Jak již bylo nastíněno v předcházejících kapitolách, skladování je velmi důležitou částí logistiky podniku a je pro podnik velmi finančně nákladné. Správně fungující skladovací systém je tedy velmi důležitý a dalším aspektem, kterým se podnik musí zabývat, je volba vhodné přepravní či manipulační jednotky. Pokud chce podnik materiál efektivně skladovat a rychle s ním manipulovat, není možné většinu skladovacích položek ukládat do skladu volně. Z toho důvodu byly vyvinuty manipulační jednotky, které umožní skladovat materiál úsporněji, ve větších množstvích a velmi přehledně. Kromě snadnější manipulace tyto jednotky slouží i k ochraně před poškozením a k identifikaci uloženého materiálu.
Manipulační jednotky je také možné seskupovat, přičemž se tato seskupení následně dělí do řádů dle jejich počtu:
manipulační jednotky I. řádu jsou určené k ruční manipulaci, uskupení může být v rámci krabice, kartonu, sudu apod.,
manipulační jednotky II. řádu seskupují 16 – 24 jednotek I. řádu a manipulace již neprobíhá ručně, proto je váha nákladu mezi 250 – 1 000 kg, ve výjimečných případech až 5 000 kg,
manipulační jednotky III. řádu jsou tvořeny z 10 – 44 jednotek II. řádu s váhou až 40 tun,
manipulační jednotky IV. řádu slouží k přepravě jednotek III. řádu na dlouhé vzdálenosti. (Gros, 2016)
2.4.1 Typy manipulačních jednotek
V následující kapitole budou blíže představeny vybrané typy manipulačních jednotek.
Krabice a přepravky
Tato kategorie manipulačních jednotek je velmi běžná, protože v sobě zahrnuje nezměrné množství velikostí. Rozměry mohou být od malých přepravek až po krabice ve stejných rozměrech jako paleta. Dle toho se odvíjí i nosnost, která může být maximálně 5-300 kg
35
v závislosti na typu. Je ovšem důležité zmínit, že přepravky, jež slouží k ruční manipulaci, nesmí přesáhnout váhu 15 kg, aby nedošlo k porušení pracovních podmínek.
Jak již název krabice napovídá, velká část manipulačních jednotek je vyrobena z kartonu či vlnité lepenky. Jedná se o velmi levný materiál, který plní svou úlohu při přepravě a ochraně materiálu, nicméně má několik vážných nedostatků. Ve většině případů se jedná
o nevratné balení a není ho tedy možné použít opakovaně. Jsou samozřejmě možnosti, jak toto balení zrecyklovat, ovšem existuje stálá potřeba po novém balení. Další problém je dlouhodobá odolnost při manipulaci, stohování či uskladnění. Karton je velmi snadné prorazit či poškodit a je velmi komplikované kartonové krabice stohovat, aby nedošlo k jejich deformování či poškození manipulovaných položek. Z toho důvodu je ve většině výrobních podniků raději využíván systém vratných manipulačních jednotek, tedy přepravek z plastu, kovu či hliníku. Nejběžnější vratnou formou jsou ale malé plastové přepravky, často zvané KLT z německého slova KleinLadungTräger. Jedná se o standardizované přepravky dle VDA norem (Verband der Automobilindustrie), které jsou nejčastěji využívaným nosičem malých dílů v automobilovém průmyslu.
Díky lehkému materiálu, ze kterého je přepravka vyrobena, je možná ruční manipulace, zatímco pevnost materiálu nebrání ani přesunu pomocí manipulační techniky.
Příklady různých velikostí KLT přepravek doporučené společností VDA je možné vidět na Obrázek 3. Výše zmíněné normy VDA vychází z německé asociace automobilového průmyslu, která slučuje přes 600 firem zabývajících se automobilovým průmyslem.
V jejich režii pak vznikají normy a standardy, dle kterých se řídí dodavatelé i odběratelé v automotive. (Gros, 2016; VDA, 2016)Obrázek 1
Obrázek 3 VDA přepravky
Zdroj: Logistic Packaging. 2019. Řešení pro průmyslové plastové obaly [online]
36 Paletové manipulační jednotky
Další typ manipulačních jednotek, palety, slouží především k seskupování krabic a přepravek k jejich snadnější manipulaci. Tyto palety, či tzv. podlážky mohou být
vyrobeny ze dřeva, plastu či kovu, ovšem díky standardizovaným rozměrům a tvaru je možné provést jejich záměnu dle potřeby, příklady manipulačních jednotek jsou na Obrázek 4. Nosnost těchto jednotek se pak pohybuje kolem 1 000 kg a až 1 500 kg, pokud náklad dosedá celou plochou. Pro maximální efektivnost využití těchto jednotek je pak velmi důležitý způsob seskupování přepravek na podlážce. Nejvhodnější variantou je seskupovat vždy jeden druh materiálu na podlážku. Pokud je na podlážce několik druhů materiálu s rozdílnou váhou, mohlo by dojít k nevyváženosti nákladu a případné nehodě během manipulace. K zajištění bezpečného přesunu je tedy lepší využít tzv. sendvičové manipulační jednotky, kdy jsou různé druhy materiálu vždy na své vlastní podlážce a vystohované dle váhy. Další výhodou těchto podlážek je i fakt, že jsou pro manipulačních techniku přístupné ze všech čtyř stran. (Gros, 2016; Sixta, 2005)
Obrázek 4 Paletové manipulační jednotky
Zdroj: Logistic Packaging. 2019. Řešení pro průmyslové plastové obaly [online]
Paletové kontejnery
Pro přepravu a skladování větších dílů jsou pak velmi často využívané paletové kontejnery, někdy nazývané GLT z německého slova GrossLadungsTräger. Tyto kontejnery vyrobené většinou z plastu či kovu jsou vratnou variantou oproti použití podlážky a kartonové krabice, která je pouze na jedno použití a náchylná k poškození. Stejně jako předchozí jednotky, mají i tyto kontejnery standardizované velikosti, což zaručuje bezproblémové
37
skladování v paletových regálech či stohování. Mimo kontejnerů pro pevné materiály, jejichž příklady je možné vidět na Obrázek 5, existují i kontejnery umožňující skladovat kapaliny.(Gros, 2016)
Obrázek 5 Paletové kontejnery na pevné materiály
Zdroj: Logistic Packaging. 2019. Řešení pro průmyslové plastové obaly [online]
Velké kontejnery
Výše zmíněné manipulační jednotky sloužily především pro silniční dopravu na kratší vzdálenosti či pro interní logistiku. Velké kontejnery na druhou stranu slouží pro přepravu na dlouhé vzdálenosti a velmi často využívající kombinovanou dopravu na železnici či lodí. Šířka těchto kontejnerů je cca 2,5 metrů s vraty na každé straně, délka může být od 3 do 12 metrů. Maximální nosnost kontejneru je až 30 tun. Je zcela zřejmé, že s takovým to kontejnerem se ve výrobním podniku nelze setkat, ovšem materiál dopravovaný z velké dálky může cestou využít i tento druh manipulační jednotky. (Gros, 2016)
38
3 Logistické informační a komunikační systémy
Pro podnik, který chce v této době uspět, je kriticky důležité, aby zaměřil své zdroje na získávání informací a jejich kvalitní zpracování. Správně pochopená informace má pro něj cenu zlata a může být rozhodujícím faktorem mezi úspěchem a neúspěchem.
Právě proto je nutné, aby podnik zajistil efektivní přenos všech informací napříč všemi oblastmi, útvary a pracovníky.
K podpoře celkového logistického procesu podniku slouží logistický informační systém (LIS), který přenáší tok informací mezi všemi prvky logistického řetězce. Nejedná se tedy o tok informací pouze uvnitř podniku, ale i vně. Pro jeho správné fungování je nutné, aby zahrnoval strategické, taktické i operativní úrovně řízení a všechny prvky logistického řetězce od nákupu po distribuci. Dále je nutné časově co nejvěrněji zobrazovat změny.
Logistický informační systém je možné rozdělit na:
materiálový systém – ten zajišťuje tok materiálu, surovin a výrobků a hladkou návaznost pohybu materiálu mezi jednotlivými operacemi,
řídicí systém – zahrnuje primární řídící činnosti jako plánování, organizování, kontrola a koordinace logistických činností,
informační systém – který zvolené a zpracované informace postupuje v požadované struktuře a čase příslušným pracovníkům,
komunikační systém. (Sixta, 2005)