Zdroj: Logistic Packaging. 2019. Řešení pro průmyslové plastové obaly [online]
Velké kontejnery
Výše zmíněné manipulační jednotky sloužily především pro silniční dopravu na kratší vzdálenosti či pro interní logistiku. Velké kontejnery na druhou stranu slouží pro přepravu na dlouhé vzdálenosti a velmi často využívající kombinovanou dopravu na železnici či lodí. Šířka těchto kontejnerů je cca 2,5 metrů s vraty na každé straně, délka může být od 3 do 12 metrů. Maximální nosnost kontejneru je až 30 tun. Je zcela zřejmé, že s takovým to kontejnerem se ve výrobním podniku nelze setkat, ovšem materiál dopravovaný z velké dálky může cestou využít i tento druh manipulační jednotky. (Gros, 2016)
38
3 Logistické informační a komunikační systémy
Pro podnik, který chce v této době uspět, je kriticky důležité, aby zaměřil své zdroje na získávání informací a jejich kvalitní zpracování. Správně pochopená informace má pro něj cenu zlata a může být rozhodujícím faktorem mezi úspěchem a neúspěchem.
Právě proto je nutné, aby podnik zajistil efektivní přenos všech informací napříč všemi oblastmi, útvary a pracovníky.
K podpoře celkového logistického procesu podniku slouží logistický informační systém (LIS), který přenáší tok informací mezi všemi prvky logistického řetězce. Nejedná se tedy o tok informací pouze uvnitř podniku, ale i vně. Pro jeho správné fungování je nutné, aby zahrnoval strategické, taktické i operativní úrovně řízení a všechny prvky logistického řetězce od nákupu po distribuci. Dále je nutné časově co nejvěrněji zobrazovat změny.
Logistický informační systém je možné rozdělit na:
materiálový systém – ten zajišťuje tok materiálu, surovin a výrobků a hladkou návaznost pohybu materiálu mezi jednotlivými operacemi,
řídicí systém – zahrnuje primární řídící činnosti jako plánování, organizování, kontrola a koordinace logistických činností,
informační systém – který zvolené a zpracované informace postupuje v požadované struktuře a čase příslušným pracovníkům,
komunikační systém. (Sixta, 2005)
3.1 Řízení informačních toků
Jak již bylo mnohokrát řečeno, význam informaci v posledních letech významně roste a je tedy zcela zásadní řídit optimálně jejich tok. Informační tok může existovat ve směru k zákazníkům, k výrobě, v dodavatelsko-odběratelském vztahu či v jiné podnikové rovině, ovšem vždy je vyžadována vysoká kvalita informací a dostatečná odbornost k jejich interpretaci.
39
Pro řízení informačního toku je nejdůležitějším milníkem historie bezesporu zavedení elektronické výměny dat, nazývané EDI (Electronic Data Interchange) z 80. let 20. století.
Vzhledem k významu informačního věku v druhé polovině minulého století, byl přesun k elektronickému řízení informačních toků zcela opodstatněný. Úspěch EDI komunikace je založen na standardizaci přenášených informací, která může být například pro automobilový průmysl stanovena VDA normami. Dle těchto předem stanovených kritérií jsou poté informace přenášeny v rámci dodavatelsko-odběratelského řetězce či přepravce. S automatizací procesů tak dochází k nahrazování časově náročné a na chyby náchylné manuální práce. EDI komunikace může být v podniku využita pro přenos informací o objednávkách, odvolávkách, elektronických dodacích listech apod.
Díky přehlednosti a průhlednosti systému jsou snadno dohledatelné údaje o kvalitě informací, chybějících informacích, datu odeslání či vytvoření apod., které pomohou rychle a efektivně řešit případné spory v dodavatelsko-odběratelských vztazích. (Jurová, 2016)
3.2 Skladové informační technologie
Vzhledem k zaměření této diplomové práce, bude větší pozornost věnována informačním technologiím využívaným ve skladovém hospodářství.
Systémy řízení skladů
Zajištění plynulého chodu skladu může podniku zprostředkovat systém řízení skladu neboli Warehouse Management System (WMS). Jedná se o informační systém, který sleduje a řídí chod materiálu po celou dobu, kterou stráví ve skladu. Zahrnuty jsou v něm manipulační činnosti od příjmu až po výdej, přičemž může být informačně propojen i s jinými systémy, například objednávkovým systémem. Zavedení WMS v podniku výrazně zvyšuje rychlost procesu příjmu, přeskladnění, manipulace a dalších skladových činností. Zároveň také dochází ke snížení lidských chyb při provádění skladových činností, protože WMS může pomocí světelných, zvukových či číselných pokynů požadovat od pracovníka potvrzení správného materiálu či úložiště. Pro podnik je samozřejmě implementace takto složitého systému velmi finančně nákladná a to jak na pořízení, tak na zaškolení pracovníků. Plné a efektivní využití schopností tohoto systému je možné
40
pouze v případě, že je správně využíván a jsou mu poskytovány správné informace.
Bez proškoleného a motivovaného personálu by využití WMS nepřinášelo efektivní výsledky a návratnost investice by nebyla optimální. (Emmett, 2008)
Identifikační systémy
Pro dodržení kvality a dostatečné informovanosti je nutné, aby každý materiál mohl být na první pohled identifikován a správně zařazen. Je proto nutné, aby každá obalová jednotka, materiál či výrobek byl čitelně a viditelně označen štítkem, visačkou, etiketou či podobným nosičem informací. Samotné rozpoznávání pak může být pomocí fyzických znaků, jako je nápis, nebo sofistikovanějšími prostředky automatického rozpoznávání.
K těm je nutné v podniku zajistit odpovídající hardware, který bude schopen informaci dekódovat a předat dále do systému, např. do WMS. (Emmett, 2008)
Automatické prostředky poskytují podniku výhodu rychlého načítání a minimalizaci lidské chyby. Na základě těchto prostředků je poté možné provádět kontrolu stavu, sběr informací či řídit transakční a manipulační procesy. Nyní budou představeny nejrozšířenější automatické prostředky. (Sixta, 2005)
Čárové kódy
Nejrozšířenějším a nejlevnějším prostředkem jsou nepochybně čárové kódy (také nazývané jako 1D kódy), které se objevují ve všech odvětvích od potravinového po automobilový.
Jsou postaveny na střídání svislých světlých a tmavých ploch, které v sobě nesou zakódované číselné či znakové údaje. Jejich nespornou výhodou je velmi snadný způsob generování, tisku a snímání, které probíhá laserovým nebo optickým snímačem.
Pro správné využití a čtení je pak nutné dodržovat vysokou kvalitu tisku, kontrast tmavých a světlých ploch a čistou plochu kolem kódu, která zajistí bezproblémové načtení kódu snímačem. V současnosti existuje přes 200 druhů čárových kódů, které se liší způsobem zápisu, hustotou čar či délkou kódu. Na základě použitých znaků je možné se setkat s kódy EAN, UPC, CODABAR a jiné. (Sixta, 2005)
41
Pro využití v Evropě je ovšem nejdůležitější kód EAN (European Article Numbering), jenž je standardizovaným identifikačním systémem původně zaměřeným především na potravinářský průmysl. Jeho americko-kanadským ekvivalentem je pak systém UPC, který je s EAN plně kompatibilní. Pro identifikaci manipulačních jednotek v automobilovém průmyslu je nejdůležitějším a nejvyužívanějším kódem typ EAN/CODE 128, který dokáže nést až 48 znaků. Do nich je možné zakomponovat datum, číslo šarže, výrobní čísla, číslo dodavatele či čísla palety. Jeho příklad je možné spatřit na Obrázek 6.
Jejich největší nevýhodou je jistě způsob a rozsah zanesených informací, které brání komplexnějšímu využití. (Gros, 2016; Sixta, 2005)