M ETODY

předkládány jako anonymní, z tohoto důvodu dále není rozlišováno místo, ve kterém respondenti vykonávají své povolání a praxi.

5.3 Formulované hypotézy

H1: U zaměstnanců, kteří jsou v praxi déle než 16 let, je prokazatelný syndrom vyhoření minimálně ve dvou jeho oblastech. Vykazují výraznější zdravotní potíže, než jedinci s praxí od 1 do 15 let.

H2: Prokazatelně nejvyšší míru pracovního a osobního uspokojení vykazují jedinci s praxí od 6 do 15 let.

H3: K nejčastějším projevům pracovního stresu a vyhoření patří bolesti hlavy a trávicí obtíže.

5.4 Metody

Pro empirický výzkum bylo použito dotazníkového šetření prostřednictvím MBI dotazníku a dotazníku na objasnění subjektivního pocitu zdraví. Tyto metody byly doplněny o výběr tří respondentů, se kterými autorka uskutečnila a zaznamenala rozhovor.

5.4.1 Dotazník

Pro výzkum a sběr dat bylo zvoleno dotazníkové šetření. Dotazníky byly po dohodě s řediteli a vedoucími daných pracovišť rozeslány na pracovní emailové adresy jednotlivých pracovníků. V úvodu emailu bylo vždy bližší seznámení s autorkou práce, jasně zdůrazněna anonymita odpovědí a možnost zaslání výsledků šetření od autorky směrem k respondentům. Ke zprávě byly přiloženy dva dotazníky, které respondenti vyplňovali. Jeden dotazník byl zaměřen na syndrom vyhoření a druhý na subjektivní pocit zdraví, ke kterému respondenti doplňovali své konkrétní zdravotní obtíže a také prevenci, o kterou by v rámci své psychohygieny stáli. Oba dva dotazníky jsou blíže popsány v další části práce.

55 MBI dotazník

Empirický výzkum byl v diplomové práci uskutečněn pomocí metody k odbornému vyšetření burnout syndromu a to MBI – Maslach Burnout Inventory.

Dotazník je standardizovaný a jeho autory jsou Christina Maslachová a Susan E. Jacksonová (1981). Tato výzkumná metoda blíže zjišťuje tři faktory (činitele): složku EE – emocionální vyčerpání, DP – depersonalizace, PA – snížený pracovní výkon.

Celkem obsahuje 22 otázek, kdy 9 otázek je zaměřených na EE, 5 na DP a 8 otázek se zaměřuje na PA. Jeho výzkum je zaměřen na zjištění stupně vyhoření ve třech uvedených rovinách.

Jak již bylo uvedeno v teoretické části práce, respondent do dotazníku uvádí sílu svého pocitu za pomoci hodnotící škály v rozmezí 0 – 7.

Síla pocitů: Vůbec 0 – 1 - 2 – 3 - 4 – 5 – 6 – 7 Velmi silně

56 Položky dotazníku MBI dle trojího rozdělení – EE, PA, DP

1 EE Práce mě citově vysává.

2 EE Na konci pracovního dne se cítím být na dně sil.

3 EE Když ráno vstávám a pomyslím na pracovní problémy, cítím se unaven/a.

4 PA Velmi dobře rozumím pocitům svých klientů/pacientů.

5 DP Mám pocit, že někdy s klienty/pacienty jednám jako s neosobními věcmi.

6 EE Celodenní práce s lidmi je pro mě skutečně namáhavá.

7 PA Jsem schopen velmi účinně vyřešit problémy svých klientů/pacientů.

8 EE Cítím "vyhoření", vyčerpání ze své práce.

9 PA Mám pocit, že lidi při své práci pozitivně ovlivňuji a nalaďuji.

10 DP Od té doby, co vykonávám svou profesi, stal jsem se méně citlivým k lidem.

11 DP Mám strach, že výkon mé práce mě činí citově tvrdým.

12 PA Mám stále hodně energie.

13 EE Moje práce mi přináší pocity marnosti, neuspokojení.

14 EE Mám pocit, že plním své úkoly tak usilovně, že mě to vyčerpává.

15 DP Už mě dnes moc nezajímá, co se děje s mými klienty/pacienty.

16 EE Práce s lidmi mi přináší silný stres.

17 PA Dovedu u svých klientů/pacientů vyvolat uvolněnou atmosféru.

18 PA Cítím se svěží a povzbuzený, když pracuji se svými klienty/pacienty.

19 PA Za roky své práce jsem udělal/a hodně dobrého.

20 EE Mám pocit, že jsem na konci svých sil.

21 PA Citové problémy v práci řeším klidně – vyrovnaně.

22 DP Cítím, že klienti/pacienti mi přičítají některé své problémy Tabulka 2: Řazení položek MBI dotazníku (Židková in Chmelenská 2010, s. 50)

57 Vyhodnocení se realizuje součtem bodových hodnocení pro jednotlivé sub-škály:

Stupeň emocionálního vyčerpání EE Nízký 0 – 16

Mírný 17 – 26

Vysoký 27 a více = vyhoření!

Stupeň depersonalizace DP Nízký 0 – 6

Mírný 7 – 12

Vysoký 13 a více = vyhoření!

Stupeň osobního uspokojení PA Vysoký 39 a více

Mírný 38 – 32

Nízký 31 – 0 = vyhoření!

Data získaná prostřednictvím dotazníkového šetření MBI byla zpracována za pomoci běžných statistických metod. Pro přehlednost bylo vše zaznamenáváno do tabulek a grafického znázornění. V programu Microsoft Excel byla data tříděna a vyhodnocována.

Dotazník – subjektivní pocit zdraví

Spolu s dotazníky MBI respondenti vyplnili i svůj subjektivní pocit zdraví.

Autorem tohoto dotazníku je PhDr. Magda Nišponská, PhD, vedoucí diplomové práce.

Standardizovaný dotazník obsahuje čtyři otázky týkající se zdravotního stavu. Škála odpovědí byla v rozmezí 1 – 5. Kdy jedna má význam naprostého zdraví a označení pět se týká vážných zdravotních potíží. K tomuto dotazníku byla přidělena kolonka pro vyplnění aktuálních zdravotních potíží a také řádek pro nápady týkající se prevence a psychohygieny stresu a syndromu vyhoření v jejich zaměstnání.

58 Vzhledem k pětibodové škále a označení 1 – jsem úplně zdravý, nikdy nemívám potíže a 5 – mám vážné zdravotní potíže, je patrné, že čím nižší je bodové skóre, tím lepší pocit subjektivního zdraví. V ideálním případě respondent dosahuje celkového součtu 4, v případě vážných zdravotních potíží souhrnného počtu 20 bodů. Výsledky budou pro lepší přehlednost určeny v procentech, kdy 100 % je naprosté zdraví, bez obtíží a 1 % odpovídá vážným zdravotním potížím. Tabulka bude rozdělena od 1 % – 50 % a 51 % – 100 %.

Dotazník na pocit subjektivního zdraví je doplněn o otázku na aktuální zdravotní potíže. Ty budou vyhodnocovány do přehledné tabulky a dle četnosti výskytu jim budou přiřazena odpovídající procenta.

Stejně tak se zohlední preventivní opatření navrhovaná respondenty.

5.4.2 Rozhovor

Rozhovor byl sestaven za účelem prohloubení porozumění výsledkům dotazníkového šetření a následné vypracování ilustrativních kazuistik. Veškeré rozhovory byly uskutečňovány pod vedením jedné osoby. Rozhovor měl trvání přibližně 35 minut, vyplnění dotazníků zhruba 40 minut (dle potřeb respondenta).

Rozhovor byl uskutečněn se třemi zástupnými respondenty.

Pro rozhovor byli vybráni jednotliví respondenti podle jejich pozice v hierarchii organizace, či délky působení v daném zařízení. Daní respondenti byli osloveni, jejich účast byla dobrovolná s příslibem anonymity. U rozhovorů nejsou uváděna jednotlivá pracoviště, ani další údaje, které by mohly narušit anonymitu respondenta. Tím byl nastolen pocit bezpečí a možnost svobodného a otevřeného vyjádření se ke všem dotazovaným tématům.

Odpovědi respondentů jsou v příloze zaznamenávány v původní formě i se slangem, pokud byl ve větách použit. Forma vět byla upravena pouze v případech, kdy byly věty příliš zdlouhavé a odbíhaly od zadaného tématu.

Témata, která se v rozhovoru objevovala:

základní anamnestické a osobní údaje sociální zázemí respondenta

míra spokojenosti v zaměstnání

příčiny, zdroje nespokojenosti a stresu v zaměstnání

59 vliv stresu na zdraví a kondici respondenta

možnosti zvládání vlastního stresu rekondiční programy

mezilidské vztahy na pracovišti i mimo něj