Motivace pro volbu tématu diplomové práce v podobě alternativního způsobu vzdělávání byla jednoznačná. Jelikož žiji v blízkosti města, ve kterém waldorfská základní škola úspěšně funguje již přes dvacet let, ale i po dvaceti letech se objevují mezi lidmi pochybnosti, které vedou k razantnímu odmítnutí tohoto způsobu vzdělávání, vzbuzovala waldorfská pedagogika mou zvídavost. Zajímalo mne, zda se jedná o oprávněnou kritiku nebo pouze o názory, které se přesouvají z generace na generaci již od počátku vzniku waldorfské školy u nás.
Za cíl mé diplomové práce jsem si zvolila vyhledávání specifik waldorfského vzdělávání, učinění o nich přehled a poté informace získané na základě odborné literatury ověřit v praxi. Ke sběru dat mi napomohla metoda kvalitativního výzkumu s otevřenými otázkami a pozorováním, která mi poskytla velké množství dat o průběhu vyučování, o waldorfských učitelích, ale také prostředí samotném.
V úvodu diplomové práce jsem si stanovila cíle, kterých bych měla zpracováním nashromážděných dat dosáhnout. V teoretické části byly využity všechny literární zdroje, které jsem považovala k danému tématu za odpovídající. Postupem studia waldorfských specifik se mi postupně rozšiřovaly obzory, až jsem získala potřebné informace o všech specifikách, o kterých jsem se chtěla v rámci své práce zmínit. Tento teoretický základ se stal předobrazem pro následující výzkumné šetření.
Nyní bych ráda zhodnotila, jak byl realizovaný výzkum úspěšný. Podařilo se mi splnit předem vytyčený cíl, který se skládal z mnoha dílčích aspektů. Základním předpokladem pro úspěšnost výzkumu se stala dlouhodobá vazba na zkoumané prostředí, která se postupem času naplnila důvěrou. Ta umožnila dosáhnout plnohodnotných odpovědí na otázky v rozhovorech s jednotlivými učiteli i zachycení přirozeného prostředí bez příkras. Za pomoci především těchto, ale i dalších faktorů, jsem získala odpovědi na otázku, v čem spočívá specifičnost výuky na WŠ a které didaktické principy či metody a specifické vyučovací předměty jsou v praxi využívány.
A zároveň, které z těchto rysů by mohly být aplikovatelné na běžných základních školách. Zajímavé bylo postupné odkrývání smysluplnosti některých specifik. Některá specifika byla patrná téměř při vstupu, ale některých jsem si všimla až po několika návštěvách školy nebo teprve v době zpracování dat.
Měla jsem možnost načerpat spoustu informací o didaktických principech, specifických vyučovacích předmětech a didaktických metodách, které se ve výuce aplikují. Bylo
110
zajímavé sledovat, jak se v pohledu na některé prvky učitelé rozcházejí nebo naopak vidí vlivem své praxe jiný úhel pohledu, a tak společně dohromady vytvářeli celistvý obraz o daném předmětu či principu.
S ohledem na teoretickou část můžu konstatovat, že lze ve výuce zachytit i další specifika, která nebyla předmětem výzkumu. Zároveň lze i na specifika zaznamenaná v diplomové práci pohlížet z jiného úhlu pohledu, tudíž možností, jak téma specifika ve výuce waldorfských škol zpracovat, se objevuje opravdu několik. O tom, v čem spočívají specifika waldorfského vzdělávání a jaký mají smysl, jsem pojednala již v souhrnné diskusi, a tak považuji za zbytečné se v závěru opakovat. V následující části se zaměřím na rozdílnost specifik zachycených v teoretické části oproti jejich využití v praxi.
V porovnání teoretického základu této práce s výzkumem se praxe liší jen v několika bodech. Didaktické principy, které byly nastíněny v teoretické části diplomové práce, se v podstatě shodují s pozorováními v praxi. V průběhu pozorování jsem se dozvěděla, že učebnice alespoň pro procvičování používají, což považuji za přínosné, jelikož se domnívám, že není vždy v silách učitele, aby vymyslel tolik příkladů, aby si žáci novou látku dobře osvojili. Další nesamozřejmostí je práce s temperamenty, jelikož na základě pozorování a rozhovorů bylo zjištěno, že učitelé k aplikaci tohoto principu potřebují dlouholeté pedagogické zkušenosti, a tak práci s temperamenty využívali dva učitelé z celé školy. Záleží tedy na složení učitelského sboru každé alternativní školy tohoto typu.
Ve specifických předmětech waldorfského vzdělávání jsem mohla vysledovat také několik odlišností. Duchovní stránka se objevuje pouze v ranních průpovědích, nikoliv jako samostatný předmět. Měsíční slavnosti se nekonají na ZŠ a SŠ waldorfské v Semilech, ale i tak pořádají spoustu kulturních akcí, které výrazným způsobem obohacují život města. V teoretické části diplomové práce se objevuje mnohem větší škála umělecko-řemeslných předmětů. Nabídka je v konkrétním prostředí zúžena na prostředí, ve kterém se škola nachází. Na ZŠ a SŠ waldorfské v Semilech se, s ohledem na působení některých místních umělců či řemeslníků, soustřeďují především na sochařství, dřevořezbu nebo hrnčířství. Za dalšími řemesly či uměními se vydávají do okolních obcí nebo měst v rámci exkurzí.
Za přednost, kterou svým způsobem obdivuji je pedagogický sbor. Řekla bych, že mnohem více si snaží uvědomit, že každý člověk je svým způsobem jedinečný, a tak se ho snaží jako takového respektovat. Pedagogický sbor na mne působil harmonickým dojmem, který nebývá na různých školách samozřejmostí.
111
Chtěla jsem docílit také toho, aby se na waldorfský způsob vzdělávání nepohlíželo pouze skepticky, jelikož se domnívám, že každý vzdělávací systém má svá pozitiva i negativa. I samotná existence alternativních škol se spolu s běžnými základními školami ovlivňují a vzájemně obohacují, ať už chtějí nebo nechtějí.
V případě realizace podobného výzkumu by bylo zajímavé vybraná specifika začlenit do příprav na běžných základních školách a prakticky je vyzkoušet. Vzhledem ke komunikaci s třídními učiteli by dalším podnětem pro zkoumání mohl být hlubší vhled do předmětů vedených odbornými učiteli, jelikož znalosti této oblasti jsou u třídních učitelů pouze okrajové.
112