Ostatní zjištění výzkumu

V dotazníku jsem se dále pedagogů ptala na další související otázky ohledně využívání didaktických pomůcek a didaktické techniky při výuce na 1. stupni ZŠ s ohledem na výukové předměty.

Tabulka č. 20 – Didaktické pomůcky používané ve vyučování. Celkový počet respondentů 84.

počet odpovědí %

Auditivní 61 72,59

Vizuální 80 95,2

Audiovizuální 45 53,55

Literární 84 100

Jiné 14 16,66

Graf č. 18 – Didaktické pomůcky používané ve vyučování.

Pedagogové v dotazníku vybírali, s jakou didaktickou pomůckou nejčastěji v hodinách pracují. Celkem 84 pedagogů (100 %) uvedlo, že nejčastěji pracují s literárními pomůckami.

Na druhém místě jsou pedagogové (95,2 %), kteří pracují s vizuálními pomůckami. Naopak s audiovizuálními pomůckami pracuje pouze 53,55 % pedagogů. Velká část pedagogů uvedla, že se snaží druhy didaktických pomůcek střídat, ale ne-vždy je toto možné.

88

Tabulka č. 21 – Vlastní výroba didaktických pomůcek. Celkový počet respondent ů 84.

počet respondentů procenta

Ano 76 90,44

Ne 8 9,56

Graf č. 19 – Vlastní výroba didaktických pomůcek.

Z grafu č. 19 je zřejmé, že převážná většina pedagogů (90,44 %) si vyrábí didaktické pomůcky sama. Jako nejčastější důvod uvádějí možnost vyrobit si pomůcku dle vlastních zkušeností na specifickou problematiku daného předmětu. Dalším důvodem je již zmiňovaný nedostatek finančních prostředků, či nedostatečná nabídka pomůcek na trhu.

89

Tabulka č. 22 – Zapojování žáků do výroby didaktických pomůcek. Celkový počet respondentů 84.

počet respondentů

Ano 35 41,67

Ne 49 58,33

Graf č. 20 – Zapojování žáků do výroby didaktických pomůcek.

Podle tabulky č. 22 a grafu č. 20 můžeme jednoduše zjistit, že podíl pedagogů, kteří vyrábějí didaktické pomůcky s pomocí svých žáků je celkem 41,67 %. Jako důvod uvádějí, že žáci, si pomůcek pak více cení a také, že mají možnost podílet se na tvorbě takové pomůcky.

Nejčastěji pomůcky vyrábí v hodinách pracovních činností nebo v hodinách výtvarné výchovy. Na druhou stranu celých 58,33 % pedagogů udává, že do výroby didaktických pomůcek žáky nezapojují, z důvodu snazší výroby pomůcky a jako překvapení pro žáky.

Tabulka č. 23 – Používání interaktivní tabule při výuce. Celkový počet respondent ů 84.

počet respondentů procenta

Ano 21 25,01

Ne 63 74,99

90

Graf č. 21 – Používání interaktivní tabule při výuce.

Jistě není překvapením, že interaktivní tabuli používá jen přibližně čtvrtina pedagogů.

Jak je vidět na grafu č. 21, tak pouze 25,01 % pedagogů má možnost ve své třídě pracovat s touto didaktickou technikou. Nedostatek interaktivních tabulí je dán převážně nedostatkem finančních prostředků, které jsou nutné pro její zakoupení. Celých 74,99 % pedagogů uvedlo, že nemají možnost s interaktivní tabulí pracovat, ale plánují v budoucnu její nákup. Toto je jistě potěšující zpráva, neboť práce s interaktivní tabulí je pro žáky velice přínosná a v mnoha ohledech nenahraditelná.

Tabulka č. 24 – Vybavenost tříd didaktickou technikou. Celkový počet respondentů 84.

počet odpovědí procenta

Epiprojektor 0 0

Dataprojektor 4 4,76

Zpětný projektor 8 9,52

Gramofon 4 4,76

Televizor 34 40,46

CD přehrávač 84 100

Jiné: 38 45,22

91

Graf č. 22 – Vybavenost tříd didaktickou technikou.

Z tabulky č. 24 je patrné, že 100 % pedagogů má ve své třídě CD přehrávač. Velké procento pedagogů (45,22 %) uvedlo, že mají i jinou didaktickou techniku ve svých třídách.

Nejčastěji uváděli PC a interaktivní tabuli. Mnoho pedagogů také uvedlo v dotaznících, že uvedenou didaktickou techniku nemají přímo ve své třídě (velice finančně náročné kupovat do každé třídy všechny přístroje), ale mají možnost si ji zapůjčit z jiné třídy, popřípadě z kabinetu. Myslím si, že je velice dobře, že pedagogové mají možnost všechnu tuto techniku při své práci používat a že jsou i ochotni věnovat čas na přepravu techniky do své třídy a na její přípravu.

92

Shrnutí praktické části

Na předchozích stranách diplomové práce jsem prováděla výzkum, který se zaměřoval na využívání didaktických pomůcek na 1. stupni ZŠ s ohledem na výukový předmět. Na začátku práce jsem si stanovila 4 hypotézy. Při formulaci těchto hypotéz jsem vycházela jednak ze své vlastní praxe a také z rozhovorů s pedagogy, se kterými jsem na téma didaktických pomůcek pracovala. Výzkum jsem prováděla pomocí dotazníkového šetření, kde jsem se v otázkách zaměřila na využívání didaktických pomůcek při výuce s ohledem na výukový předmět. Otázky byly formulovány pro získání co nejjednoznačnějších odpovědí.

Díky odpovědím respondentů na dotazované otázky jsem mohla po vyhodnocení všech dotazníků stanovené hypotézy potvrdit, nebo vyvrátit. Ze 4 stanovených hypotéz byly 2 hypotézy potvrzeny a 2 hypotézy byly vyvráceny.

Z výsledků popsaných v kapitolách interpretace výzkumu a ostatní zjištění výzkumu jasně vyplývá, že převážná část pedagogů využívá didaktické pomůcky ve výuce každou hodinu za účelem opakování, procvičování, nebo k upevnění učiva z důvodu lepší názornosti učiva a lepší motivace žáků. Jak také vyplývá z výzkumu, tak nejčastěji jsou didaktické pomůcky využívány v hodinách českého jazyka a matematiky. Je velice zajímavé, že v těchto předmětech je nejvíce využívána i didaktická technika a práce s interaktivní tabulí. Jedním z hlavních důvodů je největší výběr didaktických pomůcek zaměřených právě na tyto dva výukové předměty, a to nejen klasických pomůcek jako jsou různé hry, kostky a papírové pomůcky, ale právě i velké množství výukových programů určených pro práci s interaktivní tabulí. Mnoho pedagogů se při diskuzích, které jsem s nimi měla, vyjádřilo velice pochvalně na práci s interaktivní tabulí. Je dobře, že tuto moderní didaktickou techniku si osvojili nejen mladí pedagogové, ale také pedagogové, kteří mají třeba 25 let praxe. Dále z výzkumu vyplívá, že při používání didaktických pomůcek při výuce si žáci snáze zapamatují probírané učivo a jsou více motivování a tím se více aktivně zapojují do výuky. Podle mnoha pedagogů je také zapojení didaktických pomůcek do výuky pro žáky vítanou změnou oproti jednotvárnému výkladu, či zkoušení probraného učiva u tabule.

Během výzkumu jsem také zjistila, že pedagogové mají o didaktických pomůckách dostatek informací, které získávají z odborných katalogů didaktických pomůcek, které vydávají jednotlivé firmy, nebo z odborných seminářů a kurzů, kterých se mnozí pedagogové účastnili. Velice užitečným zdrojem informací o didaktických pomůckách je samozřejmě internet, kde lze nalézt také mnoho užitečných typů na používání didaktických pomůcek spolu s mnoha návody na jejich výrobu. Ačkoliv mají pedagogové informací o moderních

93

didaktických pomůckách dostatek, tak na školách je situace bohužel zcela opačná. Na většině škol mají těchto pomůcek velký nedostatek, popřípadě jsou pomůcky již značně zastaralé a nevyhovují nárokům moderního vyučování. Mnozí pedagogové tuto situaci řeší tak, že si didaktické pomůcky vyrábějí sami pro konkrétní vyučovanou látku a předmět. Jen slabá polovina pedagogů zapojuje do samotné výroby didaktických pomůcek své žáky. Mnozí to omlouvají složitostí výroby a nedostatkem času v hodinách. Jako nejčastější příčinu nedostatku didaktických pomůcek pedagogové uváděli nedostatek finančních prostředků určených pro jejich nákup. Na druhou stranu lze ve školách pozorovat snahu o vybavení tříd interaktivními tabulemi či dataprojektory s PC.

Ze všech zjištěných poznatků je zřejmá snaha škol o co nejširší vybavenost didaktickými pomůckami a didaktickou technikou pro stálé zkvalitňování výuky. Převážná část pedagogů se také zapojuje do aktivit spojených s přípravou či výrobou didaktických pomůcek a aktivního vyhledávání nejnovějších informací o novinkách v této oblasti. Můžeme tedy konstatovat, že i přes nedostatečné financování základních škol se situace s vybaveností škol a obnovou starých didaktických pomůcek pomalu zlepšuje.

94