Charakteristika vybraných textů - METODOLOGIE ŠETŘENÍ

II. PRAKTICKÁ ČÁST

6. METODOLOGIE ŠETŘENÍ

6.5. Charakteristika vybraných textů

Vybrané texty, s nimiž studenti pracovali, byly vybrány tak, aby vyhovovaly daným požadavkům. Jednalo se o texty určené žákům 1. stupně, přímo pak žákům 4. ročníku. Prvním z textů byla vybrána báseň, druhý text poté tvořila próza (viz obr. 6, obr. 7). Úkolem studentů bylo texty přečíst a následně vymyslet, zapsat, popř. znázornit aktivity a úkoly, prostřednictvím nichž by žákům texty přiblížili, ozvláštnili typicky vedené vyučovací hodiny, zpestřili a obohatili práci s jazykem. Doplňujícím úkolem se stalo vymyšlení a vytvoření otázek k daným textům, které by přesahovaly klasické dotazování, jasné vyhledávání

47 zaneseny do tabulek a následně jsme je opatřili vysvětlujícími poznámkami.

Báseň o nule

(Ludvík Středa: Ryba v kleci – Veselé básničky o zvířátkách a přírodě) Obrázek 6: Ukázka vybraného textu č. 1 (báseň)

Jak zkoušeli v Plzni sílu piva – Lidová pověst

Ve staré Plzni si mnoho zakládali na svém pivě a dbali o to, jak sami říkali, „aby bylo stejně silné jako víra jejich otců.“

Když pivo, které prodělalo kvašení a bylo náležitě uležené, mělo být „vystavováno“, sešli se páni konšelé do obecní hospody. Uprostřed šenkovny postavili zvláštní lavici, na ni mohlo usednout tolik osob, co měla rada členů. S konšely přišel také rychtář a městský písař, aby o té slavnostní příležitosti udělali zápis.

Šenkéř přišel s korbelem „nového piva“ a pozorně je vylil na lavici. Když se tam pivo trochu ustálo a začalo houstnout, konšelé usedli podle svého pořadí. Rychtář obrátil přesýpací hodiny. Pak čekali, až se přesype písek do prázdné spodní části, na to rychtář s písařem dávali bedlivě pozor. Mezitím páni konšelé zachovávali důstojný klid a mlčení.

Když pak rychtář shledal, že hodiny uběhly, dal znamení, aby konšelé povstali. Jestli se za tu dobu se svými spodky přilepili k lavici – bylo pivo náležitě dobré, smělo být čepováno ve městě. Když se ale otcové města od lavice snadno odlepili, tu bylo pivo pro pány měšťany příliš slabé. Prodávalo se jen podruhům „za bránu“ nebo do panských vesnic.

Jednou prý se dokonce stalo, že když se konšelé zvedali, vzali přilepenou lavici s sebou a odnesli ji přilepenou na svých spodkách asi pět kroků po šenkovně. Tomu výsledku se prý všichni divili. Pivo z této várky uznali jako primisima a obec zakoupila celou várku pro pohoštění svých hostů na Nový svátek.

(Oldřich Sirovátka, Marta Šrámková: Živá voda. Lidové pověsti z Čech, Moravy a Slezska)

Obrázek 7: Ukázka vybraného textu č. 2 (próza)

48 6.6. Dotazníkové šetření

Dotazník se zpětnou vazbou je nezbytnou součástí každé práce učitelů, studentů i žáků.

U starších žáků není překážkou se ptát prostřednictvím otevřených otázek, neboť žáci 2. stupně jsou schopni využít prostor na vyjádření názoru. U žáků 1. stupně tomu tak není a dotazník, v němž se objeví emotikony a další obrázky, představují několik výhod. Je zábavnější, názornější a jasnější (Čapek, 2018). Jelikož jsme pracovali se studenty učitelství 1. stupně, zvolili jsme právě tuto formu, pomocí ní jsme představili možnost tvorby dotazníků i pro nejmladší žáky 1. stupně. Zároveň jsme grafickou podobu dotazníku převedli do hodnotové škály bodů. Dotazník pro studenty viz obr. 8.

1. Měla pro mě „čtenářská“ prezentace přínos? 6. Kolik bych si za aktivity zasloužil/a knih (od 1 do 10)?

2. Napište, co se Vás zaujalo nejvíce / nejméně?

3. Jak hodnotíte sebe, jako posluchače, čtenáře, aktivního člena?

skvělý celkem nic moc žabař dobrý

4. Co si myslíte, že je pro dobrou partu čtenářů nejdůležitější?

5. Jak si vedla prezentující? myšlenky, nápady aj.

hodně spíše ano spíše ne vůbec

1. Měla pro mě „čtenářská“ prezentace přínos?

HODNĚ SPÍŠE

ANO SPÍŠE NE VŮBEC

4 3 2 1

2. Napište, co Vás zaujalo nejvíce/nejméně.

VLASTNÍ POSTŘEHY JEDNOTLIVÝCH STUDENTŮ ZAZNAMENANÉ V TABULCE

49 3. Jak hodnotíte sebe jako posluchače, čtenáře,

aktivního člena?

SKVĚLÝ CELKEM DOBRÝ

NIC MOC ŽABAŘ

4 3 2 1

4. Co si myslíte, že je pro dobrou partu čtenářů nejdůležitější?

VLASTNÍ POSTŘEHY JEDNOTLIVÝCH STUDENTŮ ZAZNAMENANÉ V TABULCE

5. Jak si vedla prezentující?

JAKO ZNALKYNĚ PROBLEMATIKY

JAKO ZNALKYNĚ

BEZ NÁBOJE

JAKO SNAŽIVÁ,

ALE BEZ ZNALOSTÍ

JAKO ÚPLNÝ NEZNALEC

4 3 2 1

6. Kolik bych si za zpracovávání aktivit zasloužil/a bodů (od 1 do 10)?

VLASTNÍ POSTŘEHY JEDNOTLIVÝCH STUDENTŮ ZAZNAMENANÉ V TABULCE

PROSTOR PRO VLASTNÍ POSTŘEHY, MYŠLENKY A NÁPADY jsou zapsány a zohledněny v tabulce.

Obrázek 9: Evaluační dotazník

7. VÝSLEDKY VÝZKUMU A JEJICH INTERPRETACE

V naší práci jsme se zaměřili na rozvoj profesních kompetencí studentů učitelství pro 1. stupeň v oblasti čtenářské gramotnosti. Toto téma jsme zvolili zcela záměrně, a to hned z několika důvodů. Hlavním důvodem bylo samotné šetření, jak jsou studenti učitelství sami schopni s texty pracovat. Jakým směrem se budou ubírat jejich aktivity, úkoly a otázky, na kterých by v budoucnu ve své učitelské praxi neměli zapomínat. Toto šetření, si dovolíme tvrdit, tak představuje dobrou startovní čáru především pro další rozvoj studentů učitelství, neboť všichni podle našeho názoru byli a jsou schopni přicházet s vlastními podněty a nápady, což je pro žáky neskutečnu výhodou – odpadne z nich strach z čtení, přestanou vnímat texty jako nutné zlo, pomůže jim na cestě životem.

Výsledky šetření jsou přehledně uvedeny v tabulkách 8, 9 a 10, a také v kapitolách 7.1.1, 7.2.1, 7.3.1, kde jsou uvedeny Interpretace autorkou.

Součástí našeho šetření se stala i dotazníková šetření mezi samotnými pedagogy, jak sami vnímají pozitiva a negativa své profese, a zároveň jsme vedli rozhovor s odborníkem z praxe týkajícího se tematiky hodnocení. Výsledky jsou zaznamenány v tabulkách 11 a 12, v kapitolách 7.4. a 7.5.

7 7.1. Zpracování výsledků práce s textem č. 1 (báseň)

Tabulka 8: Přehled aktivit, úkolů a otázek básnického textu

Dramatizace Čtení s porozuměním – kladení otázek; recitace - zpaměti Jazykové hry (rýmy, hlásky, slova; rozstříhaný text; transformace textu Význam slov / Vyhledávání slov Rozvoj fantazie – vlastní nápady žáků Výtvarná složka / Hudební složka Mezipředmětové vztahy: Matematika/ Vlastivěda Komparace splněných úloh v 1. a 2. semináři

Otázky a úkoly v 1. semináři

Konkretizace otázek Otázky a úkoly po 2. semináři Konkretizace otázek

Typologie úloh podle jednotlivců

PP2d4 PP2d4 PP2d4 PP2d4 PP2d4 +1 0

Co by se stalo, kdyby žák učencům neprozradil, že je to nula? Umíte si

představit život bez čísla nula?

DV1l11 DV1l11 DV1l11 DV1l11 DV1L11 +1 Po jaké situaci smazali nulu? 0

MP5l1 MP5l1 MP5l1 bez

změny Co připomíná nula vám? 0

IZ5l11 IZ5l11 bez

změny

Proč se bavili o nule? Proč ji napsali na

stůl? 0

LN2č7 LN2č7 LN2č7 LN2č7 LN2č7 +1 0 Vyjmenuj další řemesla, ve kterých by

jejich nářadí mohlo připomínat nulu.

KŠ1k5 KŠ1k5 KŠ1k5 +1 Které řádky se spolu rýmují? Kdo jsou mudrci? Co je to ranec?

ZS2b3 ZS2b3 ZS2b3 absence

Kdo byl Ali? Přišel, záhadu vyřešil a všichni mu hned věřili. Kdo byl pro vás

Ali?

JK1s8 JK1s8 JK1s8 JK1s8 +2 Myslíte, že je důležité být gramotný

stejně jako žák Ali? Jak si myslíte, že báseň pokračuje?

KB2z9 KB2z9 KB2z9 KB2z9 bez

změny 0 Co by tvrdili pralidé? Co by tvrdila

zvířata?

HŠ1k5 HŠ1k5 HŠ1k5 HŠ1k5 HŠ1k5 +1

Myslíte si děti, že číslo nula je k životu potřeba a setkávám nebo budeme se s ní

někdy setkávat?

Děti, je důležité umět číst a psát?Je důležité vzdělávat se a učit se nové věci?

VK7b3 VK7b3 VK7b3 VK7b3 VK7b3 +1

Děti, myslíte si, že je každý člověk stejný? Pokud ano, proč? Pokud ne, proč? Má každý člověk stejné názory?

DK2ř10 DK2ř10 DK2ř10 DK2ř10 DK2ř10 DK2ř10 +2 Co připomíná nula vám? Jak by tento text vypadal v dnešní době.

Zmodernizujte ho.

VŠ2p12 VŠ2p12 VŠ2p12 VŠ2p12 +2

Víte, děti, co je to konference? Proč se všichni nakonec radovali, když se

Proč byli učenci i neučenci šťastní po

tom, co jim Ali řekl, že je to nula? 0

VP1k5 VP1k5 VP1k5 VP1k5 VP1k5 +2

Proč myslíš, že různým lidem nula připomínala něco jiného? Např. Proč si

obchodníci představili náušnici?

AS8l1 AS8l1 AS8l1 AS8l1 +1 Proč si myslíš, že každý člověk v básni si

nulu představoval jinak? 0

ET2l1 ET2l1 ET2l1 ET2l1 +2 0

Vyhledejte v básni slova, která se pojí se známými pohádkami, např. půlnoc -

Popelka.

JV1l1 JV1l1 JV1l1 JV1l1 JV1l1 bez

změny Vysvětli, proč nula připomíná jisté

pojmy a jaký mají význam? 0

Z textu vyplývá, že mnoho obyvatel nulu nezná, dokázali byste říci proč?

Co by kdo tvrdil, kdyby vědec napsal na stůl osmičku? Jaké věci z běžného života

mají tvar nuly?

Vymysli nějaká další povolání. Co byste mohli říct o nule, např. učitelé vidí

jistou nulu.

LB1s8 LB1s8 LB1s8 LB1s8 LB1s8 +1

Děti, a naučili se nakonec učenci nakreslit nulu? Kdo jim s tím nejvíce

pomohl? A jak to vlastně bylo od začátku?

Myslíte si, že než se na konferenci objevil žák Ali, tak měli všichni pravdu?

A proč?

SF1k5 SF1k5 SF1k5 SF1k5 +1 Musí být vždy jednoznačně správná

odpověď? 0

ŠK1č6 ŠK1č6 ŠK1č6 ŠK1č6 +1 Naleznete souvislosti mezi jednotlivými

postavami a jejich výroky? 0

PT4z9 PT4z9 PT4z9 PT4z9 PT4z9 +2 Jak je možné, že žák Ali dokázal

pojmenovat číslici nula? 0

AL9č6 AL9č6 AL9č6 +1

Jaký si myslíte, že je rozdíl mezi učenci a neučenci? Ukaž nějaký příklad

v ukázce.

GP2l1 GP2l1 GP2l1 GP2l1 GP2l1 +1 Kde a jakým způsobem se vymýšlí nové

názvy?

Popovídejme si o Karlu Čapkovi a vzniku jeho slova "robot"

LŠ1p12 LŠ1p12 absence Po jaké situaci nulu smazali? X

CELKEM CELKEM CELKEM

24 22 26 3 15 16 8 33 otázek a úkolů 15 otázek a úkolů

7 studentů poznamenalo "Nic mě nenapadá."

19 studentů nenapsalo vůbec nic, případně by svou otázku / úkol

neměnilo.

Navýšení počtu po 2. semináři v dané kategorii

+ 4,tj. 28 + 3, tj.

25 + 2, tj. 28 + 3, tj. 6 + 12, tj.

+ 13, tj.

29 + 1, tj. 9

11 Obrázek 10: Přehled aktivit po 1. semináři Obrázek 11: Přehled aktivit po 2. semináři

Obrázek 12: Srovnání počtu aktivit po 1. a 2. semináři

0 5 10 15 20 25 30

Počet aktivit po 1. semináři

Počet aktivit po 1.

semináři

0 5 10 15 20 25 30 35

Počet aktivit po 2. semináři

Počet aktivit po 2.

semináři

0 5 10 15 20 25 30

1.aktivita 2.aktivita 3.aktivita 4.aktivita 5.aktivita 6.aktivita 7.aktivita

Počet aktivit po 1. a 2. semináři

1. seminář 2.seminář

7 7.1.1. Interpretace výsledků textu č. 1 (báseň)

Báseň o nule byla prvním textem, s nímž studenti v počtu 40 pracovali, a zároveň první samostatnou aktivitou na semináři po teoretickém úvodu. Studenti vymýšleli různé aktivity a úkoly, jak by sami žákům 1. stupně báseň přiblížili. Některé nápady se rozcházely, většina z nich se nicméně shodovala, proto jsme vytvořili tabulku, v níž jsme zohlednili opakující se aktivity, a vzniklo tak sedm kategorií. Těmto kategoriím dominují Jazykové hry, konkrétně pak vyhledávání slov, která se rýmují, práce se souhláskami a samohláskami, tvoření nových slov na základě slov z básně, slabikování, ale také skládání rozstříhaného textu, tvoření dalších slok, popř. transformace textu do prozaické podoby.

Neméně oblíbenou se stala kategorie Dramatizace, do níž bychom zařadili samotné ztvárnění textu, pantomimu, kombinované čtení s divadelními prvky, aj. V této souvislosti jsme nuceni poukázat na fakt, že tato aktivita mohla být tolikrát zmíněna právě proto, že autorka práce ve svém teoretickém úvodu několikrát zmínila dramatizaci jako jeden z plně funkčních prvků při práci s texty na 1. stupni.

Za ne nepodstatnou aktivitu studenti považují Čtení s porozuměním, tzn. samotné čtení, porozumění obsahu textu, kladení různých otázek, které směřují k pochopení čteného. Do této kategorie jsme též zařadili recitaci textu, tedy přednes zpaměti.

Dalšími aktivitami se stalo doplnění o Výtvarnou, příp. hudební složku, k čemuž básnický text díky rytmu přímo vybízí. Práce s písňovým textem, vymýšlení melodie, rychlého a pomalého tempa, k tomu kreslení, malování, tvoření z různých materiálů.

Studenti neopomenuli ani tvořivost samotných žáků, tedy Rozvoj fantazie, text doplněný o vlastní nápady. V tuto chvíli by bylo možné pracovat s textem v debatním kroužku, rozvíjet různé teorie o tom, zda ostatní čísla by vzbudila stejný poprask jako právě nula aj. (Tuto kategorii bychom sloučili s otázkami a úkoly, které stojí mimo kategorizaci vybraných aktivit.

– pozn. aut.)

Nejmenší společný počet zmínek zaznamenaly kategorie Význam slov s objasňováním a vyhledáváním všeho, co by mohlo žákům činit potíže. Tuto aktivitu nevnímáme vůbec jako zbytečnou, neboť se v básnických textech a nejen v nich často objevují slova, s nimiž žáci běžně nepřijdou do styku, tudíž je nemají v pasivní slovní zásobě.

Poslední kategorií se staly Mezipředmětové vztahy, resp. propojování textu s matematikou (zmínka o nule), a vlastivědou (zmínka o Istanbulu). V rámci všeobecného vzdělání a základního povědomí o všem, co nás obklopuje, shledáváme tyto aktivity přínosnými a

8 vhodně zvolenými. Lze jich využít v rámci běžných vyučovacích hodin, nebo při projektových dnech, výjezdech mimo školní lavice, apod.

Součástí aktivit, jak co nejlépe a nejefektivněji pracovat s textem, jsou otázky, které by přesahovaly klasické dotazování a jasné vyhledávání odpovědí v textu. Většina studentů se držela naučených postupů z dob svých studií a tvořili otázky, které na informace v textu odkazují, rozvíjí myšlenky postavené na samotném textu, tzn. opírají se stále o stejný motiv, a to především nulu. Tím se potvrzuje, že studenti prozatím nejsou schopni vyvozovat závěry, tzn. proniknout k hlubší podstatě textu a domýšlet určité skutečnosti, a posuzovat text, tzn.

kriticky o textu samém uvažovat. Mezi většinou, 33 otázek, se však našly i takové dotazy, celkem pět (v tabulce jsou označeny tučným písmem v hnědých polích), které skutečně přesahují samotný text a rozhodně stojí za úvahu, za rozvíjení, debatu, nové pohledy a názory.

To vnímáme jako velmi pozitivní fakt, neboť i začínajícím studentům se podařilo něco, s čímž by i zdatní učitelé mohli bojovat, nenacházet vhodné podněty pro jejich zformulování a další rozpracování.

V rámci 2. semináře měli studenti možnost vyzkoušet si aktivity, které připravila autorka práce po společné konzultaci s vedoucí práce. Jednalo se o aktivity spojené především s tvůrčím psaním, např. Abecedník na téma Dušičky (Památka zesnulých), Jak by to dopadlo, kdyby… na téma Jak by to dopadlo, kdyby vlk potkal tři Červené karkulky, a myšlenkovou mapu, které dominoval obrázek s dvěma medvědy (veverkami), a studenti tento obrázek dále rozvíjeli přímou řečí, rozhovorem a reportáží. Aktivity shledaly velký ohlas, a proto vznikla velmi podařená díla plná představivosti, vtipu a nadsázky. Zařazení těchto aktivit nebylo náhodné, neboť bylo studentům dostatečně vysvětleno, jak s daným úkolem naložit, co je jeho náplní, jak ho lze přizpůsobit vyučovacím hodinám, pro koho jsou dané aktivity určeny.

Studenti proto pracovali po většinu času samostatně. Byl jim dán prostor pro vlastní myšlenky i následné představení hotových prací.

Po tvůrčích aktivitách přišly opět na řadu zkušební texty z 1. semináře, tedy text básnický i prozaický (viz zmínka níže). Zadání znělo zcela totožně. Jak byste co nejschůdnější a nejzajímavější cestou žákům tento text přiblížili? Jak byste s ním pracovali? Chtěli jsme tím totiž zjistit, zda u studentů došlo k posunu, k rozvoji kompetencí vybrané učitelské profese Výsledky jsou zaznamenány v tabulce tučným písmem na šedém podkladu a vyplývá z nich, že z počtu 37 studentů 28 z nich doplnilo určité aktivity, které nikterak nevybočovali z kategorií vzniklých již v 1. semináři. Devět studentů by své aktivity neměnilo.

9 Nejvyššího nárůstu zaznamenala kategorie Výtvarná / Hudební složka, což znamená, že studenti by např. dramatizaci doplnili hudbou nebo jazykové hry obrázky z vlastní produkce žáků. Poměrně vysokého počtu se dočkala i kategorie Rozvoj fantazie / Vlastní nápady.

U několika studentů se objevily nápady využít aktivity, s nimiž měli možnost se setkat při semináři, tzn. tvůrčí psaní a myšlenková mapa. Tento fakt opět vnímáme jako velmi pozitivní, neboť se ukázalo, že dané aktivity byly přínosné a studenti je nepřešli bez povšimnutí. Ostatní kategorie si udržely téměř stejný počet, doplnili je pouze jednotlivci.

V případě tvoření otázek byli studenti poměrně střídmí. Pouze 15 studentů otázku, nebo úkol zaznamenalo, 19 studentů nenapsalo vůbec nic, případně by svou otázku neměnilo. Mezi otázkami z 2. semináře se neobjevily žádné, které by splnily zadání vedoucího ke kritickému myšlení.

S básnickým textem se studenti nicméně vypořádali velmi dobře. Je očividné, že s básní by si většina studentů poradila, neboť se jedná o text nedlouhý, srozumitelný, vtipný, úsečný.

Zvolili vhodné aktivity pro žáky 1. stupně a ukázalo se, že jsou schopni své nápady dále rozvíjet.

7 7.2. Zpracování výsledků šetření práce s textem č. 2 (prozaický text)

Práce s prozaickým textem a soubor aktivit pro žáky 1. stupně sestavené studenty 1. ročníku VŠ TUL oboru Učitelství pro 1. stupeň. 1. semináře se účastnilo 40 studentů, 35 z nich bylo schopno vypracovat zadaný úkol, 2. semináře 37 studentů, 32 z nich zpracovalo požadovaný úkol.

Tabulka 9:Přehled aktivit, úkolů a otázek prozaického textu

Čtení s porozuměním – otázky Vlastní názor – Otázky typu Myslíš si, že…?/ Vymysli… Význam slov / pojmů; jazykové hrátky se slovy Vyhledávání informací v textu Výtvarná složka Dramatizace / Tvoření vlastního příběhu

Otázky a úkoly v 1. semináři Konkretizace otázek

Otázky a úkoly po 2. semináři Konkretizace otázek

Komparace splněných úloh v 1. a 2. semináři Typologie úloh dle jednotlivců

PP2D4 PP2D4 PP2D4 PP2D4 Víte, jak se v dnešní době říká šenkéři? 0 +1

DV1l11 0 0 bez změny

MP5l1 MP5l1 MP5l1 MP5l1 Ví někdo, co je to pověst? 0 +1

IZ5l11 IZ5l11 IZ5l11 0 Víte, děti, jak se dělá pivo? +1

LN2č7 LN2č7 LN2č7 0 Co vás na tomto textu zaujalo? +1

KŠ1k5 KŠ1k5 KŠ1k5 Jak se dělá pivo? Z čeho se dělá pivo?

(2 ingredience) 0 +1

ZS2b3 Myslíte si, že se i dnes tímto způsobem

vyrábí pivo? X absence

JK1s8 JK1s8 Myslíte, že se jedná o pravdivý text?

Myslíte, že se to doopravdy stalo? Které další město se pojí s pivem? +1

KB2z9 KB2z9 0 0 bez změny

HŠ1k5 Víte, děti, jaký význam má v dnešní době

šenkéř? 0 bez změny

VŠ2p12 VŠ2p12 VŠ2p12 VŠ2p12 Proč je to pověst zrovna o Plzni? Návštěva pivovaru. - Co nového jste se +1

dozvěděli?

VK1k5 VK1k5 0 Co myslíš, že je Nový svátek? +1

DS3k5 DS3k5 Proč se tato pověst váže právě k Plzni? Zhlédnutí videoukázky bez změny

VP1k5 VP1k5 VP1k5 VP1k5 Myslíš, že byla pro město (Plzeň) velká uvozovky? Co v nich slovní spojení

znamená? Jak jsi to pochopil?

0 +1

MT1l11 MT1l11 MT1l11 MT1l11 MT1l11 0 Proč se konšelé přilepili? +2

VB5b3 VB5b3

Dokázali byste z textu vyvodit význam slova primisima? Kde se vyrábí

nejproslulejší české pivo?

Dokážeš si vybavit další typicky české

výrobky? Z jakého města jsou? +1

LK1k5 LK1k5 Zkus vymyslet krátké pokračování

příběhu. 0 +1

které má nekvalitní? Co s nápoji po

„zkoušce“ stane dál?

0 bez změny

PT4z9 PT4z9 PT4z9 PT4z9 Proč se v dřívější době rozděloval lid na

vyšší a nižší vrstvu? Rozviňte dál příběh. +2

AL9č6 AL9č6 Najdi a popiš rozdíl mezi určováním

času v této ukázce a dnešní dobou. Co podle vás znamená "aby bylo stejně

silné jako víra jejich otců?" +1

LŠ1p12 LŠ1p12 LŠ1p12 0 X absence

Celkem

16 8 21 3 7 18 23 otázek a úkolů 12 otázek a úkolů

12 studentů poznamenalo "Nic mě nenapadá", popř. neuvedli nic.

20 studentů nenapsalo vůbec nic, případně by svou otázku / úkol

neměnilo.

Navýšení počtu úkolů po 2. semináři 3 studenti chyběli.

+ 1, tj. 17 + 10, tj.

18 + 3, tj. 24 + 7, tj. 10 + 5, tj. 12 + 1, tj. 19

10 Obrázek 13: Přehled aktivit po 1. semináři Obrázek 14: Přehled aktivit po 2. semináři

Obrázek 15: Srovnání počtu aktivit po 1. a 2. semináři

0 5 10 15 20 25

Počet aktivit po 1. semináři

Počet aktivit po 1.

semináři

0 5 10 15 20 25 30

Počet aktivit po 2. semináři

Počet aktivit po 2.

semináři

0 5 10 15 20 25 30

1.aktivita 2.aktivita 3.aktivita 4.aktivita 5.aktivita 6.aktivita

Počet aktivit po 1. a 2. semináři

1. seminář 2.seminář

7 7.2.1. Interpretace výsledků prozaického textu

Druhým textem, s nímž se studenti měli možnost seznámit, je text prozaický, lidová pověst Jak zkoušeli v Plzni sílu piva. Zadání bylo shodné s prací na textu básnickém, a to přijít s aktivitami a úkoly pro žáky 1. stupně. U příběhu se nápady nelišily, proto bylo možné vytvořit tabulku s šesti kategoriemi bez jakýchkoli problémů. Nejoblíbenější a zřejmě nejužitečnější kategorií se stal Význam slov obohacený o Jazykové hrátky. Stalo se tak proto,

In document Rozvoj profesních kompetencí studentů učitelství primární školy v oblasti práce s textem Diplomová práce (Page 46-0)