Obrázek 11 Didaktické metody
Vzhledem k přehlednosti odpovědí, bude tato kategorie zhodnocena z pohledu dotazovaných nikoli z pohledu opakovatelnosti jednotlivých kódů.
73
Paní učitelka Lanková odpověděla na výše uvedenou otázku takto5:
„No tak teďka mám ten dějepis,…Tak tam používám i někdy výkladu jo, tam se to bez toho neobejde, ale snažím se ty děti vést k tomu, aby snažily na základě toho, co znají předpovědět, jak to bude vypadat třeba.“
„V těch přírodovědných předmětech tam zas hodně používáme, že děti samy dělají zápisy na základě pozorování, pokusu. Že vidí pokus, mají za úkol ho velice důkladně pozorovat úplně všechno, co se děje a potom mají za úkol podrobně popsat.“
„A samozřejmě tam už to rytmické odříkávání násoskových řad je tak do pětky, do šestky.“
„O češtině. Tak tam ten rytmus probíhá taky. Odříkávání vyjmenovaných slov nebo měkkých, tvrdých slabik taky probíhá. Tak asi využivám stejných metod jako v matematice. Tam hodně dáme důraz na rytmus, na rytmické opakování.“
„Mne se neskutečně líbí zavedení, způsob učení, kterým se začíná fyzika a chemie. My vlastně nezačínáme vzorečkama, co děti odrazuje, ale začínáme metodou pozorování, pokusu.“
„Ale potom třeba pálíme vápenec v improvizovaný pícce. To si všechno udělaj, pozorují, zjišťují. Potom zjistíme, co se stalo, zjistí, že se ten mramor úplně rozpadnul, jo.“
„Potom hasíme vápno, potom dělám indikátor ze šťávy z červený řepy. To si všechno vyrobí, přinesou zelí, nastrouhaj to, zředěj tu šťávu a pak zjistí, ejhle, když tam dají kapku citrónu. Co to udělá s tou šťávou, jo. A zjišťujou kyseliny a zásady, jak se od sebe liší.“
„Odříkávání vyjmenovaných slov nebo měkkých, tvrdých slabik taky probíhá. Tak asi užívám stejných metod, co v matematice. Tam hodně dáme důraz na rytmus, na rytmické opakování.“
„Klademe důraz na tvůrčí práci i v matematice i v češtině. V matematice to jde, že si děti třeba, dejme tomu, mají možnost vytvořit samy příklad, když jim dá učitel příklad, tak třeba dejme tomu 25. Napiš mi, jaký možnosti může mít výsledek dvacet pět.“
„Takhle tvůrčím způsobem pracujeme i v češtině, že zadáváme mnoho slohových úkolů, když si osvojí dejme tomu, nějaký pravopis, tak jim dáme třeba za úkol, ať vytvoří kraťoulinkou pohádku v té třetí, čtvrté třídě, kde budou vyjmenovaná slova po b.“
„V těch vyšších třídách mají za úkol si úplně vymyslet text, vymyslet si text třeba na určitý téma a dejme tomu, teďka třeba v dějepise v osmičce mají národní obrození,
5 Přepisy celých rozhovorů jsou založené v příloze.
74
tak napsat nějakou básničku, která oslavuje to národní obrození.“
„No nebo potom řekněme v té osmičce, v devítce témata na různá témata. To je dost baví. Tam píšou charakteristiky známejch osobností, charakteristiku nějakého člena rodiny.“
„No a ve fyzice rovněž,…Vyráběli si třeba balóny doma kvůli termodynamice.“
Paní učitelka Lukešová se zmínila o těchto metodách:
„…v podstatě tu matematiku, která je rytmus, která je pohyb, matika není ustrnulá, tak je učíme v tom pohybu. A skrze to, že se dá v matice fakt hýbat a tleskat, dupat, běhat, pracovat ve skupinkách, tak ten vývoj je potom rychlejší.“
„Tak určitě když teďka máme ty řemesla, tak ze začátku to je o hodně víc o tom výkladu.“
„…teďka když se děti už trochu s některými řemesly seznámí,…budeme chodit víc ven, na nějaký exkurze, výlety, už budeme jakoby něco vyrábět, budou moct i víc pracovat ve skupinkách.“
„Takže se vlastně v podstatě celou první třídu učí postupně písmenka, která vždycky utvářejí přes nějaký příběh. Já to vlastně všechno měla ještě dané do takového jednoho příběhu a ten jeden den jsem to vyprávěla a pak ten další den jsme si to malovali a ten další den už v tom děti našly to písmeno a pak jsme psali to písmeno.“
„…samozřejmě vidím, jak se od první třídy neustále prodlužuje ten interval, hhh, jak výklad, tak samostatná, skupinová práce,…“
„Jo třeba když mají v té čtvrté třídě nauku o rostlinách a o zvířatech, a tak aby si to dokázaly přečíst a říct co je tam důležitýho,…“
Paní učitelka Svatoňová dle svých zkušeností pojednalo o těchto metodách6:
„Fyzika byla založená na pokusu, pozorování, toho pokusu a popis toho pokusu a vyvození jako nějakých zákonitostí.“
„Poté je biologie, kde se vlastně hodně kreslí rostliny,…“
„V zeměpisu mají teď referáty, my tedy sledujeme hlavně kulturu té země no,…“
„…a dějepis je hodně vyprávěcí.“
„Matika a čeština jsou hodně procvičovací, ale taky vyprávěcí hlavně ta čeština teď.“
„Matika dalo by se říct, ve vyšších třídách tedy už tolik ne, ale v nižších třídách je hodně pohybová.“
6 Přepisy celých rozhovorů jsou založené v příloze.
75
„…jednou týdně píšou taky sloh, to píšou samostatně doma,…“
„V té šesté třídě už je to hodně hodně výklad.“
„Pak vlastně může být práce s textem,…“
,…když zůstaneme u epochy, hodně věcí zhudební, dáváme do hudby taky.“
„Ano ty epochy ve třetí třídě jsou na to jakoby dělaný, pro prožitkovou pedagogiku.“
Paní učitelka Těšínská vidí metody zúženěji než předcházející dotazovaní kolegové, a tak zmínila následující:
„Formy toho vyučování, já nevím, já si myslím, že waldorf, jak ho vidím, je hodně o tom frontálním vyučování při té klasické výuce,…“
„Samozřejmě jsou tam i další, například rozhovory,…“
„No ale jinak co se týče právě té kooperace, rozhovoru, tak to se tady v jistých chvílích najde.“
„Komunikace je tady hlavní cíl.“
„…, ale tak práce s textem začíná tak od čtvrté třídy.“
„Já teď dlouhodobě supluju cvíčka z češtiny v pátý třídě a tam se snažím zařadit věci na posílení čtenářský gramotnosti, některý metody z kritickýho myšlení,…“
6.2.2 Interpretace výsledků z rozhovorů
Vzhledem k nízkému počtu dotazovaných nechci získaná data zobecňovat.
Údaje prezentované v této diplomové práci se budou vztahovat pouze na vzorek dotazovaných a na konkrétní prostředí, ve kterém tyto paní učitelky působí.
76
6.2.2.1 Waldorfské vzdělávání a učitel
Obrázek 12 Waldorfské vzdělávání
Každá paní učitelka vnímá waldorfský způsob vzdělávání trochu jinak. Motivací pro volbu alternativního způsobu vzdělávání byla shodně označena rodina nebo blízcí známí společně se zaujetím antroposofií. Na tomto alternativním způsobu vzdělávání si nejvíce cení zapojení hudby, zpěvu, hry na hudební nástroj či kresby do výuky běžných předmětů, jelikož se ztotožňují s tím, že působením na více smyslů současně si snadněji žáci osvojují nové poznatky. Jako další pozitivum jedna z dotazovaných uvádí propojenost školního života se životem města, což na druhou stranu samozřejmě stojí waldorfské učitele, ale i žáky mnoho sil. Pod pojmem posloupnost se skrývá výuka zachycující úplné počátky, například zachycení procesu než vznikne klubíčko vlny, které si můžeme koupit v obchodě. A v neposlední řadě je smysl waldorfského vzdělávání dokreslen značnou propojeností s praxí, která se prolíná do mnoha oblastí výuky a je její nedílnou součástí.
77 Obrázek 13 Inspirační zdroje učitele
Inspirační zdroje, které paní učitelky využívají pro svou práci, se shodují (3 ze 4), že nejčastěji používají originály děl, encyklopedie, beletrii, životopisy, zkrátka souvislé texty, ze kterých si mohou samy vytáhnout důležitá fakta. Jedna ze čtyř paní učitelek nejraději užívá vlastní tvořivost, jelikož to považuje za nejsnadnější způsob získání podkladů pro vyučování. Dvě dotazované se přiznaly, že používají učebnice, ale pouze pro sebe. Pojetí inspiračních zdrojů se zcela liší u paní učitelky s dlouholetou praxí v této škole, která své vyučovací hodiny sestavuje na základě absolvování speciálních kurzů v průběhu dvaceti let svého působení na alternativní škole. Tyto základní znalosti si poté ujasňuje diskusí s kolegyněmi.
78
6.2.2.2 Didaktické principy