Hodnocení pedagogických příprav učiteli

Pedagogické přípravy, jež jsme si ukázali v předešlém textu, již nebyly realizované, byly ale poskytnuty kolektivu učitelů z vybrané obchodní akademie, kteří na ně poskytli následující zpětnou vazbu, kde ohodnotili jejich kvalitu. Považují je za zajímavý didaktický materiál, který lze využít i do jejich běžných hodin. Jsou zpracovány dopodrobna a nezatěžují učitele složitou přípravou didaktických pomůcek. Vzhledem k tomu, že jsou sami zkušení učitelé z praxe, některé metody výše uvedené sami ve svých hodinách praktikují. Přesto je shledávají obohacujícími a inspirativními.

77

ZÁVĚR

Cílem této práce bylo vytvořit sérii příprav na vyučování ekonomických předmětů za použití aktivizujících metod. Tyto přípravy pak realizovat v rámci vlastní pedagogické praxe autorky na vybrané obchodní akademii. Tohoto cíle se zhostila činorodě a přistupovala k němu jako k zajímavému způsobu, jak se připravit na svou budoucí pedagogickou činnost.

Celková práce byla pojata metodicky, v teoretické části jsme si uvedli několik základních kapitol vytvořených na základě studia odborné literatury, uvedli jsme jen taková témata, která byla nezbytná pro vystihnutí podstaty aktivizujících metod. Proto zde byla zahrnuta kapitola věnující se myšlení, jako psychologického východiska pro aktivní učení. Neboť prostřednictvím myšlenkových procesů čili mentálních kognitivních činností, jsme schopni zacházet s informacemi v učebním procesu, kriticky o nich přemýšlet, hodnotit a propojovat. S tím souvisí i druhá teoretická kapitola věnovaná pedagogickému konstruktivismu, který zastupuje směr, jenž z kritického myšlení a aktivního učení vychází. Tyto aspekty provází celou konstruktivistickou výuku rozdělenou do tří fází, evokace, uvědomění si významu a reflexe, o nichž jsme také krátce hovořili. Charakteristiky konstruktivismu nás provázely i ve třetí teoretické kapitole věnované výukovým metodám. Zde jsme pojednávali o determinantech určujících výběr vhodné metody učitelem, po tomto základním vymezení jsme se již věnovali jedné z možných klasifikací výukových metod. Avšak naše pozornost se nejvíce směřovala na aktivizující metody, konkrétně na diskusní, problémové, situační, inscenační a na didaktické hry.

V praktické části jsme se již zabývali vybranou obchodní akademii, její charakteristikou, disponujícím materiálním vybavením a dalšími aspekty. Pak nadcházela ukázka tvořivé činnosti ztvárněné do pedagogických příprav, které byly rozděleny do dvou částí, první oddíl tvořily ty, které byly skutečně realizované a ohodnocené. Do druhé části byly zařazeny ty, které nebylo možné v praxi realizovat, avšak byly poskytnuty učitelskému kolektivu vybrané obchodní akademie pro posouzení a inspiraci.

Závěrem už lze jen dodat, že snaha o překlenutí stereotypní výuky a pasivity žáka byla úspěšná. Podařilo se u žáků rozvíjet klíčové kompetence, docílilo se rozvoje kritického myšlení v praxi a podnítila se chuť k aktivnímu učení. Pozitivní zpětná vazba na realizované hodiny jen dokládá důležitost zařazování aktivizujících metod do výuky.

78

Seznam použitých zdrojů

ČÁP, J. 1980. Psychologie pro učitele. Praha: Státní nakladatelství. SPN 46-00-13/2.

ČÁP, J., MAREŠ, J. 2007. Psychologie pro učitele. 2. vydání. Praha: Portál. ISBN 978-80-7367-273-7.

FISHER, R. 2004. Učíme děti myslet a učit se: praktický průvodce strategiemi vyučování. 2. vydání. Praha: Portál. ISBN 80-717-8966-6.

GEIST, B. 2000. Psychologický slovník. 2. vydání. Praha: Vodnář.

ISBN 80-86226-07-7.

GRECMANOVÁ, H., NOVOTNÝ, P., URBANOVSKÁ, E. 2000. Podporujeme myšlení a samostatné učení žáků. 1. Vydání. Olomouc: HANEX. ISBN 80-85783-28-2.

GRECMANOVÁ, H., URBANOVSKÁ, E. 2007. Aktivizační metody ve výuce, prostředek ŠVP. 1. vydání. Olomouc: HANEX. ISBN 978-80-85783-73-5.

HARTL, P. 1993. Psychologický slovník. 1. vydání v ČR. Praha: J. Budka.

ISBN 80-901549-0-5.

HARTL, P., HARTLOVÁ, H. 2010. Velký psychologický slovník. 4. vydání. Praha:

Portál. ISBN 978-80-7367-686-5.

HORÁK, J. 2009. Tvořivost ve vyučování. 1. vydání. Liberec: Technická univerzita v Liberci. ISBN 978-80-7372-476-4.

FORTUNY, E. J., MARTENS, D. 2015. Active Learning-Based Pedagogical Rule.

Extraction. IEEE Transactions on Neural Networks and Learning Systems [online], 26(11), p. 2664-2677. Dostupné z

http://search.proquest.com/docview/1729332013/725E7A7B13C34E5FPQ/2?accountid

=17116

KALHOUS, Z., OBST, O., aj. 2002. Školní didaktika. 1. vydání. Praha: Portál.

ISBN 80-7178-253-X.

KOLÁŘ, Z., VALIŠOVÁ, A. 2009. Analýzy vyučování. 1. vydání. Praha: Grada.

ISBN 978-80-247-2857-5.

79

KOLÁŘ, Z. 2012. Výkladový slovník z pedagogiky. 1. vydání. Praha: Grada.

ISBN 978-80-247-3710-2.

KÖNIGOVÁ, M. 2007. Tvořivost: techniky a cvičení. 1. vydání. Praha: Grada.

Psychologie pro každého. ISBN 978-80-247-1652-7.

KOSÍKOVÁ, V. 2011. Psychologie ve vzdělávání a její psychologické aspekty.

1. vydání. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-2433-1.

KOTRBA, T., LACINA, L. Aktivizační metody ve výuce: příručka moderního pedagoga. 2., přeprac. a dopl. vyd. Brno: Barrister & Principal.

ISBN 978-80-87474-34-1.

KUČERA, D. 2013. Moderní psychologie: hlavní obory a témata současné psychologické vědy. 1. vydání. Praha: Garda. ISBN 978-80-247-4621-0.

MAŇÁK, J. 1994. Nárys didaktiky. 1. vydání (4. dotisk). Brno: Masarykova univerzita.

MAŇÁK, J., ŠVEC, V. 2003. Výukové metody. Brno: Paido. ISBN 80-7315-039-5.

MAREŠ, J. 2013. Pedagogická psychologie. 1. vydání. Praha: Portál.

ISBN 978-80-262-0174-8.

NAKONEČNÝ, Milan. 2011. Psychologie: přehled základních oborů. 1. vydání. Praha:

Triton. ISBN 978-80-7387-443-8.

OA Trutnov. 2014. Školní vzdělávací program. Trutnov. Dostupnost: interně na Obchodní akademii Trutnov.

PLHÁKOVÁ, A. 2004. Učebnice obecné psychologie. 1. vydání. Praha: Academia.

ISBN 80-200-1086-6.

PRŮCHA, J. (ed.). 2009. Pedagogická encyklopedie. 1. vydání. Praha: Portál.

ISBN 978-80-7367-546-2.

PRŮCHA, J., VETEŠKA, J. 2014. Andragogický slovník. 2., aktualiz. a rozš. vyd.

Praha: Grada. ISBN 978-80-247-4748-4.

80

PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J. Pedagogický slovník. 7., aktualiz. a rozš.

vyd. Praha: Portál. ISBN 978-80-262-0403-9.

ŘÍČAN, P. 2005. Psychologie: příručka pro studenty. 1. vydání. Praha: Portál.

ISBN 80-7178-923-2.

SILBERMAN, M. 1997. 101 metod pro aktivní výcvik a vyučování. 1. vydání. Praha:

Portál: ISBN 80-7178-124-X.

SITNÁ, D. 2009. Metody aktivního vyučování. 1. vydání. Praha: Portál:

ISBN: 978-7367-246-1.

SKALKOVÁ, J. 2007. Obecná didaktika: vyučovací proces, učivo a jeho výběr, metody, organizační formy vyučování. 2., rozš. a aktualiz. vyd.,. Praha: Grada.

ISBN 978-80-247-1821-7.

STEELE, J., Kurtis, J., MEREDITH, S., TEMPLE, Ch., WALTER, S. 1997. Čtením a psaním ke kritickému myšlení. [1. vyd.]. [Česká republika: s.n.].

VÁGNEROVÁ, M. 2007. Základy obecné psychologie. 1. vydání. Liberec: Technická univerzita v Liberci. ISBN 978-80-7372-283-8.

ZORMANOVÁ, L. 2012. Výukové metody v pedagogice: tradiční a inovativní metody, transmisivní a konstruktivistické pojetí výuky, klasifikace výukových metod. 1. vydání.

Praha: Grada. ISBN 978-80-247-4100-0.

ZORMANOVÁ, L. 2014. Obecná didaktika: pro studium a praxi. 1. vydání. Praha:

Grada. ISBN 978-80-247-4590-9.

81

Seznam příloh

Příloha A: Být raději OSVČ nebo zaměstnanec?

Příloha B: Případová studie – Firma Petr Roubal Příloha C: HRA – TÉMA POJIŠŤOVNICTVÍ

Příloha A: Být raději OSVČ nebo zaměstnanec?

Článek z Účetního portálu, autor Milan Dvořák (2015)

“Zaměstnanec musí plnit příkazy zaměstnavatele. Má přesně stanovenou pracovní dobu, místo výkonu práce i náplň práce. Výše počtu hodin pracovní doby je závislá na druhu pracovního poměru. Může se jednat o hlavní pracovní poměr, kde je pracovní doba 40 hodin týdně. Dále může jít o zkrácený pracovní poměr, např. kde je předepsaných 20 hodin týdně (v případě polovičního úvazku). Právní postavení zaměstnance vůči zaměstnavateli je vymezeno v zákoníku práce (dále jen ZP). Ve zmíněném zákoně jsou upraveny práva a povinnosti zaměstnanců i práva a povinnosti zaměstnavatelů (§ 103 - § 106 ZP). Z pohledu příjmu má zaměstnanec ve smlouvě uvedenou hrubou mzdu, která se může navýšit o nějaké osobní ohodnocení. Zda ho zaměstnanec dostane, záleží nejen na zaměstnavateli, ale hlavně na tom, co má zaměstnanec se zaměstnavatelem ujednáno v pracovní smlouvě. Jinak řečeno, zaměstnanec má výši svého příjmu ohraničenou shora. Hrubá mzda ovšem není to, na co se zaměstnanec může těšit, že mu přistane na účtu. Tato částka se snižuje o platby na sociální a zdravotní pojištění a zálohu na daň z příjmů fyzických osob. Kromě toho je za zaměstnance odváděna druhá část sociálního a zdravotního pojištění zaměstnavatelem.

To už je pouze náklad zaměstnavatele a zaměstnance to nemusí zajímat. Zaměstnanec nemá povinnost podávat daňové přiznání, může požádat svého zaměstnavatele o provedení tzv. ročního zúčtování. Pokud se ptáte, kdy podává zaměstnanec daňové přiznání sám, tak to může být v případě, kdy např. ještě podniká jako vedlejší činnost, nebo pronajímá byt, či investuje na kapitálovém trhu a chce si své daňové zatížení tzv.

optimalizovat. Mimo jiné se může jednat i o souběžnou činnost. Souběžná činnost je práce pro 2 a více různých zaměstnavatelů. U jednoho zaměstnanec může podepsat prohlášení o dani z příjmů. Toto prohlášení ho opravňuje čerpat odpočet daně na poplatníka. U ostatních zaměstnavatelů již tuto možnost nemá.

Definice podnikatele je uvedena i v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen NOZ) v § 420. „Kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele“. OSVČ musí splňovat podmínky zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání.

OSVČ (podnikatel) nemusí plnit ničí příkazy, má svou osobní volnost a veškerý svůj čas může věnovat tomu, co uzná za vhodné. Nemá tedy ani fixní pracovní dobu, ani určen minimální počet hodin, které musí odpracovat, vše záleží čistě na něm. Funguje zde úsloví: „jaké si to uděláš, takové to máš“. Podnikatel si vytváří příležitosti k

výdělku sám, stanovuje si cenu své práce a taky si může vybírat, pro koho pracuje.

Nevýhodou bezesporu je nutná administrace své činnosti. Podnikatel musí jednak platit celou výši sociálního a zdravotního pojištění a jednak musí platit daně sám za sebe. To za něj nikdo jiný neudělá. Jinak řečeno buďto ho to bude stát čas, aby si daně hlídal sám, anebo peníze, kdy to zadá nějakému daňovému poradci. Velkou nevýhodou podnikatele je ručení za své závazky. OSVČ ručí za své závazky celým svým majetkem, proto je moudré se dvakrát rozmyslet, než člověk začne podnikat na úvěr. Tím nechci nikoho odrazovat. Na druhou stranu příjem na straně podnikatele je v podstatě neomezený, záleží pouze na jeho šikovnosti shánět si klienty či zákazníky a stanovovat cenu svého produktu či služby.”

Zdroj: DVOŘÁK, M. 2015. Být raději OSVČ nebo zaměstnanec? Účetní portál.

Dostupné z: http://www.ucetni-portal.cz/byt-radeji-osvc-nebo-zamestnanec-862-c.html.

Příloha B: Případová studie – Firma Petr Roubal

Truhlářství Petr Roubal je firmou fyzické osoby, jež má své místo podnikání v Hradci Králové a která zaměstnává 25 lidí. Firma existuje na trhu již 12 let a je zaměřena na výrobu dřevěného nábytku do interiérů domácností a kanceláří. Kromě těchto činností poskytují již druhým rokem služby svého architekta pana Ing. Jana Horáka, je to nadějný čerstvý absolvent ČVUT v Praze, který se v této firmě nechal zaměstnat před dvěma lety a přinesl do firmy nápad poskytovat zákazníkům kromě standardizované nabídky nábytku také další kreativní návrhy na míru, které by se flexibilně přizpůsobily zákazníkovým potřebám. Paradoxně je firma Petr Roubal na místním trhu málo známá, přestože zde působí již 12 let, specializuje se jen na pár svých stálejších odběratelů. A i u těchto odběratelů se množství objednávek dlouhodobě snižuje. Tito zákazníci jsou s produkty firmy spokojeni, chválí si nízké ceny, rychlost zhotovení zakázek a její celkovou kvalitu. Jako negativum spolupráce s touto firmou uvádějí, že firma málo prezentuje sama sebe a své produkty, například na jejich webových stránkách chybí produktový katalog. Pokud si zákazníci chtějí něco objednat, musí firmu kontaktovat telefonicky, písemně přes e-mail, či se osobně dostavit do jejich místa podnikání. Všechny tyto cesty shledávají za nepohodlné pro nákupní průzkum.

Firma sice zřídila před pěti lety vlastní internetové stránky, ale neinovují je pravidelně a jsou zastaralé. Na jejich webových stránkách jsou uvedeny především kontaktní informace, chybí zde blíže popsané produktové portfolio a firemní prezentace.

I ostatními propagačními nástroji se firma příliš nezabývá, poslední reklamní akce proběhla před pěti lety formou zřízení již zmíněných webových stránek, na něž byla vložena mimořádná nabídka nábytku pod produktovým jménem ANOX, která zde vystupuje pod jménem novinka až do dnes. Firma se v současné době potýká s finančními problémy způsobenými nedostatečným množstvím zakázek od odběratelů a uvažuje, jak tento problém vyřešit.

Zdroj: Vlastní zpracování.

Příloha C: HRA – TÉMA POJIŠŤOVNICTVÍ

POMŮCKY: figurky, kostka.

PRAVIDLA: Hru hrají min. 2 žáci a max. 4, vyberou si figurku, se kterou se postaví na start, klasicky se ve hře žáci střídají, postupují po políčkách od 1 do 18,

o kolik políček určuje hod kostkou. Na políčkách jsou otázky, které musí žáci správně zodpovědět, jinak se vrací na své původní místo. Správnost odpovědi jim zkontroluje jejich protihráč. Kromě otázkových políček herní pole obsahují i zabarvené, ve kterých je pokyn, co mají hráči učinit.

Pro hráče je cílem projít herním polem, zodpovědět správně otázky. Ten, kdo dojde do cíle jako první, vyhrává.

Zdroj: Vlastní.

KDO JE TO POJISTITEL? CO JE TO POJISTNÁ DOBA?