k ekologičtějším procesům v logistice zcela nevyhnutelný. GTL proces v tomto případě nabízí jedinečnou příležitost, jak zmírnit nároky na spotřebu papíru. Vzhledem k tomu, že dodavatel musí vytisknout materiálovou závěsku již při expedici materiálu, je velmi
nešetrné tuto závěsku při příjmu v odběratelské společnosti nepoužitou vyhodit a vytisknout novou. Díky tomu, že standardizace závěsek umožňuje jejich využití v rámci
celého dodavatelsko-odběratelského procesu, je dodavatelská závěska využita dvakrát a eliminuje se potřeba tisku nové C-závěsky. Tím se eliminuje dopad spotřeby papíru na životní prostředí z tohoto procesu na polovinu. Pokud autor uvažuje s průměrným využitím jednoho stromu na cca 80 tisíc stran o velikosti A4, bylo by i se současným využitím GTL při příjmu zachráněno přibližně 6 vzrostlých stromů ročně. Tento přístup tak působí velmi pozitivně z pohledu společenské zodpovědnosti firem, což zlepšuje pohled veřejnosti na předmětnou společnost.
74
Využití GTL závěsky společně s ASN daty navíc do budoucna podporuje myšlenku e-paperu v předmětné společnosti. Vzhledem k tomu, že ASN data slouží jako elektronický ekvivalent papírových dodacích listů a jsou rovnou z EDI konvertoru vkládána do systému, nabízela by se v případě dostatečné kvality ASN dat myšlenka úplné eliminace papírových dodacích listů. To by za následného příjmu pomocí GTL výrazně snížilo celkovou spotřebu papíru při transportech a skladových procesech. Realizace i této idey je ovšem v současné době nereálná, vzhledem k nedostatečné kvalitě přijímaných ASN dat. Stejně jako zvyk dodavatelů na zavedení GTL závěsky je jen otázkou času, kdy bude kvalita stoupat s tím, jak se tyto transportní dokumenty stanou již dlouhodobě zaběhlou součástí požadavků předmětné společnosti, stejně jako jsou v dnešní době papírové dodací listy.
75
6 Zhodnocení GTL procesu v předmětné společnosti
V následující kapitole budou shrnuty nejdůležitější body týkající se zavedení procesu GTL v předmětné společnosti, stejně tak jako jeho současné přínosy a potenciál, jež nabízí.
Již dříve v této práci bylo zmíněno, že GTL proces, neboli jednozávěskový princip, je relativně nový směr, kterým se vydal celý koncern, jehož je předmětná společnost součástí. Tento proces nepochybně přichází se skvělým úmyslem, ale jeho provedení prozatím není dotaženo k dokonalosti.
Úskalí, která tento nový logistický koncept provází, jsou bohužel spojena především se starší systémovou vybaveností, která se současným konceptem, ale ani objemem materiálu dříve nepočítala. Z toho důvodu jsou i prvotní systémové premisy jako vytvoření propojení vhodného pro GTL mezi systémy Logis a iTLS relativně složité. Celkovou systémovou infrastrukturu komplikuje především zastaralý systém Logis, který nezná Gebinde strukturu a nedisponuje vlastním ručním terminálem HDT. S tím jsou samozřejmě spojeny návazné problémy s chybějícími funkcionalitami v Inlog@Web, ale také s tím, že některé funkce nejsou na terminálu možné vůbec používat. A to z toho důvodu, že tato aplikace není primárně určena pro HDT terminál, který původně pro Logis nebyl uvažován, ale spíše pro tablet, který nabízí mnohem větší variabilitu. Takové zařízení ovšem může být používáno pouze u některých skladových pozic, například u samotného příjmu by manipulace s tabletem byla velmi omezující. Dlouhodobé čekání na úpravy Gebinde funkcionalit v Inlog@Web tak v podstatě zastavily další pokrok v nasazování dodavatelů do GTL procesu. Tento stav je o to víc nepříjemný z pohledu toho, že systém iTLS by Gebinde strukturu rozkládat a skládat zvládl, bohužel s chybějící nouzovou strategií v Inlog@Web je risk nasazení těchto dílů do GTL příliš vysoký. Kromě dodavatelů a čísel dílů, které jsou omezeny funkcionalitou Gebinde, jsou všichni zbývající nasazovány s co nejvyšším možným nasazením, aby se pravý potenciál GTL procesu mohl prokázat.
76
To ukazují analýzy ze skladu X, které pracují s téměř 80% aktivovaností dodavatelů na tomto skladě. Tento stav je bohužel v samotné analýze počtu položek přijatých na sklad pomocí GTL negativně ovlivněn chybami dodavatelů či nedostatkem místa ve skladu, který znovu Logis při použití GTL příjmu neumí vyřešit. Pokud jsou ovšem zváženy všechny okolní vlivy i fakt, že nasazení úplně nového logistického konceptu GTL je stále ve fázi implementace a nalézání systémových nedostatků, je 43% příjem položek přes GTL na skladě X bezesporu úspěchem. Samotné ekonomické přínosy, které byly v práci vypočteny, sice nejsou na první pohled tolik atraktivní, ovšem je třeba brát ohled na menší velikost skladu X a omezený počet dodavatelů, potažmo přijatých položek. Roční úspora tiskových materiálů při dodržení hodnot průměrně přijatých položek a procentuálního nasazení 43 % v GTL 18 480 Kč přesto není úplně zanedbatelná. Tyto slova potvrzují i výsledky analýzy v rámci celé předmětné společnosti, kde by byla roční úspora při stejně daných hodnotách 157 960 Kč. To s ohledem na zdaleka nedosažený potenciál GTL pozitivní zpráva. Mimoto nese GTL i jasné prvky štíhlé logistiky, ve kterých se eliminují některé druhy plýtvání. Stejný přínos má tento proces i z pohledu společenské zodpovědnosti. Zelená logistika a environmentální přístup je směr, kterým se musí vydávat všechny firmy, bez ohledu na jejich vlastní zájmy. Zavádění procesů, které těmto prvkům vyhovují, je tedy životně důležité. V některých oblastech je tento směr udáván i bez ohledu na finanční úspory, proto je velice pozitivní, že právě GTL vnáší do předmětné společnosti jak ekonomické tak neekonomické přínosy. Přes výše zmíněné nedostatky tak autor vidí v novém logistickém procesu GTL potenciál a nezpochybnitelný přínos pro předmětnou společnost. Přesto by bylo vhodné provést některé úpravy, které by umožnily dosažení potenciálu procesu GTL
77
6.1 Návrh optimalizace pro GTL proces
V rámci této kapitoly bude nastíněn způsob, který by se mohl GTL proces posunout velice kupředu. Jak již bylo mnohokrát zmíněno, největším problém, se kterým se při nasazování dodavatelů do GTL v předmětné společnosti potýkají, jsou systémová omezení, týkající se především funkcionalit Gebinde. Tato omezení mají v podstatě jednoho jmenovatele a je jím systém Logis. Ten byl ve své době jedinečným pomocníkem pro skladové hospodářství, ovšem s novou dobou přichází i nové požadavky, které systém Logis neumí splnit. Jeho úprava navíc není v rukou programátorů předmětné společnosti a jakékoliv
Jedinečným krokem ke zlepšení by byl přechod na nový systém, který by pomohl vyřešit podstatnou část současných omezení a přinesl by úlevu i činnostem, které v současné době omezeným způsobem fungují. Z hlediska přínosů pro GTL by autor této práce navrhoval systém SAP S/4 Hana. Tato platforma je v předmětné společnosti již využívána pro oblast financí. Pro využití v rámci GTL tato platforma nabízí řadu funkcí, které jsou výrazným krokem kupředu a otevřeli by možnost většího nasazení dodavatelů a dílů do GTL procesu.
V rámci této práce tedy budou představeny nejvýraznější přínosy zavedení systému SAP S/4 Hana pro logistiku a sklady.
Prvním přínosem SAPu v porovnání se systémem Logis je ten, že systém SAP má vyvinut svůj vlastní hardware, tedy ruční terminál HDT. Tento terminál je tedy plně připraven pro funkcionality, které nabízí systém SAP. První konkrétní přínosy, které přináší tento HDT terminál, jsou při samotném příjmu. Veškeré činnosti přijmu, počínaje MIHem a konče potvrzením zaskladnění, jsou na terminálu přehledně označeny a jednotlivé splnění je vizuálně potvrzeno. Nově by tedy vznikla možnost provádět MIH přímo na příjmu, místo na bráně při vjezdu do závodu. Nejedná se samozřejmě o plošnou změnu, ovšem dochází k případům, kdy brána MIH neprovede a ke GTL příjmu nemůže dojít.
Dále by již na ručním terminálu provedli pracovníci příjem, zaskladnili materiál a potvrdili dokončení procesů. V druhém kroku nahrazuje ruční terminál Inlog@Web a jeho
78
funkcionality, které jak již bylo zmíněno dříve, nejsou nyní všechny funkční. Navíc je důležité poznamenat, že i při zajištění nyní chybějících funkcionalit, by Inlog@Web zvládl provést jen přibližně 70 % dialogů systému Logis. Na druhou stranu terminál od SAPu zvládne téměř 99 % funkcionalit systému SAP, což je nemalý rozdíl. Posledním a tím nejzásadnějším rozdílem je fakt, že systém SAP S/4 Hana zná a je schopen pracovat s Gebinde strukturou, v jejich terminologii nazývanou vícestupňové balení. Díky tomuto faktu by odpadli veškeré nutné úpravy v systému Logis, které jsou nyní známé a které se mohou do budoucna ještě objevit. Vzhledem k tomu, že je počet položek přijímaných v předmětné společnosti v Gebinde struktuře velmi vysoký, byla by možnost zavedení všech dílů s Gebinde strukturou do GTL procesu obrovský posun vpřed. Zároveň by jakékoliv úpravy byly spravovány v rámci předmětné společnosti, tudíž by nebylo nutné čekat na provedení úprav z mateřské společnosti, která si za tyto služby účtuje nemalé finanční prostředky a časový rámec nutný na provedení úprav je často otázkou měsíců či let. Z tohoto pohledu by tedy nahrazení Logisu systémem SAP S/4 Hana přineslo řadu pozitivních důsledků.
Jaký by tento krok měl praktický dopad, bude nastíněno na příkladu skladu X, který byl analyzován v předchozí kapitole. Obrázek 15 vychází ze stejných předpokladů jako v počáteční analýze, ovšem nyní je uvažován stav, kdy je díky funkční Gebinde struktuře možné aktivovat i dodavatele dříve systémově omezené. To by tedy na skladě X zvedlo počet nasazených dodavatelů na 60, respektive na téměř 94 %. Kromě toho by se ovlivnil počet duplicitních dodavatelů, kdy by již při spuštění dílu do GTL nebylo nutné analyzovat, zda se jedná o díl v GLT či Gebinde. Dodavatelé nespuštění do GTL by tedy byly pouze ti, kteří nedodržují formální či technické požadavky. Ovšem tyto problémy jsou řešeny finančními postihy. Při využití SAP S/4 Hana v logistice a skladování by v rámci tohoto skladu tedy aktivovanost dodavatelů automaticky stoupla o 16 %. To sice není zanedbatelné číslo, ovšem je třeba nutné brát v potaz i to, že v předmětné společnosti existují i sklady, které mají v rámci své skladby dílů převážně Gebinde strukturu. V nich by nasazení SAPu umožnilo exponenciální nárůst položek přijímaných pomocí GTL procesu a tedy i exponenciální nárůst úspor spojených s tiskovým materiálem i časem.
79
Obrázek 15 Aktivovanost dodavatelů při využití SAP S/4 Hana
Zdroj: Vlastní zpracování dle interních zdrojů
Pro samotnou demonstraci přínosů zavedení systému SAP S/4 Hana pro příjem je znovu využit sklad X. Na něm by mohl počet položek přijímaných pomocí GTL závěsky vzrůst, při opatrných očekáváních až na 80 % z celkového počtu. Tento odhad je založen na předpokládaném uvolnění 10 dodavatelů, původně omezených nefunkční Gebinde strukturou a uvolněním i části duplicitních dodavatelů. V případě pozitivního scénáře by příjmované položky mohly vzrůst až na 90 % z celkového počtu. Při zavedení nového systému by totiž mělo být na ručním terminálu možné využít i možností přidělení uložiště na venkovní volné ploše, což v současné době není možné a je nutné rušit GTL příjmy i u dodavatelů a dílů, které jsou jinak v pořádku. Je samozřejmé, že není možné ihned očekávat 100% nasazení všech dílů, protože velká část zodpovědnosti je stále na straně dodavatele. Kromě nenapravených dodavatelů jsou tam tedy i nepravidelná pochybení v ASN datech či GTL závěsce, jejichž podíl snad do budoucna bude jen klesat.
Tento předpoklad je velmi pravděpodobný, jelikož kvalita dodavatelských ASN dat ve vybraném podniku stále roste. Z celkového pohledu by tedy implementace nového systému přinesla vybranému podniku řadu řešení, jež by eliminovala současné problémy, jimž čelí v souvislosti s GTL. To by následně vedlo k výraznému zvýšení využití potenciálu tohoto procesu a zvýšení ekonomických i neekonomických přínosů, jež sebou GTL přináší.
80
Z pohledu finanční a časové náročnosti, který by tento krok společnosti jistě přinesl, je třeba konstatovat, že přechod na SAP by neovlivnil pouze GTL proces. SAP jako takový by byl samozřejmě zaveden do celé oblasti logistiky a skladování a nahradil by tak funkce i jiným oblastem či procesům. Z toho důvodu je zcela reálné očekávat, že časová náročnost by se v tomto případě týkala let. Náklady a návratnost je v tomto ohledu také velmi těžké odhadnout, protože ani jedna z položek se nebude týkat pouze tohoto projektu, nýbrž celé společnosti.
81
Závěr
Hlavní cíl této diplomové práce, vyhodnocení přínosů procesu GTL pro vybraný podnik, byl splněn v rámci identifikace ekonomických a neekonomických přínosů. Mezi dílčí cíle práce patřilo představení původního logistického procesu, který byl pomocí GTL procesu nahrazen, identifikace nutných premis pro fungování GTL procesu a zjištění omezujících faktorů včetně jejich primárních důvodů vzniku. I tyto cíle byly zpracovány, a proto lze z autorova pohledu konstatovat, že vytyčené cíle práce byly splněny.
V rámci teoretických východisek byly představeny hlavní pilíře logistiky, včetně jejích budoucích trendů. Zároveň byly představeny důležité pojmy související se skladováním, manipulací a využitím informačních technologií v logistice. Tyto teoretické základy sloužily jako podklad k samotné analýze procesu GTL ve vybraném podniku, který úzce souvisí s těmito teoretickými oblastmi logistiky. automatizace a zeštíhlování procesu a sklon k zelené logistice. V rámci těchto zjištění bylo tedy potvrzeno, že se podnik ubírá cestou logistických trendů poslední doby.
Kromě pozitivních zjištění byly ovšem nalezeny i vážné nedostatky, a to především z důvodu chybějících systémových funkcionalit v rámci Gebinde struktury. Ty podniku výrazně omezují možnosti nasazování dalších dodavatelů a dílů do tohoto procesu a tím značně omezují možnost využití jeho potenciálu.
Na základě těchto výsledků je tedy zřejmé, že GTL proces je pro vybraný podnik vhodně zvolenou strategií, která již nyní nabízí řadu ekonomických i neekonomických přínosů, ale otvírá nové možnosti i pro budoucí strategie. S ohledem na chybějící funkcionality pro Gebinde byla ovšem autorem práce navržena i možná optimalizace, která by současné systémové problémy vyřešila. Právě tato oblast se prozatím jeví jako nejslabší článek celého GTL procesu a značně znehodnocuje jeho možný přínos pro vybraný podnik.
82
Seznam literatury
EMMETT, Stuart. 2008. Řízení zásob: jak minimalizovat náklady a maximalizovat hodnotu. Brno: Computer Press. Praxe manažera (ComputerPress). ISBN 978-80-251-1828-3.
FIALA, Petr. 2009. Dynamické dodavatelské sítě. Praha: Professional Publishing. ISBN 978-80-7431-023-2.
GROS, Ivan. 2016. Velká kniha logistiky. Praha: Vysoká škola chemicko-technologická v Praze. ISBN 978-80-7080-952-5.
JIRSÁK, Petr, Michal MERVART a Marek VINŠ. 2012. Logistika pro ekonomy - vstupní logistika. Praha: WoltersKluwer Česká republika. ISBN 978-80-7357-958-6.
JUROVÁ, Marie. 2016. Výrobní a logistické procesy v podnikání. Praha: Grada Publishing. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-5717-9.
KOŠTURIAK, Ján a Zbyněk FROLÍK. 2006. Štíhlý a inovativní podnik. Praha: Alfa Publishing. Management studium. ISBN 80-868-5138-9.
MAŠÍN, Ivan. 2012. Collaborative Engineering v inovačním cyklu. Liberec: Technická univerzita. ISBN 978-80-7372-925-7.
MATTFELD, D. C., et. al. 2016. Logistics Managements. Braunschweig: German Academic Associationfor Business Research. ISBN 978-3-319-20863-3
Nový velký ilustrovaný slovník naučný. Praha: Gutenberg, 1931. sv. XII
RUSHTON, Alan, Phil CROUCHER a Peter BAKER. 2010. The handbook of logistics &
distribution management. 4th ed. Philadelphia: KoganPage. ISBN 978-0-7494-5714-3.
SIXTA, Josef a Václav MAČÁT. 2005. Logistika: teorie a praxe. Brno: CP Books.
Business books (CP Books). ISBN 80-251-0573-3.
83
SIXTA, Josef a Miroslav ŽIŽKA. 2010. Logistika: metody používané pro řešení logistických projektů. Brno: Bizbooks. Praxe manažera (ComputerPress). ISBN 978-80-2512-563-2.
Internetové zdroje
DLABAČ, J. Štíhlý materiálový a hodnotový tok [online]. 2014-04-15 [cit. 2019-01-22].
Dostupné z: https://www.mmspektrum.com/clanek/stihly-materialovy-a-hodnotovy-tok.html
NOVOTNÝ, Radek. 2016. Plány logistického supermarketu Škody Auto. Logistika:
měsíčník Hospodářských novin pro dopravu, skladování a manipulaci [online]. Praha:
Economia, 19.2.2016, 1 [cit. 2019-01-23]. ISSN 1211-0957. Dostupné z:
https://logistika.ihned.cz/c1-65169600-plany-logistickeho-supermarketu-skody-auto
NOVOTNÝ, Radek. 2017. Roboti už zastanou svaly, teď zkouší nahradit prsty. Logistika:
měsíčník Hospodářských novin pro dopravu, skladování a manipulaci [online]. Economia, 1.9.2017, (9), 1 [cit. 2019-01-22]. ISSN 1211-0957. Dostupné z:
https://logistika.ihned.cz/c1-65861400-roboti-uz-zastanou-svaly-ted-zkousi-nahradit-prsty
Organization [online], 2016. VDA [cit. 2019-02-10]. Dostupné z:
https://www.vda.de/en/association/organization.html
OUMER, A.J., J.K. CHENG, R.M. TAHAR a R. VARMA. 2014.
StrategicDecisionMaking Model forSustainableLogistics in AutomotiveIndustry [online].
In: . Manchester: he International Society for Professional Innovation Management (ISPIM), Dec.2014, s. 20 [cit. 2019-01-23]. Dostupné z:
https://search.proquest.com/docview/1815749359?accountid=17116
Řešení pro průmyslové plastové obaly [online], 2019. Logistic Packaging [cit. 2019-01-23]. Dostupné z: https://logisticpackaging.com/cs/
VDA, 2018. VDA 4994. Version 1.1. Berlin: Verband der Automobilindustrie.
84
Seznam příloh
Příloha A Závěsky dle VDA4994 ... 85 Příloha B Analýza dodavatelů na skladě X ... 87
85 Příloha A Závěsky dle VDA4994
Single závěska
Master závěska
86 Mix závěska
Small závěska
87 Příloha B Analýza dodavatelů na skladě X
Číslo
88
42 OK OK OK ANO Y
43 OK OK OK ANO Y
44 OK OK OK ANO Y
45 OK OK OK ANO Y
46 OK OK OK ANO Y
47 OK OK OK ANO Y
48 OK OK OK ANO Y
49 OK OK OK ANO Y
50 OK OK OK ANO Y
51 OK OK OK ANO Y
52 OK OK OK ANO Y
53 OK OK OK ANO Y
54 OK OK OK ANO Y
55 OK OK OK ANO Y
56 OK OK OK ANO Y
57 OK OK OK ANO Y
58 OK OK OK ANO Y
59 OK OK OK ANO Y
60 OK OK OK ANO Y
61 OK OK OK ANO Y
62 OK OK OK ANO Y
63 OK OK OK ANO Y
64 OK OK OK ANO Y