Sebehodnocení - HODNOCENÍ A SEBEHODNOCENÍ

I. TEORETICKÁ ČÁST

5. HODNOCENÍ A SEBEHODNOCENÍ

5.2. Sebehodnocení

Sebehodnocení představuje je ve školním kontextu jednu z výchovných metod, díky níž si žák reflektuje svůj pohled na sebe sama, svoje výkony s pohledy vyučujících, spolužáků a dospívá tak k reálnějšímu sebepojetí (Průcha, Walterová, Mareš, 2003).

Sebehodnocení je považováno za nejvyšší formu hodnocení. Jedná se o prostředek charakteristický pro výchovu 21. století. Škola nedokáže, vlastně ani není schopna provázet člověka celým jeho životem, na druhou stranu ho ale dokáže vybavit různými metodami

41 sebevýchovy, sebevzdělávání a zároveň sebehodnocením (Dvořáková, Kolář, Tvrzová, Váňová, 2015, s. 113).

Sebehodnocení je především velmi důležité pro rozvoj dovedností žáka, pro znalost jeho nedostatků, pro jeho kritické myšlení, pro sebepojetí, sebevědomí a mnoha dalších věcí. Jedná se o součást dobré didaktiky, neboť se vytváří určitá symetrie. Učitel již není pouhým diktátorem, který v zásadě rozhoduje naprosto o všem. Učitel přichází s různými nástroji a technikami, aby všechny aktivity byly smysluplné, podnětné a rozhodně ne nudné. Dokáže-li toto učitel, zajistí si fakt, že žáci nebudou vůči němu apatičtí. Spoluúčast žáků na hodnotícím procesu je velmi zásadní součástí moderní výuky (Čapek. 2018, s. 552).

Jedním z přístupů, který sebehodnocení přímo nahrává, je tzv. portfolio. Jde o soubor žákovských prací, které jsou sbírány z mnoha důvodů. Portfolio poskytuje informace o vývoji žáka, jeho pokrocích i určitých rezervách. V případě práce s texty, jimž zejména věnujeme pozornost, je součástí portfolia i vedení čtenářského deníku, s nímž souvisí hodnotící i sebehodnotící dotazníky, vzájemné sdílení čtenářských zkušeností - možnost porovnání vlastního pochopení textu, vnímání rozdílů, obohacování myšlení o názory a zkušenosti ostatních, sebehodnocení čtenáře souvisejícího s tvorbou osobního profilu, což představuje podnětné a motivující prvky pro rozvoje čtenářského prostředí.(Nastoupilová, 2016, s. 3).

Velmi užitečnou a rozvíjející formou sebehodnocení je její písemná forma. Objevuje se mnoho různých dotazníků, grafických listů apod.

42 II. PRAKTICKÁ ČÁST

43 absolvovali dva semináře, přehled obsahů a metod viz. tabulka 7.

Tabulka 7: Přehled obsahu a metod seminářů Pořadí

semináře, datum, časová dotace

Obsah semináře Použité metody a formy práce

 příprava aktivit, úkolů, otázek pro žáky 1. stupně na základě vybraných textů

 prezentace publikací, jež se staly zdrojem aktivit

 představení a zpracování tvůrčích aktivit (příloha 2)

 práce studentů se shodnými texty ze semináře č. 1

6.2. Charakteristika zkoumaného vzorku

Semináře č. 1 se zúčastnilo 40 studentů, z toho 38 studentek a 2 studenti, semináře č. 2 se zúčastnilo 37 studentů, tři byli řádně omluveni. Jednalo se o studenty 1. ročníku oboru Učitelství pro 1. stupeň, tedy o velmi různorodou skupinu studentů, kteří právě nastoupili na výše zmíněný obor. Studenti jsou absolventy různých středních škol, nebyli tedy vědomostně ani didakticky připraveni na plnění požadovaných úkolů. Jednalo se o jedny z prvních seminářů, kterých se na VŠ účastnili.

44 6.3. Příprava materiálů

Prezentace s názvem Práce s texty – Naučme žáky nebát se textu vycházela v úvodu ze šetření PISA a PIRLS, v nichž se šetří úroveň čtenářské gramotnosti žáků základních škol. Bylo nutné se zaměřit na tvrzení, proč čeští žáci neumí pracovat s texty, kde se objevují pozitiva, kde naopak negativa. K vysvětlení byly použity definice procesu čtení (obr. 2), čtenářské gramotnosti (obr. 3) a čtenářských dovedností (obr. 4). V návaznosti na to byly do prezentace zahrnuty publikace (obr. 5), které posloužily jako informační zdroj pro přípravu aktivit a náměty na různé aktivity propojující např. jedno téma. Závěrečná část byla věnována metodám hodnocení.

způsob získávání informací

tvořivý a interaktivní proces - důraz na funkční povahu čtení (ovládání čtenářských strategií, při kterých se uplatňují znalosti a zkušenosti čtenáře – čtenáři přemýšlejí o tom, co si přečetli, vytvářejí si vlastní představy a identifikují podstatné informace a myšlenky)

2 účely čtení

zkušenosti Čtení pro získávání a používání

informací

Obrázek 2: Ukázka z prezentace pro studenty

Čtenářská

Obrázek 3:Ukázka z prezentace pro studenty

je zřejmé, že některé typy otázek čeští žáci zvládají víceméně stejně dobře jako jejich vrstevníci = získávání informací (vyhledávání konkrétní informace v textu), zpracování informací (celkové porozumění textu; schopnost interpretace)

selhávání v oblasti zhodnocení textu = posouzení formy či obsahu textu nebo nalezení souvislostí mezi textem a skutečnostmi, které v textu nejsou obsaženy a jež čtenář zná z jiných textů nebo z vlastní zkušenosti

propojování s vlastní zkušeností zaujímání postojů – kritické myšlení

vytvoření návyků hodnocení, sebehodnocení

Obrázek 4: Ukázka z prezentace pro studenty

Kde se inspirovat

Obrázek 5: Ukázka z prezentace pro studenty

6.4. Metodologie zpracování dat

Na základě výsledků studentských prací jsme sestavili přehled aktivit, úkolů a otázek, s nimiž lze dále pracovat, rozvíjet je, přinášet do světa běžných činností ty neotřelé a zajímavé.

Přehled je taktéž věnován dotazníku s hodnocením.

Pro potřebu vyhodnocení naší práce jsme zvolili komparační metodu, tedy analýzu výsledků v počátečním stadiu vědomostí (před absolvováním 1. semináře) a výsledků získaných po

46 absolvování obou seminářů speciálně zaměřených na rozvoj profesních kompetencí studentů v oblasti práce s textem. Tuto metodu jsme vybrali zcela záměrně, neboť téma práce přímo vybízelo k tomu zjistit, zda teoretické vědomosti a cílená demonstrační práce s textem ovlivní dovednost studentů zpracovávat didakticky další texty. Po získání potřebných údajů jsme za pomoci tabulek provedli třídění výsledků získaných prací s básnickým a prozaickým textem, a to před zahájením výkladové části 1. semináře (tj. bez základní informace o problematice) a následně po semináři 2., tj. po informacích o možných metodách práce, konkrétních aktivitách. Zohlednili jsme i doplňující tvorbu otázek, která byla součástí požadovaného komparačního šetření.

Aktivity byly kategorizovány podle shodných, či podobných prvků, které studenti k jednotlivým textům zpracovali. V tabulkách byl zohledněn každý student zvlášť, tudíž se nám podařilo dobře porovnat výsledky 1. semináře s výsledky semináře 2. Jednotliví studenti jsou v tabulkách zaneseni pod kódem, jenž byl vygenerován na základě následujícího vzorce:

iniciály matky za svobodna, den narození studenta v číselné podobě, počáteční písmeno měsíce narození a následně číselná hodnota daného měsíce, např. jméno matky: Jana Vacková, den a měsíc narození studenta tj. 8. března, tzn. JV8b3. V případě několika studentů se podařilo zjistit, že odpovědi byly téměř totožné. Je to způsobeno tím, že studenti tvořili sousedské dvojice, tudíž spolu odpovědi konzultovali a zapsali tytéž aktivity.

Texty a veškeré pokyny byly zadávány autorkou práce s dopomocí vedoucí práce, a to na obou seminářích. Výhodou osobního kontaktu se studenty bylo pečlivé informování o zadání úkolů, případné vysvětlení nejasností a nesrovnalostí. Všichni studenti byli ujištěni, že nikde nebudou zveřejněna jejich jména, pouze kódy, které si podle instrukcí vytvořili, aby mohlo dojít k požadovanému experimentu, tj. vysledování posunu v jejich práci, případné stagnace.

6.5. Charakteristika vybraných textů

Vybrané texty, s nimiž studenti pracovali, byly vybrány tak, aby vyhovovaly daným požadavkům. Jednalo se o texty určené žákům 1. stupně, přímo pak žákům 4. ročníku. Prvním z textů byla vybrána báseň, druhý text poté tvořila próza (viz obr. 6, obr. 7). Úkolem studentů bylo texty přečíst a následně vymyslet, zapsat, popř. znázornit aktivity a úkoly, prostřednictvím nichž by žákům texty přiblížili, ozvláštnili typicky vedené vyučovací hodiny, zpestřili a obohatili práci s jazykem. Doplňujícím úkolem se stalo vymyšlení a vytvoření otázek k daným textům, které by přesahovaly klasické dotazování, jasné vyhledávání

47 zaneseny do tabulek a následně jsme je opatřili vysvětlujícími poznámkami.

Báseň o nule

(Ludvík Středa: Ryba v kleci – Veselé básničky o zvířátkách a přírodě) Obrázek 6: Ukázka vybraného textu č. 1 (báseň)

Jak zkoušeli v Plzni sílu piva – Lidová pověst

Ve staré Plzni si mnoho zakládali na svém pivě a dbali o to, jak sami říkali, „aby bylo stejně silné jako víra jejich otců.“

Když pivo, které prodělalo kvašení a bylo náležitě uležené, mělo být „vystavováno“, sešli se páni konšelé do obecní hospody. Uprostřed šenkovny postavili zvláštní lavici, na ni mohlo usednout tolik osob, co měla rada členů. S konšely přišel také rychtář a městský písař, aby o té slavnostní příležitosti udělali zápis.

Šenkéř přišel s korbelem „nového piva“ a pozorně je vylil na lavici. Když se tam pivo trochu ustálo a začalo houstnout, konšelé usedli podle svého pořadí. Rychtář obrátil přesýpací hodiny. Pak čekali, až se přesype písek do prázdné spodní části, na to rychtář s písařem dávali bedlivě pozor. Mezitím páni konšelé zachovávali důstojný klid a mlčení.

Když pak rychtář shledal, že hodiny uběhly, dal znamení, aby konšelé povstali. Jestli se za tu dobu se svými spodky přilepili k lavici – bylo pivo náležitě dobré, smělo být čepováno ve městě. Když se ale otcové města od lavice snadno odlepili, tu bylo pivo pro pány měšťany příliš slabé. Prodávalo se jen podruhům „za bránu“ nebo do panských vesnic.

Jednou prý se dokonce stalo, že když se konšelé zvedali, vzali přilepenou lavici s sebou a odnesli ji přilepenou na svých spodkách asi pět kroků po šenkovně. Tomu výsledku se prý všichni divili. Pivo z této várky uznali jako primisima a obec zakoupila celou várku pro pohoštění svých hostů na Nový svátek.

(Oldřich Sirovátka, Marta Šrámková: Živá voda. Lidové pověsti z Čech, Moravy a Slezska)

Obrázek 7: Ukázka vybraného textu č. 2 (próza)

48 6.6. Dotazníkové šetření

Dotazník se zpětnou vazbou je nezbytnou součástí každé práce učitelů, studentů i žáků.

U starších žáků není překážkou se ptát prostřednictvím otevřených otázek, neboť žáci 2. stupně jsou schopni využít prostor na vyjádření názoru. U žáků 1. stupně tomu tak není a dotazník, v němž se objeví emotikony a další obrázky, představují několik výhod. Je zábavnější, názornější a jasnější (Čapek, 2018). Jelikož jsme pracovali se studenty učitelství 1. stupně, zvolili jsme právě tuto formu, pomocí ní jsme představili možnost tvorby dotazníků i pro nejmladší žáky 1. stupně. Zároveň jsme grafickou podobu dotazníku převedli do hodnotové škály bodů. Dotazník pro studenty viz obr. 8.

1. Měla pro mě „čtenářská“ prezentace přínos? 6. Kolik bych si za aktivity zasloužil/a knih (od 1 do 10)?

2. Napište, co se Vás zaujalo nejvíce / nejméně?

3. Jak hodnotíte sebe, jako posluchače, čtenáře, aktivního člena?

skvělý celkem nic moc žabař dobrý

4. Co si myslíte, že je pro dobrou partu čtenářů nejdůležitější?

5. Jak si vedla prezentující? myšlenky, nápady aj.

hodně spíše ano spíše ne vůbec

1. Měla pro mě „čtenářská“ prezentace přínos?

HODNĚ SPÍŠE

ANO SPÍŠE NE VŮBEC

4 3 2 1

2. Napište, co Vás zaujalo nejvíce/nejméně.

VLASTNÍ POSTŘEHY JEDNOTLIVÝCH STUDENTŮ ZAZNAMENANÉ V TABULCE

49 3. Jak hodnotíte sebe jako posluchače, čtenáře,

aktivního člena?

SKVĚLÝ CELKEM DOBRÝ

NIC MOC ŽABAŘ

4 3 2 1

4. Co si myslíte, že je pro dobrou partu čtenářů nejdůležitější?

VLASTNÍ POSTŘEHY JEDNOTLIVÝCH STUDENTŮ ZAZNAMENANÉ V TABULCE

5. Jak si vedla prezentující?

JAKO ZNALKYNĚ PROBLEMATIKY

JAKO ZNALKYNĚ

BEZ NÁBOJE

JAKO SNAŽIVÁ,

ALE BEZ ZNALOSTÍ

JAKO ÚPLNÝ NEZNALEC

4 3 2 1

6. Kolik bych si za zpracovávání aktivit zasloužil/a bodů (od 1 do 10)?

VLASTNÍ POSTŘEHY JEDNOTLIVÝCH STUDENTŮ ZAZNAMENANÉ V TABULCE

PROSTOR PRO VLASTNÍ POSTŘEHY, MYŠLENKY A NÁPADY jsou zapsány a zohledněny v tabulce.

Obrázek 9: Evaluační dotazník

7. VÝSLEDKY VÝZKUMU A JEJICH INTERPRETACE

V naší práci jsme se zaměřili na rozvoj profesních kompetencí studentů učitelství pro 1. stupeň v oblasti čtenářské gramotnosti. Toto téma jsme zvolili zcela záměrně, a to hned z několika důvodů. Hlavním důvodem bylo samotné šetření, jak jsou studenti učitelství sami schopni s texty pracovat. Jakým směrem se budou ubírat jejich aktivity, úkoly a otázky, na kterých by v budoucnu ve své učitelské praxi neměli zapomínat. Toto šetření, si dovolíme tvrdit, tak představuje dobrou startovní čáru především pro další rozvoj studentů učitelství, neboť všichni podle našeho názoru byli a jsou schopni přicházet s vlastními podněty a nápady, což je pro žáky neskutečnu výhodou – odpadne z nich strach z čtení, přestanou vnímat texty jako nutné zlo, pomůže jim na cestě životem.

Výsledky šetření jsou přehledně uvedeny v tabulkách 8, 9 a 10, a také v kapitolách 7.1.1, 7.2.1, 7.3.1, kde jsou uvedeny Interpretace autorkou.

Součástí našeho šetření se stala i dotazníková šetření mezi samotnými pedagogy, jak sami vnímají pozitiva a negativa své profese, a zároveň jsme vedli rozhovor s odborníkem z praxe týkajícího se tematiky hodnocení. Výsledky jsou zaznamenány v tabulkách 11 a 12, v kapitolách 7.4. a 7.5.

7 7.1. Zpracování výsledků práce s textem č. 1 (báseň)

Tabulka 8: Přehled aktivit, úkolů a otázek básnického textu

Dramatizace Čtení s porozuměním – kladení otázek; recitace - zpaměti Jazykové hry (rýmy, hlásky, slova; rozstříhaný text; transformace textu Význam slov / Vyhledávání slov Rozvoj fantazie – vlastní nápady žáků Výtvarná složka / Hudební složka Mezipředmětové vztahy: Matematika/ Vlastivěda Komparace splněných úloh v 1. a 2. semináři

Otázky a úkoly v 1. semináři

Konkretizace otázek Otázky a úkoly po 2. semináři Konkretizace otázek

Typologie úloh podle jednotlivců

PP2d4 PP2d4 PP2d4 PP2d4 PP2d4 +1 0

Co by se stalo, kdyby žák učencům neprozradil, že je to nula? Umíte si

představit život bez čísla nula?

DV1l11 DV1l11 DV1l11 DV1l11 DV1L11 +1 Po jaké situaci smazali nulu? 0

MP5l1 MP5l1 MP5l1 bez

změny Co připomíná nula vám? 0

IZ5l11 IZ5l11 bez

změny

Proč se bavili o nule? Proč ji napsali na

stůl? 0

LN2č7 LN2č7 LN2č7 LN2č7 LN2č7 +1 0 Vyjmenuj další řemesla, ve kterých by

jejich nářadí mohlo připomínat nulu.

KŠ1k5 KŠ1k5 KŠ1k5 +1 Které řádky se spolu rýmují? Kdo jsou mudrci? Co je to ranec?

ZS2b3 ZS2b3 ZS2b3 absence

Kdo byl Ali? Přišel, záhadu vyřešil a všichni mu hned věřili. Kdo byl pro vás

Ali?

JK1s8 JK1s8 JK1s8 JK1s8 +2 Myslíte, že je důležité být gramotný

stejně jako žák Ali? Jak si myslíte, že báseň pokračuje?

KB2z9 KB2z9 KB2z9 KB2z9 bez

změny 0 Co by tvrdili pralidé? Co by tvrdila

zvířata?

HŠ1k5 HŠ1k5 HŠ1k5 HŠ1k5 HŠ1k5 +1

Myslíte si děti, že číslo nula je k životu potřeba a setkávám nebo budeme se s ní

někdy setkávat?

Děti, je důležité umět číst a psát?Je důležité vzdělávat se a učit se nové věci?

VK7b3 VK7b3 VK7b3 VK7b3 VK7b3 +1

Děti, myslíte si, že je každý člověk stejný? Pokud ano, proč? Pokud ne, proč? Má každý člověk stejné názory?

DK2ř10 DK2ř10 DK2ř10 DK2ř10 DK2ř10 DK2ř10 +2 Co připomíná nula vám? Jak by tento text vypadal v dnešní době.

Zmodernizujte ho.

VŠ2p12 VŠ2p12 VŠ2p12 VŠ2p12 +2

Víte, děti, co je to konference? Proč se všichni nakonec radovali, když se

Proč byli učenci i neučenci šťastní po

tom, co jim Ali řekl, že je to nula? 0

VP1k5 VP1k5 VP1k5 VP1k5 VP1k5 +2

Proč myslíš, že různým lidem nula připomínala něco jiného? Např. Proč si

obchodníci představili náušnici?

AS8l1 AS8l1 AS8l1 AS8l1 +1 Proč si myslíš, že každý člověk v básni si

nulu představoval jinak? 0

ET2l1 ET2l1 ET2l1 ET2l1 +2 0

Vyhledejte v básni slova, která se pojí se známými pohádkami, např. půlnoc -

Popelka.

JV1l1 JV1l1 JV1l1 JV1l1 JV1l1 bez

změny Vysvětli, proč nula připomíná jisté

pojmy a jaký mají význam? 0

Z textu vyplývá, že mnoho obyvatel nulu nezná, dokázali byste říci proč?

Co by kdo tvrdil, kdyby vědec napsal na stůl osmičku? Jaké věci z běžného života

mají tvar nuly?

Vymysli nějaká další povolání. Co byste mohli říct o nule, např. učitelé vidí

jistou nulu.

LB1s8 LB1s8 LB1s8 LB1s8 LB1s8 +1

Děti, a naučili se nakonec učenci nakreslit nulu? Kdo jim s tím nejvíce

pomohl? A jak to vlastně bylo od začátku?

Myslíte si, že než se na konferenci objevil žák Ali, tak měli všichni pravdu?

A proč?

SF1k5 SF1k5 SF1k5 SF1k5 +1 Musí být vždy jednoznačně správná

odpověď? 0

ŠK1č6 ŠK1č6 ŠK1č6 ŠK1č6 +1 Naleznete souvislosti mezi jednotlivými

postavami a jejich výroky? 0

PT4z9 PT4z9 PT4z9 PT4z9 PT4z9 +2 Jak je možné, že žák Ali dokázal

pojmenovat číslici nula? 0

AL9č6 AL9č6 AL9č6 +1

Jaký si myslíte, že je rozdíl mezi učenci a neučenci? Ukaž nějaký příklad

v ukázce.

GP2l1 GP2l1 GP2l1 GP2l1 GP2l1 +1 Kde a jakým způsobem se vymýšlí nové

názvy?

Popovídejme si o Karlu Čapkovi a vzniku jeho slova "robot"

LŠ1p12 LŠ1p12 absence Po jaké situaci nulu smazali? X

CELKEM CELKEM CELKEM

24 22 26 3 15 16 8 33 otázek a úkolů 15 otázek a úkolů

7 studentů poznamenalo "Nic mě nenapadá."

19 studentů nenapsalo vůbec nic, případně by svou otázku / úkol

neměnilo.

Navýšení počtu po 2. semináři v dané kategorii

+ 4,tj. 28 + 3, tj.

25 + 2, tj. 28 + 3, tj. 6 + 12, tj.

+ 13, tj.

29 + 1, tj. 9

11 Obrázek 10: Přehled aktivit po 1. semináři Obrázek 11: Přehled aktivit po 2. semináři

Obrázek 12: Srovnání počtu aktivit po 1. a 2. semináři

0 5 10 15 20 25 30

Počet aktivit po 1. semináři

Počet aktivit po 1.

semináři

0 5 10 15 20 25 30 35

Počet aktivit po 2. semináři

Počet aktivit po 2.

semináři

0 5 10 15 20 25 30

1.aktivita 2.aktivita 3.aktivita 4.aktivita 5.aktivita 6.aktivita 7.aktivita

Počet aktivit po 1. a 2. semináři

1. seminář 2.seminář

7 7.1.1. Interpretace výsledků textu č. 1 (báseň)

Báseň o nule byla prvním textem, s nímž studenti v počtu 40 pracovali, a zároveň první samostatnou aktivitou na semináři po teoretickém úvodu. Studenti vymýšleli různé aktivity a úkoly, jak by sami žákům 1. stupně báseň přiblížili. Některé nápady se rozcházely, většina z nich se nicméně shodovala, proto jsme vytvořili tabulku, v níž jsme zohlednili opakující se aktivity, a vzniklo tak sedm kategorií. Těmto kategoriím dominují Jazykové hry, konkrétně pak vyhledávání slov, která se rýmují, práce se souhláskami a samohláskami, tvoření nových slov na základě slov z básně, slabikování, ale také skládání rozstříhaného textu, tvoření dalších slok, popř. transformace textu do prozaické podoby.

Neméně oblíbenou se stala kategorie Dramatizace, do níž bychom zařadili samotné ztvárnění textu, pantomimu, kombinované čtení s divadelními prvky, aj. V této souvislosti jsme nuceni poukázat na fakt, že tato aktivita mohla být tolikrát zmíněna právě proto, že autorka práce ve svém teoretickém úvodu několikrát zmínila dramatizaci jako jeden z plně funkčních prvků při práci s texty na 1. stupni.

Za ne nepodstatnou aktivitu studenti považují Čtení s porozuměním, tzn. samotné čtení, porozumění obsahu textu, kladení různých otázek, které směřují k pochopení čteného. Do této kategorie jsme též zařadili recitaci textu, tedy přednes zpaměti.

Dalšími aktivitami se stalo doplnění o Výtvarnou, příp. hudební složku, k čemuž básnický text díky rytmu přímo vybízí. Práce s písňovým textem, vymýšlení melodie, rychlého a pomalého tempa, k tomu kreslení, malování, tvoření z různých materiálů.

Studenti neopomenuli ani tvořivost samotných žáků, tedy Rozvoj fantazie, text doplněný o vlastní nápady. V tuto chvíli by bylo možné pracovat s textem v debatním kroužku, rozvíjet různé teorie o tom, zda ostatní čísla by vzbudila stejný poprask jako právě nula aj. (Tuto kategorii bychom sloučili s otázkami a úkoly, které stojí mimo kategorizaci vybraných aktivit.

– pozn. aut.)

Nejmenší společný počet zmínek zaznamenaly kategorie Význam slov s objasňováním a vyhledáváním všeho, co by mohlo žákům činit potíže. Tuto aktivitu nevnímáme vůbec jako zbytečnou, neboť se v básnických textech a nejen v nich často objevují slova, s nimiž žáci běžně nepřijdou do styku, tudíž je nemají v pasivní slovní zásobě.

Poslední kategorií se staly Mezipředmětové vztahy, resp. propojování textu s matematikou (zmínka o nule), a vlastivědou (zmínka o Istanbulu). V rámci všeobecného vzdělání a základního povědomí o všem, co nás obklopuje, shledáváme tyto aktivity přínosnými a

8 vhodně zvolenými. Lze jich využít v rámci běžných vyučovacích hodin, nebo při projektových dnech, výjezdech mimo školní lavice, apod.

Součástí aktivit, jak co nejlépe a nejefektivněji pracovat s textem, jsou otázky, které by přesahovaly klasické dotazování a jasné vyhledávání odpovědí v textu. Většina studentů se držela naučených postupů z dob svých studií a tvořili otázky, které na informace v textu odkazují, rozvíjí myšlenky postavené na samotném textu, tzn. opírají se stále o stejný motiv, a

In document Rozvoj profesních kompetencí studentů učitelství primární školy v oblasti práce s textem Diplomová práce (Page 40-0)