Diplomová práce se věnuje časovému úseku od roku 2007 do roku 2016 tedy období, které se z velké části kryje s celosvětovou ekonomickou krizí. Pro vysvětlení příčin a důsledků je nutno jít hlouběji aţ na počátek roku 1999. V té době byl předsedou guvernérů Federálního rezervního systému Alan Greenspan, který tuto funkci zastával od roku 1987 do roku 2006. Na počátku roku 1999 se začala rozvíjet internetová spekulace v důsledku masivních injekcí do likvidity. Greenspan podporoval všechny nápady kolem internetových akcií, cena akcií prudce vzrostla, tudíţ se na nich dalo vydělat velké mnoţství peněz. Investoři uvěřili, ţe na internetových akciích mohou skutečně zbohatnout.
Wall Street Journal dokonce nazval toto období "Novou ekonomikou". A právě v tento moment začala růst takzvaná Hi-tech bublina.49
Hlavním faktorem růstu ceny akcií byla moţnost půjčit si aţ 50% hodnoty akcií, které chtěli investoři koupit. Na počátku března roku 2000 dosáhl také index NASDAQ svého vrcholu, ale jiţ koncem měsíce poklesl o závratných 40%. Vývoj indexu NASDAQ ve sledovaném období je zachycen na obrázku 6.
Obrázek 6: Vývoj indexu NASDAQ composite od roku 1999 do 2016 Zdroj: http://www.macrotrends.net/1320/nasdaq-historical-chart
49 KRUGMAN, Paul. The Return of Depression Economics and the crisis 2008. 2008. New York: W.W.
Bortin & Company. ISBN 978-393-33780-8., s. 128
Díky chybným statistickým výpočtům byly naddimenzovány hodnoty objemu produkce, tudíţ i růst produktivity a růst HDP neţ byl ve skutečnosti. Zázrak růstu nových technologií, o kterém hovořil Greenspan, byl tedy pouze statistickým přeludem. Během roku 2001 došlo ke sníţení úrokových sazeb z 6,5 % na 1,75 %, ale ani tento fakt nezastavil pokles akciové burzy a index NASDAQ poklesl o dalších 34 %. Lidé pochopili, ţe investice do internetových akcií je rizikovější, neţ si mysleli navzdory tvrzení centrální banky a médií. V tento moment se začala rýsovat nechvalně proslulá realitní bublina.
Došlo ke sniţování poptávky, coţ bylo zapříčiněno nevyuţitou kapacitou. Jednalo se o špatně investovaný kapitál, který byl investován do Hi-tech bubliny. Důleţité mezníky ve vývoji úrokové sazby znázorňuje obrázek 7.50
Obrázek 7: Vývoj úrokové sazby v USA
Zdroj: https://fred.stlouisfed.org/series/FEDFUNDS, vlastní zpracování
Po nevyhnutelném splasknutí této bubliny byl dopad na ekonomiku zmírněn díky novým finančním produktům, jako byly například cenné papíry podloţené hypotékami nebo zajištěné dluhové obligace (CDO - Collateralized Debt Obligations). Tyto spekulace na
50 FLECKENSTEIN, William A. a Frederick SHEEHAN. Greenspanovy bubliny: věk ignorace v americké centrální bance (Fed). 2009. Brno: Computer Press. ISBN 978-80-251-2605-9., s. 110
realitním trhu pomalu nastartovaly ekonomiku a akciový trh po pádu zapříčiněném splasknutím Hi-tech bubliny. Realitní bublina byla budována jiţ od roku 2001, kdy se úrokové sazby pohybovaly pod dvěma procenty. Tím odstartoval realitní boom, kde se skrze hypoteční agentury Freddie Mac (Federal National Mortgage Association) a Fannie Mae (Federal Home Loan Mortgage Corporation) dostali k hypotékám i méně bonitní klienti.
Důsledkem růstu cen akcií bylo zvýšení cen bydlení, jelikoţ lidé vyuţívali nově nabytého bohatství ke koupi lepších a draţších nemovitostí. Celkový nesplacený hypoteční dluh dosahoval v roce 2000 asi 5,8 miliard USD. Alarmující je také růst průměrné ceny domů mezi lety 1997 - 2002 o 42%. Lidé v důsledku nízkých úrokových sazeb pouţívali dům jako bankomat, resp. půjčovali si peníze proti svému domu. Nebýt peněz získaných z prodeje domů, které podpořily spotřebu, ekonomická aktivita v tomto období by byla výrazně niţší. Realitní boom byl financován jak bankovními úvěry, tak zahraničním kapitálem, díky čemuţ se později krize rozšířila i mimo území USA. Stále rostoucí poptávka po nemovitostech a další spekulace měla za následek ještě strmější růst cen, který je zachycen na obrázku 8.51
Obrázek 8: Vývoj ceny nemovitostí na trhu v USA
Zdroj: dostupné z https://www.census.gov, vlastní zpracování
51 FLECKENSTEIN, William A. a Frederick SHEEHAN. Greenspanovy bubliny: věk ignorace v americké centrální bance (Fed). 2009. Brno: Computer Press. ISBN 978-80-251-2605-9., s. 130
0,0 50,0 100,0 150,0 200,0 250,0 300,0 350,0 400,0
1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015
cena v tis.USD
rok
Ceny nových nemovitostí v USA
Medián Průměr
Politika podpory likvidity měla za následek podkopávání efektivního ohodnocování rizik.
Lidé na sebe začali brát stále větší rizika, protoţe si mysleli, ţe se jim nic nestane. Tato úvěrová spekulace vyústila v situaci, kdy si kdokoli mohl půjčit velmi vysoké částky, pokud ručil nemovitostí. Vlastností spekulace s nemovitostmi je, ţe majitelé domů utráceli určitou část kapitálu, který byl vytvořen rostoucími cenami jejich nemovitostí (MEW - mortage equity withdrawal). Tento jev vysvětluje ekonomický růst mezi lety 2001 aţ 2007.
V tomto období přibliţně čtyřicet procent nově vytvořených pracovních pozic souviselo s nemovitostmi. V roce 2006 činil nesplacený hypoteční dluh jiţ 13,3 bilionu USD, viz obrázek 9. 52
Obrázek 9: Růst hypotečního dluhu v USA
Zdroj: dostupné z https://www.federalreserve.gov/data/mortoutstand/current.htm, vlastní zpracování
Na přelomu let 2006 a 2007 vygradovala nejistota na americkém realitním trhu. Čtyřicet pět z padesáti států v USA se potýkalo s vyvlastňováním nemovitostí kvůli neplacení hypotečního dluhu. Do problémů se dostali především méně bonitní dluţníci díky růstu úrokových sazeb. Banky přistoupily k zastavování nemovitostí, coţ mělo za následek
52 FLECKENSTEIN, William A. a Frederick SHEEHAN. Greenspanovy bubliny: věk ignorace v americké centrální bance (Fed). 2009. Brno: Computer Press. ISBN 978-80-251-2605-9., s. 144
0,00 2 000 000,00 4 000 000,00 6 000 000,00 8 000 000,00 10 000 000,00 12 000 000,00 14 000 000,00 16 000 000,00
1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016
výše dluhu v milionech USD
rok
Hypoteční dluh v USA
pokles cen nemovitostí, do té doby nafukovaných realitní bublinou. Jakmile spekulace dosáhla svého vrcholu, začali se investoři zbavovat nadhodnocených aktiv a ceny nemovitostí se razantně propadly. Pokles cen negativně ovlivnil peněţní toky investorů a následně přispěl ke krizi likvidity. Méně bonitní klienti se stali insolventními, coţ mělo za následek další pokles aktiv a počátek spirály, která skončila runem na banky, případně jejich bankrotem.53
Jako první se do problémů dostala investiční banka Bear Stearns, kterou nezachránila ani FEDem poskytnutá likvidita a následně byla odkoupena bankou JP Morgan. Ztráty obou hypotečních agentur se vyšplhaly na 11 miliard dolarů. Proto v roce 2008 uvalil FED na Freddie Mac a Fannie Mae nucenou správu. Výměnou za poskytnuté finanční prostředky obě agentury zestátnil. Problémy obou hypotečních agentur se skrze CDO, přelily i na investiční banky. Do problémů se dostaly banky Lehman Brothers, Merill Lynch, Morgan Stanley a Goldman Sachs. V září roku 2008 vyhlašuje banka Lehman Brothers úpadek a její aktivity jsou rozděleny mezi více bank. Banky Morgan Stanley a Goldman Sachs se transformovaly na bankovní holdingy pod dohledem FEDu. Další ránou pro trh je sníţení úvěrového ratingu pojišťovně American International Group, kterou ovšem zachraňuje FED poskytnutím 85 miliardového úvěru výměnou za 80% podíl akcií. Rostoucí nejistota a spekulace se z USA postupně přesunula do Evropy, jelikoţ americké finanční instituce emitovaly toxické hypoteční dluhopisy i na mezinárodních finančních trzích.54
Jako hlavní příčinu globální ekonomické krize je moţno označit splasknutí cenové bubliny na trhu s nemovitostmi. Dochází k situaci, kdy investoři nakupují aktiva za vyšší cenu neţ je jejich skutečná hodnota z důvodu očekávání budoucího kapitálového zisku. Dále nadměrnou úvěrovou expanzi. Jejím vlivem dochází k růstu reálného výstupu, ale i cenové hladiny. Dodatečné investice jsou financovány dluhovým způsobem. Investoři spekulují na kapitálovém trhu s vidinou dalších kapitálových zisků, v souvislosti s tím expandují banky v poskytování úvěrů. U bank dochází ke sniţování rezerv a v ekonomice roste nabídka peněz, stejně jako cenová hladina. Vlivem růstu cenové hladiny se sniţuje reálná hodnota půjček, coţ má za následek stále větší zadluţování. V momentě, kdy dojde k předluţení, dluţníci uţ dále nejsou schopni splácet závazky a věřitelé nejsou ochotni financovat další
53 KRUGMAN, Paul. The Return of Depression Economics and the crisis 2008. 2008. New York: W.W.
Bortin & Company. ISBN 978-393-33780-8., s. 150
54 Český finanční a účetní časopis, 2008, roč. 3, č. 4
projekty. Vlivem těchto faktorů dochází ke zhoršení portfolií bank, poklesu cen aktiv a v konečném důsledku sníţení výstupu ekonomiky a růstu nezaměstnanosti. Dochází k bankrotům, díky kterým se eliminuje předluţenost.55
Jedním z klíčových faktorů je dle mého názoru selhání regulačních mechanismů ze strany státu. Před tím neţ se na trhu začala nafukovat spekulační bublina, hledaly banky moţnosti jak obejít poměrně striktní finanční regulace na americkém finančním trhu. Jednou z moţností se stala tzv. sekundární sekuritizace, která sdruţuje jednotlivá strukturovaná aktiva do většího balíku, který je následně postoupen třetí osobě. Na tento balík jsou emitovány cenné papíry, které jsou kryté příjmy z těchto aktiv (ABS - asset backed securities). Jedním z druhů ABS jsou zajištěné dluhové obligace CDO, které představují právě tento neregulovaný investiční strukturovaný produkt. Investiční riziko můţe být významně redukováno pojištěním nebo příznivým hodnocením od renomovaných ratingových agentur. A zde vstupují do hry ratingové agentury, díky kterým byly nekvalitní dluhopisy označeny jako vysoce bonitní. Díky této skutečnosti a propojenosti finančních trhů se po prasknutí bubliny rozšířily ztráty v bankovním sektoru po celém světě. Aby vlády zabránily zhroucení bankovního sektoru, rozhodly se bankovní sektor sanovat a ve většině případů se extrémně zadluţily, tudíţ přenesly dluh na daňové poplatníky.
Poté, co odezněly nejhorší projevy této krize, nedošlo bohuţel ke konsolidaci veřejných financí. Vlády daly přednost podpoře ekonomického růstu formou uvolnění měnové a rozpočtové politiky, místo aby zvýšily daňové sazby a omezily výdaje veřejného rozpočtu a tím ho stabilizovaly.56
Odpovědí americké vlády na dění na trhu byl balíček TARP (Troubled Asset Relief Program) v hodnotě 700 miliard dolarů, tedy asi 2,3 % amerického HDP. Cílem balíčku bylo nalít chybějící likviditu zpět odkupem toxických aktiv. Efekt tohoto opatření je ovšem diskutabilní, jelikoţ část peněz byla opět pouţita pro jiné spekulativní obchody a v konečném důsledku se zadluţení pouze přesunulo na stát, potaţmo daňové poplatníky.
V roce 2010 došlo k mírnému oţivení růstu HDP zhruba o 2,5 %, které bylo dáno růstem průmyslu. Vývoj HDP v jednotlivých letech je znázorněn na obrázku 10. Úroková sazba,
55 Irving Fisher, Debt Deflation Theory of the Great Depression, 1933
56 CZESANÝ, Slavoj a Zdenka JOHNSON. Ekonomický cyklus, hospodářská politika a bohatství zemí. 2012.
Praha: Oeconomica. ISBN 978-80-245-1863-3., s. 58
která v roce 2007 přispěla ke zhoršení situace na hypotečním trhu, se v období po krizi dostala na ještě niţší hodnoty neţ před krizí. Na svoje absolutní minimum, 0,07 % klesla v červenci 2011 a v současné době se pohybuje okolo 1 %. Ceny nemovitostí začaly opětovně růst od roku 2012 a svoji hodnotu neustále navyšují.
Obrázek 10: Vývoj amerického HDP
Zdroj: https://www.thebalance.com/us-gdp-by-year-330554, vlastní zpracování
Na základě studií vypracovaných po skončení krize vyplývá, ţe finanční krize mezi lety 2007 – 2009 způsobila škody v řádu 6000 aţ 14000 miliard dolarů z pohledu vynaloţených nákladů a ztracených příleţitostí. Krize však kromě materiálních škod způsobila i traumata psychická. Příkladem můţe být ztráta důvěry v ekonomickou stabilitu a rozvoj, stres spojený se ztrátou zaměstnání a zhoršením ţivotní situace a další.57
57 ATKINSON, Tyler. The costs and Consequences of the 2007-09 Financial Crisis, Dallas FED No. 20, 2013. Dostupné z: https://www.dallasfed.org/research/eclett/2013/el1307.cfm
1,8
-0,3
-2,8 2,5
1,6 2,3
1,7
2,6 2,9 1,5
-4 -3 -2 -1 0 1 2 3 4
2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016