Výsledky výzkumu

Cíl práce a jeho výzkumné otázky odkazují na výsledky provedeného výzkumu. Cílem práce bylo charakterizovat roli speciálního pedagoga na základních školách a zjistit metody a limity jejich práce. Cíle bylo dosaženo pomocí rešerše odborné literatury a pomocí výzkumných otázek zaměřující se na metody používané speciálním pedagogem při práci s žáky se SVP, limity a kompetence této role v prostředí základní školy a na hodnocení profese školního speciálního pedagoga, které doplňuje charakteristiku role tohoto odborníka.

7.4.1. Role školního speciálního pedagoga

Role speciálního pedagoga byla pomocí výzkumu charakterizována různými způsoby. Na formování této pozice ve školském prostředí se podílí souhrn několika činitelů. Formují ji vykonávané činnosti, osobnostní předpoklady speciálního pedagoga i působení žáků a ostatních pedagogů. První výzkumná otázka sleduje, jaké činnosti jsou v kompetenci školního speciálního pedagoga na běžné základní škole. V analýze rozhovorů se na činnosti speciálních pedagogů zaměřuje otázka č. 2, která se ptá na náplň práce odborné činnosti, kterým se školní speciální pedagog věnuje. Nejvíce zmiňována byla intervenční činnost zahrnující individuální nebo skupinovou práci s žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, a která poskytuje těmto žákům pomoc při naplňování jejich výchovně vzdělávacího procesu.

Jako další činnost byla nejčastěji zmiňována činnost metodická a evidenční. Zmíněny byly také náslechy ve třídách a screening třídních kolektivů.

V rámci dotazníků a současně z teorie ohledně speciálních pedagogů vyplývá, že nejdůležitější a nejočekávanější činností speciálního pedagoga je pomoc a podpora žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, a také podpora pedagogů, kteří s těmito žáky pracují, jejich metodické vedení a poskytnutí jim odborné pomoci.

Třetí výzkumná otázka zjišťuje, jak respondenti hodnotí profesi školního speciálního pedagoga. Pozici hodnotili jak sami speciální pedagogové při rozhovorech, tak i pedagogové učitelé v dotazníkovém šetření. Speciální pedagogové hodnotí svou roli převážně kladně.

Jako pozitivum byla zmiňována volnost, individuálnost a různorodost práce s velkými kompetencemi. Přičemž smysl své práce vidí zejména v pomoci pedagogům a v progresu žáků se speciálními vzdělávacími potřebami při naplňování jejich výchovně vzdělávacího procesu. Za hlavní negativum ze strany speciálních pedagogů je považováno jejich finanční

58

ohodnocení a pracovní úvazek, který u nikoho z dotazovaných nedosáhl výše 1,0. Negativně se mohou jevit i nevyjasněné hranice a kompetence, které pro někoho mohou být naopak pozitivem ve smyslu malého omezení jejich pracovních činností.

Na základě odpovědí z dotazníkového šetření byla role speciálního pedagoga průměrně hodnocena 4 hvězdičkami z 5, čili vysokým hodnocením. Stejně dobrý výsledek je možné vidět i u grafu č. 3, kde 97 % respondentů uvedlo, že je tato pozice pro školy potřebná a shledávají v ní význam pro školu, z čehož vyplývá kladné hodnocení této role.

7.4.2. Metody práce školního speciálního pedagoga

Metody práce školního speciálního pedagoga se odvíjí zejména od činností, které vykonává a jejich metodiky. Mezi metody práce se řadí individuální a skupinové práce s žáky, metodické a koordinační práce s učiteli nebo práce s rodiči, kde se uplatňují zejména informační a konzultační metody práce.

Druhá výzkumná otázka se zaměřuje na intervenční činnost, která je jednou z nejdůležitějších činností v náplni práce školního speciálního pedagoga. Intervenční činnost zahrnuje metody práce školního speciálního pedagoga na základní škole při práci se žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Metodika práce speciálního pedagoga vyplývá z rozhovorů, zejména pak z otázky č. 7, a z analýzy vícekriteriálního hodnocení variant. Sami speciální pedagogové uvádějí, že se snaží žáky motivovat, aby je spolupráce s nimi bavila a brali ji jako součást cesty za úspěchem. Hodiny sestavují individuálně na základě charakteru žáka a pracují převážně zábavnou formu, která zároveň posiluje mozkovou činnost. V intervenční činnosti také aplikují například cvičení seriality, prostorové orientace, kritického myšlení nebo deficitů dílčích funkcí. Dále pak pracují s rytmizací, jednoduchými nápravami a konverzací s žáky. Při pozorování jsem se převážně zaměřila na aspekty speciálních pedagogů při práci s žákem, kterými jsou motivace, práce pomocí hry a komunikace s žákem. Rozbor jednotlivých kritérií je k dispozici v Příloze č. 3.

7.4.3. Limity a kompetence školního speciálního pedagoga

Z výpovědí speciálních pedagogů jsou čitelné limity a hranice práce, které zmiňují, na základě otázky č. 5. Otázka se konkrétně zabývá kompetencemi a limity práce, a za jakých situacích se speciální pedagog obrací na třetí osobu. Limity práce jsou stanovené

59

kompetencemi speciálních pedagogů, které převážně určuje vzdělání, a také spolupráce a dohoda ve školním poradenském pracovišti a s vedením školy. Dle výzkumného šetření bylo zjištěno, že někteří speciální pedagogové nejsou limitování vůbec, jejich činnost je zcela v jejich rukách a podléhají pouze souhlasu od vedení školy. K tomu může docházet zejména kvůli nízké informovanosti vedení a zaměstnanců školy o této profesi, a její zavedení na škole mohlo být uskutečněno pouze jako trend a kvůli zisku prestižnosti školy. Tam, kde má každý ohraničené své limity a má každý přesně stanovenou svou roli, funguje spolupráce školního poradenského pracoviště jako takového i společně s vedením školy a učiteli, a dochází ke společnému budování chodu školy a naplňování výchovně vzdělávacích procesů všech žáků ve společném vzdělávání. Tyto limity mimo jiné také formují roli speciálního pedagoga na běžné základní škole.

60