Vyučovací hodina

(Petty 1996; Kalhous, Obst 2002) Vyučovací hodina je dnes nepostradatelnou součástí vzdělávacího procesu, při které je přítomen pedagog na jedné straně a vzdělávaný objekt, tedy žák na straně druhé. V klasické vyučovací hodině probíhá mezi žáky a pedagogem přímá komunikace, při které zároveň pedagog kontroluje a hodnotí práce žáků. Komunikace, kontrola a hodnocení prací jsou klasickými příklady zpětné vazby mezi pedagogem a jeho žáky. Tato zpětná vazba je velmi důležitá pro obě strany.

Žák se může znovu ptát na probíranou látku, popřípadě si může nechat vysvětlit, co mu není jasné a pedagog díky ní zjišťuje, co se žáci naučili, popřípadě co má ještě zopakovat. Pedagog ve vyučovací hodině předává žákům užitečné informace, opakuje látku z předešlé hodiny, rozvíjí u žáků jejich myšlení, vyvolává u nich podněty ke kreativitě a při obtížných úkolech má být pro žáky rádcem a spolupracovníkem.

Didaktická pomůcka může pedagogovi sloužit ke zkvalitnění výuky a zároveň žáci mají možnost názorně vidět a přesně řešit nejasnosti v probírané látce, kterou si tímto způsobem snáze a lépe zapamatují. Každý pedagog by měl mít před každou hodinou vypracovanou přípravu na hodinu, které se bude držet. Kvalitně udělaná příprava s nutnými obměnami vydrží pedagogovi i několik let. Aby vyučovací hodina probíhala co nejefektivněji a zároveň podle našich představ, nesmíme zapomenout na tyto důležité zásady:

· Hodina by měla být naplánována tak, aby dosáhla daných cílů.

· Žákům by měl být jasný smysl hodiny.

· Hodina by měla být logicky strukturována.

· Hodina by měla obsahovat různé učební činnosti a vyučovací metody.

· Konečné procvičování schopností a dovedností by mělo být co nejrealističtější.

· Výklad by měl být co nejvíce doplňován obrazovými materiály.

· Žáci by neměli být pasivní, ale aktivní.

· Učitel by měl společně s žáky ve vyučovací hodině pracovat s didaktickými pomůckami a didaktickou technikou. A tím získat žáky k aktivní práci při vyučovací hodině.

· Motivaci provádět s fantazií.

11

· Vyvolat v žácích zájem pomocí hádanek a her.

· Většina činností zabere daleko více času, než předpokládáte.

· Mějte připravenou náročnou činnost pro žáky, kteří skončí dříve, anebo užívejte činnosti s otevřeným koncem, při nichž bude mít každý stále co dělat.

· Vždy si připravte víc, nežli je nutné – není nic horšího, než když už nemáte pro žáky nic připraveno! Čas věnovaný přípravě nebývá nikdy ztracený, vždy lze přípravu uplatnit při dalších hodinách.

· Nezapomínejte, že činnosti mohou probíhat postupně nebo paralelně v různých skupinách.

Obvyklé dělení vyučovací hodiny:

· Začátek – žáci jsou seznámeni s cílem hodiny, postupně jsou informace o hodině dávány do souvislosti s minulými hodinami. Je nutno pečlivě zvážit, zda budete žáky motivovat, začnete pomocí hry, nebo žáky zklidníte pro následující fázi hodiny.

· Střed – obsahuje výklad nového učiva, popřípadě navázání na učivo z předešlé hodiny. Výklad je dobré prokládat názornými ukázkami, do kterých je možno zahrnout i žáky, kteří tímto způsobem objevují všechny informace, které potřebují ke správnému pochopení probíraného učiva. Následuje procvičování za účelem snazšího zapamatování, popřípadě doplňující výklad učiva, při žáků a jejich koncentrace. Žáci by se měli aktivně zapojovat do běhu hodiny. Pedagog by měl také pamatovat na pohyb žáků, který napomáhá kromě tělesného rozvoje také

12

aktivovat klíčové oblasti mozku, které žák nejvíce v hodině používá. K tomuto účelu jsou velmi vhodné didaktické hry, nebo krátká cvičení na protažení. Z výzkumů jasně vyplývá, že největší pozornost mají žáci mezi 9 a 11 hodinou dopoledne. Také je nutno každou hodinu zpětně vyhodnotit a snažit se odhalit jak úspěchy, tak chyby, kterých se pedagog dopustil. Jen ti, kteří jsou schopni se poučit z vlastních chyb, jsou schopni dělat hodinu pro žáky zajímavou.

13

1.1 Příprava učitele na vyučovací hodinu

(Petty 1996) Pro efektivní řízení učební činnosti žáků je velmi dobré zpracovat si plán hodiny, tzv. přípravu na hodinu. Dobře zpracovaná a promyšlená příprava je pro pedagoga velice přínosná a do jisté míry vede k úspěšnému průběhu hodiny a přispívá k efektivnímu vyučování. U pedagogů, kteří teprve začínají učit, nebo kteří mají velice malou praxi, je dobré přípravě hodiny věnovat více času a udělat ji podrobnější. Neboť jim značně pomůže s organizací samotné hodiny. Před samotným vypracováním přípravy si musí pedagog stanovit téma a cíl konkrétní vyučovací hodiny a také sestavit její strukturu. Dalším důležitým faktorem je motivace žáků, kterou pedagog uplatní, a jak bude učivo v hodině probírat. Neméně důležité je zamyšlení nad tím, které výchovné prvky budou zdůrazněny, jak bude nové učivo upevněno, popřípadě jaká samostatná a domácí práce bude žákům zadána a kteří žáci budou zkoušeni, jaké bude časové rozvržení hodiny a jaké pomůcky budou ve vyučovací hodině použity. Pro bezproblémový průběh hodiny je velice důležitá motivace žáků. Pod pojmem motivace je myšleno navozování pozornosti a podpora aktivních činností žáků. Motivaci je možno použít v jakékoliv části vyučovací hodiny. Hlavně u dětí na 1. stupni ZŠ se nemotivuje pouze nové učivo, ale i činnosti, které slouží k upevnění a zapamatování získaných vědomostí.

Příprava na vyučovací hodinu by měla primárně obsahovat:

· Téma vyučovací hodiny

· Časový rozvrh jednotlivých částí hodiny

14 Součástí přípravy může být také:

· Datum a čas vyučovací hodiny

· Název předmětu

· Místnost

Z výše uvedených součástí přípravy na vyučovací hodinu by měli být nejpodrobněji zpracovány struktura a metodický postup vyučovací hodiny.

15