Hodnocení realizovaných pedagogických příprav

Ukázky pedagogických příprav, které jsme si uvedli v předešlém textu, autorka vyzkoušela ve výuce v rámci své pedagogické praxe na dané škole. Podrobila tak aktivizující výukové metody konfrontaci s jejich praktickou realizovatelností ve výuce.

Výsledné hodnocení pedagogické činnosti zde autorka uvede nejprve ze svého sebereflektivního pohledu. Sebereflexí zde budeme chápat subjektivní zobecnění poznatků o vlastní práci, jak nám definuje Kolář aj. (2012). Kromě sebereflexe autorka také uvede hodnocení hodin žáky, kteří se účastnili realizace příprav a nakonec připojíme i reflexi cvičným učitelem, který se odučených hodin osobně zúčastnil v rámci hospitací.

Sebereflexi zde uvádíme nejen pro účely obecnějšího zhodnocení, ale i díky její přínosné funkci pro začínajícího učitele, jakým autorka této práce je. Sebereflexe byla prováděna po ukončení výuky, kdy autorka zapřemýšlela nad svou pedagogickou činností, snažila se uvědomit si své prožitky a zážitky z této činnosti, identifikovala ty prvky, které se jí podařily a které naopak ne. Sbírala tak podklady pro problémové oblasti, které je nezbytné vylepšit a eliminovat tak riziko jejich zopakování. U tohoto zpětného zapřemýšlení nad proběhlou hodinou bylo oproštěno od emotivních vlivů, právě naopak se uvažovalo v klidu o provedených postupech a došlo se k následujícímu.

Jako autorka práce můžu prohlásit, že všechny pedagogické přípravy, jež jsem vytvořila a uvedla v předcházejícím textu, byly vhodné pro realizaci. Příprava korespondovala s aktuálními vzdělávacími potřebami, vybraná látka plynně navazovala na již probrané učivo a i obsah učiva byl přiměřený kognitivní úrovni žáků. Vybrané výukové i organizační metody posloužily svým účelům, avšak vzhledem k mým malým pedagogickým zkušenostem jsem konkrétně u diskusní hodiny měla potíže s korigováním žáků, kdy jsem plně nezvládla udržovat směr výuky, kvůli tomu se žáci odchylovali od tématu diskuse, což bych jako pedagog neměla dopustit a pro příští výuku lépe organizačně zajistit. Dalším problémem u diskusní hodiny, který jsem dle svého mínění podcenila a tím ohrozila celou výuku, byla rivalita mezi diskusními skupinami. Potřeba žáků přesvědčit své oponenty o tom, že oni mají pravdu a oponenti by se měli přiklonit k jejich názoru, zcela nekorespondovala s mou představou o průběhu hodiny. Avšak vznikající nebezpečí z rivality bylo úspěšně zažehnáno mým diplomatickým zásahem a hodina končila v kooperativní a respektující náladě.

64

U problémových metod nenastal také problém v organizaci, ale spíše ve špatném časovém plánování z mé strany. Pochybila jsem v podceněním časové náročnosti na provedení této hodiny, samotnou badatelskou činnost bylo možné stihnout, ale ve fázi reflexe měli žáci málo času na vlastní shrnutí, v našem příprava na kresbu bankovky s ochrannými prvky. Žáci si ji totiž nekreslili pouhými náčrty, ale někteří velmi dopodrobna a setrvávali u této činnosti i o přestávce po skončení výuky.

Jako další byla realizována pedagogická příprava, ve které byl aplikován problémový přístup. Metoda black box se osvědčila velmi dobře, žáci skvěle reagovali na motivační fázi, kdy si mohli libovolně kreslit schémata, ve kterých znázorňovali své pojetí výrobní činnosti podniku. Samotné předání učební látky pak již bylo velmi snadné, žáci aktivně spolupracovali, vymýšleli, tvořili a panovala činorodá nálada.

Konečná úprava prvotních schémat o nové poznatky ukázala, že byla zvolena správná aktivita pro danou výuku. A nakonec poslední realizovaná příprava, zinscenovaný příběh o neobratném obchodním zástupci. Tato příprava byla jako jedna z nejvíce náročných, její vytvoření a promyšlení návaznosti bylo pro mě, jako autorku, velmi problematické. Organizace a uhlídání kázně v hodině bylo již o něco snazší, neboť účastníci respektovali stanovená pravidla a dobře spolupracovali. Hodina byla vtipně odlehčena, nálada byla uvolněná a kreativní, tudíž i pro učitele to bylo příjemné prostředí.

Z analýzy vlastní práce zde autorka nebude rozvádět další podrobnosti, ve stručnosti může prohlásit odučené hodiny za úspěšné a pedagogické přípravy vhodné pro opětovné použití, či čerpání inspirace z jejich základu. Pro budoucí práci s nimi bych doporučila, aby se před aplikováním doplnily o vylepšující prvky, neboť uznávám, že přípravy nejsou naprosto dokonalé a je na nich co zlepšovat. Konkrétně bych doplnila další pokyny pro žáky, aby bylo jasné, co mají dělat a také je nezbytné upravit časové plánování, můj časový návrh byl pouze orientační, například především pro badatelskou činnost je třeba více času.

Kromě sebereflexe vlastní pedagogické činnosti si zde uvedeme také zpětnou vazbu od žáků, kterou poskytli svému učiteli na konci odučené hodiny. Učitel se jich ptal mimo dalších na následující otázky:

 Jak se Vám v hodině pracovalo? Byly pro Vás připravené aktivity zajímavé?

 Bylo Vám poskytnuto dostatečné množství pokynů k práci?

 Rozuměli jste tomu, co máte dělat?

65

 Naplnily se cíle, které jsme si společně stanovili na začátku hodiny?

 Myslíte si, že byla hodina pedagogicky zvládnuta po stránce organizační?

 Co byste na proběhlé hodině zlepšili?

Na základě odpovědí na předešlé otázky bylo zjištěno, že hodiny postavené na aktivizačních metodách žáky mnohem více baví, jsou více namotivovaní k činnosti, zajímají se o problematiku více do hloubky, díky aplikování teoretických poznatků v praxi látku lépe pochopí, nenudí se a hodina jim rychleji utíká. Na pedagogické činnosti učitele oceňují kreativitu, formulaci jasných požadavků, předání látky činorodým způsobem, zájem o jejich osobnost a názory.

Jako poslední si uvedeme hodnocení cvičného učitele k realizovaným pedagogickým přípravám, který provedl reflexi ke zhlédnuté pedagogické činnosti.

Shledává odučené hodiny úspěšnými, oceňuje vzornou přípravu začínajícího učitele, chválí vytvoření vlastních pomůcek, milý a přirozený přístup k žákům. Dále uvádí, že jeho výhodou je výborná znalost problematiky vyučování a dalších souvislostí, kromě pedagogických kompetencí vyniká svou odborností v oblasti ekonomických předmětů.

Dále vyzdvihuje pozornost věnovanou rozvoji kompetencí, jež jsme jako učitelé povinni u žáků na základě kurikulárních dokumentů rozvíjet. Především pak způsob, jakým byly rozvíjeny komunikační kompetence, kompetence k řešení problémů, kompetence k pracovnímu uplatnění a podnikatelským aktivitám. Toto vše bylo během hodin zúročeno a objevilo se to na výsledné kvalitě odučené hodiny. Menší nedostatky plynoucí z nedostatku zkušeností shledává v organizačních záležitostech, ty však nepovažuje za natolik důležité, neboť věří, že to je jen otázka cviku. Svou zpětnou vazbu završuje tím, že by uvítal více kolegyní, které využívají ve svých pedagogických přípravách takové výukové metody.

66