TEORETICKÁ ČÁST 1. VÝŽIVA

(1)

(2)

(3)

(4)

(5)

(6)

Poděkování

Tímto bych chtěla poděkovat vedoucí práce, PhDr. Ivě Šeflové, Ph.D., za pomoc, odborné vedení, trpělivost, poskytnutí cenných rad a připomínek při zpracování mé bakalářské práce.

Dále mé poděkování patří Mgr. Dagmar Cvrčkové, ředitelce Podještědského gymnázia v Liberci, a Mgr. Ivě Havlenové, ředitelce ZUŠ Jabloňové v Liberci, za umožnění dotazníkového šetření ve školách a pedagogickému sboru zlomoc při práci s dotazníky a jídelníčky.

(7)

Anotace

Tato bakalářská práce se zabývá analýzou výživových zvyklostí a výživovou gramotností žáků základních škol, konkrétně 6. a 7. tříd. Teoretická část se zabývá tématem výživa a podtématy s výživou souvisejícími. Zásadami správné výživy, jednotlivými složkami potravy, pitným režimem, energetickou bilancí, obecnými výživovými doporučení podle WHO (Světová zdravotnická organizace) a výživovou gramotností žáků. Praktická část shrnuje výsledky šetření prostřednictvím týdenních vzpomínaných jídelníčků a dotazníkového šetření, tím také tato práce shrnuje celkovou výživovou gramotnost žáků prostřednictvím dotazníkového šetření.

Klíčová slova

Výživa, mladší školní věk, potravinová pyramida, výživová gramotnost, stravovací návyky, výživová doporučení.

(8)

Anotation

This bachelor thesis deals with the analysis of nutritional habits and nutritional literacy of elementary school students, concretely the 6th and 7th grades. The theoretical part deals with the topic of nutrition and subtitles with nutrition related. Principles of proper nutrition, individual food components, drinking regime, energy balance, WHO general nutritional recommendations and nutrition literacy of students. The practical part summarizes the results of the survey through weekly commemorative menus that summarize the eating habits of pupils. We compare these results with general nutritional recommendations. Furthermore, this work summarizes the overall nutritional literacy of pupils through a questionnaire survey.

Key words

Nutrition, elementary school age, students, Nutrition Food pyramid, nutrition literacy, eating habits, nutrition recommendations.

(9)

8

Obsah

Seznam obrázků a tabulek ... 10

ÚVOD ... 11

Seznam zkratek ... 13

TEORETICKÁ ČÁST ... 14

1. VÝŽIVA ... 14

1.1. Složky výživy ... 15

1.1.1. Sacharidy ... 16

1.1.2. Bílkoviny ... 17

1.1.3. Tuky ... 18

1.1.4. Vitamíny ... 20

1.1.5. Minerální látky ... 22

1.2. Pitný režim ... 23

2. STARŠÍ ŠKOLNÍ VĚK ... 24

3. VÝŽIVA DĚTÍ A VÝŽIVOVÁ DOPORUČENÍ ... 26

3.1. Výživová doporučení ... 26

3.2. Výživová pyramida ... 27

3.2.1. Jednotlivá patra pyramidy ... 28

4.3. Doporučené výživové denní dávky dětí staršího školního věku ... 30

4.3.1. Obecné rady a doporučení pro správnou výživu dítěte staršího školního věku ... 31

4. ZDRAVOTNÍ A VÝŽIVOVÁ GRAMOTNOST ... 32

4.1. Zdravotní gramotnost ... 32

4.2. Výživová gramotnost ... 32

PRAKTICKÁ ČÁST ... 33

CÍLE PRÁCE ... 33

Hlavní cíl práce ... 33

(10)

9

Dílčí cíl práce... 33

Hypotézy práce ... 33

1. Metodika práce ... 33

1.1. Charakteristika zkoumaného souboru ... 33

1.2. Charakteristika použitých metod a organizace výzkumu ... 35

1.2.1. Zpracování dat ... 35

1.3. Rozbor stravovacích zvyklostí žáka ... 36

1.3.1. Dotazníkové šetření ... 36

1.3.2. 24 hodinový vzpomínaný jídelníček... 48

1.4. Shrnutí výsledků ... 50

1.5. Zhodnocení hypotéz ... 51

Závěr ... 52

Použité zdroje ... 53

Seznam příloh ... 55

Příloha A: ... 56

Příloha B: ... 57

Příloha C: ... 60

(11)

10

Seznam obrázků a tabulek

Obrázek 1: Význam výživy ... 15

Obrázek 2: Potravinová pyramida MZ ČR ... 27

Obrázek 3: Pyramida výživy pro děti ... 28

Obrázek 4: Ukázka porcí ... 29

Tabulka 1: Rozdělení vitamínů, jejich funkce, projevy nedostatku a zdroj příjmu... 20

Tabulka 2: Rozdělení vitamínů, jejich funkce, projevy nedostatku a zdroj příjmu... 21

Tabulka 3: Rozdělení minerálů, jejich funkce a zdroj příjmu ... 22

Tabulka 4: Potřeba vody v závislosti na věku dítěte ... 23

Tabulka 5: Výživové denní dávky dětí staršího věku ... 30

Tabulka 6: Absolutní zastoupení respondentů podle pohlaví a třídy ... 34

Tabulka 7: Věkové rozdělení chlapců a dívek ... 34

Tabulka 8: Odpovědi na otázku č. 1 ... 36

Tabulka 19: Průměrné hodnoty sacharidů, tuků, bílkovin... 49

Tabulka 20: Reálné hodnoty ku požadovaným ... 50

(12)

11

ÚVOD

Zdravá výživa je velmi populární a diskutované téma dnešní doby a není se čemu divit. Bohužel přestože všichni přibližně víme, co termín výživa znamená, málokdo mu opravdu rozumí. Člověk by měl pravidelně přijímat určité množství správně sestavené stravy. Tato strava by měla být adekvátní vzhledem k jeho dispozicím, věku atd. Nesmíme a pestrá, čímž zajistíme vyváženou a hodnotnou stravu.

Přestože většina populace význam výživy podceňuje, důraz na ni by měl být kladen veliký. Tím větší v dětském věku. Výživa dětí a mládeže zajišťuje jejich intenzivní tělesný růst, vývoj jednotlivých orgánů a zdokonalování jejich činností. Proto vyžaduje mnohem více pozornosti než výživa dospělých.

Přestože školy se v rámci RVP zaobírají problematikou zdravé výživy a stravování žáků, nelze si nevšimnout, že právě tato dvě témata jsou v dnešní době vnímány jako velký problém, a to hlavně v souvislosti s neustále narůstajícím ukazatelem dětské nadváhy a obezity. Všichni jsme každodenně svědkem toho, že děti jakéhokoliv věku pravidla zdravé výživy nedodržují, proto jsem se rozhodla touto problematikou ve své práci zabývat.

Stravovací návyky dětí ovlivňuje hned několik faktorů. Největším faktorem je rodina, později je to vliv kamarádů, školy a v poslední době nesmíme zapomínat na vliv reklam a celkově medií. Tyto faktory v souhrnu určují, jaké stravovací návyky si dítě odnese do života. Proto je velmi důležité, aby byli rodiče i děti informované. Tyto informace tvoří odborníci na výživu, kteří vydávají výživová doporučení ve formě třinácti bodů nebo výživovou pyramidu pro vizuální zapamatování. Můžeme je vidět v čekárnách u lékaře, v nemocnici, v odborných časopisech a na internetu. Nezohledňují pohlaví, věk, zdravotní stav, ale jsou návodem pro sestavení jídelníčku. Dávají návody, které potraviny tvoří základ stravy a naopak jaké omezit.

Jako téma bakalářské práce jsem si vybrala téma „Analýza výživových zvyklostí u žáků 2. stupně vybrané základní školy“, a to zejména proto, že chci provést rozbor stravovacích návyků žáků těchto tříd, poukázat na chyby, kterých se děti

(13)

12

dopouštějí, porovnat to s obecnými doporučeními, celkově zhodnotit jejich výživovou gramotnost a navrhnout nápravu.

(14)

13

Seznam zkratek

aj. – a jiné

apod. – a podobně

BMI – Index tělesné hmotnosti CNS – Centrální nervová soustava

MNMK – Mononenasycené mastné kyseliny

MŠMT – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy MZ ČR – Ministerstvo zdravotnictví České republiky NMK – Nenasycené mastné kyseliny

PNMK – Polynenasycené mastné kyseliny

UNESCO – Organizace OSN pro vzdělávání, vědu a kulturu RVP – Rámcový vzdělávací program

WHO – Světová zdravotnická organizace ZUŠ – Základní umělecká škola

(15)

14

TEORETICKÁ ČÁST 1. VÝŽIVA

„Bez dostatečné výživy nemůže být člověk živ, bez správné výživy nemůže zůstat zdráv“

(Hrubý 1996, s. 100)

Již ve starověku si lékaři uvědomovali, jak je strava důležitá, a už v této době můžeme najít několik děl, kde se zabývali dietními doporučeními pro zdraví člověka.

V dnešní době na výživu takový důraz kladen není, přestože Světová zdravotnická organizace přináší ve svých oficiálních zprávách, že až 75 % veškerých onemocnění způsobuje u populace chybný způsob výživy. (Zlatohlávek a kol. 2016, s. 17). Pod pojmem výživa rozumíme souhrn živin, které lidské tělo potřebuje k udržení životní aktivity, zdraví, růstu a rozmnožování. (Pánek 2002, s. 18). Energii a živiny sloužící k zajištění všech těchto složek přijímáme především z potravy. Výživa člověka by měla být pestrá a vyvážená, proto obsahuje dvě hlediska: kvalitativní a kvantitativní.

Kvantitativním hlediskem rozumíme energetickou hodnotu potravin, neboli příjem a výdej potravin (s tím souvisí energetický výdej). Člověk, který má vyšší výdej energie, musí také více energie přijímat. Proto pro člověka s vysokým výdejem je zdravá strava založena na větším množství tuků, nežli u člověka, který je obézní a s malým výdejem energie. Důležité je ale opět poznamenat, že ačkoliv se jednotlivé dávky mohou u každého člověka lišit, pro všechny však bude společná potřeba pokrýt všechny živiny nezbytné pro správnou funkci našeho těla a udržení zdraví (Hrubý 1996, s. 18).

(16)

15

Obrázek 1: Význam výživy Zdroj: Zlatohlávek a kol. 2016

1.1. Složky výživy

Jak již bylo řečeno, na správné funkci lidského těla a organismu se podílejí základní živiny, odborně nazývané nutriety. Ty dále dělíme na makronutrienty a mikronutrienty. Makronutrienty jsou ty, které se nám podílejí nejvíce na tvorbě energie a my jich proto musíme spotřebovat mnohem vyšší množství za den nežli mikronutreintů. Jedná se o sacharidy (cukry), tuky (lipidy), proteiny (bílkoviny).

Mezi mikroživiny patří vitamíny a minerální látky, které zajišťují správný průběh biochemických reakcí a stálost prostředí organismu. Ty můžeme také dále dělit na makroelementy (přijímáme vyšší množství než 100g/den), mikroelementy (nižší příjem než 100g/den) a na stopové prvky, které přijímáme pouze v hodnotách mikrogramů za den. Další nepostradatelnou složkou výživy je bezesporu voda, kterou získáváme buď ze samotných potravin, nebo v rámci pitného režimu (Fraňková a kol. 2013, s. 126; Zlatohlávek a kol. 2016, s. 27).

(17)

16 1.1.1. Sacharidy

Sacharidy jsou nejdůležitějším zdrojem svalové energie. Je jimi kryto až 70 % energie potřebné pro svalovou práci (Hrubý 1996, s. 24). Jsou pro nás nejlepším a nejrychlejším zdrojem energie. Minimální denní příjem sacharidů by měl odpovídat okolo 60g denně, to je cca 10 % celkové energetické hodnoty. Hrubý (1996) uvádí, že jejich podíl v potravě by měl být 4x-6x vyšší než bílkovin a tuků. Většina lidí se domnívá, že pod pojmem sacharidy se schovávají pouze cukry, jako je řepný cukr (sacharóza), nebo třtinový cukr, med atd. V praxi to tak ale není, sacharidy jsou mnohem složitější. Zahrnujeme tam glycidy, cukry, uhlovodany, karbohydráty. Jsou tvořeny tzv. cukernými jednotkami. Podle počtu těchto cukerných jednotek je dělíme do tří skupin – monosacharidy (jednoduché), polysacharidy (složité) a oligosacharidy (Zlatohlávek a kol. 2016, s. 29).

Monosacharidy – Obsahují pouze jednu cukernou jednotku. Mají sladkou chuť, typickými zástupci jsou glukóza (hroznový cukr) a fruktóza (ovocný cukr).

Oligosacharidy – Stojí na pomezí jednoduchých a složitých sacharidů. Obsahují 2-10 monosacharidů. Typičtí zástupci jsou maltóza, laktóza a sacharózu.

Sacharóza, čili řepný či třtinový cukr, je z této skupiny v dnešní době nejvýznamnější a s množstvím její konzumace i nejnebezpečnější. Podle Kunové je nynější příjem sacharózy nepřiměřeně vysoký (v ČR 40kg/osoba/rok), přestože člověk a jeho organismus se bez této látky může obejít, protože potřebnou hladinu glukózy si tvoří díky složitějším sacharidům. Lidé si vytvořili na řepný cukr závislost, a to především kvůli slazeným nápojům.

Polysacharidy – Složité, obsahují přes 10 monosacharidů, jejich zdrojem jsou obiloviny, luštěniny, zelenina, ovoce a brambory. Řadíme mezi ně tedy kupříkladu škrob, celulózu, pektin, inulin (Piťha a Poledne 2009, s. 84).

Čím více má sacharid cukerných jednotek, tím delší řetězec tvoří a více se ztrácí sladká chuť.

(18)

17 1.1.1.1. Vláknina

Vlákninu řadíme k nestravitelným polysacharidům. Jedná se o rostlinný polysacharid, protože „zdrojem vlákniny jsou jen potraviny rostlinného původu, živočišné potraviny vlákninu neobsahují.“ (Hrubý 1996, s. 25). Vlákninu rozdělujeme na rozpustnou (pektiny) a nerozpustnou (celulóza, lignin). Rozpustná vláknina ovlivňuje hladinu cukru v krvi a cholesterolu, jejím zdrojem je ovoce a zelenina. Nerozpustná vláknina zlepšuje pohyb střev a tím zamezuje zácpě. Zdrojem nerozpustné vlákniny je celozrnné pečivo, luštěniny, rýže a další. V obilovinách se nacházejí obě složky vlákniny. Vláknina je pro nás nevyužitelná, jelikož ji špatně trávíme, ale pomáhá zamezit zácpě, cukrovce, obezitě. Ke stanovení denního doporučeného množství vlákniny pro děti je možné použít jednoduchý výpočet: k věku dítěte v letech připočítat 5 gramů vlákniny (Vláknina v dětském jídelníčku 2013).

Příklad: Kolik gramů vlákniny by mělo mít v jídelníčku pětileté dítě?

5 let + 5 gramů vlákniny = 10 gramů vlákniny na den

1.1.2. Bílkoviny

Jsou základním funkčním prvkem lidského organismu, což znamená, že zajišťují výstavbu, obnovení a udržení tkání, transport látek, výživu mozku a nervové tkáně.

Skládají se z aminokyselin, které jsou peptidovými vazbami spojeny ve vyšší strukturální jednotky. Oligopeptidy (2-9 aminokyselin), polypeptidy (10-99 aminokyselin) a proteiny (obsahují 100 a více aminokyselin). Naše tělo dokáže aminokyseliny syntetizovat, ale pouze některé, ty které syntetizovat neumí, se nazývají esenciální a aminokyseliny podmíněně esenciální, které naše tělo sice dokáže syntetizovat, ale pouze za podpory látek přijímaných zevně. Jak esenciální aminokyseliny, tak prostředky podporující syntézu podmíněné esenciální aminokyseliny, se vyskytují v plnohodnotných bílkovinách (živočišných), jako je mléko, mléčné výrobky, vajíčka, maso, ryby atd. Rostlinné bílkoviny neobsahují veškeré esenciální aminokyseliny, ale správnou kombinací rostlinné stravy se dá tento nedostatek odstranit. (Hrubý 1996, s. 26), (Zlatohlávek a kol. 2016, s. 27). Proteiny by měly tvořit 10-20 % denního energetického příjmu, u dětí je toto procento ještě vyšší.

Doporučená denní dávka bílkovin by měla být 0,8-1g/kg. Tato hodnota se ale liší podle

(19)

18

věku a zátěže jedince. Obecně platí, že množství bílkovin, které by děti staršího školního věku měly denně přijmout, je 1g/kg hmotnosti (Kunová 2011, s. 32).

1.1.3. Tuky

Tuky jsou všeobecně nejvíce diskutovanou skupinou z celé výživy. V posledních letech je trendem je co nejvíce v potravě omezovat nebo zcela vyloučit. To je ale veliká chyba. Podle Hrubého jsou tuky nutnou součástí naší výživy, a to zejména pro svou vysokou energetickou hodnotu (zhruba dvojnásobnou, než mají bílkoviny a sacharidy).

1g dodá tělu 9 kilokalorií. Tudíž jsou tuky nejvýznamnější zdroj energie jak pro svalovou práci, tak i jako zdroj tepelné energie. Chrání orgány před poškozením, rozpouští se v nich některé vitamíny (A,D,E,K) a v neposlední řadě zajišťují pocit sytosti (Hrubý 1996, s. 21).

Tuky jsou sloučeniny glycerolu a mastných kyselin. Ty se dělí na nasycené a nenasycené. Nenasycené se dále dělí na jednoduše nenasycené a vícenásobně nenasycené, pro naše účely však postačí pouze rozdělení na nasycené a nenasycené mastné kyseliny. Dále se tuky dělí na živočišné (máslo, sádlo, rybí tuk) a rostlinné (slunečnicový olej, olivový olej), podle zdroje ze kterého se získávají (Kunová 2011, s.

20).

Nasycené mastné kyseliny – nejsou zcela vhodné pro náš organismus a je vhodné je konzumovat v menším množství. Jsou nejčastěji živočišného původu, ale obsahují je i některé rostlinné tuky (palmový olej, kokosový olej atd.) Tělo si tyto kyseliny dokáže vytvořit samo. Nadbytek zvyšuje riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění a nádorových onemocnění (Tuky v dětském jídelníčku 2013).

Nenasycené mastné kyseliny – do této skupiny se řadí především tuky rostlinné, dále pak rybí tuk a tuk mořských plodů. Tyto kyseliny se uplatňují při prevenci kardiovaskulárních onemocněních a při nedostatku může dojít k poruchám vývoji centrální nervové soustavy, proto je důležité zajistit jejich přísun především v dětském věku (Tuky v dětském jídelníčku 2013).

Dospělý člověk by měl přijmout 30-35 % z celkového denního příjmu. U dětí to je 30-40 % s tím, že čím menší dítě, tím větší příjem by měl být (Kunová 2011, s. 23).

(20)

19 1.1.3.1. Cholesterol

V posledních letech se o cholesterolu mluví pouze v souvislosti s kardiovaskulárními onemocněními. Většina z nás ho vidí pouze jako nažloutlou látku tukovité konzistence, která ucpává naše tepny, přerušuje krevní oběh a tím může způsobit i smrt. Málokdo ale ví, co cholesterol v podstatě je. Cholesterol je nedílnou součástí všech živých organismů. Jedná se o steroid, který je v našem těle produkován játry. Cholesterol je důležitý jako předchůdce vitamínů D a pro produkci jiných steroidů (androgeny, pohlavní hormony). Z cholesterolu se také vytvářejí soli žlučových kyselin, které poté, co se dostanou do tenkého střeva, pomáhají rozpustit tuky tím, že je drobí na malé kuličky. Z tenkého střeva poté putují do tračníku a tlustého střeva, kde se velká část opět vstřebá zpět do krevního řečiště. Většina cholesterolu v našem těle je produkována vlastním organismem, jen menší množství přijímáme z potravin. Kolem 95 % cholesterolu má v našem těle významnou roli pro správnou funkci našeho těla a metabolismu. Ve zdravém těle kontrolují produkci a štěpení v játrech, tím udržují hladinu cholesterolu v rovnováze. Bohužel v některých případech je tato rovnováha narušena, cholesterol se usazuje ve stěnách tepen a tím se zvyšuje hladina cholesterolu v krvi. Tím může docházet k onemocnění srdce a ucpání cév (WELSBY 1994, s. 22- 25).

(21)

20 1.1.4. Vitamíny

Přestože vitamíny nemají pro naše tělo žádný energetický význam, ani je nevyužijeme pro stavbu buněk nebo tkání, jsou pro naše tělo nezbytné. Tělo si tyto látky ale neumí vytvořit, proto je musíme v dostatečném množství přijímat z potravy.

Výjimkou je vitamín D a B3, tyto dva vitamíny si tělo v malém množství dokáže syntetizovat, ale je to tak malé množství, že stejně i tyto vitamíny musíme přijímat z potravy (Agerbo a Andersen 1997, s. 9).

Vitamíny dělíme do dvou základních skupin. Na ty, co jsou rozpustné ve vodě - B komplex, vitamín C a na ty, co jsou rozpustné v tucích – A a jeho provitamin beta- karoten, D,E,K. Vitamíny rozpustné v tucích se nacházejí v potravinách jako je maso, mléčné výrobky a rostlinné oleje. Narozdil od druhé skupiny se liší především v tom, že jakmile je do těla dostaneme, není tak snadné je z těla vyloučit a ukládají se v tukové tkáni a játrech (Agerbo a Andersen 1997, s. 12-13).

1.1.4.1. Vitamíny rozpustné v tucích

Tabulka 1: Rozdělení vitamínů, jejich funkce, projevy nedostatku a zdroj příjmu

Vitamín Funkce Projev nedostatku Zdroj

A

dobrý zrak, podpora imunitního systému, správný vývoj kůže a

sliznic

šeroslepost suchá kůže

žloutek, vnitřnosti, máslo, mléko, rybí

tuk

Beta-karoten provitamin A – přeměňuje se na

vitamín A

mrkev, rajčata, listová zelenina

D hospodaření s Ca, P, tvorba kostí (pevnost,

síla), růst

křivice, řídnutí kostí

ryby, žloutek, mléčné výrobky, játra + tělo

si ho samo vytváří

E Antioxidant (ochrana buněk),

cévní změny, poruchy rozmnožování

Ořechy, rostlinné oleje, celozrnné

výrobky

K srážlivost krve,

kalcifikace kostí

krvácivost, snížená vstřebatelnost tuků

zelená listová zelenina

(22)

21 1.1.4.2. Vitamíny rozpustné ve vodě

Tabulka 2: Rozdělení vitamínů, jejich funkce, projevy nedostatku a zdroj příjmu

Vitamín Funkce Nedostatek Zdroj

B1 (Thiamin)

přeměna živin na energii, správná činnost srdce, nervové

soustavy, svalů

nemoc „beri-beri“ – únava, křeče, bolest hlavy, nechutenství

sója, vepřové maso, celozrnné výrobky,

ořechy

B2 (Riboflavin)

přeměna živin na energie, správný stav

sliznic a pokožky, zraku

popraskaná ústa, skvrny na kůži, podrážděné oči

mléko, droždí, sýry, maso

B3 (Niacin)

přeměna živin na energie, správný stav

sliznic a pokožky, snižuje pocit únavy

ekzémy, průjmy kvasnice, maso, tmavý chléb

B6 (Pyrodixin)

přeměna živin na energie, správná činnost nervového

systému, tvorba červených krvinek

únava, křeče, deprese, nevolnost

sója, maso, kvasnice, ryby, brambory,

luštěniny

B12 (Kobalamin)

dělení buněk, červených krvinek, metabolismus DNA

anemie maso, játra, vejce, sýry

Kyselina listová

krvetvorba, DNA, v těhotenství prevence vad plodu

anemie, opožděný růst, neurologické

poruchy

vnitřnosti, žloutek, sója, luštěniny, listová zelenina

Biotin

rozklad aminokyselin, tvorba močoviny, metabolismus tuků a

cukrů

vypadávání vlasů, kožní problémy,

nechutenství

kvasnice, vnitřnosti, žloutky

Kyselina pantotenová

Podílí se na metabolismu, tvorbě

acetylcholinu, cholesterolu, pohlavních hormonů

Ztráta pigmentu vlasů, záněty kůže,

anémie

kvasnice, žloutek, maso, sója

C

Tvorba kolagenu, imunitní systém,

antioxidant, vstřebávání železa

kurděje, nechutenství únava

Citrusy, jahody, brambory, játra, černý rybíz, kysané

zelí

(23)

22 1.1.5. Minerální látky

Minerální látky jsou látky anorganického původu, které si naše tělo neumí vytvořit. Našemu organismu sice nedodávají žádnou energii, ale jsou nepostradatelné pro výstavbu a správný chod našeho těla. „ Patří mezi tzv. látky ochranné, to znamená, že chrání naše tělo před nepříznivými faktory životního prostředí včetně nepříznivých faktorů výživy“ (Hrubý 1996, s. 27).

Životně důležitými minerály jsou – vápník (Ca), fosfor (P), draslík (K), sodík (Na), hořčík (Mg). Nesmíme taky zapomenout na tzv. stopové prvky, z nichž nejdůležitější jsou – železo, jód, zinek, selen (Agerbo a Andersen 1997, s. 97)

Tabulka 3: Rozdělení minerálů, jejich funkce a zdroj příjmu

Minerál Funkce Zdroj

Ca stavba kostí a zubů, stahy svalů, nervové impulsy, srážlivost krve

mléčné výrobky, kapusta, fazole

P stavba kostí a zubů mléčné výrobky, maso,

žloutek, luštěniny K činnost nervové soustavy, svalů, udržuje

osmotický tlak, zelenina, maso, brambory, ovoce Na udržení homeostázy, acidobazická

rovnováha sůl

Mg činnost svalů, nervů, srdce

celozrnné výrobky, ořechy, luštěniny,

zelenina

Fe přenos kyslíku, krvetvorba maso, vnitřnosti, masné výrobky

I ovlivňuje růst, vývoj plodu, funkce štítné žlázy

mořské ryby a plody moře

Zn imunitní systém, růst, hojení játra, sýry, vejce, maso Se činnost imunitního systému, činnost štítné

žlázy, antioxidant

mořské ryby a plody moře

(24)

23

1.2. Pitný režim

Doplňování tekutin je způsob, jak pokrýt ztráty vody, které tělo za celý den má, protože voda je zahrnuta prakticky do všech tělesných funkcí. Jedná se o způsob udržení rovnováhy mezi příjmem a výdejem tekutin. Dospělý člověk by měl optimálně vypít 2,5l tekutin denně. Pokud sportujeme, těžce pracujeme, měl by být příjem samozřejmě vyšší. Tekutiny by se měly doplňovat rovnoměrně v průběhu celého dne, pro lidský organismus není vhodné přes den skoro nepít a večer to dohánět a najednou vypít 3l vody. Nedostatek tekutin způsobuje dehydrataci, to se stává při ztrátě 2 % tělesné hmotnosti. Větší ztráty způsobují pokles výkonnosti (fyzické i psychické), pocit slabosti, bolest hlavy, nevolnosti až křeče (Kunová 2011, s. 63).

Pro výpočet potřebného množství tekutin platí příjem 35-40 ml/kg. Samozřejmě je rozdíl, zda pijeme obyčejnou vodu, minerální vodu nebo džus, či jinak slazené nápoje.

Každá z tekutin má svou energetickou hodnotu, kterou bychom měli sledovat úplně stejně jako u normálních potravin. Obecně platí, že nejvhodnější je obyčejná stolní voda nebo voda z kohoutku, pokud je zdravotně nezávadná (Fraňková a kol. 2000, s. 189).

V posledních letech u dětí velmi vysoce stoupá obliba sladkých nápojů. Tyto nápoje ale nejsou výživové, jsou většinou uměle dochucovány, a proto jsou pro děti velmi málo vhodné, to platí i o „light“ nápojích. Obecně děti mají problémy s pitným režimem, proto bychom jim měli pití neustále doplňovat a nabízet (Dlouhá 1998, s. 81).

Tabulka 4: Potřeba vody v závislosti na věku dítěte

Potřeba vody Na kg/den v ml Hmotnost v kg Spotřeba vody v ml

2 roky 125 14 1750

5 let 100 18 1800

8 let 80 25 2000

11 let 75 35 2625

14 let 55 55 3025

Zdroj: Tomková 2009

(25)

24

2. STARŠÍ ŠKOLNÍ VĚK

Starší školní věk vymezujeme od 10 – 11 let až do 14 - 15 let dítěte. Toto období můžeme také označit jako období puberty (adolescence). Kuric (2001) rozděluje pubertu na dvě základní fáze, a to na fázi prepuberty, což můžeme chápat jako přípravnou fází puberty, a pak na samotné období puberty. Biologicky je začátek období vymezen prvními známkami pohlavního zrání a urychlení růstu až do ukončení pohlavní zralosti. „ Přihlížíme při tom k pohlavním rozdílům mezi chlapci a dívkami a k individuálním odlišnostem mezi jednotlivými vyvíjejícími jedinci. Jak ukazují četné výzkumy, rozdíly v pohlavním i v celkovém psychickém vývoji mezi chlapci a dívkami znamenají až dva roky ve prospěch dívek. Se zřetelem k tomuto faktu vymezujeme pubertální období dívek od 11. až 11. Roku do 13. až 14. roku a u chlapců od 11-12.

roku až do 14. roku – 15. Roku“ (Kuric 2001, s. 94).

Pubertu můžeme označit jako první etapu dospívání. Je to období plné hormonálních změn. Pubescentovo chování je velmi rozporuplné, labilní a přecitlivělé.

Přestává akceptovat nadřazenost autority, kdy neakceptuje a neposlouchá jejich názory.

Proto dochází v tomto období k velmi častým konfliktům ať už s rodiči nebo s učiteli. U dospívajícího roste význam kamarádů, což naopak snižuje postavení rodičů, kdy je pro pubescenta důležitější, co si o něm myslí spolužáci, než co si myslí rodiče (Vágnerová 2000, s. 59).

V tomto období dochází ke změně myšlení, rozvíjí se myšlení abstraktní, kdy začíná chápat pojmy jako je pravda, spravedlnost. Což způsobuje, že je schopen přemýšlet o problémech, o životě, přemýšlí o budoucím povolání a poprvé se dostává na úroveň dospělého (Vágnerová 2000, s. 67).

Ještě více nápadné změny než ty psychické, jsou změny fyzické. Zejména u chlapců si můžeme všimnout nápadně rychlého růstu, který může způsobit částečné narušení pohybové koordinace, kdy se pohybové mozkové centrum nestačí tak rychlým změnám přizpůsobit. Dalším znakem jsou změny rysů ve tváří a nárůst svalové hmoty (především u chlapců). Dalším znakem tělesných změn jsou sekundární pohlavní znaky, u chlapců nejsou tolik viditelné, naopak je tomu u dívek, kde jsou sekundární pohlavní znaky více výrazné a růstový vývoj není až tak dominantní (Vágnerová 2000, s. 69).

(26)

25

Celkově dochází ke změně funkce žláz s vnitřní sekrecí. Také se zvětšuje kapacita mozku, srdce a plic. V myšlení také můžeme zpozorovat určité změny, jelikož se dokončuje vývoj mozku a CNS (Kuric 2001, s. 85).

(27)

26

3. VÝŽIVA DĚTÍ A VÝŽIVOVÁ DOPORUČENÍ

3.1. Výživová doporučení

Výživová doporučení mají sloužit jako návod pro běžnou populaci, aby věděla co, jak a kolik toho správně jíst, a tím si udržela zdraví. Tyto doporučení vydává pro českou republiku „Společnost pro výživu“ již od roku 1986. Výživová doporučení pro obyvatelstvo ČR zahrnují změny ve spotřebě potravin k dosažení cílů uvedených Světovou zdravotnickou organizací (WHO) v populaci obecně, u těhotných a kojících žen, u starších lidí. Dále se zabývají zásadami, které by měly být dodržovány pro jídelníček dítěte k dosažení optimálního růstu a vývoje dítěte a prevenci rozvoje civilizačních onemocnění, zásadami, na které je třeba se zaměřit v kulinářské technologii změny ve složení potravinářských výrobků, které jsou žádoucí k dosažení výživových cílů (Výživová doporučení pro obyvatele ČR 2012).

Pro laickou veřejnost je relativně komplikované se v těchto doporučení vyznat, jsou psány velmi detailně a odborně. Veškerá doporučení jsou v souladu s výživovými cíli pro Evropu stanovenými Světovou zdravotnickou organizaci (WHO) a nabádají k těmto změnám:

 Upravit celkový energetický příjem u jednotlivých populačních skupin tak, aby příjem odpovídal výdeji a tím udržet optimální tělesnou hmotnost BMI v rozmezí 20-25.

 Snížení příjmu tuků tak, aby u dospělé populace nepřekročil celkový podíl tuků v energetickém příjmu 30 % u vyššího energetického výdeje je hranice zvýšena na 35 %.

 Dosáhnout podílu nenasycených (NMK), mononenasycených mastných kyselin (MNMK) a polynenasycených mastných kyselin (PNMK) < 1 : 1,4 : > 0,6 v celkové dávce tuku, poměru mastných kyselin řady n-6 : n-3 maximálně 5 : 1 a příjmu trans nenasycených mastných kyselin do 2 % celkového energetického příjmu.

 Snížení příjmu cholesterolu na max. 300 mg za den.

(28)

27

 Snížení spotřeby jednoduchých cukrů na max. 10 % celkové energetické dávky (cca 60g na den u lehce pracujících dospělých) při zvýšení podílu polysacharidů.

 Snížení spotřeby NaCl (kuchyňská sůl) na 5-7g na den a používání soli obohacené s jódem.

 Zvýšení příjmu kyseliny askorbové (vitamín C) na 100mg denně.

 Zvýšit příjem vlákniny na 30g na den.

 Zvýšení příjmu dalších minerálních látek, vitamínů a dalších nutrietů, které by zajistily antioxidační aktivitu a další ochranné procesy. Zejména se jedná o zinek (Zn), selen (Se), vápník (Ca), jód (J), chrom (Cr), karoteny, vitamín E, ochranné látky obsažené v zelenině a podobně (Výživová doporučení pro obyvatele ČR 2012).

3.2. Výživová pyramida

Slouží jako grafická pomůcka pro lepší a jednodušší orientaci ve výživových doporučeních. Zobrazuje doporučení denního příjmu potravin tak, jak bychom je měli během dne jíst. Potravinových pyramid je několik podob, pro nás je zásadní pyramida Ministerstva zdravotnictví České republiky z roku 2005 (viz Obrázek č. 1).

Obrázek 2: Potravinová pyramida MZ ČR

Zdroj: Redakce „Vím, co jím“ 2013

(29)

28

Z této pyramidy vychází pro naši práci nejzásadnější „Pyramida výživy pro děti“. Tato pyramida se skládá z pěti pater, na rozdíl od klasické pyramidy je obohacena o patro pitného režimu. Každé patro skládá z jednotlivých kostek, které představují kolik porcí jídla a kolik tekutin by denně mělo dítě přijmout. Jídla je dobré skládat ze všech pater a co nejvíce pestře (Redakce „Vím, co jím“ 2013).

Obrázek 3: Pyramida výživy pro děti

Zdroj: Redakce „Vím, co jím“ 2013

3.2.1. Jednotlivá patra pyramidy

1. patro – základnu pyramidy tvoří patro tekutin. Jedná se o tekutiny, které běžně děti pijí za den. Podle počtu kostek by měli žáci vypít ideálně 7 porcí tekutin, a tím nemyslíme pouze čistou vodu, ale řadíme tam i čaje, šťávy a džusy s tím, že by z takto ochucených nápojů dítě mělo vypít minimální množství. 1 porce = 1 sklenička o velikosti pěsti.

2. patro – patro obilovin, těstovin, pečiva a nově i kukuřice. Jedná se o patro, které by mělo tvořit základ dětského jídelníčku. Jedná se o potraviny obsahující sacharidy, které jsou nezbytné pro naši energii. 1 porce = jeden kopeček rýže / jeden plátek chleba o velikosti dlaně/ hrst müsli.

(30)

29

3. patro – patro ovoce a zeleniny. Jak můžeme vidět, zelenina je zastoupena 3 kostkami, kdežto ovoce má kostky pouze dvě. Tudíž zelenina by měla být o trochu více zastoupena v jídelníčku nežli ovoce. Jak ovoce, tak zelenina jsou bohaté na vitamíny, minerály, vlákniny i vodu, zelenina je vhodnější, protože neobsahuje tak velké množství jednoduchých sacharidů. 1 porce = jedno jablko o velikosti pěsti/hrst jahod.

4. patro – do tohoto patra řadíme mléčné výrobky, maso, ryby, vajíčka a luštěniny. Mléčné výrobky jsou zdrojem vápníku a bílkovin. Dobře stravitelné jsou zakysané mléčné výrobky, jogurty, kefíry nebo acidofilní mléko. Maso, ryby a vajíčka jsou zdrojem bílkovin, tuků, vitamínů, především vitaminu B12 a železa. Maso by nemělo být zbytečně tučné. Mořské ryby jsou zdrojem jódu pro správnou činnost štítné žlázy. Luštěniny jsou zdrojem bílkovin. 1 porce = 1 plátek masa o velikosti dlaně.

5. patro – nejmenší patro pyramidy tvoří potraviny s vysokým podílem cukru, tuku a soli. Tyto potraviny je vhodné zařadit do jídelníčku rozumně a střídmě, potraviny by měly sloužit především na dochucení jídel.

Zákeřná kostka - Dalším rozdílem u dětské pyramidy je v tzv. zákeřné kostce, která zobrazuje potraviny nezdravé a neužitečné potraviny pro náš organismus, jako jsou limonády, sladkosti atd. Jedna porce zákeřné kostky denně samozřejmě nevadí, ale víc by jich být nemělo (Food Pyramid. Com 2009-2016; Metodický portál Pohyb a výživa 2013).

Obrázek 4: Ukázka porcí

Zdroj: Metodický portál Pohyb a výživa 2013

(31)

30

4.3. Doporučené výživové denní dávky dětí staršího školního věku

Jedná se o jeden ze způsobů vyjádření výživových doporučení. Jsou sestavovány pro různé věkové skupiny obyvatelstva a to tak, aby stanovila množství denního příjmu daných živin, abychom byli dlouhodobě zdraví. U dětí jsou o to důležitější. Jsou navržené specialisty tak, aby se děti správně vyvíjely a rostly. Hodnoty jsou navrženy tedy tak, aby byl zajištěn optimální příjem živin tak, jak je to potřeba. Rozlišují se i pohlavní rozdíly. Chlapci mají jiné hodnoty než dívky.

Tabulka 5: Výživové denní dávky dětí staršího věku

Děti od 10 do 13 let Děti od 13 do 15 let

dívky chlapci dívky chlapci

Energie

kJ 8 500 -

9 400 8 500 - 9 400 9 400 – 11 200

9 400 – 11 200

kcal 2 000 – 2

300

2 000 – 2

300 2 200 – 2 700 2 200 – 2 700 Základní živiny

Bílkoviny (g) 34 34 45 45

Sacharidy (g) >250 - 276 >250 - 276 >276 - 329 >276 - 329

Vláknina (g) 15 - 18 15 - 18 18 - 20 18 - 20

Tuky (g) 67 - 78 74 – 86,6 74 – 86,6 88,4 - 103,1 Tekutiny

Celkem (l/den) 2,15 2,15 2,45 2,45

Z nápojů

(ml/kg/den) 50 50 40 40

Zdroj: Foltýnová 2014

(32)

31

4.3.1. Obecné rady a doporučení pro správnou výživu dítěte staršího školního věku

Pokud se nechceme řídit výživovými doporučeními, je dobré znát alespoň hlavní zásady výživy dětí. V této kapitole je uvedeno „desatero“, které je převzato ze serveru Poradenského centra: Výživa dětí, sdružujícího odborníky a lékaře z oblasti výživy.

 Podávat dětem pestrou a rozmanitou stravu bohatou na ovoce a zeleninu, celozrnné potraviny, mléčné výrobky, ryby a drůbež.

 Děti by neměly být přejídány, ale ani hladovět – jíst by měly pravidelně 5-6x denně; velikost porce přizpůsobte jejich růstu, hmotnosti a pohybové aktivitě.

 Podávat dětem pravidelně kvalitní zdroje bílkovin (drůbeží a rybí maso, luštěniny, cereálie).

 Podávat dětem mléčné výrobky, vhodnější jsou polotučné.

 Upřednostňovat kvalitní rostlinné tuky a oleje před živočišnými tuky.

 Učit děti střídmosti v konzumaci cukru, sladkostí a slazených nápojů. Sacharidy by děti měly přijímat hlavně z cereálií, ovoce a zeleniny.

 Sůl a solené potraviny dětem nabízejte jen výjimečně.

 Naučit děti správnému pitnému režimu, měly by vypít alespoň 1,5 až 2,5 litru tekutin denně.

 Naučit děti zdravému způsobu života svým vlastním příkladem a aktivně se zajímejte o to, co jedí mimo domov.

 Pravidelně konzultujte zdravotní stav dítěte (hladinu cholesterolu, krevních tuků, krevního tlaku, nadváhu aj.) s jeho praktickým lékařem (Desatero výživy dětí 2014).

(33)

32

4. ZDRAVOTNÍ A VÝŽIVOVÁ GRAMOTNOST

UNESCO (2005) definuje gramotnost jako: „Gramotnost obecně je schopnost identifikovat, pochopit, interpretovat, tvořit, komunikovat, počítat a využívat tištěné i psané materiály související s různými kontexty.“

4.1. Zdravotní gramotnost

WHO definuje zdravotní gramotnost jako: „ kognitivní a sociální schopnosti, které určují motivaci a způsobilost jednotlivců k tomu, aby si dokázali získat přístup k informacím, porozumět jim a využívat je způsobem, který podporuje a udržuje dobré zdraví.“ Jinak řečeno, jedná se o schopnost jedince vyhledat si a použít informace související se zdravím, a tím správně ovlivnit své zdraví. Její význam spočívá v seznámením s principy zdravého životního stylu a ve zvyšování celkové úrovně zdravotního stavu populace, protože nízká zdravotní gramotnost může vést ke zvýšenému zdravotním rizikům, tudíž zdravotní gramotnost se netýká pouze jednotlivce, ale i celé populace.

4.2. Výživová gramotnost

Jedna z definic výživové gramotnosti zní: „Míra schopnosti získávat, zpracovávat a pochopit základní informace o výživě.“ V ČR je definována výživová gramotnost pouze v dokumentech MŠMT, a to jako: „výživová gramotnost sleduje analogii s charakteristikou obecné gramotnosti. Tuto analogii lze chápat tak, že výživově gramotný člověk nedisponuje pouze mechanicky osvojenými dílčími dovednostmi a vědomostmi, ale umí je efektivně využívat k individuálně preferovanému účelu“

(Kubíková 2016, s. 27).

Hlavním účelem výživové gramotnosti je zlepšit informovanost lidí o výživě a tím pádem, aby byli schopní činit správná rozhodnutí o tom, které potraviny a v jakém množství jsou zapotřebí k udržení zdraví. To zahrnuje také vědomí o tom, které potraviny jsou dobré a jak je zapojit do jídelníčku, a tím se tak předešlo zdravotním problémům. Stupeň výživové gramotnosti má vliv na to, jak lidé získávají informace o výživě a do jaké míry jim věří (Kubíková 2016, s. 45).

(34)

33

PRAKTICKÁ ČÁST

CÍLE PRÁCE

Hlavní cíl práce

Analýza výživových zvyklostí žáků 2. stupně Analýza výživové gramotnosti u žáků 2. stupně

Dílčí cíl práce

Stanovení správné metodiky pro určení analýzy výživových zvyklostí Stanovení správné metodiky pro určení výživové gramotnosti

Hypotézy práce

Hypotéza 1: Přes 30 % žáků dodržuje zásady zdravé výživy Hypotéza 2: Více než 40 % žáků pije neslazené nápoje

Hypotéza 3: Konzumace ovoce a zeleniny se zvyšuje podle zvyšujícího se věku žáků Hypotéza 4: Více než 90 % žáků ví co si představit pod pojmem výživa

1. Metodika práce

1.1. Charakteristika zkoumaného souboru

Dotazníkové šetření probíhalo na dvou školách v Liberci. Konkrétně se jednalo o ZŠ Jabloňová Liberec a na osmiletém Podještědském gymnáziu v Liberci. K tomuto výzkumu bylo přizváno celkem 133 žáků 6. a 7. tříd. Žáci byli ve věku od 11 do 14 let.

Na Základní škole Jabloňová probíhalo šetření ve třídách: 6.A - kde bylo celkem 19 žáků, z toho 9 chlapců a 10 dívek, 6.B - kde bylo celkem 29 žáků, z toho 8 chlapců, 21 dívek, 7.A - kde bylo celkem 23 žáků z toho 8 chlapců, 15 dívek a v 7.B - kde bylo celkem 29 žáků, z toho 9 chlapců, 20 dívek. Na osmiletém gymnáziu bylo respondentů

(35)

34

podstatně méně, jednalo se o třídy prima (6. třída), kde bylo 18 žáků, z toho 10 dívek a 8 chlapců, a poté v sekundě (7. Třída), kde bylo pouze 15 žáků, z toho 7 chlapců a 8 dívek. Ze 133 rozdaných dotazníků se vrátilo 108 použitelných dotazníků. Dotazníky jsou rozděleny podle pohlaví a věku. Z 6. tříd je to 55 zařazených dotazníků, kde odpovídalo 21 chlapců a 34 dívek. Ze sedmých tříd je to 53 dotazníků, kde odpovídalo 18 chlapců a 35 dívek. Dotazník je součástí přílohy. Tyto charakteristiky souboru jsou shrnuty v tab. č. 6.

Tabulka 6: Absolutní zastoupení respondentů podle pohlaví a třídy

Třída Chlapci Dívky celkem

6.A 9 10 19

6.B 8 21 29

7.A 8 15 23

7.B 9 20 29

Prima 8 10 18

Sekunda 7 8 15

Celkem 49 84 133

Zdroj: Vlastní

Tabulka 7: Věkové rozdělení chlapců a dívek

Dívky Chlapci

11 let 3 0

12 let 26 16

13 let 37 21

14 let 3 2

Zdroj: Vlastní

(36)

35

1.2. Charakteristika použitých metod a organizace výzkumu

Pro výzkum výživové gramotnosti a analýzy výživových zvyklostí žáků byla zvolena forma frekvenčního potravinového dotazníku. Tato forma je vhodná pro získání informací od většího počtu respondentů. Dotazník se používá pro srovnání individuálních stravovacích zvyklostí vzhledem k doporučované potravinové pyramidě.¹ Otázka byla pokládána písemně, a to formou většinou uzavřených otázek, ale i otevřených nebo polootevřených. Dotazník obsahuje celkem 13 otázek přiměřených věku respondentů. Před rozdáním samotného dotazníku byli žáci seznámeni s jeho obsahem a účelem. Byli ujištěni, že dotazník je zcela anonymní a pokud nechtějí, nemusí se ho účastnit. Poté co byl dotazník rozdán, dostali prostor na jeho přečtení a poté na případné dotazy. Pokud nějaký byl, dostalo se jim řádného vysvětlení, tak aby nedošlo k případnému nedorozumění a poté k chybě. Na přání vyučujících si dotazníky vyplnily až doma a jejich vyzvednutí proběhlo příští den.

Hodnoceny byly pouze ty dotazníky, kde byl vyplněn věk i pohlaví, zbylé byly vyřazeny.

1.2.1. Zpracování dat

Zpracování dat z každé otázky do tabulek proběhlo v Microsoft Excel 2007. Odpovědi na otázky, které byly otevřené, jsem si zapisovala do svých poznámek, které budu na závěr shrnovat slovně.

1 http://www.szu.cz/uploads/documents/czzp/CINDI/kurz/metody_zjistovani_strav_zvykl.pdf

(37)

36

1.3. Rozbor stravovacích zvyklostí žáka

1.3.1. Dotazníkové šetření

Obsahem dotazníku bylo zjistit stravovací zvyklosti dotazovaných žáků a jejich výživovou gramotnost. Tato část práce se zaměřuje na jednotlivé otázky z dotazníku a jejich vyhodnocování. V tabulce:

Otázka číslo 1: Jak často by měl podle tebe člověk jíst?

a) 3krát denně (snídat, obědvat, večeřet)

b) 4krát denně (snídat, svačit, obědvat, večeřet) c) 5krát denně (snídat, svačit, obědvat, svačit, večeřet) d) jiná možnost (napiš jaká)

Tabulka 8: Odpovědi na otázku č. 1

Otázka č. 1 a) b) c) d) Celkem

Dívky 11 let 0 1 2 0 3

Dívky 12 let 0 5 20 1 26

Dívky 13 let 0 5 32 0 37

Dívky 14 let 0 1 2 0 3

Chlapci 11 let 0 0 0 0 0

Chlapci 12 let 2 0 14 0 16

Chlapci 13 let 0 3 17 1 21

Chlapci 14 let 1 0 1 0 2

Celkem 3 15 88 2 108

Zdroj: Vlastní

Nejvíce žáků zvolilo odpověď za c tudíž, že člověk by měl jíst 5krát denně.

Z tohoto výsledku vyplývá, že valná většina dětí skrze veškeré věkové skupiny si je vědoma správné četnosti stravování. Pouze 20 dětí ze 108 odpovědělo jinak.

(38)

37

Otázka číslo 2: Kolikrát denně jíš? (Myšleno hlavní jídla a, pokud jsou, svačiny) a) Méně než 3x

b) 3 – 5x c) Více než 5x

Otázka č. 2 a) b) c) Celkem

Dívky 11 let 0 3 0 3

Dívky 12 let 1 22 3 26

Dívky 13 let 2 33 2 37

Chlapci 12 let 0 14 2 16

Celkem 6 90 12 108

Zdroj: Vlastní

Druhá otázka je velmi podobná té první. Jediný rozdíl je, že zde nezkoumáme povědomí žáků o četnosti stravování, ale to zda to také dodržují. Podle toho, co vidíme v tabulce, můžeme říci, že výsledky celkem odpovídají výsledkům z první tabulky. 90 žáků ze 108 jí minimálně 3krát za den a maximálně 5krát.

(39)

38 Otázka číslo 3: Snídáš pravidelně každý den?

a) Ano, snídám doma před tím, než jdu do školy b) Ano, snídám, ale až ve škole

c) Ne, nesnídám pravidelně, jen když se mi chce d) Jen piji (např. čaj)

e) Ne, nesnídám vůbec.

Otázka č. 3 a) b) c) d) e) Celkem

Dívky 11 let 2 0 1 0 0 3

Dívky 12 let 16 2 8 0 0 26

Dívky 13 let 24 1 7 1 4 37

Dívky 14 let 1 0 0 1 1 3

Chlapci 12 let 10 0 6 0 0 16

Chlapci 13 let 13 1 5 1 1 21

Chlapci 14 let 2 0 0 0 0 2

Celkem 68 4 27 3 6 108

Zdroj: Vlastní

Z této otázky vyplývá, že přestože většina dětí stále snídá doma, není to tak jednoznačné. Celkem 36 dětí nesnídá vůbec, nebo ne pravidelně. Naopak 72 dětí je zvyklých snídat každý den.

(40)

39

Otázka číslo 4: Míváš ve škole pravidelně svačinu?

a) Ano, nosím si ji z domu.

b) Ano, vždy si nějakou po cestě do školy koupím.

c) Občas nějakou mám, ale ne každý den.

d) Nemívám svačinku.

Pokud máš svačinu, napiš jakou:

Otázka č. 4 a) b) c) d) Celkem

Dívky 11 let 2 0 1 0 3

Dívky 12 let 20 0 4 2 26

Dívky 13 let 33 0 4 0 37

Dívky 14 let 2 0 1 0 3

Chlapci 12 let 11 0 5 0 16

Chlapci 13 let 14 0 7 0 21

Chlapci 14 let 1 0 1 0 2

Celkem 83 0 23 2 108

Zdroj: Vlastní

Z výsledků otázky číslo 4 vidíme, že většina dětí je zvyklá mít svačinu. 23 dětí ji mívá jen občas a pouze dva žáci odpověděli, že svačinu nemívají nikdy. Překvapením bylo, že žádné z dětí nezvolilo odpověď za b, tudíž to, že si nekupují svačiny cestou do školy.

(41)

40 Otázka číslo 5: Nosíš si do školy pravidelně pití?

a) Ano b) Ne

Otázka č. 5 a) b) Celkem

Dívky 11 let 3 0 3

Dívky 12 let 25 1 26

Dívky 13 let 34 3 37

Dívky 14 let 2 1 3

Chlapci 12 let 16 0 16

Celkem 99 9 108

Zdroj: Vlastní

Výsledky z této otázky byly velmi pozitivní, protože 99 žáků ze 108 si nosí do školy pití, tudíž je tu veliká šance, že dodržují pitný režim, který jim zajistí správné fungování a vývoj těla.

(42)

41 Otázka číslo 6:

Kolik 500ml sklenic vhodného nápoje by měl člověk denně vypít? Vybarvi, kolik myslíš.

Otázka č. 6 1 sklenice

2 sklenice

3 sklenice

4 sklenice

5 sklenice

6 sklenice

7

sklenice Celkem

Dívky 11 let 0 0 0 2 0 1 0 3

Dívky 12 let 0 1 2 10 11 2 0 26

Dívky 13 let 0 0 2 15 11 7 2 37

Dívky 14 let 0 0 0 3 0 0 0 3

Chlapci 12 let 0 0 3 7 4 1 1 16

Chlapci 13 let 0 0 1 9 8 0 3 21

Chlapci 14 let 0 0 0 1 1 0 0 2

Celkem 0 1 8 47 35 11 6 108

Zdroj: Vlastní

V otázce číslo 6 už byly odpovědi různorodější, je vidět, že otázka správnosti pitného režimu děti zmátla. Nejvíce dětí zabarvilo 4 sklenice a hned druhý nejvyšší výsledek bylo 5 sklenic. Což se oboje dá považovat za správný výsledek, pokud bereme v potaz výpočet pitného režimu: 50ml/kg/den.

(43)

42 Otázka číslo 7: Co nejčastěji během dne piješ?

a) Slazené nápoje (Coca-Cola, Sprite, Fanta, Ledový čaj, sladké minerální vody, džusy, …)

b) Neslazené nápoje (minerální vody bez příchuti, neperlivé vody, …) c) Obyčejnou vodu z kohoutku

d) Čaj (napiš jaký):

otázka č. 7 a) b) c) d) Celkem

dívky 11 let 1 2 0 0 3

dívky 12 let 11 3 10 2 26

dívky 13 let 17 8 10 2 37

dívky 14 let 2 0 1 0 3

chlapci 12 let 10 1 5 0 16

chlapci 13 let 9 6 5 1 21

Celkem 51 21 31 5 108

Zdroj: Vlastní

Z této otázky je vidět, že se děti rozdělují na dva póly. Jedna polovina o počtu 51 žáků pije slazené nápoje a druhá polovina o počtu 57 žáků pije neslazené nápoje.

(44)

43 Otázka číslo 8: Jak často jíš sladkosti?

a) Sladkosti nejím b) 1x denně (a méně) c) 2-3x denně

d) 3x a více

Otázka č. 8 a) b) c) d) Celkem

Dívky 11 let 0 2 1 0 3

Dívky 12 let 4 13 8 1 26

Dívky 13 let 2 24 10 1 37

Dívky 14 let 0 2 1 0 3

Chlapci 12 let 1 10 5 0 16

Chlapci 13 let 1 10 9 1 21

Chlapci 14 let 1 1 0 0 2

Celkem 9 62 34 3 108

Zdroj: Vlastní

Výsledky u této otázky byly velmi překvapivé. Pouze 3 žáci odpověděli, že jedí sladkosti více než 3x denně a drtivá většina žáků uvedla, že jí sladkosti maximálně jednou denně.

(45)

44

Otázka číslo 9: Jak často jíš smažené pokrmy? (chipsy, hranolky, gyros, pizza) a) Ano, pravidelně.

b) Jen občas, když na to mám chuť.

c) Ne, vůbec to nejím.

Otázka č. 9 a) b) c) Celkem

Dívky 12 let 0 24 2 26

Dívky 13 let 1 36 0 37

Celkem 2 102 4 108

Zdroj: Vlastní

Výsledky u 9. otázky byly velmi jednoznačné, 102 dětí zakroužkovalo odpověď, že jí smažené pokrmy pouze pokud na to mají chuť a dokonce 4 žáci nejí smažené pokrmy vůbec.

(46)

45

Otázka číslo 10: Kolik porcí (o velikosti pěsti) zeleniny jíš denně? (syrovou, tepelně upravenou). Nezahrnuj do toho brambory ani luštěniny.

a) Zeleninu nejím.

b) 1 denně (a méně) c) 2 – 3 denně d) 3 a více

otázka č. 10 a) b) c) d) Celkem

dívky 11 let 0 0 2 1 3

dívky 12 let 1 10 11 4 26

dívky 13 let 0 20 16 1 37

dívky 14 let 0 2 1 0 3

chlapci 13 let 1 10 10 0 21

Celkem 4 49 46 8 108

Zdroj: Vlastní

Z výsledků vyplývá, že pouze 4 žáci ze 108 nejí zeleninu vůbec, avšak 45 % žáků jí zeleninu maximálně jednou za den. Zbylých 57 žáků jí zeleninu pravidelně každý den.