Obecné informace
Protože existují různé druhy závěsek dělené dle velikosti i zaznamenaných informací, je v první řadě nutné si uvědomit, o kterou balící jednotku se jedná. V předmětné společnosti se používají závěsky pro transportní balící jednotky a vnitřní balení.
Transportní jednotky se dělí dle jasných zásad na tzv. Single label pro paletové kontejnery či podlážky, které nesou vždy jen jedno číslo dílu, a materiál v nich není rozdělen do vnitřních balících jednotek. Dalším případem jsou struktury, kdy dochází ke kombinaci vnějších transportních balících jednotek a vnitřních jednotek, například KLT boxů.
Pokud jednotka nese pouze jeden druh materiálu, používá se Master label, v případě více druhů dílu v rámci jedné jednotky se používá Mix label. Pro vnitřní balení se poté
původní VW Guideline VDA4994
48
používají buď Small nebo Single labely, v závislosti na velikosti KLT boxu. Nakonec je důležité ujasnit si názvosloví, kdy jsou paletové kontejnery či podlážky opatřované Single labelem nazývané GLT a kombinace podlážky a KLT boxu je nazývána Gebinde struktura.
Jednotlivé závěsky mají i předem přesně stanovené velikosti, kdy Single, Master a Mix label jsou tištěny ve velikosti A5, konkrétně 210 mm x 148 mm a Small labely jsou tištěny ve velikosti 210 mm x 74 mm. Rozměry nejsou stanoveny náhodně, protože přesně odpovídají kapsám umístěných na vratných balících jednotkách či KLT boxech, které standardizují VDA normy. K zajištění čitelnosti a životnosti závěsky je také nutné, aby dodavatelé dodržovali určité standardy s ohledem na kvalitu papíru. Je tedy vyžadován bílý a voděodolný papír s hmotností minimálně 120 g/m2.
Popis GTL závěsky
Jak je vidět na obrázku 10 závěsky se skládají z několika polí, které se lehce liší dle toho, zda se jedná o Single/Small label nebo Mix/Master label, všechny příklady GTL závěsky je možné nalézt v příloze A.
Obrázek 10 GTL závěska
Zdroj: VDA4994. 2018. Version 1.1, s. 24. [online]
49
Pole A1 - v tomto poli jsou uváděny identifikační údaje o odesílateli jako název, město a poštovní směrovací číslo. Nechybí ani dodavatelské číslo, pod kterým je veden v zákazníkově systému. Poslední informací je země původu materiálu/zboží, které se vždy uvádí v dvoumístném značení dle ISO standardu.
Pole A2 – tento prostor je vyhrazen pro identifikační údaje o názvu, poštovním směrovacím čísle a městě odběratele. V tomto poli je i označení přesné cílové destinace zásilky: závod, místo vykládky i konkrétní složiště uvnitř závodu.
Pole A3 – toto pole přehledně identifikuje, o který druh GTL závěsky se jedná, přičemž S slouží pro Single/Small (jednotlivé rozlišení je pak jasně patrné z rozměrů), M pro Master a MIX pro Mix label. Vedle kódového označení je poté umístěn dvojrozměrný kód nesoucí identické informace jako celý štítek. Jediné chybějící informace jsou adresa odesílatele a příjemce.
Pole B1 – obsahuje identifikační údaje o dodavatelském čísle a čísle dodacího listu.
Pole B2 – dle doporučení VDA normy by toto pole mělo nést informace o speciálních dopravních cestách. Na základě koncernové dohody se ovšem využití tohoto pole změnilo na zveřejňování požadavků na umístění závěsky (této problematice se bude autor více věnovat v dalších kapitolách).
Pole B3 – slouží k zobrazení údajů o fyzických vlastnostech zásilky jako je brutto a netto váha, počet kusů v rámci celé transportní jednotky. Aby nedošlo k systémovým problémům, je nutné udávat zaokrouhlenou váhu alespoň 1 Kg.
Pole C – zobrazuje pouze číslo objednávaného dílu, eventuálně název dílu.
Pole D1 – je pravděpodobně nejdůležitější oblastí na GTL závěsce a jeho správnost je kriticky důležitá. Je v něm zakomponován údaj zvaný Package ID a čárový kód, typ 128, který nese zakódovanou informaci, složenou ze 4 částí s celkovým počtem 22 znaků.
50
První částí je datový identifikátor, který určuje o jaký typ GTL štítku se jedná.
Pro předmětnou společnost jsou relevantní kódová označení 1J pro vnitřní a homogenní jednotky, konkrétně Small/Single label. 6J je využíváno výhradně pro označení Master labelu, tedy vnější balící jednotky se stejným číslem dílu u vnitřních jednotek. Poslední označení 5J je používáno pro MIX labely, jejichž vnitřní jednotky nesou více čísel dílu.
Druhá část je identická ve všech případech, protože označení „UN“ je IAC (Issuing agency code) patřící společnosti Dun & Bradstreet, která poskytuje univerzální číslovací systémy (Data Universal Numbering System = DUNS Nr.) pro německý automobilový průmysl.
Další oddíl nese samotnou informaci o devítičíselném DUNS Nr., které je vždy vztaženo k adrese konkrétního závodu. Poslední částí je sériové číslo, které označuje kumulovaný součet palet, které byly zaslány od dodavatele směrem k odběrateli v průběhu jednoho roku. Údaj musí být vždy v devítimístném tvaru počínaje 000000001 a konče 999999999.
Pole D2 – definuje dodatečné informace o dodávce jako je použité balení, datum odeslání zásilky od dodavatele/datum expirace/datum výroby (dle možností či potřeb zákazníka či dodavatele) a v případě použití Master labelu i počet vnitřních balících jednotek na podlážce.
Pole E1/E2 – je vyhrazeno pro potřeby dodavatele, který zde může identifikovat údaje důležité pro jeho expedici apod. Kromě slovních informací je možné do tohoto pole zahrnou i 2D kód. Použití čárových kódů je v normě obecně zakázáno, ovšem koncernové stanovy dovolují dodavatelům použití čárového kódu 73. Je ovšem striktně zakázáno používat kód 128 pro interní účely dodavatele, aby nedocházelo k záměně načítaného kódu.
51
4.2.2 Premisy pro funkčnost příjmu pomocí GTL závěsky
Vzhledem k tomu, že využití GTL štítku při procesu příjmu a jeho následnému využití ve skladovém hospodářství přináší výrazné odlišení od původního procesu, je v první řadě nutné představit premisy a funkce, které musí být zajištěny před samotným spuštěním dodavatele do GTL procesu.
Existence duplicitního skladu v systému Logis
Ve chvíli, kdy se uvažuje o zavedení nového skladu do procesu GTL, je nutné v první řadě vytvořit duplicitní sklad. Tento sklad je pouze systémovou kopií skladu původního, od kterého je odlišen jiným názvem a unikátním složištěm, ovšem fyzicky se jedná o stejné místo. Problém následně nevzniká ani s přiřazováním uložišť, protože původní i duplicitní sklad pracují pouze s jednou sadou uložišť nadefinovaných dle původního skladu.
Na názorném příkladu tedy může existovat sklad X a duplicitní GTL sklad Y. Pro každý sklad je systémově vytvořeno třímístné složiště X → BX3 a Y → BY4 při existenci pouze jedné fyzické vykládací plochy. Dle označení skladu a složiště je příjem proveden v systému Logis nebo pomocí GTL závěsky, ale uložiště ve skladu je materiálu přiřazeno bez ohledu na způsob příjmu. Dvě oblasti vytvořené uměle v systému tedy pracují na jedné ploše a využívají jedno společně nadefinované uložiště.
Hlavním důvodem vzniku duplicitního skladu je skutečnost, že přechod na GTL proces neproběhl ze dne na den, ale jedná se o postupný proces změny a vylaďování nedostatků.
Z toho vy plynuly komplikace, které by se týkaly dvou rozdílných procesů existujících na jedné skladové skupině. Logickým problémem je například rozlišení, zda má být dodavatel nebo číslo dílu příjmováno v systému Logis nebo pomocí GTL závěsky.
V případě jednoho skladu by docházelo k záměnám a zdržování procesu příjmu.
Dostatečná infrastruktura
Oproti běžnému procesu příjmu je v případě využití GTL závěsek nutné zajistit i odpovídající infrastrukturu skladu. V první řadě musí být po celém skladě zajištěno
stabilní a silné pokrytí Wi-Fi, na jejímž základě pracuje veškerá bezdrátová technika.
Vzhledem k tomu, že informace o uložišti již nejsou viditelnou součástí závěsky, jsou
52
informace zjištěné na základě skenu jediným možným způsobem orientace skladových pracovníků. Druhou podstatnou hardwarovou složkou jsou ruční skenery, obecně nazývané HDT (Hand-Daten-Terminal) se zabudovaným systémem iTLS, které jsou schopny provést příjem materiálu pomocí skenu GTL závěsky, samozřejmě s automatickým propojením se systémem Logis. Ze softwarového hlediska je nutné vytvořit v iTLS odpovídající topologii, tedy nadefinovat transportní cesty materiálu, jejich uložiště a výdeje. Posledním krokem je přiřazení uživatelských oprávnění jednotlivých pracovníkům.
Dodací dokumenty (GTL závěska + Dodací list + ASN data)
V rámci každé dodávky je nutné, aby dodavatel se zásilkou zasílal i určité dodací dokumenty. Pro proces příjmu materiálu a následné skladovací procesy, u kterých je využívána GTL závěska, existují 3 stěžejní dodací dokumenty. Prvním a nejklasičtějším dokumentem je papírový dodací list, který je standardizován dle VDA4939. V něm jsou uvedeny identifikační údaje o dodavateli, odběrateli a zásilce. Pracovníci příjmu na základě tohoto dokumentu provádí fyzický příjem a vizuální kontrolu zásilky.
Druhým dokumentem je elektronický dodací list neboli ASN (Advanced Shipping Note) vytvořený dle VDA4987. Obecně lze říci, že se jedná o nosič obdobných informací jako papírový dodací list, ovšem zasílání probíhá zcela elektronicky pomocí EDI komunikace.
Posledním dokumentem je již představená GTL závěska vytvořená dle VDA4994 a sloužící k vizuálnímu označení materiálu. Při tvorbě samotných dodacích dokumentů
může dodavatel využít několik možností, které jsou v předmětné společnosti akceptovatelné. V případě větších společností je obvyklé, že dodavatel má v rámci svého IT oddělení dostatečné kapacity a je schopen dle VDA norem dodací dokumenty tvořit svépomocí. V případě, že se jedná o menší podniky či nemají dostatečné kapacity v rámci IT, může využít nabídky standardizovaných platforem na tvorbu dodacích dokumentů jako je VW WebEDI, DISCOVERY apod. Tyto platformy jsou schopné vygenerovat všechny výše zmíněné dodací dokumenty.
53 Systémová aktivace dodavatele
Ve chvíli existence duplicitního skladu, infrastruktury a dodacích dokumentů je nutné jednotlivé dodavatele systémově spustit do GTL procesu. V první řadě se v odpovídajícím dialogu systému Logis změní u žádoucího čísla dodavatele příznak ve sloupci GTL z „N“
na „A“ a doplní se dodavatelské DUNS číslo. V této chvíli je dodavatel systémově připraven na zavedení do procesu GTL, nejedná se ovšem o spuštění do samotného provozu. Tento krok musí provést samotné závodové logistiky, které si na základě zjištěných spuštěných dodavatelů přeskladní jednotlivá čísla dílů od dodavatele na duplicitní sklad a informují dispozice o změně skladu a složiště. Případně přenastaví odvolávání u skladů, kde funguje automatické odvolávání při nízké skladové zásobě.
Provedení MIH
Ve chvíli kdy materiál od dodavatele dorazí do závodu nebo Crossdockingového centra, je nutné systémově změnit jeho status z MAT (Material am Transport) na MIH (Material im Haus). Tato činnost se nazývá předpříjmem, či jednoduše MIH. Pracovník v této chvíli na základě dodacích listů získaných od řidiče LKW provede potvrzení ASN dat v systému, které se následně na základě propojení propíší do systému iTLS, kde budou čekat na provedení příjmu pomocí HDT zařízení. V tuto chvíli se také zablokuje možnost příjmu v systému Logis. Je nutné dodat, že je možné provést ruční MIH i v případě chybějících ASN dat, ovšem v takové situaci se data do iTLS stejně nepropíší a příjem pomocí GTL závěsky možný není. Aby nedocházelo k míchání jednotlivých procesů, je v předmětné společnosti MIH prováděn pouze pro dodavatele na duplicitních skladech.
4.2.3 GTL proces
Po představení jednotlivých premis, je čas představit samotný GTL proces. Přestože se samotný proces příjmu pomocí GTL závěsky velice liší od původního stavu, předcházející dodavatelsko-odběratelský je velice podobný. Na základě potřeby je vytvořena odvolávka dle VDA4984, na kterou dodavatel reaguje vygenerováním dodacích listů. Jeho povinností je ovšem nyní vygenerovat závěsku dle VDA4994 standardu, kterou označí odpovídající materiál. Po odeslání zásilky a dodacích dokumentů je při
54
příjezdu na bránu proveden předpříjem a LKW je nasměrováno na složiště. V tuto chvíli je materiál z LKW složen a dojde k samotnému procesu příjmu. Grafickou podobu procesu po tento krok je možné vidět na obrázku 11.
Obrázek 11 Dodavatelsko-odběratelský proces