Interpretace výsledků z hospitací

Na úvod bych chtěla upozornit, že se nejedná o zobecňující informace, ale pouze o data, která jsou vyhodnocena na základě uskutečněných pozorování vyučovacích hodin. Nelze hovořit o obecném platném závěru.

50

Didaktické principy waldorfské školy

Epochové vyučování se skládá ze tří částí, jaký je podíl jednotlivých částí v rámci jedné vyučovací jednotky?

Na základě výše uvedených pozorovacích archů bylo možné vysledovat, že rytmická část od třinácti do pětačtyřiceti minut vzhledem k vyučovanému předmětu.

Rytmická část v matematice je více provázaná s výkladovou částí, a tudíž nelze jednoznačně stanovit hranice. Dále bylo možné vypozorovat, že se rytmická část směrem k vyšším ročníkům zkracuje.

Výkladová část obvykle trvala od 55 minut do 74 minut. Nejčastěji dosahovala hodnot okolo šedesáté minuty. Závěrečná část epochového vyučování se obvykle pohybovala okolo deseti minut, ale bylo možné vysledovat i delší vyprávěcí části a to zejména tam, kde se vedl rozhovor nad některými zajímavostmi příběhu. Tyto dvě následující části jsou poměrně vyvážené bez ohledu na první nebo druhý stupeň ZŠ.

Které umělecké prvky se prolínají do epochového vyučování?

Do vyučovací hodiny předmětu kreslení forem (pozorovaná vyučovací hodina č. 1) se prolínala hra na xylofon, hra na flétnu nebo dřívka, zpěv lidových písní s jarním tématem (Slunce září, Jdu, valaši, jdu, Vyletěla holubička). Dále recitace ranní průpovědi, osobních básní.

V klasické 45 minutové vyučovací hodině angličtiny (pozorovaná vyučovací hodina č. 7) byl zařazen zpěv jednoduchých písní s anglickým textem.

V pozorovaných vyučovacích hodinách č. 2, 5, 6 a 9 bylo využito hry na flétnu, zpěvu lidových písní a recitací osobních básniček žák a říkanek na koncentraci a zklidnění. Lišila se závěrečná recitace, která byla tematizovaná do ročního období (podzim, jaro) či blízkého svátku (sv. Martin, Vánoce) nebo tématu epochy (Ze zrna chléb).

V pozorovaných vyučovacích hodinách č. 11 a 12 se uplatňovala hra na flétnu a zpěv písní se zimní tematikou. Samozřejmostí byla také recitace osobních básní, říkanek na uklidnění.

51

Z jakých částí se skládá rytmická část tzv. epochového vyučování? A co její skladbu ovlivňuje?

V pozorované vyučovací hodině č. 1 se skládala rytmická část především ze zpěvu písní doprovázené hrou na hudební nástroje, recitací osobních básní žáků, recitace doprovázené rytmickými pohyby, rytmickým odříkáváním šesté násobkové řady doprovázené pohyby. Matematika se opakovala i v podobě házení míčku na odpovědi na zadané příklady a slovních úloh řešených ústně.

Ve třetí třídě (pozorovaná vyučovací hodina č. 2, 5, 6, 8 a 9) byla výuka započata říkankami se zklidňujícím účinkem, a to V hlavě mám světlo a Andělé slétají.

Poté následovala recitace ranních průpovědí a osobních básní žáků. Dále pravidelně zařazují společnou píseň Vstávej, vstávej píšťaličko, která je impulsem k uchopení fléten. Další říkanky a písně zachycovaly aktuální téma. Ve vyučovacích hodinách Ze zrna chléb použili Rozsévačovu výpověď, Hnůj, Prosbu sedláka o úrodu. Tematické říkanky doprovázeli rytmickými pohyby. Klasické vyučovací hodiny a kreslení forem tematizovali do ročního období, odříkávali a doprovázeli pohyby říkanky o svatém Martinovi.

V pozorované vyučovací hodině č. 10 se rytmická část skládala z rytmického cvičení, hry na hudební nástroje (flétna, tamborína, dřívka) kombinované se zpěvem.

Na závěr recitovali osobní básničky.

V pozorovaných vyučovacích hodinách č. 11 a 12 se opakovaly říkanky na koncentraci, ranní průpověď a osobní básničky. Na ně navázala hra na flétnu kombinovaná se zpěvem písní se zimní tematikou. Závěrem bylo rytmické cvičení, které spočívalo ve stále zrychlujícím se odříkávání říkanky doprovázené pohyby.

Jakou měrou plní epochové sešity úlohu učebnice? Na jakém principu vznikají?

Ve třetí třídě epochový sešit zcela nahrazoval učebnice, což vyplývá z pozorovaných vyučovacích hodin č. 2, 5. Žáci si vytvářeli barevný rámeček dle osobních preferencí nebo dle pokynu paní učitelky. Poté opsali zápis z tabule, který byl odrazem vyprávění učitele. Každý text doplnili kresbou obrázku, který vystihoval nebo dokresloval text. U epochy řemesel kreslili nářadí a materiál konkrétního řemesla.

V epoše Ze zrna chléb kreslili klas pšenice a některé výrobky z ní zhotovených.

V rámci pozorovaných vyučovacích hodin č. 6 a 8 ve vyučovací hodině matematiky byl epochový sešit spíše naplněn příklady, které se objevují i v klasickém

52

sešitě. Zapisovali rozklad čísel a počítali bambuli, což označuje výsledek, který získali postupných odčítáním a sčítáním zadaných číslic. Zpracovávali mřížku, ze které tvořili vodorovně, svisle a diagonálně příklady, které musí vypočítat.

V rámci pozorované vyučovací hodiny č. 9 ve vyučovací hodině českého jazyka vytvářeli žáci epochový sešit tak, že si udělali barevný rámeček a poté do něj vypracovávali úkol v podobě rozlišování jednotného a množného čísla. Příklady si utvářeli teoretický základ probíraného jevu.

Na základě pozorované vyučovací hodiny č. 10 jsem vysledovala zapojení učebnice do výuky. Jednak jako oporu učitele a jednak cvičebnice, která obsahovala příklady na procvičování zájmen. Žáci úkoly vypracovávali do sešitu. Vytvářeli samostatně věty na procvičení.

V pozorovaných vyučovacích hodinách č. 11 a 12 žáci pracovali s epochovými sešity při vypracovávání převodu jednotek, jelikož předcházela epocha nazývaná Váhy a míry a poté vypočítávali bambuli. Okraj sešitu byl opět barevně označen a úkoly vypracovávali perem v kombinaci s pastelkami.

Didaktické metody waldorfské školy

Bez ohledu na předmět uplatňovali v hodinách metody praktické, protože v žácích rozvíjeli pohybovou a výtvarnou činnost. Do celé výuky se také prolínala metoda práce s obrazem, jelikož učitel vyprávěné téma znázorňoval na tabuli.

Jaké didaktické metody jsou upřednostňovány ve výuce matematiky v rámci epochového vyučování?

V rámci rytmické části (pozorovaná vyučovací hodina č. 6) uplatňovala paní učitelka při hře na hudební nástroj nápodobu. Žáci sledovali prstoklad svého učitele.

Ve výkladové části propojovali znalosti s pohybovou aktivitou v podobě podupávání, tleskání nebo házení míčků. Aktivitu vystřídala samostatná práce žáků, kteří vypracovávali různorodé příklady (mřížka, bambule, rozklad čísel).

Ve vyprávěcí části bylo využito metody vyprávění a rozhovoru, jelikož žáci vyprávěli předešlý úsek příběhu a paní učitelka se vyptávala na některé detaily.

V rámci vyučování matematiky se těžko odlišovala rytmická část od výkladové, protože byly úzce provázané. První část paní učitelka naplnila pohybovou aktivitou

53

žáků. Poté po zadání instrukcí žáci pracovali samostatně do epochových sešitů. Na levé straně měli nakreslený kruh, na kterém byla umístěna číslice třetí násobkové řady, které měli pospojovat, čímž jim vznikla hvězdice. Poté vpravo vypracovávali mřížku, rozklad čísel a bambuli.

Ve vyprávěcí části paní učitelka vyprávěla příběh zpaměti. Vyprávění bylo velmi bohaté na přídavná jména v charakteristice postav.

V pozorovaných vyučovacích hodinách č. 11 a 12 byla vyučovací hodina matematiky podělena na půl s kreslením forem. V rámci matematiky paní učitelka využila přehazování sáčků s rýží z levé ruky do pravé (zadání příkladu) a poté jej žáci vyhazovali nad hlavu a při chycení řekli výsledek. Vše probíhalo ve sladěném rytmu a pohybu. Paní učitelka vedla s žáky rozhovor o násobkové řadě. Například: „Která násobková řada se bude se 4 kamarádit?“ Poté vysvětlila princip dělitelnosti podle čísel na konci. Na závěr pracovali samostatně do epochových sešitů, zpracovávali bambuli.

Jaké didaktické metody jsou upřednostňovány ve výuce českého jazyka v rámci epochového vyučování?

V pozorované vyučovací hodině č. 9 paní učitelka zadávala příklady na měkké a tvrdé samohlásky a žáci na ně odpovídali. V další části vyučovací hodiny si žáci rozdali čisté papíry, které si rozdělili na kategorie jaký, kdo, co dělá a samostatně si se sousedem papír střídali a tvořili smysluplná spojení. Na závěr výkladové části pracovali s jednotným a množným číslem do epochového sešitu.

V pozorované vyučovací hodině č. 10 si žáci procvičovali hru na hudební nástroj spolu s intonacemi svého hlasu při zpěvu. Intonaci a pauzy a slovní projev vůbec, si také upevňovali recitací básní ke dni narození. Paní učitelka musela hlavně chlapce upozorňovat na drmolení, zpomalení nebo monotónní přednes.

Žáci si společnou recitací Vrby upevňovali dovednost přednesu, protože paní učitelka kladla nároky na důraznost a srozumitelnost. Recitaci doprovázeli pohyby dle obsahu básně, které dokreslovaly obraz děje. Paní učitelka využívala především metod slovních, rozhovoru. Kladla žákům tyto otázky: „Proč se v básni mluví o 12 miskách v jedné řadě, co symbolizují?”, “Jaký význam má v textu slovní spojení vzala jsi mi půl živobytí?“ „V textu se mluví o vrbě bílé, znáte nějakou vrbu s bílou korou?“. Žáci odpovídali a rozhovor přešel v diskusi nad skrytými významy.

54

Jaké didaktické metody jsou upřednostňovány ve výuce zeměpisu v rámci epochového vyučování?

V pozorované vyučovací hodině č. 13 můžeme sledovat využití metod dovednostně praktických, jelikož si žáci osvojovali hru na hudební nástroj a zpěv.

Opakování zájmen probíhalo rytmickým opakováním daných zájmen. Formou rozhovoru si zopakovali psaní mě, mne v jednotlivých pádech. Poté ještě paní učitelka využila metody vysvětlování pro objasnění postupu zpracování projektů, které zpracovávali každý doma sám. Tématem této vyučovací hodiny bylo Finsko, o kterém paní učitelka vyprávěla. Vyprávění dokreslovala šanonem s názornými ukázkami z finského prostředí – obrázky, prospekty, fotografie. Pracovala s obrazem. Paní učitelka ukazovala na mapě Finsko a jednotlivé oblasti, které navštívila. Využila tedy metod názorně demonstračních. Vyprávění se postupně proměnilo v diskusi, jelikož žáci byli velmi zvídaví. Diskutovali hlavně nad způsobem života Finů a jejich kulturními zvyklostmi. Prostředí Finska završila typická finská hudba (názorně demonstrační), která sloužila jako kulisa při rozdávání tradičního finského jídla, které se naučila paní učitelku její finská rodina.

Které didaktické metody jsou uplatňované v hlavních předmětech vyučování také v předmětech specifických (kreslení forem, háčkování, eurytmie, Ze zrna chléb, Řemesla)?

V epochách se specifickými tématy (Ze zrna chléb, Řemesla) se oproti ostatním vyučovacím hodinám uplatňovali více metody praktické a názorně demonstrační.

V pozorované vyučovací hodině č. 16 byla předváděna břidlicová a hliněná taška na střechu, jelikož probírali v dané hodině cihláře. Tyto pomůcky žáci pozorovali a vyvozovali rozdíly.

V části epochy Ze zrna chléb zaznamenané pozorováním vyučovacího hodiny č. 2 byla naplněna novými teoretickými poznatky, a tak v této vyučovací hodině bylo využito vyprávění a rozhovoru o minulé látce. Načerpané informace žáci přenesli do epochového sešitu spolu s ilustračním obrázkem.

V rámci pozorované vyučovací hodiny č. 2 bylo zachyceno téma háčkování, To je činnost, ve které se uplatňovala metoda praktická v kombinaci s vysvětlováním pro ty, kteří ještě princip háčkování nepochopili.

55

Eurytmie zaznamenaná pozorováním vyučovací hodiny č. 3 představovala nácvik pohybové činnosti, ve které se odráželo vyprávěné téma daného ročníku. Pohyby paní učitelka podněcovala jednoslovnými instrukcemi.

Jaké lze sledovat rozdílné přístupy a metody ve výuce humanitních a přírodovědných předmětů?

V přírodovědných předmětech se tíhlo více k metodám praktickým, aby si žáci na základě vlastní činnosti osvojili nové poznatky. A ty kombinovali s metodami názorně demonstračními, jelikož se snažili, aby žák, na základě pozorování nebo předvedení pokusu, předmětu vyvodil obecné zákonitosti.

V humanitních předmětech, které byly zaznamenány do pozorovacích archů, převládali metody slovní, které se samozřejmě objevovali u přírodovědných předmětů.

Objevovalo se nejvýrazněji vyprávění, zřídka výklad či vysvětlování z monologických metod. Značně uplatňovali metodu rozhovoru a ve vyšším ročníku také diskusi. V téměř každé vyučovací hodině se objevila samostatná písemná práce žáka.

V jaké formě a míře je nahrazena metoda práce s textem?

Na základě absolvovaných pozorování bylo patrné, že práci s textem využívali v rámci domácí přípravy.

V pozorované vyučovací hodině č. 13 je zmínka o projektech v zeměpisu, které zpracovávali doma na základě různých informačních zdrojů.

V pozorované vyučovací hodině č. 10 výzkumník viděl také práci s čítankou zaměřenou na hlavní smysl ukázky, se kterou však pracovali doma a poté se jejímu obsahu věnovali ve škole. Některé kratší texty jsou čteny i přímo ve výuce. Na základě nashromážděných informací bylo možné vypozorovat, že metodu práce s textem využívali spíše v domácím prostředí. Metoda tedy nahrazena není, jen jí využívají mimo školní prostředí v rámci zkoumaného vzorku.

Lze považovat vyprávění v rámci epochového vyučování za metodu vyprávění?

Jsou naplňovány její atributy?

V pozorovaných vyučovacích hodinách č. 5, 6, 8, 9, 11 a 12 se využilo metody vyprávění se všemi náležitými atributy.

56

V pozorovaných vyučovacích hodinách č. 10 a 13 naplnili atributy jen částečně, jelikož vyprávění kombinovali s četbou z knihy pro podporu porozumění slovenštině.

V pozorované vyučovací hodině č. 16 byla metoda vyprávění nahrazena četbou z důvodu přenesení krásy jazyka v knize na žáky.

Kterými specifickými tématy je obohacena výuka na waldorfské škole?

V pozorované vyučovací hodině č.2 výzkumník zaznamenal část epochy Ze zrna chléb, která se zabývá vznikem obilí z pohledu třetího dne stvoření, kdy bůh stvořil rostliny. Celá třída společně zopakovala přípravu pole na zasetí obilí. Téma směřovalo až k vypěstovanému obilí. Všechny části pěstování obilí si žáci v závěru epochy vyzkoušejí. Celá epocha měla přiblížit žákům zemědělské práce od začátku, kdy se stane ze země pole až po sklizení obilí a jeho zpracování.

V pozorované vyučovací hodině č. 5 můžeme vidět pokračování epochy Ze zrna chléb, ve které se zabývali pšenicí. Klasy si žáci prohlíželi a zkoumali. Vše zakončili diskusí nad výrobky z bílé mouky a ochutnávkou rohlíků. Rozvržení sestavuje učitel, který si čtyřtýdenní epochu rozdělil na tato témata: čtyři živly, sedlák a políčko, jak vzniklo obilí, Fořt-praktická činnost.

V pozorované vyučovací hodině č. 16 výzkumník zachytil další specifické téma, a to řemesla. Postupně probírali jednotlivá řemesla, v dnešní hodině hovořili o cihlářích a okrajově začali mluvit o hrnčíři. Poté následovala praktická zkouška, ve které si žáci sami činnosti vyzkoušeli v dílnách ve škole a jejím okolí.

Jaká je skladba didaktických metod vyučování v klasických pětačtyřicetiminutových hodinách od tzv. epochového vyučování?

V pozorované vyučovací hodině č. 15 výzkumník zachytil výuku matematiky v šestém ročníku. Byly tam využity následující metody. Vyučovací hodinu paní učitelka začala rozhovorem nad zadanou četbou za domácí úkol. Vzhledem k tematické náplni ohledně Dawnova syndromu, která vzbudila v žácích nesmírnou zvídavost, podala paní učitelka k dané problematice výklad. Poté následovala samostatná práce v podobě četby a rozboru textu. Zbývající část výuky byla věnována výpočtu příkladů do sešitů, přičemž jeden z žáků vypočítával příklady na tabuli.

57