III. Praktická část
6. Cíl výzkumu, výzkumný problém, hypotézy
6.4 Interpretace výzkumu
Hypotéza 1: „Převážná část pedagogů na 1. stupni ZŠ používá didaktické pomůcky každou hodinu“.
Hypotéza č. 1: byla potvrzena.
Tato hypotéza vychází z předpokladu, že začínající pedagog má velice málo zkušeností, a proto se snaží převážnou část teoretických vědomostí, včetně informací o didaktických pomůckách využívat v co nejširším rozsahu. Myslím si, že začínající pedagogové budou zkoušet co největší množství didaktických pomůcek a teprve s přibývající praxí, a také s rostoucími zkušenostmi budou počet používaných didaktických pomůcek zmenšovat. Zkušenější pedagogové budou používat pouze osvědčené pomůcky.
S touto hypotézou také souvisí současné vybavení základních škol didaktickými pomůckami. Předpokládá se, že na škole, která je dobře vybavena moderními didaktickými pomůckami, má pedagog větší možnost využívání didaktických pomůcek při výuce.
Tabulka č. 5 – Vybavenost škol didaktickými pomůckami.
Celkový počet respondentů 84.
počet respondentů %
Ano 8 9,52
Spíše ano 32 38,08
Spíše ne 32 38,08
Ne 12 14,28
Nevím 0 0
Graf č. 3 – Vybavenost škol didaktickými pomůckami.
74
Tabulka č. 6 – Pravděpodobný důvod, špatného vybavení didakt ických pomůcek ve škole.
Celkový počet respondentů 65.
počet respondentů %
Nedostatek financí 48 73,85
Nedostatek informací o nových pomůckách 14 21,54
Neochota pracovat s didaktickými pomůckami
0 0
Jiný důvod: 3 4,62
Graf č. 4 – Pravděpodobný důvod, špatného vybavení didaktických pomůcek ve škole.
V návaznosti na předchozí otázku je z tabulky č. 6 patrno, že skoro tři čtvrtiny pedagogů (73,85 %) je přesvědčeno, že mají nedostatek didaktických pomůcek z důvodu nedostatku finančních prostředků. Jen 14 pedagogů (21,54 %) je přesvědčeno, že mají pomůcek nedostatek z důvodu malé informovanosti o nových pomůckách. Jak je patrno, tak nedostatek finančních prostředků brání většímu využívání didaktických pomůcek ve výuce, avšak chybí také dostatečná informovanost o novinkách na trhu.
75
Tabulka č. 7 – Častost používání didaktických pomůcek při výuce na 1. st. ZŠ.
Celkový počet respondentů 84.
počet respondentů %
Každou hodinu 53 63,08
Jedenkrát za týden 15 17,87
Jedenkrát za měsíc 0 0
Jinak 16 19,05
Graf č. 5 – Častost používání didaktických pomůcek při výuce na 1. st. ZŠ.
Jak je patrno z tabulky č. 7 i z grafu č. 5, tak 53 pedagogů (63,08 %) pracuje s didaktickou pomůckou každou hodinu. Alespoň jednou za týden pracuje s didaktickou pomůckou 15 pedagogů (17,87 %). Ale na druhou stranu 16 pedagogů (19,05 %) uvedlo, že s pomůckou pracují v jiném časovém rozmezí. Respondenti uváděli jiné časové rozmezí: „dle potřeby, dostupnosti didaktických pomůcek, vícekrát za týden. Časové využití didaktických pomůcek je podmíněno probíranou látkou, a také dostupností vhodných pomůcek ve škole.
76
Tabulka č. 8 – Častost používání didaktických pomůcek vzhledem k praxi vyučujícího.
Celkový počet respondentů 84.
Tabulka číslo 8 ukazuje častost používání didaktických pomůcek v závislosti na délce praxe pedagoga. U všech skupin převažuje odpověď, že pedagogové používají didaktické pomůcky každou hodinu. Budeme-li hodnotit odpověď jedenkrát za týden, dojdeme k poznatkům, že tuto odpověď volila již jen pouze malá část oslovených pedagogů.
Odpověď jedenkrát za měsíc, nezvolil nikdo z respondentů. Dále pedagogové odpovídali, že didaktické pomůcky používají dle potřeby, dostupnosti didaktických pomůcek, ale i vícekrát za týden. Nejvíce tedy využívají didaktickou pomůcku pedagogové, kteří mají praxi 16–20 let. Nejméně využívá didaktické pomůcky skupina pedagogů s praxí 11–15 let.
Tabulka č. 9 – Průměrný čas práce s didaktickou pomůckou ve vyučovací hodině.
Celkový počet respondentů 84.
Graf č. 7 – Průměrný čas práce s didaktickou pomůckou ve vyučovací hodině.
77 pedagogové se práci s didaktickými pomůckami věnují přibližně 17,6 minuty z celé hodiny.
Hypotéza 2: „Domnívám se, že pedagogové nemají dostatečné informace o didaktických pomůckách“.
Hypotéza č. 2: byla vyvrácena.
Tuto hypotézu jsem stanovila na základě své povinné školní praxe, kdy jsem se velice často setkávala s nezájmem o používání didaktických pomůcek při výuce. Během svého výzkumu jsem však byla přesvědčena o opaku. Z diskuse s pedagogy jsem zjistila, že velké procento (14,28 %) pedagogů samo aktivně informace o nejnovějších pomůckách vyhledává.
Na pěti školách jsem se také v rámci diskuse dozvěděla, že jim pravidelně chodí nabídkové katalogy didaktických pomůcek od firem, které se zabývají jejich výrobou, díky kterým mají pedagogové větší přehled o posledních novinkách.
Tabulka č. 10 – Informace o didaktických pomůckách. Celkový počet respondent ů 84.
počet odpovědí procenta
78
Graf č. 8 – Informace o didaktických pomůckách.
Tato otázka měla za účel zjistit, kde pedagogové získali informace o využívání didaktických pomůcek ve výuce. Jak je vidět na grafu č. 8, tak skoro tři čtvrtiny pedagogů (72,59 %) získaly informace o využívání didaktických pomůcek až ve svém zaměstnání.
Kdežto při studiu na vysoké škole to byla necelá polovina pedagogů přesněji 41,65 %. 12 krát (14,28 %) uvedli respondenti, že potřebné informace získali jinde. Nejčastěji uváděli internet a odbornou literaturu. Jak je vidět, je třeba o využívání didaktických pomůcek více informovat již při studiu na vysoké škole.
Tabulka č. 11 – Byly tyto informace dostatečné? Celkový počet respondent ů 84.
počet respondentů procenta
Ano 63 74,99
Ne 21 25,01
Graf č. 9 – Byly tyto informace dostatečné?
79
Z grafu č. 9 je patrné, že tři čtvrtiny pedagogů (74,99 %) považuje informace, které o využívání didaktických pomůcek při výuce na 1. stupni ZŠ mají, považují za dostatečné a vyčerpávající. Na druhou stranu čtvrtina pedagogů (25,01 %) považuje tyto informace za nedostatečné. Je otázkou, zda se zdají tyto informace nedostatečné celkově, nebo jen u konkrétních pomůcek.
Tabulka č. 12 – Připravenost pedagogů, pro práci s didaktickými pomůckami a didaktickou technikou, z vysokých škol. Celkový počet respondent ů 84.
počet respondentů procenta
Ano 5 5,95
Spíše ano 33 39,27
Spíše ne 14 16,66
Ne 3 3,57
Nevím 29 34,51
Graf č. 10 – Připravenost pedagogů, pro práci s didaktickými pomůckami a didaktickou technikou, z vysokých škol.
Při pohledu na graf č. 10 je patrné, že jen necelá polovina (45,24 %) oslovených pedagogů si myslí, že vysoké školy připravují budoucí pedagogy pro práci s moderními didaktickými pomůckami a didaktickou technikou dostatečně. Na druhou stranu jen jedna pětina oslovených pedagogů (20,24 %) si myslí, že tyto školy budoucí pedagogy dostatečně nepřipravují. Avšak více jak třetina pedagogů (34,52 %) není schopno kvůli nedostatku informací tuto skutečnost posoudit.
80
Hypotéza 3: „Didaktické pomůcky jsou nejčastěji používané za účelem vysvětlení nového učiva“.
Hypotéza č. 3: byla vyvrácena.
Tato hypotéza vychází z rozšířeného názoru, že didaktická pomůcka je vhodná pouze na názorné vysvětlení, popřípadě doplnění nového učiva. Tento názor nebere však v potaz význam didaktické pomůcky jako prostředku motivace a zpestření výuky.
Tabulka č. 13 – Důvody používání didaktických pomůcek.
Celkový počet respondentů 84.
počet odpovědí %
Lepší názornost 44 52,36
Motivace 34 40,46
Vysvětlení nového učiva 8 9,52
Opakování, procvičování, upevňování
16 19,04
Zpestření výuky 21 24,99
Graf č. 11 – Důvody používání didaktických pomůcek.
Z grafu č. 11 je patrné, že 44 pedagogů (52,36 %) používá didaktickou pomůcku pro lepší názornost učiva a 34 pedagogů (40,46 %) jí používá pro motivaci žáků. Při probírání, vysvětlování nového učiva však používá didaktickou pomůcku pouze 8 pedagogů (9,52 %).
Skoro čtvrtina pedagogů (24,99 %) používá didaktickou pomůcku pro zpestření výuky.
81
Tabulka č. 14 – Reakce žáků na používání didaktických pomůcek při výuce.
Celkový počet respondentů 84.
počet odpovědí procenta
Žáci jsou motivovaní 67 79,73
Žáci si snáze zapamatují učivo 75 89,25
Pro žáky jsou didaktické pomůcky vítanou změnou 54 64,26
Žáci reagují negativně 1 1,19
Jiná odpověď: 3 3,57
Graf č. 12 – Reakce žáků na používání didaktických pomůcek při výuce.
Tabulka č. 14 nám ukazuje, jak žáci reagují, při používání didaktických pomůcek ve
Tabulka č. 15 – Účely používání didaktických pomůcek ve vyučovacích hodinách.
Celkový počet respondentů 84.
počet respondentů procenta
Motivace 53 63,07
Vysvětlení nového učiva 65 77,35
Opakování, procvičování, upevňování 72 85,68
Zkoušení 23 27,37
82
Graf č. 13 – Účely používání didaktických pomůcek ve vyučovacích hodinách.
Z grafu č. 13 je patrné, že 72 pedagogů (85,68 %) používá didaktickou pomůcku pro opakování, procvičování a upevňování učiva a 65 pedagogů (77,35 %) jí používá při vysvětlování nového učiva žákům. Pro namotivování žáků používá didaktickou pomůcku 53 oslovených pedagogů (63,07 %). Více jak čtvrtina pedagogů (27,37 %) používá didaktickou pomůcku při zkoušení. Je patrné, že nejčastěji se didaktické pomůcky využívají při probírání nového učiva a jeho následném opakování a procvičování. Z tohoto hlediska jistě didaktické pomůcky splňují svůj daný účel.
Při bližším pohledu na tabulku č. 15 je však patrné, že didaktické pomůcky se v dnešní době používají převážně pro opakování, procvičování či upevňování již probíraného učiva.
K tomuto účelu používá didaktické pomůcky 85,68 % oslovených pedagogů. Proto mohu říci, že tato hypotéza byla mylná. I přesto, že pro vysvětlení nového učiva používá didaktické pomůcky tři čtvrtiny pedagogů (77,35 %), tak nelze konstatovat, že je za tímto účelem používána nejčastěji.
Tabulka č. 16 – Využití práce s interaktivní tabulí ve výuce.
Celkový počet respondentů 21.
počet odpovědí procenta
Názornost 5 23,8
Motivace 13 61,88
Vysvětlení nového učiva 9 42,84
Opakování, procvičování, upevňování 17 80,92
Zkoušení 6 28,56
83
Graf č. 14 – Využití práce s interaktivní tabulí ve výuce.
Již dle nabídky výukových programů pro interaktivní tabuli je zřejmé, že nejvíce se používá pro opakování, procvičování a upevňování učiva. Tuto možnost využívá 17 pedagogů (80,92 %), kteří s interaktivní tabulí pracují. Jako další využití této pomůcky uvedlo 13 pedagogů (61,88 %) možnost motivace žáků. Naopak pro názornost využívá interaktivní tabuli pouze 5 pedagogů (23,8 %). Jak je patrno z tabulky č. 16, tak interaktivní tabule je používána pro všechny pedagogické metody při výuce, od vysvětlení nového učiva až po zkoušení.
Hypotéza 4: „Pedagogové využívají didaktické pomůcky nejčastěji ve vyučovacích hodinách českého jazyka“.
Hypotéza č. 4: byla potvrzena.
K formulaci této hypotézy mě vedla snaha ověřit, zda existuje rozdíl v množství didaktických pomůcek pro jednotlivé předměty.
Tabulka č. 17 – Nejčastější využití didaktických pomůcek, dle vyučovacího předmětu.
Celkový počet respondentů 84.
84
Graf č. 15 – Nejčastější využití didaktických pomůcek, dle vyučovacího předmětu.
Z této tabulky č. 17 nám jasně vyplývá, že nejvíce pedagogů (66,64 %) používá didaktickou pomůcku v hodinách českého jazyka. Na druhém místě je zastoupena matematika, kde pomůcku používá víc jak polovina pedagogů (55,93 %). Na třetím místě, je prvouka, kde didaktickou pomůcku používá více jak třetina respondentů (39,27 %). Naopak na druhém konci pomyslného žebříčku, je výtvarná a tělesná výchova, kde je didaktická pomůcka používána pouze 1 respektive 2 pedagogy. Překvapivě nízké je také využití didaktických pomůcek při výuce anglického jazyka, kde ji používá pouze 17 pedagogů (20,23 %).
Jak je patrné, v některých předmětech je didaktická pomůcka celkem často používána, ale v dalších předmětech, je opomíjena. Může to být dáno nedostatkem vhodných pomůcek, nebo neochotou pedagogů v těchto předmětech tyto pomůcky využívat.
Tabulka č. 18 – Počet didaktických pomůcek pro jednotlivé předměty.
Celkový počet respondentů 84.
85
Graf č. 16 – Počet didaktických pomůcek pro jednotlivé předměty.
Z tabulky č. 18 a z grafu č. 16 je možno vyčíst, že 52 pedagogů (61,88 %) má nejvíce didaktických pomůcek pro anglický jazyk. Přičemž didaktické pomůcky pro cizí jazyky patří mezi nejčastěji prezentované a na trhu jsou zastoupeny ve velice hojném počtu.
Jak vyplývá z mého výzkumu, tak pro český jazyk mají pedagogové na 1. stupni ZŠ skutečně nejvíce didaktických pomůcek, které mohou při výuce používat. Z této skutečnosti vychází dle tabulky č. 16, že didaktické pomůcky jsou skutečně nejvíce využívány při výuce českého jazyka. Hned za českým jazykem následuje matematika. Tento nepatrný rozdíl je dán převážně množstvím dostupných didaktických pomůcek na dané předměty, a také snadnou aplikací příslušných didaktických pomůcek do vyučovacích hodin.
Tabulka č. 19 – Předměty, ve kterých pedagog ové pracují s interaktivní tabulí.Celkový
86
Graf č. 17 – Předměty, ve kterých pedagogové pracují s interaktivní tabulí.
Nejčastěji je interaktivní tabule používána při výuce českého jazyka a matematiky. Jak je patrno z tabulky č. 19, tak tuto skutečnost uvedlo 18 (85,68 %) respektive 16 (76,19 %) pedagogů, kteří mají možnost interaktivní tabuli při hodinách používat. Jako třetí nejčastější předmět, při kterém je tato technika využívána uvedlo 11 pedagogů (52,36 %) vlastivědu.
Všichni pedagogové, kteří interaktivní tabuli používají, se shodli, že pro výuku na interaktivní tabuli je dostatek výukových programů a žákům se práce s tabulí velice líbí, neboť s tabulí mohou sami pracovat. Jistě je dobré, že se tato moderní metoda výuky začíná rozšiřovat i na českých základních školách.
87