Skladované položky, například materiál či výrobky, je nutné ve skladu umístit tak, aby co nejefektivněji využívaly nabízený prostor. K tomu slouží skladovací technologie, jež statickou část skladovacích systémů dělí dle různých charakteristik. Některé z těchto technologií budou v práci představeny.
Skladování na volné ploše
Asi nejjednodušším a nejlevnějším způsobem skladování, je skladování na volné ploše.
Jedná se o využití zpevněné plochy, na kterou je možné umístit sypké materiály. Takovéto úložiště často nepotřebuje ani střechu a je tedy vhodné pro odolné materiály, kterých je potřeba velké množství bez větší péče. Kromě toho jde ovšem volnou plochu využít i pro skladování více sofistikovaných materiálů, které jsou již uloženy ve skladovacích jednotkách (paletách, boxech apod.) za využití stohování. Podobný způsob skladování
29
ale vyžaduje alespoň zastřešení, aby nedošlo k materiálovému poškození. Zároveň se nemusí vždy jednat o dlouhodobé uložení, ale pouze o využití příjmových ploch než dojde ke zpracování a zapříjmování materiálu nebo než se uvolní místo v samotném sklad. (Gros, 2016)
Regálové systémy
Výrazný krok kupředu oproti skladování na volné ploše již znamenají regálové systémy skladování. Tento typ je běžný především uvnitř budov a nabízí širokou škálu skladování od malých jednotek po velké palety.
a) Policové regály
Policové regály jsou asi nejjednodušší typem regálových systémů, které jsou složeny z polic, na nichž je materiál umístěn. Většinou je skladován menší a lehčí materiál, který je obsluhován ručně. Proto musí být zajištěna i dostatečná ulička, která zmenšuje reálné využití skladovací plochy. To je ovšem omezující faktor pro téměř všechny způsoby skladování. Zároveň je také velmi omezující v typu materiálu, který je možný skladovat.
Na druhou stranu nespornou výhodou je jeho jednoduchá konstrukce a obsluha.
Pro zvýšení efektivnosti je také možné postavit i víceúrovňový regál, kdy se využije výška budovy, což relativně kompenzuje ztrátu prostoru způsobených uličkami. (Gros, 2016) b) Paletové regálové systémy
Pravděpodobně nejběžnější způsob skladování materiálu je využití paletových regálů.
Jedná se o konstrukce od 7 do 45 metrů výšky, které jsou rozděleny do sekcí. Jednotlivé regály jsou potom odděleny uličkami od 1 do 3 metrů, v závislosti na použité manipulační technice, protože při tomto typu skladování není možné využít ruční manipulaci.
Jednoznačnou výhodou je možnost umístění širokého výběru palet, boxů, popřípadě i sudů.
K veškerému materiálu má pracovník skladu okamžitý přístup a je tedy možné skladovat i vysoce obrátkové díly. Nejvyšší efektivnost skladování pak přináší využití chaotického ukládání skladových položek, když dojde až k 90 % využití paletových regálů.
Stejně úspěšné ovšem není využití samotných ploch kvůli širokým uličkám, které samotný prostor skladování výrazně zmenšují. Prvním možným řešením je využití vysokozdvižných
30
vozíků s posuvným zařízením, které dokáže snížit šířku uličky na 1,8 metru.
Druhou variantou je pak konstrukce hlubších paletových regálů, jež dovolují skladovat dvě palety za sebou. Tento způsob ušetří počet uliček, ale dochází ke zhoršení přístupu k materiálu. Především při využívání metody FIFO, bude materiál vyžadovat přesné plánování a vyskladňování obou palet najednou nebo bude docházet k dodatečné manipulaci. (Gros, 2016)
c) Vjezdové/průjezdové regály
Vjezdové a průjezdové regály jsou typ skladování, jež bezesporu šetří prostory, protože nevyžadují velké množství uliček. Materiál je skladován v regálech, do kterých manipulační technika zakládá palety do připravených lišt, v podstatě „zaplňuje uličky“.
S výhodou vyšší efektivnosti využití prostoru ovšem přichází výrazné omezení v přístupu k paletám. V případě průjezdových regálů je možné odebírat palety z obou stran, ovšem nikoliv ze středu (bez dodatečné manipulace). V případě vjezdových regálů je možné odebírat pouze zepředu, což ponechává jedinou možnost využití metody LIFO. Tato metoda je ovšem v České republice zakázaná. Nejlepší možností je pak skladovat v jedné řadě pouze jeden druh materiálu, což může být i velké variantnosti materiálu v podniku problém. (Rushton, 2010)
Spádové regály
Velmi dobrý způsob skladování, který efektivně využívá prostory, jsou spádové regály.
Jedná se o využití nakloněných plošin, na nichž je pohyb zajištěn válečkovými tratěmi.
Palety, boxy nebo kusové jednotky jsou zaskladňovány na vyšší straně a pomocí gravitace se posouvají dolů dle odběru. Díky tomu je zabezpečeno dodržení metody FIFO. Bohužel znovu není možný přístup k jednotkám uprostřed řady a zároveň je nutné dodržovat pravidlo jednoho druhu v řadě. Podobné formy je kromě skladu možné sledovat i u výrobních linek, kdy je nový materiál přidáván spádem k lince a prázdné manipulační jednotky jsou spádem od linky odebírány buď ručně, nebo automaticky. (Gros, 2016)
31 Automatizované sklady malých dílů
Automatizované sklady malých dílů jsou jedinečným a velmi efektivním krokem vpřed v otázce skladování. Skladován je především drobný materiál v plastových boxech, který je pomocí dopravníků a skladového systému automaticky dopraven na přidělené místo. Na základě objednávky je poté automaticky vyskladněn a posunut k ručnímu odběru. Díky této technologie je možné velice efektivně uspořit čas, prostor i kapacity a přes vysokou počáteční investici je to pro podnik velmi výhodné. Největší nevýhodou a hrozbou tohoto způsobu skladování je případná chyba či selhání řídicího systému, po kterém je nemožné se k materiálu fyzicky dostat. Dlouhodobější výpadek by tedy mohl vést až k zastavení výrobní linky. (Gros, 2016)
Konkrétním příkladem v České republice může být automatizovaný sklad malých dílů
v Kvasinách, který byl spuštěn v roce 2017 (obdobný sklad byl v roce 2018 spuštěn i v Mladé Boleslavi, poznámka autora). Tento sklad o kapacitě 47 tisíc přepravek
disponuje 12 regálovými zakladači a čtyřmi roboty, kteří slouží k zaskladňování a vyskladňování položek. Ve skladu je využíváno chaotického skladování, které mimo jiné zajistí dostupnost konkrétního materiálu i v případě výpadku zakladače. (Novotný, 2017)