Zdroj: VDA4994. 2018. Version 1.1, s. 23. [online]
42 Radiofrekvenční identifikace
Relativně nová, ale velice účinná je technologie radiofrekvenční identifikace neboli RFID.
Tato technologie nevyžaduje přímé vizuální spojení, ale pracuje na bázi radiofrekvenčních vln, které probíhají mezi nosičem, tedy čipem a čtečkou. Samotný čip je poté možno dělit dle způsobu přenosu a napájení na pasivní, aktivní a polopasivní. Pasivní čipy nedisponují vlastním napájením a jsou tedy napájeny čtečkou neboli anténou. Tato anténa odesílá i přijímá signál, přičemž čip nese neměnnou informaci. Díky tomu je cena čipů relativně nízká a jsou nejvíce využívané. Čtecí schopnost závisí na druhu použité antény, ovšem většinou je možné načítat do vzdálenosti několika metrů. Vzhledem k tomu, že tato čtecí zařízení bývají velmi často umísťována do bran, kterými manipulační jednotky s RFID čipy projíždějí, měl by být takovýto dosah většinou dostatečný. (Gros, 2016; Fiala, 2009)
Aktivní čipy disponují vlastním napájecím zařízením a jsou tedy schopné samy signál vysílat a se čtečkou komunikovat. Díky vlastnímu zdroji je také možné informace na čipu upravovat či aktualizovat, což nabízí širší využitelnost. Dosah těchto čipů také zajišťuje komunikaci až na 100 metrů. Tyto výhody se ovšem promítají do vyšší ceny a větší velikosti a hmotnosti čipu. Polopasivní čipy sice také disponují vlastním napájením, to je ovšem schopno pouze udržet v chodu vlastní procesor, nedokáží tedy samy vysílat.
Nicméně mohou samostatně sbírat informace o okolí či podmínkách, které mohou být důležité pro správný převoz a skladování materiálu. V případě drahých či náchylných položek, může dodavatel či odběratel dokázat porušení předem daných podmínek, které vedly k poškození či znehodnocení položky a s důkazním materiálem nárokovat náhrady.
(Gros, 2016)
Využití RFID technologie přináší podniku řadu výhod, které mohou zrychlit či zjednodušit načítání jednotek. Na rozdíl od čárových kódů nezáleží na vizuálním kontaktu či znečištění kódu, což jsou faktory, které velice komplikují běžné skenování pomocí kódů. Zároveň je možné simultánní načítání čipů a není tedy třeba skenovat jeden kód po druhém. Čipy mají
43
také delší životnost než kódy na štítcích či etiketách a je možné je opakovaně využívat.
Největší nevýhodou je možnost rušení radiofrekvenčních vln, či poškození nosičů elektromagnetickým výbojem. V takovém případě by došlo k zastavení přenosu či dokonce úplné ztrátě informací na nosiči. Zároveň poškození či ztráta RFID čipu nebo antény přináší daleko výraznější náklady na obnovení. (Gros, 2016)
44
4 Zavedení logistického procesu využívajícího jednozávěskový princip ve vybrané společnosti
Změna logistického procesu, která je tématem této práce, zahrnuje přechod na jednozávěskový princip v rámci skladového hospodářství ve vybrané společnosti.
Tento princip zahrnuje využití GTL (Global Transport Label) závěsky, jež je nosičem informací o materiálu v automobilovém průmyslu. Díky ní je možné využít pouze jednu závěsku v celém dodavatelsko-odběratelském procesu, včetně interních logistických procesů. Její primární využití ale existuje především při procesu příjmu. Předmětná společnost je automobilovou společností, jež je součástí nadnárodní skupiny. Počáteční implementace jednozávěskového procesu, dále jen GTL procesu, probíhá ve společnosti od roku 2013. Vzhledem k chybějícím systémovým prvkům je ovšem masivnější nárůst zapojení dodavatelů do tohoto procesu až od roku 2016. Díky tomu, že je autor této práce součástí validačního týmu GTL závěsek předmětné společnosti, jsou jí blízké dále zmíněné logistické procesy i problematika této věci.
4.1 Stávající logistický proces
V první řadě je třeba si představit využívané systémy a stávající dodavatelsko-odběratelský proces, včetně procesu samotného příjmu, který prozatím nevyužívá výhody standardizované materiálové závěsky GTL.
Logistické systémy
Logistické systémy v předmětné společnosti jsou vedeny jako samostatné systémy, mezi kterými existují propojení, a jsou součástí celokoncernové struktury. Přestože tím pádem existuje ve společnosti řada systémů, relevantní pro tuto práci jsou především Logis (Logistisches Informationssystem) a iTLS (internes Transportleisystem). V krátkosti, systém Logis slouží k řízení zásob materiálu, a proto je propojen s řadou návazných systémů jako transportní systémy, systémy k řízení skladů či systémy zajišťující zatěžování dodavatelů. Eviduje procesy příjmu, vychystávání, inventury materiálu, zahrnuje i důležité prvky související s GTL. Systém iTLS, jak už z názvu vyplývá, je interní transportní systém, který slouží k řízení dopravy uvnitř závodu a je řízen systémem Logis.
45
Na základě 4 zdrojových informací – místo zdroje, cíl, předmět a čas je s pomocí přednastavené topologie cest, naplánována nejkratší a nejvýhodnější trasa transportu. Pro správné fungování je nutné, aby vozík či řidič disponoval přenosným ručním terminálem (HDT – Hand-Daten-Terminal) se skenerem.
Popis kroků při stávajícím procesu
V první chvíli dojde ke vzniku potřeby, na jejíž popud vznikne ruční či automatická odvolávka materiálu k dodavateli odeslána ve formátu VDA4984. Po přijetí odvolávky dodavatel materiál připraví a s pomocí dat z odvolávky a z jeho vlastního systému vygeneruje dodací dokumenty – papírový dodací list, ASN (Advanced Shipping Note) data a jeho vlastní materiálovou závěsku. Zásilka s fyzickými dodacími dokumenty je naložena na LKW a současně jsou pomocí EDI komunikace odeslána ASN data. Ta jsou následně přes konvertor nahrána do systému Logis. Po příjezdu do závodu je LKW nasměrováno transportu a označení spedice, číslo dílu, obaly a kusy. V případě složené struktury, paleta a vnitřní balení, musí pracovník také ručně přepsat počet kusů od vnitřního balení k paletě, aby se vytiskla pouze jedna nadřazená závěska. Pokud jsou nalezeny nesrovnalosti, provede ruční opravu. V případě, že dojde k nedoručení ASN dat, je pracovník nucen veškeré informace z dodacího listu zadat do systému ručně. Po potvrzení a ukončení příjmu je materiálu přiřazeno uložiště, využívá se chaotické přiřazování, a skladník může vytisknout interní C-závěsku, viditelnou na obrázku 8, kterou připevní na palety, a následně postoupí materiál k zaskladnění. Díky tomu, že interní závěska je vytištěna až po přidělení uložiště, je tato informace o uložišti součástí závěsky. Zaskladňující pracovník tedy v případě nefunkčnosti skladových systémů může využít pouze viditelných informací na závěsce. Mimoto obsahuje interní C-závěska i 14místný identifikační kód.
Původní materiálovou závěsku příjmový pracovník odstraní ve chvíli, kdy umisťuje interní
46
C-závěsku. Vzhledem k tomu, že není potvrzena jednotnost ani správnost informací na dodavatelské závěsce, není možné ji dále v interním procesu předmětné společnosti nijak využít. Samotné zaskladnění probíhá pomocí vozíků vybavených systémem iTLS, které řidiči po načtení kódu materiálu sdělí cílovou destinaci a nastaví optimální trasu.