Diplomová práce se zaměřuje ve své praktické části především na nástroje APZ využívané obcemi a městy, ty jsou v předešlých kapitolách popsány. Známy jsou počty obcí tyto nástroje využívající, finanční prostředky na tyto nástroje vynaložené a počet míst touto cestou vytvořených. Jedná se však pouze o kvantitativní vymezení ukazatelů. Tato kapitola se zabývá hodnocením jednotlivých nástrojů APZ z hlediska efektivity, srozumitelnosti a využitelnosti u příjemců finančních prostředků. Pro naplnění tohoto cíle, byl sestaven dotazník (viz Příloha L), který byl e-mailem rozeslán všem 111 obcím. Návratnost tohoto dotazníku byla 61%, vrátilo se celkem 68 dotazníků a to především od větších obcí a obcí nástroje v minulosti využívajících. Dotazník obsahuje celkem 14 otázek, od identifikačních dotazujících se na název obce, počet obyvatel či míru nezaměstnanosti v obci přes otázky týkající se samotného využívání nástrojů APZ (SÚPM, VPP, VS) k otázkám hodnotícím.
K výzkumu byl zvolen způsob sběru informací pomocí dotazníku a informace z něho získané jsou zdrojem k vyhodnocení, jak nástroje APZ a činnost ÚP ČR vnímají obce.
Dotazník nebyl sestavován s cílem získat konkrétní číselné informace, ty má k dispozici ÚP ČR v Jičíně, ale zaměřil se na kvalitativní hodnocení vybraných faktorů ovlivňujících samotnou realizaci využívání nástrojů. Proto, jako nezbytný krok při sestavování dotazníku, bylo zredukování požadovaných dat, která byla po obcích vyžadována. Na začátku dotazníkového šetření byly stanoveny dva předpoklady, a to,že obce upřednostňují využívání nástroje veřejně prospěšné práce a nástroj veřejné služby neshledávají žádaným, a že obce neshledávají využití nástrojů APZ jako nástroj dlouhodobě řešící nezaměstnanost. Tyto předpoklady byly na konci dotazníkového šetření oba potvrzeny.
Validitu výsledků zaručuje 61% návratnost dotazníků.
V dotazníku bylo použito několik druhů otázek. V úvodu je uvedena základní filtrační otázka, týkající se skutečnosti, zda dotazovaný se s problematikou setkal či nikoliv.
Subjekt, který se s problematikou setkal, zodpověděl všechny následující otázky, ten, který
87
se s danou problematikou zatím nesetkal, dále dotazník nevyplňoval. Dotazovaná obec odpovídala jak na otázky uzavřené, kdy měla na výběr jednu z nabídnutých odpovědí, tak z polootevřených, kdy, pokud si nedovedla vybrat ani jednu z nabídnutých variant, byla jí nabídnuta možnost alternativní odpovědi. Otázky otevřené byly v rámci dotazníku využívány velmi omezeně z důvodu náročného a ne vždy přesného vyhodnocení informací.
Taková otázka byla využita na závěr, kdy se dotazované obce mohly volně vyjádřit k problematice nad rámec položených otázek.
Obrázek 20 zobrazuje, jaký podíl z navrácených dotazníků patří obcím nástroje APZ využívajících v minulosti či současnosti. Jedná se o 48 obcí, jejichž hodnocení byla zpracovávána při vyhodnocení. Zbylých 20 obcí odpovědělo, že se s nástroji APZ nesetkalo. Z toho vyplývá, že na dotazníkové šetření nereagovaly především obce nevyužívající nástroje APZ. Důvod nevyužití je obvykle velikost obce nebo přílišná administrativní zátěž.
Obrázek 20
Podíl obcí majících zkušenosti s nástroji APZ
Zdroj: Vlastní zpracování výsledků dotazníkového šetření
88
Dotazníkové šetření se zaměřilo především na využitelnost nástrojů APZ, tedy do jaké míry jsou využívány nástroje VPP, VS a popřípadě SÚPM. Bylo zjištěno, že nástroj společensky účelná pracovní místa není vůbec využíván. Problematické se pro obce při využívání tohoto nástroje stává otázka financí. Jedná se o problém dvojího financování.
Tedy, že k dofinancování nákladů SÚPM–vyhrazeného nelze využívat jiné prostředky přerozdělené z vyšších územních celků, státního rozpočtu či fondů ESF. Z dotazníkového šetření tedy vyplynulo, že nejvíce je využíván nástroj VPP a v roce 2012 nástroj veřejná služba.
První čtyři otázky dotazníku byly určeny pro seznámení se s dotazovaným, byly položeny dotazy na „Název obce“, dále „Počet obyvatel“, „Míru nezaměstnanosti“ a údaj „Počet ekonomicky činných“. Tyto otázky byly popisného charakteru. Otázka č. 5 byla zvolena jako filtrační. Ti, jež v této otázce zodpověděli ne, tedy, že se doposud v rámci obce nesetkali v praxi z žádných nástrojů APZ, na dotazník již dále neodpovídali.
Dotazníkové šetření přineslo představu o tom, odkud pochází prvotní informace o nástrojích APZ. 65 % obcí má informace z dřívějších zkušeností s nástroji APZ nebo od
dalších obcí tyto služby již využívající. 23 % obcí uvedlo, že se k nim informace dostala od samotného uchazeče o zaměstnání, který se o práci v obci sám zajímal. Jen 12 % obcí v rámci dotazníkového šetření zaškrtlo možnost propagace ÚP ČR v Jičíně. Z toho lze soudit, že vyšší propagace tohoto nástroje by mohla nalákat i obce tuto službu zatím nevyužívající.
Jak bylo již v úvodu této kapitoly konstatováno, nejvíce využívaným nástrojem APZ se stal
nástroj VPP. V roce 2012 se do popředí dostává nástroj veřejné služby, který byl ÚP ČR v Jičíně v tomto roce upřednostňován před VPP.
89 Obrázek 21
Spokojenost obcí s činností ÚP při realizaci nástrojů APZ Zdroj: Vlastní zpracování výsledků dotazníkového šetření
Dotazník se zaměřil nejen na využívání a hodnocení efektivnosti nástrojů APZ, ale i na úroveň poskytování služeb ÚP ČR v Jičíně příjemci finančního příspěvku. Z 68 obcí je jich 24 z větší části spokojeno s činností ÚP ČR v Jičíně v rámci poskytování těchto příspěvků. Dalších 18 obcí hodnotí poskytování tohoto příspěvku skrze ÚP za uspokojivé a 6 obcí je nespokojeno s činností ÚP. 20 obcí otázky hodnocení jednotlivých služeb ÚP ČR v Jičíně nezodpovědělo. V Tabulce 11 jsou zpracovány odpovědi obcí, které dostaly možnost oznámkovat jako ve škole známkou 1 nejlepší a 5 nejhorší procesy probíhající s Úřadem práce v Jičíně ve věci vyřizování žádosti a předkládání vyúčtování při čerpání prostředků APZ. Jedná se o aritmetické průměry hodnot přiřazených obcemi těmto jednotlivým procesům.
90 Tabulka 11
Hodnocení administrativních procesů s ÚP Jičín
Hodnocení administrativních procesů*
PROCES VYŘIZOVÁNÍ ŽÁDOSTI průměrný výsledek dostupnost informací o nástrojích APZ 2,12
srozumitelnost formuláře žádosti 2,06
dostupnost formuláře žádosti 3,36
obstarání průvodní dokmentace ( bezdlužnosti…) 2,84
spolupráce ÚP při vyřizování žádosti 1,71
PROCES PO PODPISU DOHODY průměrný výsledek Informovanost o předkládání vyúčtování
Vypovídající o nespokojenosti bylo hodnocení dostupnosti jednotlivých formulářů, tedy jak žádostí, tak vyúčtování. Průměrná známka od obcí ohledně dostupnosti formuláře žádosti byla 3,36, ještě horší průměrnou známkou 3,52 byla ohodnocena dostupnost formuláře vyúčtování mzdových nákladů. To poukazuje na nepřehlednost portálu www.portal.mpsv.cz, z kterého jsou dostupné všechny formuláře požívané při komunikaci s úřady práce. Další nejhůře hodnocenou skutečností bylo obstarání průvodní dokumentace žádosti, průměrně oznámkováno na 2,84. Jedná se o obstarání si bezdlužností, které je pro
91
obce, především s neuvolněnými zastupiteli, mnohdy velmi zdlouhavé a obtížné. Samotná spolupráce při vyřizování žádosti, vyúčtování či při tvorbě dodatků s ÚP byla vyhodnocena velice kladně.
Nejlepší známku 1,26 získal proces Způsob předkládání vyúčtování. V minulosti obce musely tato vyúčtování doručit ÚP poštou či osobně, vždy podepsané pověřenou osobou.
Dnes, díky datovým schránkám, mají obce další možnost jak dokumenty ÚP ČR v Jičíně doručit s minimálním časovou ztrátou a tuto formu komunikace většina obcí preferuje. Tak ostatně odpověděly samy obce v odpovědi na tuto otázku. Dvě třetiny preferují zasílání vyúčtování datovou schránkou, druhým nejčastějším způsobem je osobní předání a pouze 10 % obcí zasílá vyúčtování poštou.
Pokud se bude porovnávat, zda je u obcí „oblíbenější“ příspěvek na veřejně prospěšné práce či využívání takzvané veřejné služby, tak pouze 3 z 68 obcí sdělilo, že nástroj veřejná služba pro ně byl vyhovující. Zbylých 65 obcí preferuje veřejně prospěšné práce.
Důvodem je především možnost obce zvolit si (alespoň částečně), kdo bude VPP v obci vykonávat. Dále tím, že vytvořené místo je odměněno mzdou, je vyšší produktivita práce a samozřejmě i kvalitnější výkon a spolehlivější zaměstnanec. V rámci veřejné služby, pokud se nejednalo o koordinátora, u něhož se dá se říci, že nahrazoval místo VPP, nebyly žádné finanční odměny a i práce odvedená v rámci takto vytvořeného místa nebyla nijak kvalitní a nebylo možné se na umístěného uchazeče po pracovní stránce spolehnout.
Z pohledu efektivnosti nástrojů VPP a VS v dalším umístění uchazeče o zaměstnání na trhu práce jsou obce v tomto ohledu velmi skeptické. Veřejná služba nebyla shledána absolutně jako efektivní. Uchazeči se k ní stavěli negativně a to se odráželo na jejich výkonu. Oproti tomu VPP obce shledávají za více užitečné. Nicméně je to především z pohledu práce pro obec než z pohledu dlouhodobého umístění uchazeče o zaměstnání.
Jelikož je tento nástroj limitován časem i nemožností opakování VPP u daného uchazeče, tak jej sice opět navykne pracovním návykům, ale nezajistí mu dlouhodobé zaměstnání.
Tím, jak jsou veřejně prospěšné práce definovány v zákoně, zaměstnanec, který u obce vykovával VPP po dobu platnosti dohody, mnohdy celý rok, se po skončení její platnosti
92
vrací do evidence a jelikož ve chvíli, kdy obec opět žádá o příspěvek VPP nesplňuje kritéria (několikaměsíční evidenci), nemůže nastoupit na místo schválené v nové dohodě s obcí. Celkově lze ale tvrdit, že VPP jsou pro uchazeče užitečné alespoň právě z pohledu osvojení si pracovních návyků a získání případného sebevědomí při hledání práce. Na otázku, kolikaprocentní je podle obcí návratnost uchazečů do evidence ÚP ČR v Jičíně, obce uváděly rozpětí 70–100 %, pouze jedna obec uvedla nižší odhad 60 %.
Z celkového kvalitativního výzkumu tedy vyplynulo, že nejvíce je využíván obcemi nástroj APZ veřejně prospěšné práce. Jeho propagaci by bylo vhodné mírně zvýšit, avšak i přesto jej lze shledat za velmi využívaný. ÚP poskytuje srozumitelné informace a celkově napomáhá při vyřizování daného příspěvku. Trochu problematickou se jeví stránka shromáždění průvodních dokumentů k žádosti, kde to vyžaduje určitý čas především při vyžádání bezdlužností obcí. Samotný účel veřejně prospěšných prací je pro obec velmi přínosný. Ovšem z pohledu uchazeče o zaměstnání neshledávají obce tento nástroj nástrojem dlouhodobě řešícím problém nezaměstnanosti. Jedná se spíše o krátkodobé řešení. Veřejná služba v komparaci s VPP byla shledána jako zcela neuspokojivá a v praxi velice těžko využitelná, obce se k využití tohoto nástroje APZ v případě možnosti volby vůbec nepřiklánějí. Oproti tomu by uvítaly, jak vyplynulo z poslední otázky dotazníku, rozšíření profesí, jež lze realizovat v rámci VPP o administrativní činnosti, tedy jakousi obdobu SÚPM.
93