Rozhodnutí o metodách

5.4.1 Rozhodnutí o vzorku a zajištění vstupu do terénu

Výběr vzorku nebyl jednoduchý, jelikož z důvodu obměny pedagogického sboru muselo dojít ke změně. Vyučující, která mne měla ve waldorfské škole na starosti, odešla, a tudíž jsem musela navázat nový kontakt. Počáteční hospitace za bývalého vedení alespoň posloužily k orientaci ve škole, seznámení se s žáky i celkovou atmosférou školy.

Za předcházející spolupráce s Mgr. Kateřinou Ďurechovou jsem měla možnost se seznámit s prostředím školy, ale i pedagogického sboru, společně jsme diskutovaly o cíli a smyslu diplomové práce, ale také jsem v roce 2011 absolvovala hospitace v první a druhé třídě, přičemž první třída dnes odpovídá dnešní třetí třídě Mgr. Olgy Kousalové, která je třídní učitelkou od nástupu žáků do školy. Ve druhé třídě jsem nahlédla do výuky epochy Mgr. Ovesné, která v současné době již na této škole nevyučuje a její třídu převzal jiný třídní učitel.

Po navázání kontaktu s Mgr. Olgou Kousalovou probíhala spolupráce velmi dobře.

Nejprve jsme se s paní učitelkou sešly a promluvily jsme si o vzájemné představě spolupráce v průběhu pozorování vyučovacích hodin. Následně jsme se již průběžně domlouvaly na možných hospitacích, které jsme poté společně konzultovaly v odpoledních hodinách. Byl mi umožněn přístup do její třídy, tedy do 3. ročníku, ve které jsem se mohla zúčastňovat výuky nejen její, ale také ostatních kolegů.

Vzhledem k mému zaměření na 2. stupeň základní školy a středoškolské vzdělávání byla pozorování ve třetí třídě zaměřena na hlavní rysy waldorfské pedagogiky, tedy na rysy, které mají v jednotlivých ročnících společné bez ohledu na vlastní obsah, který pochopitelně přizpůsobují vývojových potřebám žáků. Mgr. Olga Kousalová momentálně vyučuje epochy, angličtinu, výtvarnou výchovu a tělesnou výchovu.

V rámci výzkumu jsem mimo třetí třídu navštěvovala 6. ročník, který od loňského pololetí vede Mgr. Sandra Redlichová. Sama paní učitelka podotkla, že není jednoduché se s žáky sžít po předchozím dlouhodobějším vedení jiného třídního učitele, ale že se stává, že se s žáky nesžije učitel vůbec, což není tento případ. Paní učitelka šesté třídy nemá opravdu jednoduchý úkol, jelikož tato třída se skládá z velmi temperamentních žáků. Ve třídě je poměrně vyrovnaný počet chlapců a děvčat. Žáci bez ohledu na pohlaví jsou živější a nebrání se jakýmkoliv projevům. Na druhou stranu paní učitelka Redlichová se jeví také jako temperamentní typ, a tudíž si se třídou hravě

38

poradí. V současné době ve třídě vyučuje český jazyk, matematiku, hudební a výtvarnou výchovu, botaniku a zeměpis. Prostorové uspořádání se příliš neliší od ostatních tříd, její malba je laděna do modra, ve třídě jsou vystaveny obrázky žáků dle tématu epochy, ve skříních se nalézá spousta pomůcek pro výuku. Neobvyklé je uspořádání lavic, jelikož klasicky položené lavice za sebou do řady jsou pouze na levé straně z pohledu od tabule. Jinak jsou dány vpravo z boku a vzadu jsou spojeny tři až čtyři lavice vedle sebe, tak aby žáci seděli čelem k tabuli. Po pravé straně se žáci na tabuli dívají z boku.

Na závěr hospitací bylo výzkumníkovi umožněno, aby si v každé třídě odučil dvouhodinový blok epochového vyučování, aby si sám zažil, co tento typ výuky obnáší.

Ve třetím ročníku se jednalo o látku z českého jazyka a v šestém ročníku byla odučena botanika.

Výběr účastníků rozhovoru byl složitější z důvodu nedávné obměny pedagogického sboru, čímž prozatím nově příchozí učitelé nemají dostatek zkušeností a někteří ještě nezapočali studium waldorfské pedagogiky. Vzhledem k cíli této diplomové práce jsou schopni plnohodnotně zodpovědět položené otázky třídní učitelé či asistenti, kteří přicházejí do kontaktu se všemi specifickými rysy waldorfské pedagogiky každý den. A proto byl rozhovor uskutečněn se čtyřmi učiteli různých zkušeností. Z důvodu zachování anonymity jsou zde zmíněná jména pouze pseudonymy.

Rozhovor byl realizován u těchto osob:

I. Lanková – praxe: 15 let na klasické základní škole, 20 let alternativní vzdělávání O. Lukešová – praxe: 3 roky alternativní vzdělávání

S. Svatoňová – praxe: 4 roky na klasické základní škole, 3 roky alternativní vzdělávání J. Těšínská – praxe: 4 roky alternativní vzdělávání

5.4.2 Metody sběru dat

V rámci tohoto výzkumu budou využity tři metody sběru dat, a to pozorování vyučovacích hodin, rozhovory s členy pedagogického sboru a analýza dokumentu.

Jako nejvhodnější metodu jsem zvolila zúčastněné pozorování, které lze definovat jako dlouhodobé, systematické a reflexivní sledování probíhajících aktivit přímo ve zkoumaném terénu s cílem objevit a reprezentovat sociální život a proces.

(Švaříček, 2007) Tento způsob sběru dat jsem zvolila, jelikož je to nejlepší způsob, jak

39

nenarušovat učební proces a vzájemné interakce mezi žáky nebo ve vztahu učitel-žák.

Důvěryhodnost se upevnila také téměř každoměsíčním kontaktem se stále stejnými žáky. Žáci mne poměrně snadno začlenili mezi sebe. I když v později využité možnosti odučit si jeden blok epochového vyučování ve třetí třídě mne značně pokoušeli během vyučování vyrušováním.

I přesto, že se jedná o jeden z nejtěžších druhů sběru dat, můžeme zachytit hned několik výhod. Výhodou této metody jsou detailní deskripce situace či prostředí, pochopení celého kontextu, otevřenější přístup k problému, zachycení rutinních situací, propojení dosud neznámých jevů do souvislostí, sledování i nesdělitelného a vytvoření vlastního názoru bez ohledu na teoretickou literaturu. (Švaříček, 2007)

Druhou využitou metodou sběru dat byl hloubkový rozhovor, který také patří k velmi využívaným metodám v kvalitativním výzkumu. Hloubkový rozhovor bývá definován jako nestandardizované dotazování jednoho účastníka výzkumu, kterému jsou badatelem kladeny otevřené otázky. Tato metoda sběru dat je využívána hlavně pro pochopení života nebo činností určité skupiny lidí, a proto vzhledem k cíli tohoto výzkumu je rozhovor užitečnou metodou. Rozlišují se dva základní typy hloubkového rozhovoru: polostrukturovaný a nestrukturovaný. V průzkumu tohoto typu bude využit rozhovor polostruktorovaný, založený na předem stanovených tématech a otázkách, které se budou vztahovat výhradně k výuce specifických metod, přístupů a předmětů včetně souvislostí.

Analýza dokumentu slouží k doplnění informací získaných z pozorování a rozhovoru. Analyzovány budou primární dokumenty v podobě ŠVP daného výzkumného prostředí.

5.4.3 Metody zpracování dat

V praktické části diplomové práce bude využita metoda kvalitativního výzkumu.

Pojem kvalitativní výzkum představuje výzkum, který nevzniká na základě statistického sběru dat. (Strauss, Corbinová, 1999) I když pohledů, jak rozlišit kvalitativní od kvantitavního výzkumu je několik. Při výběru metody kvalitativního výzkumu je nutné zohlednit, že data získaná touto metodou nelze zobecňovat, ale že mají vypovídající hodnotu pouze o vzorku, na kterém byl výzkum prováděn. (Švaříček, Šeďová, 2007) Součástí výzkumu by mělo být zohlednění etické stránky. Důležitou součástí je navázání důvěrného vztahu mezi účastníky, zaznamenaný souhlas s rozhovory a možnost nahlížet účastníkům do práce. Těžkým úkolem je odhlédnutí

40

od subjektivních dojmů a pocitů, které by negativně ovlivňovaly pokládané otázky.

U každé z metod nalezneme výhody a nevýhody, a tak pokládám za důležité se o nich na tomto místě zmínit. Za nevýhodu považuji nemožnost zobecňovat data, jelikož mají vypovídající hodnotu pouze o vzorku daného výzkumu. Druhou nevýhodu spatřuji v nelehkosti odhlédnutí od subjektivní prezentace dat. Za jednoznačně přínosné v kvalitativním výzkumu shledávám možnost velmi podrobného popisu zkoumaného vzorku v jeho přirozeném prostředí, jehož součástí se zanedlouho stane sám výzkumník, čímž se výzkumník může lépe přizpůsobit místním podmínkám.

Výzkum by měl posloužit k zpřehlednění specifik výuky na waldorfské škole a její zachycení v praxi. Z nasbíraných dat by měla vyjít možná doporučení aplikace některých specifik na běžných základních školách. Na základě získané důvěry mezi účastníky bude lépe zaručena pravdivost a otevřenost zodpovídajících účastníků a vřelé přijetí do vyučovacích hodin. Bohužel na základě nižšího počtu odpovídajících v rozhovorech nepůjde tato data zobecňovat.

41