Spolupráce se školním speciálním pedagogem

Otázka č. 2 se týká zkušenosti práce pedagogů se školním speciálním pedagogem a konkrétních příkladů spolupráce. Otázka se rozděluje na odpověď NE s 6 respondenty a ANO s 56 respondenty, přičemž z odpovědi ANO vychází i konkrétní odpovědi, které jsem shrnula do 6 kategorií. Ze všech dotazovaných, 35 % dozovaných hodnotilo zkušenost jako dobrou, 18 % má zkušenost s pomocí pedagogům, které konkrétně zahrnují konzultace a poradenství pedagogům ohledně práce se žáky se SVP. Celkem 14 % odpovědělo, že jejich zkušenost se speciálním pedagogem je podpora žáků se SVP, 3 % odpovědí zahrnovalo komunikaci s rodiči a 2 % dotazovaných hodnotilo zkušenost jako špatnou. Zbylých 15 % respondentů zodpovědělo různě. Odpovědi zahrnovaly pomoc s administrativou a IVP, komunikaci se ŠPZ, pomoc v hodinách nebo screening třídních kolektivů.

Hodnocení: Pokud na škole speciální pedagog funguje, budou s ním spolupracovat učitelé pracující se žáky se SVP, jak je uvedeno v grafu č. 1. Na základě rozhovorů se speciálními pedagogy jsem předpokládala, že většina pedagogů bude uvádět jako nejčastější spolupráci týkající se pomoci žákům se SVP. Tento typ činnosti nazývající se intervenční činnost hraje nejvýznamnější roli v celé náplni práce školního speciálního pedagoga.

Máte zkušenost se spoluprací se školním speciálním pedagogem? Pokud ano, jakou?

Ne Dobrá zkušenost Podpora žáků SVP Pomoc pedagogům Komunikace s rodiči Špatná zkušenost Jiné zkušenosti

53 Graf 3: Potřebnost pozice pro školu

Otázka č. 3 se zaměřuje na potřebnost pozice speciálního pedagoga pro školu z pohledu učitelů. 97 % respondentů považuje školního speciální pedagoga za potřebného v jejich škole. Pouze 3 % potřebnost v této pozici neshledává.

Hodnocení: Po uvážení společného vzdělávání jako trendu ve školství jsem předpokládala, že přibližně 90 % dotazovaných učitelů tuto pozici ocení z pohledu konzultanta školské inkluze, který pomůže a poradí s administrativou spojenou s inkluzí a doporučí metody a formy práce s daným žákem. Zároveň se i on sám bude nad rámec výuky věnovat žákům se SVP a pracovat na dosažení cíle výchovně vzdělávacího procesu.

Graf 4: Očekávání od školního speciálního pedagoga

60 97%

2 3%

Shledáváte tuto pozici jako potřebnou pro vás i vaši školu?

Ano Ne

24 39%

26 42%

6 9,5 %

Co očekáváte od školního speciálního pedagoga?

Pomoc pedagogům Práce s žáky SVP Odbornost Jiné

Graf č. 4 znázorňuje konkrétní příklady očekávání pedagogů od speciálního pedagoga. 62 odpovědí je rozřazeno do 4 kategorií. 42 % odpovědí se týkalo práce se žáky se SVP, která konkrétně dle odpovědí zahrnuje pomoc žákům se SVP v naplnění jejich výchovně vzdělávacího procesu, pedagogickou intervenci nebo pomoc žákům v hodinách a zlepšení jejich prospěchu. 39 % respondentů uvedlo pomoc pedagogům zahrnující navržení řešení, metod a forem práce, doporučení konkrétních typů, jak pracovat s žákem se SVP a celkové informační zajištění pedagoga. 9,5 % uvedlo, že očekávají komplexní odbornost, tzn.

prosazení své pozice a přínos zkušeností z oboru speciální pedagogiky. Stejné množství respondentů pak uvedlo další příklady očekávání, a to například konzultace, pomoc při výuce, metodiku práce s žákem, pomoc s evidenční činností a diagnostiku.

Hodnocení: Výpovědní hodnota se shoduje s odpověďmi speciálních pedagogů v rozhovoru i s odbornou literaturou. Nejvíce respondenti od speciálního pedagoga očekávají individuální činnost s žákem a metodickou činnost poskytovanou pedagogům. V rozhovorech byla také čitelná administrativní činnost a pomoc s evidencí IVP, která se také objevila mezi odpověďmi v dotazníkovém šetření.

Graf 5: Informovanost o činnostech speciálního pedagoga

Pátá otázka dotazníkového šetření se zaměřuje na to, jak jsou pedagogové informováni o činnostech speciálního pedagoga. Co vykonává, na co se zaměřuje a co po něm mohou požadovat. Odpovědi jsem rozdělila na ANO, jsem dostatečně informován, NE, nejsem dostatečně informován a jsem částečně informován. Součástí otázky byla k odpovědi ANO

50 81%

4 6%

8 13%

Jste dostatečně informován(a) o činnostech školního speciálního pedagoga?

Ano, dostatečná informovanost Částečná informovanost Ne, nedostatečná informovanost

podotázka, která se zaměřuje na zdroj informací ohledně činností speciálního pedagoga.

Největší zastoupení zde měla odborná školení, přímá spolupráce se speciálním pedagogem, informace ze schůzí pedagogického sboru a od vedení školy. Zmiňován byl také osobní zájem a samostudium informací nebo informace nabyté v rámci vzdělávání z vysoké školy.

Hodnocení: Před samotným výzkumem jsem se domnívala, že informovanost o činnostech speciálního pedagoga bude nízká a nebude ucelené povědomí o činnostech tohoto odborníka, kterých mohou učitelé ve své praxi využít. Byla jsem tedy překvapena z výsledků tohoto šetření. Zaleží ale také na tom, jaká je dostatečná míra informovanosti. Zda opravdu pedagogové vědí, co mohou od speciálního pedagoga požadovat a v čem jim může být k dispozici, nebo zda pouze považují své získané dosavadní informace za dostatečné.

Graf 6: Důležitost odborných činností speciálního pedagoga

Graf č. 6 znázorňuje jaké odborné činnosti speciálního pedagoga shledávají učitelé jako nejdůležitější pro chod školy. Odpovědi jsou rozděleny do 6 kategorií. Nejvíce byla zmiňována intervenční a terapeutická činnost s 35 %. Ta konkrétněji zahrnuje práci s dětmi se SVP, reedukaci těchto dětí, poskytování individuálních činností dle potřeb žáka, pozitivní podpora žáků a zvýšení jejich sebevědomí. Celkově 26 % respondentů uvedlo jako nejzásadnější metodické činnosti, které obsahují odborné rady pedagogům, spolupráce při realizaci výchovně vzdělávacího procesu žáka, metodiku nápravy, odbornou znalost

problémů jednotlivých žáků a znalost nástrojů a postupů, jak jim pomoci. Diagnostické činnosti, které byly konkrétně uvedeny jako zjištění problému a vyšetření žáka a navržení nápravy upřednostňuje 9 % dotazovaných, a 10 % odpovědí obsahovalo evidenční činnosti.

Dalších 10 % uvedlo různé příklady činností jako informativní činnost, poradenství, spolupráci s rodiči nebo podílení se na zajištění materiálu pro žáky se SVP. Z dotazovaných uvedlo 5 %, že neví, jakou činnost by vybralo.

Hodnocení: Stejně tak, jak už bylo zmiňováno pod grafem č. 3, tak i u této otázky jsem předpokládala, že největší procentuální zastoupení budou mít intervenční a metodické činnosti a po nich bude ve velkém zastoupení bude následovat spolupráce na administrativě neboli evidenční činnost. Dotazníky se opět shodují s provedenými rozhovory.

Graf 7: Hodnocení spolupráce

Poslední otázka se týkala hodnocení spokojenosti se spoluprací se speciálním pedagogem.

Hodnotilo se pomocí stupnice od 1 do 5, kde 1 byla nejmenší spokojenost a 5 největší spokojenost. Hodnocení 1 neuvedl žádný z respondentů. Hodnocení 2 hvězdičky uvedli 4 respondenti. 3 hvězdičky uvedlo 10 respondentů, 4 hvězdičky přidělilo 22 respondentů a 26 dotazovaných ohodnotilo spokojenost 5 hvězdičkami. Průměrné hodnocení je 4,1 hvězdičky.

Hodnocení: Pokud učitelé intenzivně se spolupracují se školním speciálním pedagogem a je jim spolupráce nabízena, jejich spokojenost bude vysoká. Odhadovala jsem, že průměr hodnocení budou 4 hvězdičky. Výzkumné šetření mi tento odhad zcela potvrdilo.

1 hvězdička 2 hvězdičky 3 hvězdičky 4 hvězdičky 5 hvězdiček

0 4

Ohodnoťte prosím spokojenost se spoluprací a

komunikací se školním speciálním pedagogem.

7.4. Výsledky výzkumu

Cíl práce a jeho výzkumné otázky odkazují na výsledky provedeného výzkumu. Cílem práce bylo charakterizovat roli speciálního pedagoga na základních školách a zjistit metody a limity jejich práce. Cíle bylo dosaženo pomocí rešerše odborné literatury a pomocí výzkumných otázek zaměřující se na metody používané speciálním pedagogem při práci s žáky se SVP, limity a kompetence této role v prostředí základní školy a na hodnocení profese školního speciálního pedagoga, které doplňuje charakteristiku role tohoto odborníka.

7.4.1. Role školního speciálního pedagoga

Role speciálního pedagoga byla pomocí výzkumu charakterizována různými způsoby. Na formování této pozice ve školském prostředí se podílí souhrn několika činitelů. Formují ji vykonávané činnosti, osobnostní předpoklady speciálního pedagoga i působení žáků a ostatních pedagogů. První výzkumná otázka sleduje, jaké činnosti jsou v kompetenci školního speciálního pedagoga na běžné základní škole. V analýze rozhovorů se na činnosti speciálních pedagogů zaměřuje otázka č. 2, která se ptá na náplň práce odborné činnosti, kterým se školní speciální pedagog věnuje. Nejvíce zmiňována byla intervenční činnost zahrnující individuální nebo skupinovou práci s žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, a která poskytuje těmto žákům pomoc při naplňování jejich výchovně vzdělávacího procesu.

Jako další činnost byla nejčastěji zmiňována činnost metodická a evidenční. Zmíněny byly také náslechy ve třídách a screening třídních kolektivů.

V rámci dotazníků a současně z teorie ohledně speciálních pedagogů vyplývá, že nejdůležitější a nejočekávanější činností speciálního pedagoga je pomoc a podpora žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, a také podpora pedagogů, kteří s těmito žáky pracují, jejich metodické vedení a poskytnutí jim odborné pomoci.

Třetí výzkumná otázka zjišťuje, jak respondenti hodnotí profesi školního speciálního pedagoga. Pozici hodnotili jak sami speciální pedagogové při rozhovorech, tak i pedagogové učitelé v dotazníkovém šetření. Speciální pedagogové hodnotí svou roli převážně kladně.

Jako pozitivum byla zmiňována volnost, individuálnost a různorodost práce s velkými kompetencemi. Přičemž smysl své práce vidí zejména v pomoci pedagogům a v progresu žáků se speciálními vzdělávacími potřebami při naplňování jejich výchovně vzdělávacího procesu. Za hlavní negativum ze strany speciálních pedagogů je považováno jejich finanční

ohodnocení a pracovní úvazek, který u nikoho z dotazovaných nedosáhl výše 1,0. Negativně se mohou jevit i nevyjasněné hranice a kompetence, které pro někoho mohou být naopak pozitivem ve smyslu malého omezení jejich pracovních činností.

Na základě odpovědí z dotazníkového šetření byla role speciálního pedagoga průměrně hodnocena 4 hvězdičkami z 5, čili vysokým hodnocením. Stejně dobrý výsledek je možné vidět i u grafu č. 3, kde 97 % respondentů uvedlo, že je tato pozice pro školy potřebná a shledávají v ní význam pro školu, z čehož vyplývá kladné hodnocení této role.

7.4.2. Metody práce školního speciálního pedagoga

Metody práce školního speciálního pedagoga se odvíjí zejména od činností, které vykonává a jejich metodiky. Mezi metody práce se řadí individuální a skupinové práce s žáky, metodické a koordinační práce s učiteli nebo práce s rodiči, kde se uplatňují zejména informační a konzultační metody práce.

Druhá výzkumná otázka se zaměřuje na intervenční činnost, která je jednou z nejdůležitějších činností v náplni práce školního speciálního pedagoga. Intervenční činnost zahrnuje metody práce školního speciálního pedagoga na základní škole při práci se žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Metodika práce speciálního pedagoga vyplývá z rozhovorů, zejména pak z otázky č. 7, a z analýzy vícekriteriálního hodnocení variant. Sami speciální pedagogové uvádějí, že se snaží žáky motivovat, aby je spolupráce s nimi bavila a brali ji jako součást cesty za úspěchem. Hodiny sestavují individuálně na základě charakteru žáka a pracují převážně zábavnou formu, která zároveň posiluje mozkovou činnost. V intervenční činnosti také aplikují například cvičení seriality, prostorové orientace, kritického myšlení nebo deficitů dílčích funkcí. Dále pak pracují s rytmizací, jednoduchými nápravami a konverzací s žáky. Při pozorování jsem se převážně zaměřila na aspekty speciálních pedagogů při práci s žákem, kterými jsou motivace, práce pomocí hry a komunikace s žákem. Rozbor jednotlivých kritérií je k dispozici v Příloze č. 3.

7.4.3. Limity a kompetence školního speciálního pedagoga

Z výpovědí speciálních pedagogů jsou čitelné limity a hranice práce, které zmiňují, na základě otázky č. 5. Otázka se konkrétně zabývá kompetencemi a limity práce, a za jakých situacích se speciální pedagog obrací na třetí osobu. Limity práce jsou stanovené

kompetencemi speciálních pedagogů, které převážně určuje vzdělání, a také spolupráce a dohoda ve školním poradenském pracovišti a s vedením školy. Dle výzkumného šetření bylo zjištěno, že někteří speciální pedagogové nejsou limitování vůbec, jejich činnost je zcela v jejich rukách a podléhají pouze souhlasu od vedení školy. K tomu může docházet zejména kvůli nízké informovanosti vedení a zaměstnanců školy o této profesi, a její zavedení na škole mohlo být uskutečněno pouze jako trend a kvůli zisku prestižnosti školy. Tam, kde má každý ohraničené své limity a má každý přesně stanovenou svou roli, funguje spolupráce školního poradenského pracoviště jako takového i společně s vedením školy a učiteli, a dochází ke společnému budování chodu školy a naplňování výchovně vzdělávacích procesů všech žáků ve společném vzdělávání. Tyto limity mimo jiné také formují roli speciálního pedagoga na běžné základní škole.

8. Závěr

Předmětem bakalářské práce je získání náhledu na roli speciálního pedagoga na běžné základní škole. V úvodní části práce byla zpracována rešerše odborné literatury zabývající se problematikou školského poradenského systému a působností speciálního pedagoga na základní škole, a byly popsány základy speciální pedagogiky a podpůrných opatření. Zjištěné teoretické poznatky v oblasti poradenství a funkce speciálního pedagoga na základních školách byly využity pro vypracování výzkumného šetření a pro naplnění stanoveného cíle.

V praktické části je zaznamenána charakteristika výzkumného šetření a její metody, a dále jsou zde uvedeny výzkumné otázky, kterými se snažím pomocí analýzy výzkumného šetření naplnit cíl této práce. Předmět šetření byl daný samotným tématem práce. Zaznamenány jsou zde také výzkumné metody, které byly při zpracování výzkumu použity. V první řadě to jsou rozhovory s pěti speciálními pedagogy představující vlastní roli na základní škole a charakterizující činnosti zde vykonávající. Zjištěné výsledky jednotlivých rozhovorů se odlišují jen mírně, přestože jsem předpokládala, že odlišnost výpovědí bude na základě rozmanitých kompetencí této profese větší. Na základě rozhovorů bylo uskutečněno pozorování dvou speciálních pedagogů, jako doplňující ilustrace intervenční činnosti, která hraje primární roli v jejich profesi. Pozorování bylo vyhodnoceno pomocí analýzy vícekriteriálního hodnocení variant, a dotazníkové šetření bylo vypracováno z výpovědí kolegů-učitelů speciálních pedagogů, se kterými byly realizovány rozhovory. Tato část byla provedena pro získání náhledu na pozici speciálního pedagoga z opačného pohledu. Tři metody šetření byly zvoleny pro zvýšení objektivnosti této práce. Části výzkumného šetření na sebe vzájemně navazují a doplňují teoretické informace z odborné literatury.

Výsledky výzkumu jsou uvedeny v závěrečné části, která se odkazuje na stanovené cíle a výzkumné otázky a jejich naplnění pomocí uskutečnění výzkumného šetření a jeho analýzy. Výzkumná část práce je interpretací pozorovaných činností a výpovědí speciální pedagogů a jejich kolegů učitelů, která může pomoci školním speciálním pedagogům při hledání koncepce své práce, inspirovat se a zaměřit se na své nedostatky a pracovat na jejich zlepšení.

9. Seznam použité literatury

BENEŠOVÁ, Denisa, 2017. Role školního speciálního pedagoga na běžných základních školách. Praha.. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, Katedra speciální pedagogiky. Vedoucí práce Doc. PaedDr. Vanda Hájková, Ph.D.

DOUBRAVOVÁ, Hana, 2009. Vícekriteriální analýza variant a její aplikace v praxi [online]. České Budějovice [cit. 2020-04-11]. Dostupné z:

https://theses.cz/id/6citbe/downloadPraceContent_adipIdno_11361. Diplomová práce.

Jihočeská univerzita.

HÁJKOVÁ, Vanda a Iva STRNADOVÁ, 2010. Inkluzivní vzdělávání: [teorie a praxe]. 1.

Praha: Grada. Pedagogika (Grada). ISBN 978-80-247-3070-7.

HENDL, Jan, 2016. Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace. Čtvrté, přepracované a rozšířené vydání. Praha: Portál. ISBN 978-80-262-0982-9.

KLICNAROVÁ, Jana, 2010. Vícekriteriální hodnocení variant – metody [online]. České

Budějovice [cit. 2020-04-11]. Dostupné z:

http://home.ef.jcu.cz/~janaklic/oa_zsf/VHV_II.pdf. Metodika. Jihočeská univerzita.

KNOTOVÁ, Dana, 2014. Školní poradenství. 1. Praha: Grada. Pedagogika (Grada). ISBN 978-80-247-4502-2.

KUCHARSKÁ, Anna, 2013. Školní speciální pedagog. Vyd. 1. Praha: Portál. ISBN 978-80-262-0497-8.

KUCHARSKÁ, Anna a Jana MRÁZKOVÁ, ed., 2014. Metodika práce školního speciálního pedagoga zapojeného ve školním poradenském pracovišti. Vyd. 1. Praha: Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků. ISBN 978-80-7481-035-0.

LECHTA, Viktor, ed., 2010. Základy inkluzivní pedagogiky: dítě s postižením, narušením a ohrožením ve škole. Vyd. 1. Praha: Portál. ISBN 978-80-7367-679-7.

MICHALÍK, Jan, Pavlína BASLEROVÁ a Michal RŮŽIČKA, 2018. Postoje pedagogických pracovníků k vybraným aspektům společného vzdělávání. Vyd. 1. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. ISBN 978-80-244-5321-7.

MILEROVÁ, Kateřina, 2011. Kompetence speciálního pedagoga s ohledem na kvalitu služeb ve vybraném zařízení. Liberec.. Bakalářská práce. Technická univerzita v Liberci, Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická, Katedra sociálních studií a speciální pedagogiky. Vedoucí práce Ing. Marcela Hlavová, Ph.D.

MRÁZOVÁ, Eva, 2017. Kapitoly ze speciální pedagogiky. In: EUROINSTITUT, vzděláváním proti handicapu [online]. Ústí nad Labem: EUROINSTITUT [cit. 2019-08-10].

Dostupné z: http://www.euroinstitut.cz/wp-content/uploads/2017/05/Kapitoly-ze-speci%C3%A1ln%C3%AD-pedagogiky-Dr.-Eva-Mr%C3%A1zov%C3%A1.pdf

NÁRODNÍ ÚSTAV PRO VZDĚLÁVÁNÍ, 2019a. Podpůrná opatření. Národní ústav pro vzdělávání [online]. Praha: NÚV [cit. 2019-08-13]. Dostupné z:

http://www.nuv.cz/t/podpurna-opatreni

NÁRODNÍ ÚSTAV PRO VZDĚLÁVÁNÍ, 2019b. Plán pedagogické podpory. Národní ústav pro vzdělávání [online]. Praha: NÚV [cit. 2019-09-07]. Dostupné z:

http://www.nuv.cz/t/plpp-digi

OPATŘILOVÁ, Dagmar, 2005. Metody práce u jedinců s těžkým postižením a více vadami.

Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita. ISBN 80-210-3819-5.

SLOWÍK, Josef, 2007. Speciální pedagogika. 1. Praha: Grada. Pedagogika (Grada). ISBN 978-80-247-1733-3.

ŠVAMBERK ŠAUEROVÁ, Markéta, Klára ŠPAČKOVÁ a Eva NECHLEBOVÁ, 2012.

Speciální pedagogika v praxi: [komplexní péče o děti se SPUCH]. Vyd. 1. Praha: Grada.

Pedagogika (Grada). ISBN 978-80-247-4369-1.

ŠVAŘÍČEK, Roman a Klára ŠEĎOVÁ, 2014. Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách.

Vyd. 2. Praha: Portál. ISBN 978-80-262-0644-6.

VLČKOVÁ, Kateřina, 2011. Smíšený výzkum: Jedná se o nové a závažné téma?. In: JANÍK, T., P. KNECHT a S. ŠEBESTOVÁ. Smíšený design v pedagogickém výzkumu: Sborník příspěvků z 19. výroční konference České asociace pedagogického výzkumu. Brno:

Masarykova univerzita. DOI: 10.5817/PdF.P210-CAPV-2012-84.

10. Přílohy

Příloha č. 1 – Otázky k rozhovoru Příloha č. 2 – Transkripce rozhovoru

Příloha č. 3 – Rozbor jednotlivých kritérií pozorování Příloha č. 4 – Formulář dotazníku

10.1. Příloha č. 1 – Otázky k rozhovoru

1. Uveďte prosím stručné informace o vašem profesním životě. Jaké máte vzdělání, předchozí pracovní zkušenosti, zda jste se účastnil/a různých vzdělávacích kurzů nebo školení, jak dlouho pracujete jako školní speciální pedagog oboru.

2. Jaká je vaše náplň práce a jakým odborným činnostem se nejvíce věnujete (depistážní, informační, intervenční, terapeutické…) Jakou formou pracujete se svými klienty (skupinová, individuální)? Jaké máte další pravomoci? Ovlivnění chodu školy, průběhu výuky?

3. V čem vidíte ve vaší práci pozitiva a negativa? Setkal/a jste se v této profesní roli s nějakými problémy?

4. Jaké máte mezilidské vztahy na pracovišti? Jak vás vnímají a přijímají ostatní pedagogové a vedení školy?

5. Jaké jsou vaše kompetence a limity práce, a za jakých situacích se obracíte na třetí osobu? (jiní odborníci). Omezení ve vaší práci mezi vámi a učitelem, poradnou…

6. Spolupracujete se školským poradenským zařízením? Jak spolupráce probíhá?

7. Jak postupujete při individuální (skupinové) práci s žákem se speciálními vzdělávacími potřebami?

10.2. Příloha č. 2 – Transkripce rozhovoru

ES: Uveďte prosím stručné informace o vašem profesním životě. Jaké máte vzdělání, předchozí pracovní zkušenosti, zda jste se účastnil/a různých vzdělávacích kurzů nebo školení, jak dlouho pracujete jako školní speciální pedagog v oboru.

ŠPP: Ježiš marja, no tak začal jsem studovat speciální pedagogika, psychologie dvouobor, pak jsem skončil jenom u speciální pedagogiky tak různě, mhm, tam teda já mám eto-psycho

In document Role speciálního pedagoga na základní škole Bakalářská práce (Page 52-0)