými prostředky? Čím si vysvětlujete, že se v Marianne tak často nebo téměř vůbec nevyskytuje?
Datum: 5. 6. 2015 Podpis:
2
