Pedagogická příprava na hodinu Ekonomiky č. 7

6. Další pedagogické přípravy a jejich zhodnocení

6.3 Pedagogická příprava na hodinu Ekonomiky č. 7

Tematický celek: Personální činnost podniku.

Téma hodiny: Získávání a výběr zaměstnanců.

Cíl výuky: Žáci dokáží charakterizovat jednotlivé kroky k získávání a výběru zaměstnanců, vymezí pravidla pro řádný pracovní pohovor, tyto poznatky dokáží aplikovat v příkladech z firemní praxe.

Rozvoj kompetencí: K řešení problémů,kompetence k práci, k učení, komunikativní, personální a sociální kompetence, kompetence k pracovnímu uplatnění, podnikatelským aktivitám.

Organizační forma: Skupinová.

Výuková metoda: Inscenační.

Čas: 45 minut.

Didaktické pomůcky: Příběh k inscenaci.

Průběh:

1.) Evokace

 Tato látka náleží do tématu Personalistiky, za účelem zopakování si látky a vytyčení logické návaznosti, učitel žáky vyzve k nakreslení vlastní myšlenkové mapy. Vzhledem k již odučené látce lze předpokládat, že bude obsahovat charakteristiku oboru personalistika a plánování zaměstnanců v kvantitativně-kvalitativním vyjádření. Může samozřejmě obsahovat i další poznámky, ale to záleží na individuální znalosti žáků. K načrtnutí myšlenkové mapy by měl žákům postačit časový limit 5 minut.

 Žáci by si sami měli odvodit, co bude zcela přirozeně logicky nadcházet za krok. Pokud zaměstnavatel identifikuje potřebu další pracovní síly, ví, na jaké profese (tedy v kvalitě) a v jakém množství (kvantitě), pak mu zbývá

jen zaměstnance získat a vybrat. Tento krok je předmětem této hodiny, kde si jej za asistence učitele žáci blíže popíšou a vytyčí podstatu.

 Získávání a výběr zaměstnanců k sobě váže řadu otázek, které by si měli žáci klást. Otázky typu: Kde vzít zaměstnance? Z interního nebo externího prostředí? Jak jim dát o nabídce volného pracovního místa vědět? Co napsat do inzerátu a co ne? Co bude personalista potřebovat pro výběr pracovníka?

Sjedná pracovní schůzku? Jak bude pracovní schůzka probíhat? Kdo učiní konečnou volbu vhodného uchazeče na konkrétní pozici?

 Tyto otázky zapíše učitel na tabuli a žáci na ně budou v průběhu hodiny odpovídat.

2.) Uvědomění

 Jakmile si žáci vytyčili problémové otázky, budou moci přikročit k jejich řešení. Na řadu otázek mohou žáci nalézt odpovědi na základě již osvojených poznatků, či vlastních zkušeností. K ostatním jim bude k dispozici literatura Ekonomika 2 (Klínský a Münch, 2009).

 Žáci pracují kooperativně a činorodě, až dojdou k otázce pracovní schůzky, bude jejich činnost zastavena. Otázku pracovní schůzky si totiž definují za pomocí inscenované ukázky fiktivního pracovního pohovoru ve firmě KENTAUR, a. s., kde byla na schůzku personalistkou firmy paní Bc. Jany Kališové pozvána uchazečka na pozici XYZ paní Ing.

Kateřina Hojná.

Pro zjednodušení budeme paní Kališovou zastupovat písmenem K a paní Hojnou písmenem H. Pro čtení ukázky budou učitelem vybráni dva dobrovolníci ze třídy, ostatní pozorně naslouchají.

K: Dobrý den paní Ing. Hojná, jmenuji se Jana Kališová, personalistka této firmy KENTAUR, a. s.

H: Dobrý den, velmi mě těší.

K: Tímto bych Vás chtěla přivítat v naší firmě a poprosit Vás, abyste mě následovala do kanceláře, kde bude probíhat náš pracovní pohovor.

Jak personální pracovnice, tak uchazečka se přemístí do připravené kanceláře a usadí se.

K: Než přejdeme k pracovní pozici a informacím o Vás, jak jste se o nabízené spolupráci dozvěděla?

 Po přečtení těchto úvodních vět scénky učitel poděkuje čtenářům a vyzve žáky, aby si domysleli zbytek scénky a přehráli si ji se svým kolegou v lavici. Pohlaví obou rolí se samozřejmě přizpůsobí dle žáků, místo pozice XYZ si vymyslí konkrétní pozici, dále ve své scénce uvedou náplň práce, povinnosti, finanční nabídku, neopomenou prověřit, zda uchazeč o místo splňuje požadavky, kvalifikaci, praxi, či jiné. Nápady k scénkám žáci čerpají buď ze svých dosavadních znalostí, životních zkušeností, či představ. Ty se mohou během scénky a konfrontaci s kolegy (kteří mohou mít odlišné názory, mínění, zkušenosti) variabilně měnit. K nácviku scénky žákům postačí 10 minut.

 Po nacvičení scének dá učitel prostor dobrovolníkům, aby se podělili o jejich ukázky. Nemusíme připomínat, že stále tvoříme v otevřeném, činorodém a přátelském prostředí, kde funguje aktivnost. Po skončení ukázek učitel nechá zhodnotit ostatní žáky, kteří během scénky dávali pozor, jak se jim ukázka líbila, co se jim líbilo nejvíce, co je pro ně nové, či co by naopak změnili, nebo by se u pracovního pohovoru činit nemělo.

Takto si vytvoří pravidla pro pracovní pohovor.

3.) Reflexe

Po tomto zhodnocení si žáci stručně shrnou, co podstatného se o získávání a výběru zaměstnanců během hodiny naučili a učiní si do vlastních materiálů písemný zápis. Tento zápis na požádání učitele přednesou před svými kolegy, pokud jejich spolužákům nějaká podstatná informace chybí, mohou si jí doplnit. Zabezpečí se tak úplnost informací a ověření správnosti, neboť zápisům naslouchá i učitel, ten v první řadě dá prostor žákům k sebe opravení, pokud to nelze, pak provede korekturu sám.

74 6.4 Příprava na hodinu Ekonomiky č. 8 Třída: 3.A

Tematický celek: Pojišťovnictví.

Téma hodiny: Druhy pojištění a opakování pojmů z úvodu do pojišťovnictví.

Cíl výuky: Žáci dokáží charakterizovat druhy pojištění dle formy a vysvětlit je společně s pojmy z úvodu do pojišťovnictví, k poznatkům uvádět příklady z praxe.

Rozvoj kompetencí: K řešení problémů, kompetence k práci, komunikativní, personální a sociální kompetence.

Organizační forma: Skupinová.

Výuková metoda: Didaktická hra Čas: 45 minut.

Didaktické pomůcky: Učebnice Ekonomika 3 (Klínský P. a O. Münch, 2013), kartičky ke spojovačce, poštovní obálky, hrací kostky, figurky a kopie hracích polí viz Příloha C.

Průběh:

1.) Evokace a uvědomění

 V této přípravě se fáze evokace a uvědomění značně překrývá, jak k evokaci, tak k uvědomění použijeme následující Spojovačku. Tabulku 3 učitel nakopíruje pro dvojice žáků a rozstříhá tak, aby byly jednak celé řádky zvlášť a potom také pojmy v šedém poli byly oddělené od své definice v bílém poli. Takto rozstříhané kartičky promíchá a vloží do jednotlivých obálek, aby s nimi dvojice žáků mohla pracovat. Stejně tak musí na hodinu učitel namnožit listy s hracím polem.

Tabulka 3 Spojovačka SOLIDARITA

Základní princip pojišťovnictví, ochota ke vzájemné pomoci v rámci skupiny. V praxi vypadá tak, že z pojistného, vybraného od všech klientů se vyplácejí peníze těm, u kterých nastala pojistná událost.

POJIŠŤOVACÍ ČINNOST

Sjednávání pojištění, jeho správa, likvidace pojistných událostí, poskytování pojistného plnění a poradenská činnost.

ZÁBRANNÁ

ČINNNOST Prevence zabraňující vzniku škody. Propagace takových pomůcek, pomocí kterých se minimalizuje počet pojistných událostí.

POJISTITEL Pojišťovna, ta se zavazuje v případě nastalé nahodilé události popsané v pojistné smlouvě poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění.

POJISTNÍK Je to FO, nebo PO, která uzavřela s pojišťovnou pojistnou smlouvu ve svůj prospěch nebo ve prospěch třetí osoby, je povinna platit pojistné.

POJISTNÉ Peněžní částka, kterou na základě uzavřené pojistné smlouvy platí pojistník.

POJIŠTĚNÝ Osoba, které vzniká právo na pojistné plnění.

POJISTNÁ UDÁLOST

Nahodilá skutečnost, při které vzniká povinnost pojišťovny platit za vzniklou škodu.

POJISTNÉ

PLNĚNÍ Peněžní částka, kterou vyplatí pojišťovna v případě pojistné události.

POJISTNÁ

ČÁSTKA Maximální částka, kterou pojišťovna vyplatí v případě pojistné události.

POJISTNÁ

DOBA Doba, po kterou tvá pojištění.

POJISTNÉ

RIZIKO Souhrn rizik, které jsou kryté příslušným druhem pojištění.

ZÁKONNÉ

POJIŠTĚNÍ Druh pojištění, dle formy. Toto pojištění se uzavírá automaticky ze zákona, neuzavírá se pojistná smlouva. *

POVINNĚ SMLUVNÍ POJIŠTĚNÍ

Druh pojištění, dle formy. Zákon ukládá povinnost pojistit se, uzavřít pojistnou smlouvu. **

SMLUVNÍ DOBROVOLNÉ

POJIŠTĚNÍ

Druh pojištění, dle formy. Závisí na svobodném rozhodnutí klienta, se pojistit. ***

Zdroj: Pojmy převzaty a poté upraveny z Ekonomiky 3 KLÍNSKÝ, P. a O. MÜNCH. 2013. Ekonomika pro obchodní akademie a ostatní střední školy. 5., upr. vyd. Praha: Eduko. ISBN 978-80-87204-55-9.

 Tuto přípravnou práci bude mít učitel hotovou již před začátkem hodiny, pomůcky si přinese na hodinu. Svou hodinu začne motivační fází, ve které mimo jiného přednese i cíl hodiny, poté již přejde k práci s kartičkami, kdy žákům do dvojic rozdá obálky, ve kterých jsou kartičky.

 Vyzve žáky ke spolupráci ve dvojicích, takto budou pracovat na spojovačce, tudíž budou muset přiřadit pojem k jeho správné definici. Učitel při zadání úkolu upozorní žáky na ten fakt, že všechny pojmy z obálky neznají. Ty vyčlení zvlášť

a za pomoci práce s učebnicí Ekonomikou 3, která bude u učitele na stole, pojem správně přiřadí. Dále jsou na kartičkách specifické značky označené hvězdičkami. K tomu se váží další úkoly:

* Uveďte příklady zákonného pojištění.

** Uveďte příklady povinně smluvního pojištění.

*** Uveďte příklady smluvně dobrovolného pojištění.

 Na samostatnou činnost s kartičkami a vypracování následujících otázek budou mít žáci čas 20 minut. Po uplynutí této doby učitel tuto činnost ukončí a vyzve, aby vybraná dvojice přečetla své výsledky. Pokud by zde byly chyby, tak vybídne učitel žáky k opravení sebe sama.

 Poté si žáci sami provedou zápis nových pojmů a příkladů do sešitu.

2.) Reflexe

 Dále se lístečky od žáků vyberou a na místo nich dostanou žáci hrací listy, figurky a kostky. Učitel nastíní pokyny k průběhu didaktické hry, jež jsou uvedeny v Příloze 2. Pomocí hry si žáci zopakují a upevní zábavnou a soutěživou formou látku, jak z této, tak z minulé hodiny. Hrát budou buďto ve dvojicích, trojicích nebo čtveřicích.

6.5 Hodnocení pedagogických příprav učiteli

Pedagogické přípravy, jež jsme si ukázali v předešlém textu, již nebyly realizované, byly ale poskytnuty kolektivu učitelů z vybrané obchodní akademie, kteří na ně poskytli následující zpětnou vazbu, kde ohodnotili jejich kvalitu. Považují je za zajímavý didaktický materiál, který lze využít i do jejich běžných hodin. Jsou zpracovány dopodrobna a nezatěžují učitele složitou přípravou didaktických pomůcek. Vzhledem k tomu, že jsou sami zkušení učitelé z praxe, některé metody výše uvedené sami ve svých hodinách praktikují. Přesto je shledávají obohacujícími a inspirativními.

ZÁVĚR

Cílem této práce bylo vytvořit sérii příprav na vyučování ekonomických předmětů za použití aktivizujících metod. Tyto přípravy pak realizovat v rámci vlastní pedagogické praxe autorky na vybrané obchodní akademii. Tohoto cíle se zhostila činorodě a přistupovala k němu jako k zajímavému způsobu, jak se připravit na svou budoucí pedagogickou činnost.

Celková práce byla pojata metodicky, v teoretické části jsme si uvedli několik základních kapitol vytvořených na základě studia odborné literatury, uvedli jsme jen taková témata, která byla nezbytná pro vystihnutí podstaty aktivizujících metod. Proto zde byla zahrnuta kapitola věnující se myšlení, jako psychologického východiska pro aktivní učení. Neboť prostřednictvím myšlenkových procesů čili mentálních kognitivních činností, jsme schopni zacházet s informacemi v učebním procesu, kriticky o nich přemýšlet, hodnotit a propojovat. S tím souvisí i druhá teoretická kapitola věnovaná pedagogickému konstruktivismu, který zastupuje směr, jenž z kritického myšlení a aktivního učení vychází. Tyto aspekty provází celou konstruktivistickou výuku rozdělenou do tří fází, evokace, uvědomění si významu a reflexe, o nichž jsme také krátce hovořili. Charakteristiky konstruktivismu nás provázely i ve třetí teoretické kapitole věnované výukovým metodám. Zde jsme pojednávali o determinantech určujících výběr vhodné metody učitelem, po tomto základním vymezení jsme se již věnovali jedné z možných klasifikací výukových metod. Avšak naše pozornost se nejvíce směřovala na aktivizující metody, konkrétně na diskusní, problémové, situační, inscenační a na didaktické hry.

V praktické části jsme se již zabývali vybranou obchodní akademii, její charakteristikou, disponujícím materiálním vybavením a dalšími aspekty. Pak nadcházela ukázka tvořivé činnosti ztvárněné do pedagogických příprav, které byly rozděleny do dvou částí, první oddíl tvořily ty, které byly skutečně realizované a ohodnocené. Do druhé části byly zařazeny ty, které nebylo možné v praxi realizovat, avšak byly poskytnuty učitelskému kolektivu vybrané obchodní akademie pro posouzení a inspiraci.

Závěrem už lze jen dodat, že snaha o překlenutí stereotypní výuky a pasivity žáka byla úspěšná. Podařilo se u žáků rozvíjet klíčové kompetence, docílilo se rozvoje kritického myšlení v praxi a podnítila se chuť k aktivnímu učení. Pozitivní zpětná vazba na realizované hodiny jen dokládá důležitost zařazování aktivizujících metod do výuky.

Seznam použitých zdrojů

ČÁP, J. 1980. Psychologie pro učitele. Praha: Státní nakladatelství. SPN 46-00-13/2.

ČÁP, J., MAREŠ, J. 2007. Psychologie pro učitele. 2. vydání. Praha: Portál. ISBN 978-80-7367-273-7.

FISHER, R. 2004. Učíme děti myslet a učit se: praktický průvodce strategiemi vyučování. 2. vydání. Praha: Portál. ISBN 80-717-8966-6.

GEIST, B. 2000. Psychologický slovník. 2. vydání. Praha: Vodnář.

ISBN 80-86226-07-7.

GRECMANOVÁ, H., NOVOTNÝ, P., URBANOVSKÁ, E. 2000. Podporujeme myšlení a samostatné učení žáků. 1. Vydání. Olomouc: HANEX. ISBN 80-85783-28-2.

GRECMANOVÁ, H., URBANOVSKÁ, E. 2007. Aktivizační metody ve výuce, prostředek ŠVP. 1. vydání. Olomouc: HANEX. ISBN 978-80-85783-73-5.

HARTL, P. 1993. Psychologický slovník. 1. vydání v ČR. Praha: J. Budka.

ISBN 80-901549-0-5.

HARTL, P., HARTLOVÁ, H. 2010. Velký psychologický slovník. 4. vydání. Praha:

Portál. ISBN 978-80-7367-686-5.

HORÁK, J. 2009. Tvořivost ve vyučování. 1. vydání. Liberec: Technická univerzita v Liberci. ISBN 978-80-7372-476-4.

FORTUNY, E. J., MARTENS, D. 2015. Active Learning-Based Pedagogical Rule.

Extraction. IEEE Transactions on Neural Networks and Learning Systems [online], 26(11), p. 2664-2677. Dostupné z

http://search.proquest.com/docview/1729332013/725E7A7B13C34E5FPQ/2?accountid

=17116

KALHOUS, Z., OBST, O., aj. 2002. Školní didaktika. 1. vydání. Praha: Portál.

ISBN 80-7178-253-X.

KOLÁŘ, Z., VALIŠOVÁ, A. 2009. Analýzy vyučování. 1. vydání. Praha: Grada.

ISBN 978-80-247-2857-5.

KOLÁŘ, Z. 2012. Výkladový slovník z pedagogiky. 1. vydání. Praha: Grada.

ISBN 978-80-247-3710-2.

KÖNIGOVÁ, M. 2007. Tvořivost: techniky a cvičení. 1. vydání. Praha: Grada.

Psychologie pro každého. ISBN 978-80-247-1652-7.

KOSÍKOVÁ, V. 2011. Psychologie ve vzdělávání a její psychologické aspekty.

1. vydání. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-2433-1.

KOTRBA, T., LACINA, L. Aktivizační metody ve výuce: příručka moderního pedagoga. 2., přeprac. a dopl. vyd. Brno: Barrister & Principal.

ISBN 978-80-87474-34-1.

KUČERA, D. 2013. Moderní psychologie: hlavní obory a témata současné psychologické vědy. 1. vydání. Praha: Garda. ISBN 978-80-247-4621-0.

MAŇÁK, J. 1994. Nárys didaktiky. 1. vydání (4. dotisk). Brno: Masarykova univerzita.

MAŇÁK, J., ŠVEC, V. 2003. Výukové metody. Brno: Paido. ISBN 80-7315-039-5.

MAREŠ, J. 2013. Pedagogická psychologie. 1. vydání. Praha: Portál.

ISBN 978-80-262-0174-8.

NAKONEČNÝ, Milan. 2011. Psychologie: přehled základních oborů. 1. vydání. Praha:

Triton. ISBN 978-80-7387-443-8.

OA Trutnov. 2014. Školní vzdělávací program. Trutnov. Dostupnost: interně na Obchodní akademii Trutnov.

PLHÁKOVÁ, A. 2004. Učebnice obecné psychologie. 1. vydání. Praha: Academia.

ISBN 80-200-1086-6.

PRŮCHA, J. (ed.). 2009. Pedagogická encyklopedie. 1. vydání. Praha: Portál.

ISBN 978-80-7367-546-2.

PRŮCHA, J., VETEŠKA, J. 2014. Andragogický slovník. 2., aktualiz. a rozš. vyd.

Praha: Grada. ISBN 978-80-247-4748-4.

PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J. Pedagogický slovník. 7., aktualiz. a rozš.

vyd. Praha: Portál. ISBN 978-80-262-0403-9.

ŘÍČAN, P. 2005. Psychologie: příručka pro studenty. 1. vydání. Praha: Portál.

ISBN 80-7178-923-2.

SILBERMAN, M. 1997. 101 metod pro aktivní výcvik a vyučování. 1. vydání. Praha:

Portál: ISBN 80-7178-124-X.

SITNÁ, D. 2009. Metody aktivního vyučování. 1. vydání. Praha: Portál:

ISBN: 978-7367-246-1.

SKALKOVÁ, J. 2007. Obecná didaktika: vyučovací proces, učivo a jeho výběr, metody, organizační formy vyučování. 2., rozš. a aktualiz. vyd.,. Praha: Grada.

ISBN 978-80-247-1821-7.

STEELE, J., Kurtis, J., MEREDITH, S., TEMPLE, Ch., WALTER, S. 1997. Čtením a psaním ke kritickému myšlení. [1. vyd.]. [Česká republika: s.n.].

VÁGNEROVÁ, M. 2007. Základy obecné psychologie. 1. vydání. Liberec: Technická univerzita v Liberci. ISBN 978-80-7372-283-8.

ZORMANOVÁ, L. 2012. Výukové metody v pedagogice: tradiční a inovativní metody, transmisivní a konstruktivistické pojetí výuky, klasifikace výukových metod. 1. vydání.

Praha: Grada. ISBN 978-80-247-4100-0.

ZORMANOVÁ, L. 2014. Obecná didaktika: pro studium a praxi. 1. vydání. Praha:

Grada. ISBN 978-80-247-4590-9.

Seznam příloh

Příloha A: Být raději OSVČ nebo zaměstnanec?

Příloha B: Případová studie – Firma Petr Roubal Příloha C: HRA – TÉMA POJIŠŤOVNICTVÍ

Příloha A: Být raději OSVČ nebo zaměstnanec?

Článek z Účetního portálu, autor Milan Dvořák (2015)

“Zaměstnanec musí plnit příkazy zaměstnavatele. Má přesně stanovenou pracovní dobu, místo výkonu práce i náplň práce. Výše počtu hodin pracovní doby je závislá na druhu pracovního poměru. Může se jednat o hlavní pracovní poměr, kde je pracovní doba 40 hodin týdně. Dále může jít o zkrácený pracovní poměr, např. kde je předepsaných 20 hodin týdně (v případě polovičního úvazku). Právní postavení zaměstnance vůči zaměstnavateli je vymezeno v zákoníku práce (dále jen ZP). Ve zmíněném zákoně jsou upraveny práva a povinnosti zaměstnanců i práva a povinnosti zaměstnavatelů (§ 103 - § 106 ZP). Z pohledu příjmu má zaměstnanec ve smlouvě uvedenou hrubou mzdu, která se může navýšit o nějaké osobní ohodnocení. Zda ho zaměstnanec dostane, záleží nejen na zaměstnavateli, ale hlavně na tom, co má zaměstnanec se zaměstnavatelem ujednáno v pracovní smlouvě. Jinak řečeno, zaměstnanec má výši svého příjmu ohraničenou shora. Hrubá mzda ovšem není to, na co se zaměstnanec může těšit, že mu přistane na účtu. Tato částka se snižuje o platby na sociální a zdravotní pojištění a zálohu na daň z příjmů fyzických osob. Kromě toho je za zaměstnance odváděna druhá část sociálního a zdravotního pojištění zaměstnavatelem.

To už je pouze náklad zaměstnavatele a zaměstnance to nemusí zajímat. Zaměstnanec nemá povinnost podávat daňové přiznání, může požádat svého zaměstnavatele o provedení tzv. ročního zúčtování. Pokud se ptáte, kdy podává zaměstnanec daňové přiznání sám, tak to může být v případě, kdy např. ještě podniká jako vedlejší činnost, nebo pronajímá byt, či investuje na kapitálovém trhu a chce si své daňové zatížení tzv.

optimalizovat. Mimo jiné se může jednat i o souběžnou činnost. Souběžná činnost je práce pro 2 a více různých zaměstnavatelů. U jednoho zaměstnanec může podepsat prohlášení o dani z příjmů. Toto prohlášení ho opravňuje čerpat odpočet daně na poplatníka. U ostatních zaměstnavatelů již tuto možnost nemá.

Definice podnikatele je uvedena i v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen NOZ) v § 420. „Kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele“. OSVČ musí splňovat podmínky zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání.

OSVČ (podnikatel) nemusí plnit ničí příkazy, má svou osobní volnost a veškerý svůj čas může věnovat tomu, co uzná za vhodné. Nemá tedy ani fixní pracovní dobu, ani určen minimální počet hodin, které musí odpracovat, vše záleží čistě na něm. Funguje zde úsloví: „jaké si to uděláš, takové to máš“. Podnikatel si vytváří příležitosti k

výdělku sám, stanovuje si cenu své práce a taky si může vybírat, pro koho pracuje.

Nevýhodou bezesporu je nutná administrace své činnosti. Podnikatel musí jednak platit celou výši sociálního a zdravotního pojištění a jednak musí platit daně sám za sebe. To za něj nikdo jiný neudělá. Jinak řečeno buďto ho to bude stát čas, aby si daně hlídal sám, anebo peníze, kdy to zadá nějakému daňovému poradci. Velkou nevýhodou podnikatele je ručení za své závazky. OSVČ ručí za své závazky celým svým majetkem, proto je moudré se dvakrát rozmyslet, než člověk začne podnikat na úvěr. Tím nechci nikoho odrazovat. Na druhou stranu příjem na straně podnikatele je v podstatě neomezený, záleží pouze na jeho šikovnosti shánět si klienty či zákazníky a stanovovat cenu svého produktu či služby.”

Zdroj: DVOŘÁK, M. 2015. Být raději OSVČ nebo zaměstnanec? Účetní portál.

Dostupné z: http://www.ucetni-portal.cz/byt-radeji-osvc-nebo-zamestnanec-862-c.html.

Příloha B: Případová studie – Firma Petr Roubal

Truhlářství Petr Roubal je firmou fyzické osoby, jež má své místo podnikání v Hradci Králové a která zaměstnává 25 lidí. Firma existuje na trhu již 12 let a je zaměřena na výrobu dřevěného nábytku do interiérů domácností a kanceláří. Kromě těchto činností poskytují již druhým rokem služby svého architekta pana Ing. Jana Horáka, je to nadějný čerstvý absolvent ČVUT v Praze, který se v této firmě nechal zaměstnat před dvěma lety a přinesl do firmy nápad poskytovat zákazníkům kromě standardizované nabídky nábytku také další kreativní návrhy na míru, které by se flexibilně přizpůsobily zákazníkovým potřebám. Paradoxně je firma Petr Roubal na místním trhu málo známá, přestože zde působí již 12 let, specializuje se jen na pár svých stálejších odběratelů. A i u těchto odběratelů se množství objednávek dlouhodobě snižuje. Tito zákazníci jsou s produkty firmy spokojeni, chválí si nízké ceny, rychlost zhotovení zakázek a její celkovou kvalitu. Jako negativum spolupráce s touto firmou

In document Rozvíjení myšlení a aktivního učení na obchodní akademii (Page 72-0)