Vyučování - SCHOOL SPECIFICS OF LESSONS IN WALDORF´S SPECIFIKA VÝUKY VE WALDORFSKÉ ŠKOLE Techni

CELISTVOST

Tento rys můžeme vysledovat v následujících částech textu zkoumaného ŠVP:

“Důležitým cílem výuky a výchovy dítěte je jeho všestranný rozvoj v naukových, praktických i uměleckých oborech – v učebním plánu waldorfské školy jsou proto zastoupena všechna tato hlediska.”

“Ve vyučování je snaha stavět mosty mezi jednotlivými obory a předměty, představovat dětem svět ve vzájemných vztazích a ve vztahu k člověku.”

OBRAZNOST

Tento rys můžeme vysledovat v následujících částech textu zkoumaného ŠVP:

“V prvních letech školní docházky je vyučování zaměřeno na prožívání světa. Učitel oslovuje dítě umělecky například prostřednictvím obrazů, a to nejen pouze viditelných, ale především slovních, tedy vzniklých z vyprávění, která vyvolávají názorné představy.”

UMĚLECKOST

Tento rys můžeme vysledovat v následujících částech textu zkoumaného ŠVP:

“Stejně důležité je působení hudby, pohybového umění, malířství, básnictví a hry.”

“Od ranného věku je jazyk pro dítě nejdříve hrou se zvuky řeči, hrou plnou pohybu, hrou vnímání, napodobování.”

PRAKTIČNOST, NÁZORNOST

Tento rys můžeme vysledovat v následujících částech textu zkoumaného ŠVP:

“Výuka by měla být co nejnázornější, žáci by měli mít možnost sami si, co nejvíce věcí vyzkoušet.”

SMYSLOVOST

Tento rys můžeme vysledovat v následujících částech textu zkoumaného ŠVP:

“V metodách, jimiž učitelé waldorfských škol uvádějí své žáky do učiva, hraje důležitou roli obraz, rytmus a pohyb. “

“Jazyk úzce souvisí s pohybem, a to nejen s pohyby řečových orgánů, ale i s pohybovou aktivitou celého těla.”

6.3.1.2 Učební plán

Obrázek 24 Učební plán

PODSTATNOST

Tento rys můžeme vysledovat v této části textu zkoumaného ŠVP:

“V jednotlivých předmětech, oblastech a tématech učitel usiluje především o osvětlení základních principů.”

INTENZITA

Tento rys můžeme vysledovat v této části textu zkoumaného ŠVP:

“Vyučování naukových předmětů (matematika, mateřský jazyk a literatura, fyzika ,chemie, přírodopis, dějepis, zeměpis atd.) probíhá v tzv. epochách.”

HLUBŠÍ VHLED

Tento rys můžeme vysledovat v následující části textu zkoumaného ŠVP:

“Po dobu 2 až 4 týdnů při něm učitel rozvíjí jedno dané téma (např. matematické operace, stavba domu, dějiny Řecka), přičemž je snaha o prolínání tohoto tématu do dalších výukových dovedností.”

TRADICE

Tento rys můžeme vysledovat v následující části textu zkoumaného ŠVP:

“Přestože některá průřezová témata již řadu let ve škole realizujeme, je velmi těžké předem konkrétně stanovit, jaké průřezové téma, v jakém ročníku a v jaké podobě budeme realizovat.”

PROLÍNÁNÍ

Tento rys můžeme vysledovat v následujících částech textu zkoumaného ŠVP:

“V první a druhé třídě je prvouka integrována do českého jazyka, matematiky a cizího jazyka a výuky probíhající v přírodě.”

„Děti pronikají do lidských hodnot a ctností na základě vyprávění zajímavých příběhů lidí a zvířat. Bajky podněcují srovnávání řady lidských ctností i nectností se zvířaty.

Vyprávění o svatých lidech vzbuzuje zájem a úctu k lidskému osudu. Legendy o zázračných místech probouzejí zájem o prozkoumání jejich současnosti i minulosti.“

„Prvouka je tvořivě integrována do epoch českého jazyka a matematiky, do všech ostatních předmětů, do výchov uměleckých a pracovních činností, do rytmické části výuky epochy a do vypravování pohádek a bajek.“

“Z tohoto důvodu stojí znalosti a dovednosti, které si žák osvojuje díky vzdělávacímu oboru Výchova k občanství, v úzké souvislosti hlavními principy a celkovou koncepcí celého ŠVP waldorfská škola a všech vzdělávacích oblastí a vyučovacích oborů a především s průřezovým tématem Osobnostní a sociální výchova.“

“Tematické okruhy Stát a právo a Mezinárodní vztahy, Globální svět z oboru Výchova k občanství mají přímou vazbu na společenskovědní části předmětu Zeměpis a jsou jejím obsahem. Tematický okruh Stát a hospodářství je zapracován do předmětu Matematika.“

“Spolupráce učitelů v rámci školy, jež funguje na principech samosprávy a kolegiálního vedení, je nezanedbatelnou součástí Výchovy k občanství, která spočívá v organizaci života školy.“

6.3.1.3 Epochový sešit

Obrázek 25 Epochový sešit

TVOŘIVOST

Tento rys můžeme vysledovat v následující části textu zkoumaného ŠVP:

“Ve škole nejsou ve většině případů používány učebnice, jejich roli plní materiály, které si učitel sám nebo ve spolupráci s kolegy vybírá nebo vytváří.”

“Každý žák si vytváří pod vedením učitele vlastní učební text ve formě tzv. epochového sešitu.”

NÁZORNOST

Tento rys můžeme vysledovat v následující části textu ŠVP:

“Knihy doplňují vyučování (např. cvičebnice a atlasy), nejsou ale hlavním prostředkem výuky, neboť postrádají vztah ke konkrétní pedagogické situaci.”

“Záznamy v něm (epochový sešit) jsou přehledem probraného učiva a proto je formě i obsahu epochových sešitů věnována velká pozornost od první třídy.”

SAMOSTATNOST

Tento rys můžeme vysledovat v následující části textu ŠVP:

“Při tvorbě sešitů se žáci učí pracovat s estetickou úpravou textu a postupem času si též procvičují schopnost vhodného využití nejrůznějších slohových útvaru.

“Na začátku stojí důsledné vedení učitele, které výsledně směřuje k samostatnému zpracování učiva ze strany žáků.”

6.3.1.4 Kreslení forem

Obrázek 26 Kreslení forem

MEZIPŘEDMĚTOVOST

Tento rys můžeme vysledovat v následující části textu zkoumaného ŠVP:

“Žák rozezná, pojmenuje, vymodeluje a popíše základní rovinné útvary a jednoduchá tělesa; nachází v realitě jejich reprezentaci. Porovnává velikost útvaru, měří a odhaduje délku úsečky.”

“Kreslení nebo utváření linií do obrazu jsou předchůdci vyučování psaní.”

MYŠLENÍ

Tento rys můžeme sledovat v následujíc část textu zkoumaného ŠVP:

“Při kreslení má dítě prožít charakteristický rozdíl těchto dvou manifestačních forem:

jednoznačný směr přímky vyžaduje a podporuje soustředění, myšlenkou řízenou vůli.”

OBRAZNOST

Tento rys můžeme vysledovat v následující části textu zkoumaného ŠVP:

“Písmenka prožívají malí školáci nejdříve živě v obraznosti své formy.”

ZRUČNOST

Tento rys můžeme vysledovat v následující části textu zkoumaného ŠVP:

“V pracovním vyučování – v modelování, dřevořezbě, kovářství či kovotepectví – podporuje schopnost vtiskovat formu různým materiálům. “

ROVNOVÁHA

Tento rys můžeme vysledovat v následující části textu zkoumaného ŠVP:

“Ve vztahu formy k prostoru či k ploše se žáci učí objevovat zákonitosti vlastní vnitřní rovnováhy i rovnováhy světa kolem.”

HARMONIZACE

Tento rys můžeme vysledovat v následující části textu zkoumaného ŠVP:

“Cílem tohoto předmětu je harmonizovat smyslové pohybové vnímání v souvislostech celé lidské bytosti.”

“Pohybová podstata, umělecky tvůrčí ztvárnění a kvalitativní přístup – těmito svými základními rysy poskytuje kreslení forem celostní pedagogice účinný nástroj schopný prakticky oslovit a vzájemně harmonizovat volní, citovou i myšlenkovou úroveň vyvíjejícího se člověka.”

6.3.1.5 Specifická témata

Obrázek 27 Specifická témata

CELISTVOST

Tento rys můžeme vysledovat v následující části textu zkoumaného ŠVP:

“Pokud dítě v jedné epoše pozná teoreticky a prakticky všechno to, co patří ke stavbě domu, pak pochopí komplexní pracovní procesy, které se odvíjejí po delší dobu.”

PROCESUÁLNOST

Tento rys můžeme vysledovat v následující části textu zkoumaného ŠVP:

“Děti se zabývají vším, co se týká stavění: cihly, malta, suroviny na přípravu, postup zpracování surovin ve výrobě.”

“Uvědomují si rozdíly mezi řemesly dříve a nyní, např. mlynář, kovář, švec…”

PROŽITEK

Tento rys můžeme vysledovat v následující části textu zkoumaného ŠVP:

“Děti prožijí smysl a hodnotu lidské práce.”

“Skrze prožitky si uvědomují hodnotu lidské práce a učí se kladnému vztahu k ní.”

“Tato epocha umožňuje dětem poznat, prožít a realizovat proces pěstování rostlin – obilí.”

PRAKTIČNOST

Tento rys můžeme vysledovat v následující části textu zkoumaného ŠVP:

“Prostřednictvím různých praktických činností se děti seznamují s minulostí a současností některých profesí.”

“Epocha začíná přípravou půdy (orba, hnojení, setí). Děti pozorují a srovnávají různé druhy obilí. Naučí se pozorovat jak obilí klíčí, roste, zraje. Děti obilí také sklízejí a pokud možno také mlátí. Nakonec se učí péct z mouky, kterou samy připravily mletím.

“

6.3.1.6 Hodnocení žáků

Obrázek 28 Hodnocení žáků

VÝVOJ

Tento rys můžeme vysledovat v následující části textu zkoumaného ŠVP:

“Vysvědčení v pololetí a na konci školního roku má formu slovního hodnocení, které

charakterizuje všechny přednosti i nedostatky dítěte, jeho pokroky i obtíže v hodnoceném období.”

DOPORUČENÍ

Tento rys můžeme vysledovat v následující části textu zkoumaného ŠVP:

“Hodnocení chápe waldorfská pedagogika jako prostředek k podnícení dalšího rozvoje a seberozvoje žáka.”

SPOLUPRÁCE

Tento rys můžeme vysledovat v následující části textu zkoumaného ŠVP:

“Pro život a práci ve waldorfské škole platí zásada, že spolupráce žáků převažuje nad jejich vzájemnou soutěživostí.”

“Základem školy je společenství žáků, učitelů a rodičů, a proto je nutné neustále udržovat a rozvíjet vzájemný kontakt a spolupráci s rodinami. V tomto ohledu klade waldorfská škola mnohem větší nároky jak na učitele, tak i na rodiče žáků. Praxe jednoho třídního učitele je zde proto velmi ku prospěchu.”

“RVP ZV přináší do vzdělávání na základní škole zcela nové okruhy, a to v podobě průřezových témat. Přestože některá průřezová témata již řadu let ve škole realizujeme, je velmi těžké předem konkrétně stanovit, jaké průřezové téma, v jakém ročníku a v jaké podobě budeme realizovat.”

6.3.1.7 Ranní průpověď

Obrázek 29 Ranní průpověď

PROVÁZANOST

Tento rys můžeme vysledovat v následující části textu zkoumaného ŠVP:

“Již v tradiční ranní průpovědi se žáci waldorfské školy setkávají s důležitým podnětem nejen pro přírodovědné vzdělávání, ale i pro poznávání lidské kultury.”

PROBUZENÍ K AKTIVITĚ

Tento rys můžeme vysledovat v následující části textu zkoumaného ŠVP:

“Cílem těchto veršů je navodit v nich základní pocit úcty ke světu a podnítit v nich zájem o jeho poznávání.”

“Úcta k přírodnímu světu a úžas nad jeho zákonitostmi jsou přirozeným zdrojem zvídavosti a touhy po jeho dalšímu poznávání.”

6.3.2 Interpretace ŠVP Základní a střední školy waldorfské v Semilech V následující části budu interpretovat nashromážděná data z tištěného dokumentu. Na úvod je nutné podotknout, že ŠVP této alternativní školy vychází z RVP

ZV s ohledem na vzdělávací podmínky na území České republiky.

Nejprve bych pojednala o specifičnosti účebního plánu této konkrétní alternativní školy, jelikož se jedná o vnější podmínku podle které se utváří konkrétní podoba vyučovací hodiny. Ze ŠVP vyplynulo následující:

6.3.2.1 Učební plán

Obrázek 30 Učební plán

Učební plán waldorfské školy je velmi rozmanitý. Nároky na všestranný rozvoj jedince je prioritou tohoto alternativního způsobu vzdělávání, a to se postupem času stalo trendem vzdělávání vůbec. Jak již bylo zmíněno výše, při sestavování učebního plánu musí dbát na podmínky stanovené RVP ZV, čímž tvůrci ŠVP podotýkají, že stanovené požadavky začleňuje řadu let, jelikož se většinou jedná o základní pilíře waldorfské pedagogiky. A tak RVP zahrnuje mnoho waldorfského, ať už se jedná o všestranný rozvoj jedince, značnou spolupráci mezi učiteli a rodiči nebo kladení důrazu na rozvoj praktických dovedností u žáků.

Cílem waldorfského vzdělávání je zachytit a předat žákům to podstatné, ze kterého je možné poté vyvozovat další zákonitosti. Nezahrnují žáky přebytečnými informacemi, ale na základních staví dále. Tyto základy propojují z předmětu do předmětu, z činnosti do činnosti. Výuka je značně provázaná napříč všemi částmi vyučovacího procesu.

Téma výuky se prolíná do rytmické části i do vyprávění v rámci epochy, ale také do dalších předmětů jako je eurytmie, výtvarná výchova apod.

Výuka jednotlivých předmětů je intenzivnější, jelikož naukové předměty jsou vyučovány v dvojblocích, a to zpravidla po dobu jednoho měsíce. Učitel může více času

věnovat souvislostem a obohatit výuku o praktické činnosti, které v žákovi probudí větší zájem o dané téma.

Učební plán je značně proměněn výraznými integracemi některých vzdělávacích oblastí. Mnoho témat nevnímají jako samostatně nosná témata, kterým by měla být izolovaně věnována zvláštní pozornost, ale vnímat tyto témata jako součást běžného života. To se jedná především o předmět Výchova k občanství.

Další obrazec vypovídá o hodnotách a principech vyučování.

6.3.2.2 Vyučování

Obrázek 31 Vyučování

Jednotlivé dílčí kódy vystihují podstatu vyučování ve waldorfské škole. Učitelé kladou důraz na celistvý pohled daného tématu, který se snaží předat žákům v přirozených obrazech, které budou právoplatnými představiteli probíraného jevu. Při osvojování nových poznatků kladou veliký důraz na souběžné oslovování více smyslů, jejichž zapojení umožní spolu s praktickými činnostmi osvojit nové poznatky snadněji

a zároveň trvaleji. Tomu napomáhá využití uměleckých prvků, především hudby.

Součástí vyučování je také ranní průpověď.

6.3.2.3 Ranní průpověď

Obrázek 32 Ranní průpověď

Ranní průpověď má své místo v epochovém vyučování. Někteří učitelé je zařazují na úvod, někteří mají průpověď jako součást rytmické části. Cílem ranní průpovědi je uvědomění si provázanosti přírody s člověkem, a to zejména obsah průpovědi II. stupně ZŠ. Současně označuje začátek nového dne, probuzení a aktivitu každého jedince.

Vedle organizační formy vyučování se také waldorfský způsob vzdělávání odlišuje některými dalšími tématy, která mají opět vazbu k praktičnosti.

6.3.2.4 Specifická témata

Obrázek 33 Specifická témata

Nejzajímavější specifická témata probíhají ve třetím ročníku. Probíhá zde téma Stavba domu, Pěstitelství a Řemesla. U všech těchto témat je kladen důraz na zachycení procesu, tedy vývoje, kterým bylo možné dojít do dnešní doby. Vyprávění je uceleným blokem, který je završen praktickou činností žáků, kteří si jednotlivé kroky sami vyzkouší. Celý vývoj řemesla, upečení chleba nebo postavení domu mohou prožít a svou vlastní zkušeností pochopit následnost jednotlivých kroků.

100

Další oblastí, kterou waldorfské vzdělávání vyniká, se skrývá pod absencí učebnic.

6.3.2.5 Epochový sešit

Obrázek 34 Epochový sešit

Ve waldorfských školách se jen zřídka kdy, používají učebnice. Zpravidla nejsou součástí výuky samotné. Za přednosti tvorby epochových sešitů se považuje rozvoj tvořivosti žáka a vedení ho k samostatnosti. Sešit vytvořený vlastní rukou žáka je názorným příkladem, ve kterém se žák lépe zorientuje a zachytí nový poznatek tak, aby byl schopen nové informace vstřebat.

6.3.2.6 Hodnocení žáků

Obrázek 35 Hodnocení žáků

101

Tato alternativní škola využívá slovního hodnocení, jelikož v ŠVP uvádí, že slovní hodnocení umožňuje zachytit, ve kterém bodě žák započal, kam dále pokročil v průběhu ročníku (vývoj). Na závěr by učitel měl využít možnosti navrhnout žákovi možnosti zlepšení v oblasti, kterou je nutno posílit. Žáky zhodnocuje učitel samostatně bez ohledu na ostatní.

6.3.2.7 Kreslení forem

Obrázek 36 Kreslení forem

ŠVP vykresluje přednosti zařazení předmětu Kreslení forem do výuky. Dle ŠVP předmět rozvíjí a harmonizuje žáka. Kromě rozvoje myšlení a zapojení smyslů, také žáka připraví na psaní a uvede jeho případný neklid do rovnováhy. Navíc naplňuje svým obsahem cíle dalších předmětů, a to především českého jazyka a matematiky.

V českém jazyce nacházíme souvislost s počátky psaní a v matematice ovlivňuje především prostorové vnímání.

102

7. Souhrnná diskuse

Než jsem začala realizovat tento výzkum, neměla jsem s výzkumem žádné zkušenosti, a tak bylo velmi těžké si představit, co všechno realizace výzkumu obnáší.

Byla to velmi náročná práce, která však přinesla možnost vniknout do prostředí, které není běžně nakloněno veřejnosti. Počáteční nedůvěra budila dojem, že jsem vetřelec a vzrůstaly pocity, že se tento stav nezmění. Opak je však pravdou. Prostředí waldorfské školy jsem znala dříve pouze povrchně, stejně jako motivaci využití jednotlivých metod ve výuce. Možnost uskutečnit výzkumné šetření v neznámém prostředí školy mne velmi obohatila a napomohla mi lépe pochopit zařazení některých prvků do výuky.

Vše bylo usnadněno i tím, že se rozhovory mohly uskutečnit v přirozeném prostředí dotazovaných. Učitelé byli příznivě naladěni, i přes velké zatížení a na všechny otázky odpovídali otevřeně a značně do hloubky. Od počátečního kontaktu v roce 2011 jsem mohla sledovat proměnu v přístupu k mé osobě, což je jeden z dalších faktorů, který měl na reálnost uskutečněných rozhovorů vliv.

V této práci jsem se chtěla věnovat aktivnímu získávání a vyhodnocování dat, což se mi nakonec podařilo v celém rozsahu. Vzhledem k využití kvalitativního výzkumu složeného ze tří metod sběru dat byla práce velmi různorodá. Považovala jsem za přínosné, doplnit a ozřejmit informace získané z odborné literatury o pohled do praxe výuky waldorfské školy, což se uskutečnilo za pomoci pozorovaných vyučovacích hodin a rozhovorů. Data nashromážděná v přirozeném prostředí waldorfské školy doplnila analýza jejich Školního vzdělávacího programu. Během pozorování vyučovací hodiny mi bylo umožněno porovnávat mé dosavadní didaktické znalosti ze studia spolu se zkušenostmi, které jsem nabyla absolvováním povinných praxí.

Po ukončení výzkumu včetně analýz a interpretace dat bych zde chtěla všechny seskupené poznatky shrnout. Vzhledem k tomu, že jsou ve výše uvedeném textu všechna nashromážděná data v izolaci metody sběru dat, kterou byla získána, nyní utvořím z jednotlivých poznatků celistvý výstup. Budu postupovat stejně jako v praktické části, která vychází z části teoretické, tedy postupně budu interpretovat data z oblasti didaktických principů, specifických předmětů a didaktických metod.

Než se začnu zabývat konkrétními případy, je nutné podotknout, že RVP ZV klade důraz na některé aspekty, které waldorfská škola považuje za základní rysy waldorfské pedagogiky. Jedná se například o propojení školy se životem, navázání

103

intenzivnější spolupráce školy s rodiči nebo zařazení průřezových témat, která se ve většině případů prolínají napříč celým waldorfským vzděláváním.

Na základě výzkumu didaktických principů bylo zjištěno, že specifičnost učebního plánu spočívá především ve výuce běžných předmětů ve speciální organizační formě výuky, v epochovém vyučování, které umožňuje žákům hlubší nahlédnutí do problematiky. Obsah výuky bývá naplněn základními zástupci daného jevu, na jehož základě se odvozují další podobné jevy. Předměty vyučované v epochovém vyučování se prolínají také do cvičebních hodin, které výuku naplňují po celý rok bez ohledu na právě probíhající epochu. Učební plán je také obohacen několik tématy, která se neobjevují na běžné základní škole. Některé ze vzdělávacích oblastí jsou integrovány do jiných předmětů nebo jejich podstata vychází z podstaty waldorfské pedagogiky, a tak se prolínají napříč školním životem jako takovým.

Výzkumem bylo zjištěno, že inspirační zdroje učitelů waldorfských škol tvoří především souvislé texty, originály děl, ale místy se objevuje také učebnice, kterou považují za kostru, ze které vycházejí. Objevuje si i rozvoj vlastní tvorby, jelikož leckdy vytváří také své vlastní básničky, říkanky nebo rytmická cvičení. V neposlední řadě je důležitou oporou také vřelý vztah s kolegy, se kterými mohou spolupracovat.

Vzhledem k nutnosti řídit se RVP ZV si nemůže waldorfská škola zařazovat nová témata, ale i přesto se objevují témata jako Váhy a míry, Ze zrna chléb, Řemesla.

Nejbohatší obsah těchto předmětů se vyskytuje ve třetím ročníku, který se skládá z několika specifických témat. Specifičnost témat spočívá také v zachycování procesu od počátků po praxi v dnešní moderní společnosti. Výuky těchto témat se obvykle zakončuje praktickou činností, která umožní žákovi vžít se do výuky naplno.

Na otázku, jaký význam má rozdělení vyučovací jednotky na část rytmickou, výkladovou a vyprávěcí se odpovědi různily. Nejvíce se vyzdvihuje rytmická část, která žákům umožní mírnější začátek vyučování. Epochové vyučování přirovnávají k výdechům a nádechům, které spočívají ve střídání činností zaměřených na aktivní přístup žáka a činností odpočinkových. Každá z částí navíc oslovuje určitou složku člověka, což zajišťuje všestranný rozvoj jedince. Podíl jednotlivých částí se ve výzkumu

In document SCHOOL SPECIFICS OF LESSONS IN WALDORF´S SPECIFIKA VÝUKY VE WALDORFSKÉ ŠKOLE Technická univerzita v Liberci (Page 85-0)