Dramatizace Čtení s porozuměním – kladení otázek; recitace - zpaměti Jazykové hry (rýmy, hlásky, slova; rozstříhaný text; transformace textu Význam slov / Vyhledávání slov Rozvoj fantazie – vlastní nápady žáků Výtvarná složka / Hudební složka Mezipředmětové vztahy: Matematika/ Vlastivěda Komparace splněných úloh v 1. a 2. semináři
Otázky a úkoly v 1. semináři
Konkretizace otázek Otázky a úkoly po 2. semináři Konkretizace otázek
Typologie úloh podle jednotlivců
PP2d4 PP2d4 PP2d4 PP2d4 PP2d4 +1 0
Co by se stalo, kdyby žák učencům neprozradil, že je to nula? Umíte si
představit život bez čísla nula?
DV1l11 DV1l11 DV1l11 DV1l11 DV1L11 +1 Po jaké situaci smazali nulu? 0
MP5l1 MP5l1 MP5l1 bez
změny Co připomíná nula vám? 0
IZ5l11 IZ5l11 bez
změny
Proč se bavili o nule? Proč ji napsali na
stůl? 0
LN2č7 LN2č7 LN2č7 LN2č7 LN2č7 +1 0 Vyjmenuj další řemesla, ve kterých by
jejich nářadí mohlo připomínat nulu.
KŠ1k5 KŠ1k5 KŠ1k5 +1 Které řádky se spolu rýmují? Kdo jsou mudrci? Co je to ranec?
ZS2b3 ZS2b3 ZS2b3 absence
Kdo byl Ali? Přišel, záhadu vyřešil a všichni mu hned věřili. Kdo byl pro vás
Ali?
X
JK1s8 JK1s8 JK1s8 JK1s8 +2 Myslíte, že je důležité být gramotný
stejně jako žák Ali? Jak si myslíte, že báseň pokračuje?
KB2z9 KB2z9 KB2z9 KB2z9 bez
změny 0 Co by tvrdili pralidé? Co by tvrdila
zvířata?
51
8
HŠ1k5 HŠ1k5 HŠ1k5 HŠ1k5 HŠ1k5 +1
Myslíte si děti, že číslo nula je k životu potřeba a setkávám nebo budeme se s ní
někdy setkávat?
Děti, je důležité umět číst a psát?Je důležité vzdělávat se a učit se nové věci?
VK7b3 VK7b3 VK7b3 VK7b3 VK7b3 +1
Děti, myslíte si, že je každý člověk stejný? Pokud ano, proč? Pokud ne, proč? Má každý člověk stejné názory?
0
DK2ř10 DK2ř10 DK2ř10 DK2ř10 DK2ř10 DK2ř10 +2 Co připomíná nula vám? Jak by tento text vypadal v dnešní době.
Zmodernizujte ho.
VŠ2p12 VŠ2p12 VŠ2p12 VŠ2p12 +2
Víte, děti, co je to konference? Proč se všichni nakonec radovali, když se
Proč byli učenci i neučenci šťastní po
tom, co jim Ali řekl, že je to nula? 0
VP1k5 VP1k5 VP1k5 VP1k5 VP1k5 +2
Proč myslíš, že různým lidem nula připomínala něco jiného? Např. Proč si
obchodníci představili náušnici?
0
AS8l1 AS8l1 AS8l1 AS8l1 +1 Proč si myslíš, že každý člověk v básni si
nulu představoval jinak? 0
ET2l1 ET2l1 ET2l1 ET2l1 +2 0
Vyhledejte v básni slova, která se pojí se známými pohádkami, např. půlnoc -
Popelka.
JV1l1 JV1l1 JV1l1 JV1l1 JV1l1 bez
změny Vysvětli, proč nula připomíná jisté
pojmy a jaký mají význam? 0
Z textu vyplývá, že mnoho obyvatel nulu nezná, dokázali byste říci proč?
Co by kdo tvrdil, kdyby vědec napsal na stůl osmičku? Jaké věci z běžného života
mají tvar nuly?
9
Vymysli nějaká další povolání. Co byste mohli říct o nule, např. učitelé vidí
jistou nulu.
0
LB1s8 LB1s8 LB1s8 LB1s8 LB1s8 +1
Děti, a naučili se nakonec učenci nakreslit nulu? Kdo jim s tím nejvíce
pomohl? A jak to vlastně bylo od začátku?
Myslíte si, že než se na konferenci objevil žák Ali, tak měli všichni pravdu?
A proč?
X
SF1k5 SF1k5 SF1k5 SF1k5 +1 Musí být vždy jednoznačně správná
odpověď? 0
ŠK1č6 ŠK1č6 ŠK1č6 ŠK1č6 +1 Naleznete souvislosti mezi jednotlivými
postavami a jejich výroky? 0
PT4z9 PT4z9 PT4z9 PT4z9 PT4z9 +2 Jak je možné, že žák Ali dokázal
pojmenovat číslici nula? 0
AL9č6 AL9č6 AL9č6 +1
Jaký si myslíte, že je rozdíl mezi učenci a neučenci? Ukaž nějaký příklad
v ukázce.
0
GP2l1 GP2l1 GP2l1 GP2l1 GP2l1 +1 Kde a jakým způsobem se vymýšlí nové
názvy?
Popovídejme si o Karlu Čapkovi a vzniku jeho slova "robot"
LŠ1p12 LŠ1p12 absence Po jaké situaci nulu smazali? X
53
10
CELKEM CELKEM CELKEM
24 22 26 3 15 16 8 33 otázek a úkolů 15 otázek a úkolů
7 studentů poznamenalo "Nic mě nenapadá."
19 studentů nenapsalo vůbec nic, případně by svou otázku / úkol
neměnilo.
Navýšení počtu po 2. semináři v dané kategorii
+ 4,tj. 28 + 3, tj.
25 + 2, tj. 28 + 3, tj. 6 + 12, tj.
27
+ 13, tj.
29 + 1, tj. 9
54
11 Obrázek 10: Přehled aktivit po 1. semináři Obrázek 11: Přehled aktivit po 2. semináři
Obrázek 12: Srovnání počtu aktivit po 1. a 2. semináři
0 5 10 15 20 25 30
Počet aktivit po 1. semináři
Počet aktivit po 1.
semináři
0 5 10 15 20 25 30 35
Počet aktivit po 2. semináři
Počet aktivit po 2.
semináři
0 5 10 15 20 25 30
1.aktivita 2.aktivita 3.aktivita 4.aktivita 5.aktivita 6.aktivita 7.aktivita
Počet aktivit po 1. a 2. semináři
1. seminář 2.seminář
55
7 7.1.1. Interpretace výsledků textu č. 1 (báseň)
Báseň o nule byla prvním textem, s nímž studenti v počtu 40 pracovali, a zároveň první samostatnou aktivitou na semináři po teoretickém úvodu. Studenti vymýšleli různé aktivity a úkoly, jak by sami žákům 1. stupně báseň přiblížili. Některé nápady se rozcházely, většina z nich se nicméně shodovala, proto jsme vytvořili tabulku, v níž jsme zohlednili opakující se aktivity, a vzniklo tak sedm kategorií. Těmto kategoriím dominují Jazykové hry, konkrétně pak vyhledávání slov, která se rýmují, práce se souhláskami a samohláskami, tvoření nových slov na základě slov z básně, slabikování, ale také skládání rozstříhaného textu, tvoření dalších slok, popř. transformace textu do prozaické podoby.
Neméně oblíbenou se stala kategorie Dramatizace, do níž bychom zařadili samotné ztvárnění textu, pantomimu, kombinované čtení s divadelními prvky, aj. V této souvislosti jsme nuceni poukázat na fakt, že tato aktivita mohla být tolikrát zmíněna právě proto, že autorka práce ve svém teoretickém úvodu několikrát zmínila dramatizaci jako jeden z plně funkčních prvků při práci s texty na 1. stupni.
Za ne nepodstatnou aktivitu studenti považují Čtení s porozuměním, tzn. samotné čtení, porozumění obsahu textu, kladení různých otázek, které směřují k pochopení čteného. Do této kategorie jsme též zařadili recitaci textu, tedy přednes zpaměti.
Dalšími aktivitami se stalo doplnění o Výtvarnou, příp. hudební složku, k čemuž básnický text díky rytmu přímo vybízí. Práce s písňovým textem, vymýšlení melodie, rychlého a pomalého tempa, k tomu kreslení, malování, tvoření z různých materiálů.
Studenti neopomenuli ani tvořivost samotných žáků, tedy Rozvoj fantazie, text doplněný o vlastní nápady. V tuto chvíli by bylo možné pracovat s textem v debatním kroužku, rozvíjet různé teorie o tom, zda ostatní čísla by vzbudila stejný poprask jako právě nula aj. (Tuto kategorii bychom sloučili s otázkami a úkoly, které stojí mimo kategorizaci vybraných aktivit.
– pozn. aut.)
Nejmenší společný počet zmínek zaznamenaly kategorie Význam slov s objasňováním a vyhledáváním všeho, co by mohlo žákům činit potíže. Tuto aktivitu nevnímáme vůbec jako zbytečnou, neboť se v básnických textech a nejen v nich často objevují slova, s nimiž žáci běžně nepřijdou do styku, tudíž je nemají v pasivní slovní zásobě.
Poslední kategorií se staly Mezipředmětové vztahy, resp. propojování textu s matematikou (zmínka o nule), a vlastivědou (zmínka o Istanbulu). V rámci všeobecného vzdělání a základního povědomí o všem, co nás obklopuje, shledáváme tyto aktivity přínosnými a
56
8 vhodně zvolenými. Lze jich využít v rámci běžných vyučovacích hodin, nebo při projektových dnech, výjezdech mimo školní lavice, apod.
Součástí aktivit, jak co nejlépe a nejefektivněji pracovat s textem, jsou otázky, které by přesahovaly klasické dotazování a jasné vyhledávání odpovědí v textu. Většina studentů se držela naučených postupů z dob svých studií a tvořili otázky, které na informace v textu odkazují, rozvíjí myšlenky postavené na samotném textu, tzn. opírají se stále o stejný motiv, a to především nulu. Tím se potvrzuje, že studenti prozatím nejsou schopni vyvozovat závěry, tzn. proniknout k hlubší podstatě textu a domýšlet určité skutečnosti, a posuzovat text, tzn.
kriticky o textu samém uvažovat. Mezi většinou, 33 otázek, se však našly i takové dotazy, celkem pět (v tabulce jsou označeny tučným písmem v hnědých polích), které skutečně přesahují samotný text a rozhodně stojí za úvahu, za rozvíjení, debatu, nové pohledy a názory.
To vnímáme jako velmi pozitivní fakt, neboť i začínajícím studentům se podařilo něco, s čímž by i zdatní učitelé mohli bojovat, nenacházet vhodné podněty pro jejich zformulování a další rozpracování.
V rámci 2. semináře měli studenti možnost vyzkoušet si aktivity, které připravila autorka práce po společné konzultaci s vedoucí práce. Jednalo se o aktivity spojené především s tvůrčím psaním, např. Abecedník na téma Dušičky (Památka zesnulých), Jak by to dopadlo, kdyby… na téma Jak by to dopadlo, kdyby vlk potkal tři Červené karkulky, a myšlenkovou mapu, které dominoval obrázek s dvěma medvědy (veverkami), a studenti tento obrázek dále rozvíjeli přímou řečí, rozhovorem a reportáží. Aktivity shledaly velký ohlas, a proto vznikla velmi podařená díla plná představivosti, vtipu a nadsázky. Zařazení těchto aktivit nebylo náhodné, neboť bylo studentům dostatečně vysvětleno, jak s daným úkolem naložit, co je jeho náplní, jak ho lze přizpůsobit vyučovacím hodinám, pro koho jsou dané aktivity určeny.
Studenti proto pracovali po většinu času samostatně. Byl jim dán prostor pro vlastní myšlenky i následné představení hotových prací.
Po tvůrčích aktivitách přišly opět na řadu zkušební texty z 1. semináře, tedy text básnický i prozaický (viz zmínka níže). Zadání znělo zcela totožně. Jak byste co nejschůdnější a nejzajímavější cestou žákům tento text přiblížili? Jak byste s ním pracovali? Chtěli jsme tím totiž zjistit, zda u studentů došlo k posunu, k rozvoji kompetencí vybrané učitelské profese Výsledky jsou zaznamenány v tabulce tučným písmem na šedém podkladu a vyplývá z nich, že z počtu 37 studentů 28 z nich doplnilo určité aktivity, které nikterak nevybočovali z kategorií vzniklých již v 1. semináři. Devět studentů by své aktivity neměnilo.
57
9 Nejvyššího nárůstu zaznamenala kategorie Výtvarná / Hudební složka, což znamená, že studenti by např. dramatizaci doplnili hudbou nebo jazykové hry obrázky z vlastní produkce žáků. Poměrně vysokého počtu se dočkala i kategorie Rozvoj fantazie / Vlastní nápady.
U několika studentů se objevily nápady využít aktivity, s nimiž měli možnost se setkat při semináři, tzn. tvůrčí psaní a myšlenková mapa. Tento fakt opět vnímáme jako velmi pozitivní, neboť se ukázalo, že dané aktivity byly přínosné a studenti je nepřešli bez povšimnutí. Ostatní kategorie si udržely téměř stejný počet, doplnili je pouze jednotlivci.
V případě tvoření otázek byli studenti poměrně střídmí. Pouze 15 studentů otázku, nebo úkol zaznamenalo, 19 studentů nenapsalo vůbec nic, případně by svou otázku neměnilo. Mezi otázkami z 2. semináře se neobjevily žádné, které by splnily zadání vedoucího ke kritickému myšlení.
S básnickým textem se studenti nicméně vypořádali velmi dobře. Je očividné, že s básní by si většina studentů poradila, neboť se jedná o text nedlouhý, srozumitelný, vtipný, úsečný.
Zvolili vhodné aktivity pro žáky 1. stupně a ukázalo se, že jsou schopni své nápady dále rozvíjet.
58
7 7.2. Zpracování výsledků šetření práce s textem č. 2 (prozaický text)
Práce s prozaickým textem a soubor aktivit pro žáky 1. stupně sestavené studenty 1. ročníku VŠ TUL oboru Učitelství pro 1. stupeň. 1. semináře se účastnilo 40 studentů, 35 z nich bylo schopno vypracovat zadaný úkol, 2. semináře 37 studentů, 32 z nich zpracovalo požadovaný úkol.