Jak bylo zmíněno v úvodu práce, následující část popisuje vývoj české ekonomiky v období mezi lety 2007 aţ 2016, jak byla česká ekonomika ovlivněna děním na zahraničních trzích, jaké byly příčiny a důsledky ekonomické krize. Cílem je popsat a zhodnotit vývoj a dopady ekonomického vývoje ve Spojených státech a Evropské unii na českou ekonomiku a souvislosti s teorií ekonomického cyklu. Hlavním zdrojem pro následující část práce byla data a materiály Českého statistického úřadu a Ministerstva průmyslu a obchodu.
Z důvodu velkého rozsahu zpracovávaných dat jsou souhrnné grafy sledovaných veličin, na které je v následujícím textu odkazováno, uvedeny v závěru této kapitoly.
Charakteristickými znaky pro českou ekonomiku jsou vysoký podíl veřejné spotřeby, investic a zahraničního obchodu na HDP. Na rozdíl od situace v zahraničí na tom byla česká ekonomika lépe a to z několika důvodů.
České banky uplatňují konzervativní model, jsou primárně financovány z vkladů a disponují vysokou likviditou, coţ potvrzuje ukazatel poměr úvěrů ke vkladům, který je jeden z nejniţších v EU. Banky disponují dostatečnými zdroji z vkladů od klientů, tím pádem nemusí hledat jiné formy externího a potenciálně nebezpečnějšího zdroje financování. Dalším podstatným rozdílem českého a amerického trhu je fakt, ţe hypoteční boom v ČR byl zaloţen na ekonomickém růstu celé ekonomiky, nikoli na uměle vytvořené realitní bublině. Varovným signálem jsou nicméně stále velmi nízké úrokové sazby, které přispívají k většímu zadluţování obyvatelstva, nepřiměřenému růstu cen nemovitostí a tedy i většímu riziku finanční krize.
Ekonomická opatření doporučená Národní ekonomickou radou vlády, spočívala ve vyšších podporách v nezaměstnanosti, daňových úlevách pro rodiny s dětmi, rychlejších odpisech majetku, slevách na sociálním pojištění a odpočtu DPH u uţitkových vozidel pro podnikání. Opatření tak cílila spíše na nabídkovou stranu ekonomiky s cílem uspořit náklady podnikatelům. Dále uvádí, ţe potenciál pro nastartování ekonomiky vidí v zahraničním obchodě, především se sousedním Německem, které je pro ČR největším exportním partnerem. Dopad krize na střední Evropu byl silnější hlavně proto, ţe v předchozích letech byl hospodářský růst rychlejší neţ průměr eurozóny. Růst byl taţen především vnější poptávkou po exportu a přímými zahraničními investicemi, nicméně byl
doprovázen také rostoucí zadluţeností veřejných rozpočtů a domácností. Krize tak dolehla na ČR jako negativní poptávkový šok. Došlo k propadu hospodářského růstu, sníţení spotřeby domácností a nárůstu nezaměstnanosti. Dalším negativním dopadem byl nárůst deficitů veřejných financí a deficitu platební bilance, coţ vedlo k oslabení měn a odlivu kapitálu. Díky hrozbě rostoucích deficitů veřejných financí nedošlo ke stimulaci agregátní poptávky odpovídající fiskální politikou.64
2007
V tomto roce bylo i nadále zachováno pozitivní tempo růstu reálného produktu. Rovněţ začala panovat nejistota, jaké budou celkové globální dopady krize amerického trhu hypoték na ekonomický vývoj ostatních ekonomik. Česká bankovní soustava však vykazovala velmi dobrou odolnost vůči problémům, které vznikly na americkém hypotéčním trhu. Přímé dopady byly zanedbatelné. Pozitivní růst produktu podpořila rostoucí spotřeba domácností a hrubá tvorba kapitálu. HDP rostl v roce 2007 o 5,6 %, tedy přibliţně dvakrát rychleji neţ průměr EU. Zdrojem růstu v roce 2007 byly především výdaje na konečnou spotřebu domácností a výdaje na tvorbu hrubého fixního kapitálu, tedy investice a nákupy dlouhodobého majetku, které dosáhly 13,5 %. Za rok 2007 vykázala ekonomika inflaci 2,8 %, ale relativně nízká inflace se udrţela pouze na počátku roku. Poté začaly růst spotřebitelské ceny, především potravin a energií. Růst české ekonomiky zvyšoval poptávku po práci. Trh práce v roce 2007 těţil z konjunkturní situace a míra nezaměstnanosti se pohybovala okolo 5,3 %. V tomto období došlo také ke zvýšení nominálních mezd při zachování vysoké produktivity práce. Proti růstu působila spotřeba vlády a utlumený zahraniční obchod, který vedl ke zmírnění tempa růstu. Převáţil dovoz nad vývozem a saldo zahraničního obchodu skončilo v deficitu 1,8 %. Negativním faktorem pro exportéry byl slabý kurz koruny vůči euru, který se pohyboval na hranici 28 CZK/EUR. Zahraniční obchod však jiţ na konci roku zasáhla krize na zahraničních trzích a s tím související propad exportu i importu.
64 Národní ekonomická rada vlády, závěrečná zpráva, 2009, dostupné z:
https://www.vlada.cz/cz/ppov/ekonomicka-rada/narodni-ekonomicka-rada-vlady
2008
Zatímco v roce 2007 se ekonomika nachází stále v konjunkturní fázi, rok 2008 byl z hlediska hospodářského vývoje zlomový. Celkově produkt meziročně vzrostl o 2,7 %, ale jen díky první polovině roku, kdy byla ekonomika ještě v dobré kondici. V druhé polovině roku 2008 do ČR dorazila krize, která byla odstartována americkou hypoteční krizí a ekonomika přešla do fáze recese. Dopad krize na ekonomiku byl citelnější neţ v jiných státech EU, coţ bylo zapříčiněno vysokými růsty HDP v předchozích letech. Nicméně je třeba zmínit, ţe v ČR na rozdíl od USA byl růst hypotečního trhu zaloţen na hospodářském růstu, nikoli na hypoteční bublině. Na českém trhu se uplatňovaly přísné úvěrové standardy a banky měly úvěry dobře zajištěny. Financování úvěrů primárními vklady bylo zhruba dvojnásobné ve srovnání s průměrem v EU. Na pokles ekonomiky měla velký vliv také rostoucí cena ropy, která vrcholila právě v roce 2008. ČNB v závislosti na krizovém vývoji situace přijala opatření ve formě zvýšení hranice pro pojištění vkladů a jejich garanci. V rámci celosvětové krize, která ekonomiky postihla v roce 2008 jsem toho názoru, ţe vlastní měna zachránila Českou republiku před ještě horším průběhem krize. V tomto případě se uplatnila výhoda integrace dohledu nad finančním trhem v rukou ČNB. Díky tomu, ţe ČNB disponovala všemi důleţitými informacemi, mohla pohotově reagovat, na rozdíl od ECB. Ta nezaujala jasný a koordinovaný postup, také kvůli nedostatku komunikace s politickým vedením. Potřebná opatření byla přijata aţ po dlouhém období tápání. Riziko spočívá v zavádění nesystémových opatření a vměšování politických elit, coţ vede v dlouhém období k deformaci trţního prostředí. Vliv na zmírnění tempa růstu spotřeby měla dále inflace, která meziročně stoupla o 3,5 % na 6,3 %. Inflace rostla především díky daňovým reformám, zavedením principu superhrubé mzdy a regulovaným cenám. Poptávka klesala také díky zpomalení výdajů na hrubou tvorbu fixního kapitálu, především investic do bydlení. V rámci podnikové sféry došlo k omezení poskytování úvěrů, coţ mělo dopad na všechny firmy závislé na úvěrech. Logickým krokem bylo zeštíhlování a fúze firem, coţ se projevilo na růstu nezaměstnanosti, která ale přesto dosáhla lepšího výsledku neţ v předchozím roce a to 4,4 %. V polovině roku 2008 došlo ke kurzovému šoku v důsledku přílivu kapitálu do korunových aktiv. Kurz koruny posílil aţ pod hranici 25 CZK/EUR, coţ mělo za následek oslabení zisku a investic exportérů. Další ránou pro export byl pokles zahraniční poptávky, coţ se projevilo nejen u exportérů a jejich subdodavatelů, ale následně i v rámci celé ekonomiky. Celkově ovšem saldo zahraničního obchodu skončilo
s přebytkem zhruba 1 %. Jediným faktorem, který částečně zmírňoval dopady, byly klesající ceny komodit. Například cena za barel ropy, zachycená na obrázku 14, byla v červenci 2008 146 USD/barel, ale v prosinci 2008 se pohybovala na hranici 35 USD/barel.
Obrázek 14: Vývoj ceny ropy USD/barel Zdroj: https://www.eia.gov
Naštěstí míra angaţovanosti českých bank v obchodech s toxickými aktivy byla minimální a nehrozila tedy situace krachu bank a nákladných záchranných balíčků. Domácí banky nejsou závislé na půjčkách od ČNB, tak jako americké banky na FEDu, naopak u ČNB ukládají své zdroje. Nicméně dopad na praţskou burzu byl díky pesimismu na světových trzích značný. Celkově lze situaci z krizového období shrnout následovně. ČR je lépe chráněna před finančními krizemi díky vlastní měně, coţ ospravedlňuje současné oddalování přijetí eura.65
65 Holman Robert, ČNB finanční fórum Zlaté koruny, 2008
2009
Propad ekonomiky, který začal v roce 2008, se nadále prohluboval v roce 2009. Obrázek 15 zachycuje moment, kdy ekonomika dosáhla svého dna. Díky celosvětové hospodářské recesi, která se projevila i v České republice, klesl HDP o 4,8 %. To byl nejhorší propad produktu od vzniku samostatného státu. Krize postihla všechny státy EU s výjimkou Polska. Na negativním vývoji se podepsal propad konečné spotřeby domácností a nízká investiční aktivita. Výdaje na tvorbu hrubého fixního kapitálu propadly meziročně o 10 %.
Důsledkem slabé poptávky byl pokles cen, který se projevil na míře inflace, která dosáhla pouze 1 %. Výkon průmyslu se sníţil o 16 %, na čemţ měl podíl především automobilový průmysl, jelikoţ dvě třetiny produkce jsou určeny na export. Hospodářská recese zasáhla výrazně trh práce, kde míra nezaměstnanosti stoupla na 6,7 %. Došlo k propouštění a poklesu nabídky pracovních míst. Průměrná mzda mírně rostla díky tomu, ţe propouštění zasáhlo především nízkopříjmové skupiny zaměstnanců. Hlavním faktorem byl razantní pokles zahraniční poptávky, coţ zasáhlo exportně orientovaný průmysl. Export propadl o 10 % a dovoz o 11 %. Zde se ukázala silná závislost ČR jako velmi otevřené ekonomiky na dění v EU a především na Německu, Slovensku a Polsku. Kurz koruny vůči euru i dolaru oslabil přibliţně o dvě koruny.
2010
V roce 2010 došlo po dvou letech k oţivení české ekonomiky a růstu HDP o 2,3 %.
Rapidně vzrostly jak výdaje na konečnou spotřebu domácností, tak výdaje na tvorbu hrubého fixního kapitálu, který se dají připsat rostoucímu optimismu ve společnosti. Růst tvorby kapitálu byl vyvolán růstem skladových zásob. Růst HDP nebyl doprovázen výrazným nárůstem cenové hladiny. Došlo k růstu cen komodit a zemědělské produkce.
Inflace však vzrostla meziročně pouze o 1,5 %. Deficit státního rozpočtu se mírně zlepšil oproti roku 2009, kvůli masivním škrtům ve výdajích. Míra nezaměstnanosti vyvrcholila v roce 2010 na hodnotě 7,3 %, ale produktivita práce vlivem tohoto vývoje stoupla téměř o 7 %. Průměrná hrubá nominální mzda stoupla jen o 2 %. Hlavní hybnou silou byl, ale zahraniční obchod, jehoţ vývoj ve sledovaném období je zachycen na obrázku 18. Export vzrostl o 15 % díky opětovnému oţivení evropských trhů. Dovozy rostly taktéţ o 15 % v souvislosti s obnovenou domácí poptávkou, ale i posílením kurzu koruny k hranici 25 CZK/EUR. Hrubá přidaná hodnota rostla s výjimkou stavebnictví napříč odvětvími.
Hlavním tahounem růstu byl zpracovatelský průmysl, který profitoval za zlepšení vnějšího prostředí a vyššího obratu zahraničního obchodu. Na situaci z roku 2010 je názorně viditelná závislost české ekonomiky na vývoji ekonomického cyklu v zahraničí. Poté co došlo k oţivení německé ekonomiky, na které je český průmysl z části závislý, vzrostla průmyslová produkce o 10 %. Celkově do EU směřovalo 80% celkové produkce. Největší podíl zaujímala produkce automobilů a přidruţených odvětví. Vzrostl zájem zahraničních investorů, přímé investice se meziročně zvýšily o 130 %.
2011
Hospodářský vývoj v Evropě byl výrazně poznamenán dluhovou krizí eurozóny.
Ekonomický růst v roce 2011 zpomalil oproti předchozímu roku, především díky nezbytným fiskálním opatřením, které omezily domácí poptávku. Klesly jak výdaje na konečnou spotřebu domácností a vlády, tak investice. Úsporná opatření vlády sníţila výdaje veřejného sektoru o 1,4 % a spotřeba domácností klesla o 0,5 % vlivem nejisté situace na trhu. Hrubý domácí produkt v roce 2011 rostl pouze o 1,8 %. Omezení spotřeby domácností přispělo ke zmírnění inflačních tlaků, které vznikaly především v důsledku růstu cen ropy a potravin na světových trzích. Inflace se pohybovala okolo 2 %. Průměrná hrubá nominální mzda mírně vzrostla díky klesající míře nezaměstnanosti, která poklesla oproti předešlému roku a dosáhla hodnoty 6,7 %. Nadále rostl zahraniční obchod, jehoţ obrat se ve srovnání s rokem 2010 zvýšil o 12,5 %. Nejvíce rostl export do států Evropské unie a Společenství nezávislých států SNS. Dovoz byl realizován především z EU v čele s Německem, ale v první desítce se umístilo také Rusko a Čína. Pozitivní vliv na dovoz měla bezesporu také silná koruna, která vůči euru posílila na 24 CZK/EUR a u dolaru na 17 CZK/USD. Celkově bilance zahraničního obchodu skončila přebytkem ve výši 2,4 %.
Jako hlavní vývozní artikl dominovaly jako v předešlém roce osobní automobily a jejich příslušenství. To souvisí s faktem, ţe přidaná hodnota rostla nejvíce ve zpracovatelském průmyslu. Průmysl a zemědělství rostlo i v roce 2011 na rozdíl od stavebnictví a sluţeb, které dále stagnovaly. Schodek státního rozpočtu se zlepšil díky stagnaci výdajů. Stát ušetřil jak na platech státních zaměstnanců, tak na sociálních transferech, cca 10 %.
Evropské fondy měly na schodek rozpočtu významný vliv, jelikoţ díky nejasnostem ve financování projektů a dotačním podvodům bylo pozastaveno čerpání peněz a ČR musela odvést dalších 5 mld. korun.
2012
V roce 2012 zasáhla českou ekonomiku opět recese. HDP poklesl o - 0,8 %. Hlavními problémy byla úsporná opatření vlády ve snaze stabilizovat veřejné finance a pesimizmus domácností. U domácností bylo hlavním faktorem zhoršení příjmové situace a obava z budoucího vývoje, podobně jako u firem, které omezily investice, coţ vyústilo v pokles domácí poptávky. Na konci roku 2012 trvala recese v ČR uţ pět čtvrtletí v řadě. Recese byla tedy mírnější, ale delší neţ v roce 2009. Oţivení trvající pouhé 2 roky nebylo dostatečné pro obnovení ekonomické aktivity firem a opětovný růst investic. O špatném stavu ekonomiky svědčil také pokles výdajů na tvorbu hrubého fixního kapitálu, který klesl o 3,1 %. Zpracovatelský průmysl slabě rostl, zatímco stavebnictví si připsalo nejhorší pokles ve výši 7,6 %. Propad stavebnictví byl zapříčiněn nedostatkem veřejných zakázek a nízkou poptávkou soukromého sektoru, který odkládá investice na příznivější období.
Negativním šokem bylo pro ekonomiku zvýšení nepřímých daní, základní sazba DPH vzrostla z 10 na 14 % a sníţení sociálních transferů. Obrázek 16 ukazuje nárůst inflace na 3,3 % vlivem růstu cen základního zboţí v souvislosti se zvýšením základní sazby DPH.
Jediným faktorem, který inflaci mírnil, byla nízká spotřebitelská poptávka.
Nezaměstnanost opět stoupla a dosáhla 7 %. Reálná mzda se v celoročním vyjádření sníţila o 0,6 %. V druhé polovině roku dolehly na ekonomiku následky evropské dluhové krize. Fiskální konsolidace a financování nákladných záchranných balíčků se projevilo jak v oblasti domácích výdajů, tak v zahraničním obchodě. Českou ekonomiku ovlivnilo oslabení zahraniční poptávky ze strany Německa, jako největšího exportního partnera.
HDP Evropské unie se sníţil o 0,3 %. Zahraniční obchod si i přes slábnoucí poptávku udrţel přebytek ve výši 1,6 % a to díky růstu exportu zboţí a sluţeb. Největší podíl exportu zaujímaly stroje a dopravní prostředky, přibliţně 54 %.
2013
Rok 2013 se nesl v duchu pokračující recese. Meziroční pokles HDP byl 0,5 %. Zatímco výdaje na konečnou spotřebu mírně vzrostly, výdaje na tvorbu hrubého fixního kapitálu se ještě více propadly. O růst výdajů na konečnou spotřebu se zaslouţil především vládní sektor. Vývoj produktu byl během roku značně nevyrovnaný. Teprve v druhém čtvrtletí došlo k oţivení, čímţ skončilo období nepřetrţité recese, ale hned ve třetím čtvrtletí došlo ke zpomalení růstu. V posledním čtvrtletí vzrostl produkt o 1,2 %, coţ potvrdilo konec
recese. Růst v posledním čtvrtletí byl z velké míry zapříčiněn inkasem spotřební daně z tabákových výrobků, kvůli předzásobení skladů prodejců v reakci na plánované zdraţování od ledna 2014. Na poptávkové straně se projevila nízká investiční aktivita, jejíţ hlavním důvodem byla nízká důvěra ekonomických subjektů a omezené zdroje financování. Inflace dosáhla nejniţší hodnoty za poslední čtyři roky, 1,4 %. Odpovídala nízké poptávce domácností, pouze rostoucí daně zvedaly cenovou hladinu.
Nezaměstnanost stagnovala na hodnotě 7 %, ale především z důvodu nárůstu podílu částečných pracovních úvazků. Zde se projevila opatrnost firem při zvyšování počtu kmenových zaměstnanců. Vývoj mezd v roce 2013 stagnoval. Vnější sektor utrpěl ztráty kvůli slabé zahraniční poptávce. Příčinu lze spatřovat ve stagnaci evropského hospodářství, kvůli fiskálním opatřením a škrtech ve výdajích. Mezi klíčovými zeměmi českých exportérů vykázalo růst Německo a Slovensko, se kterými zahraniční obchod dosáhl kladné bilance. Celkově export vzrostl pouze o 0,3 % a import o 0,2 %. Průmyslová produkce rostla v souvislosti s oţivením růstu Německé ekonomiky. Klíčová byla opět výroba motorových vozidel, která zaujímala téměř čtvrtinový podíl produkce. Naopak stavebnictví se uţ pět let v řadě propadalo, v roce 2013 o 6,7 %. V tomto sektoru se nejvíce projevoval pokles poptávky především ze strany veřejného sektoru.
2014
Po dvou letech recese přišlo v roce 2014 očekávané obnovení růstu. Ekonomika v tomto roce rostla o 2,7 %. Hlavním impulzem ekonomického oţivení byla domácí poptávka, optimistické očekávání spotřebitelů i firem a větší ochota utrácet. Domácnosti utratily za věci dlouhodobé spotřeby, dopravní prostředky a bytové vybavení o 1,8 % více, neţ v předchozím roce. Vláda meziročně zvýšila výdaje o 4,5 %. Výdaje na hrubou tvorbu fixního kapitálu stouply o 4 %. Růst ekonomiky nevyvolal inflační tlaky a protiinflačně působil také pokles cen energií, tudíţ inflace zůstala na hodnotě 0,4 %. Podobně jako rostla ekonomika, rostl také průmysl a to o 9 %. Hlavním artiklem byla opět motorová vozidla, ale rozvoj zaznamenala také výroba počítačů a další elektroniky. Po pěti letech obnovilo svůj růst také stavebnictví, u kterého se meziroční přírůstek pohyboval okolo 4 %. Celkově ale bylo odvětví hluboce pod úrovní z roku 2008. Růst zaznamenaly především inţenýrské stavby, zatímco pozemní stavitelství stále čekalo na oţivení bytové výstavby. Při zlepšující se situaci v průmyslu a stavebnictví začala klesat nezaměstnanost jak ukazuje obrázek 17.
V roce 2014 dosáhla 6 % a průměrná nominální mzda vzrostla o 2,4 % i vlivem zvyšování platových tarifů ve státní správě. Růst byl podpořen také vnějším prostředím. Po stabilizaci krize v eurozóně ekonomika EU vzrostla o 1,3 %. Nadále se prohloubila závislost české ekonomiky na Evropské unii, kam směřovalo 83 % exportu. Nejvyšší podíl zaujímalo Německo s 32 %. Koruna oslabila vůči euru nad hranici 27 CZK/EUR, coţ podpořilo konkurenceschopnost českých exportérů a vývoz zboţí a sluţeb vzrostl o 8,6%.
V souvislosti s rostoucí domácí poptávkou dynamicky vzrostl také dovoz o 10%.
2015
V roce 2015 zaţila Česká republika raketový růst HDP o 5,3 %, coţ byl nejlepší výsledek od roku 2007, tedy období před krizí. Tento výsledek byl i v rámci EU ojedinělý, jelikoţ průměrný růst ekonomik eurozóny se pohyboval kolem 1,5%. Hlavním faktorem růstu byl nárůst domácí poptávky. Spotřeba domácností vzrostla o 2 % a investice (tvorba hrubého fixního kapitálu) dokonce o 4,4 %. Dalšími faktory, které podpořily růst ekonomiky byly finanční prostředky čerpané z dotačních fondů EU a pokles ceny ropy na světových trzích, coţ mělo za následek sníţení nákladů firem a výdajů domácností na pohonné hmoty. Ze strany nabídky působil pozitivně zpracovatelský průmysl, stavební produkce, která vzrostla na 7% a zvýšení produktivity práce o 5,3%. Stavebnictví těţilo především z dotací z fondů EU na infrastrukturu. Míra inflace klesla na 0,3 %, coţ je nejniţší hodnota ve sledovaném období. Tento cenový vývoj byl ovlivněn nabídkovými faktory, především klesající cenou ropy, která zlevnila na poloviční cenu oproti roku 2014. S klesající cenou ropy klesaly náklady průmyslových výrobců na vstupu a ceny jejich produkce tudíţ poklesly o 3,2 %.
Stejný trend se projevil u cen výrobců napříč celou EU. Růst ekonomiky se samozřejmě promítl do poklesu nezaměstnanosti, která v roce 2015 činila pouze 5 %. V tomto roce šlo především o nárůst zaměstnanosti ve sluţbách, obchodu a pohostinství. Pouze bilance
Stejný trend se projevil u cen výrobců napříč celou EU. Růst ekonomiky se samozřejmě promítl do poklesu nezaměstnanosti, která v roce 2015 činila pouze 5 %. V tomto roce šlo především o nárůst zaměstnanosti ve sluţbách, obchodu a pohostinství. Pouze bilance