1. Teorie ekonomického cyklu
1.1. Vybrané teoretické přístupy zabývající se ekonomickým cyklem
Ekonomický cyklus je spojen s výkyvy agregátní poptávky nebo agregátní nabídky. Na příčinu vzniku ekonomického cyklu je moţno pohlíţet z několika hledisek a různými přístupy škol ekonomického myšlení. Prvním přístupem je rozdělení dle impulzu, který vychýlil AD a AS z počáteční pozice a vyvolal změny v ekonomické aktivitě na endogenní a exogenní. Exogenní teorie vychází z předpokladu, ţe cyklické fluktuace ekonomiky jsou zapříčiněny impulzy působícími vně ekonomického systému a fluktuace trvají, dokud není dosaţeno nové rovnováhy. Mezi tyto impulzy patří politické a finanční krize, prudké výkyvy cen surovin, války apod. Naproti tomu endogenní teorie je zaloţena na tvrzení, ţe ekonomika fluktuuje pouze za vlivu vnitřních zdrojů nerovnováhy, jakými jsou například nedostatečná spotřeba, investice nebo technologický pokrok.5
1.1.1. Předkeynesiánské teorie (začátek 20. století) Psychologická teorie
Představitelé této teorie jsou ekonomové A. C. Pigou, J. S. Mills a W. Bagehot. Hlavní příčinou ekonomických fluktuací a nestability jsou chyby v úsudku lidí ovlivněných vlnami pesimismu a optimismu. Expanze má vliv na optimistické očekávání domácností a investorů, investice rostou a expanze se zintenzivňuje. Naopak kontrakce budí pesimismus, který kontrakci dále prohlubuje. Vliv psychologických faktorů, je moţno nají i v jiných ekonomických teoriích, jako například ovlivnění agregátní poptávky dle Keynese.6
Měnové teorie
Hlavní představitele měnové teorie byli F. von Hayek, R. G. Hawtrey a K. Wicksell. Jako příčina cyklických výkyvů ekonomiky je uváděna změna peněţní zásoby, vyvolávající poptávkové šoky. Dle R. G. Hawtreyho je produkt a cenová hladina stabilní pokud je stabilní koloběh a mnoţství peněz v ekonomice. Příčinou ekonomických cyklů jsou dle Wicksella změny peněţní zásoby, coţ je dáno odchylkami mezi přirozenou a trţní úrokovou mírou. Cyklus vzniká, pokud se růst peněţní zásoby liší od růstu potenciálního produktu. Ve fázi expanze dochází k růstu peněţní zásoby a poklesu úrokové míry. To
5 CZESANÝ, Slavoj. Hospodářský cyklus: teorie, monitorování, analýza, prognóza. 2006. Praha: Linde.
ISBN 80-7201-576-1, s. 7
6 Tamtéţ s. 8
vede k růstu investic a růstu cenové hladiny. Úkolem centrální banky je reagovat odpovídající měnovou politikou na změny cenové hladiny, tak aby ji udrţela stabilní.
Rostoucí cenová hladina je znamením, ţe úroková míra klesla pod přirozenou míru a pro stabilizaci cenové hladiny je nutno přijmout restriktivní opatření.
Zdrojem ekonomické nerovnováhy podle Hayeka je bankovní politika úvěrování. Dochází k nerovnoměrnosti pohybu cen spotřebního zboţí a cen výrobních statků. Během expanze jdou investice do výrobních statků na úkor spotřebního zboţí. V době recese je pokles cen v tomto segmentu intenzivnější. Příčinou recese je poté nedostatek úspor, díky nadměrné spotřebě během expanze.7
Teorie přeinvestování
Jako hlavní příčina sestupné fáze ekonomického cyklu je vnímán pokles poptávky po investicích. Pokud jsou úrokové sazby pod úrovní rovnováţné hladiny, investice převyšují celkovou agregátní poptávku, ekonomika je nadměrně zatíţena investičním zboţím. Výkyv ekonomiky je tedy způsoben nadměrným růstem investic za současného nedostatku spotřebního zboţí. Investiční prostředky mají delší produkční periodu a dochází tak k disproporci cenového pohybu v čase.8
Inovační teorie
Představitelem této teorie je rakouský ekonom Joseph Schumpeter, který hospodářské cykly vysvětloval jako inovační vlny. Ve své teorii Schumpeter propojil teorii ekonomického růstu s hospodářským cyklem, kde klíčovou hybnou sílu ekonomiky představovaly inovace. Zásadní technologická inovace jako například elektřina nebo internet, jsou pro ekonomiku pozitivním nabídkovým šokem. Inovace sou konkurenční výhodou s vysokou profitabilitou pro inovační firmu, ale jen do doby neţ se na trhu objeví konkurence, která je napodobuje. Poté co dojde k vyčerpání inovační vlny, se dostaví prudké zpomalení, jelikoţ s rostoucím objemem produkce klesá cena a tedy i zisky firem.
Inovace nepřichází v čase rovnoměrně, proto ani ekonomický cyklus nemůţe být pravidelný. Dle Schumpetera dávají podnět k inovacím právě recese, kdy se firmy
7 CZESANÝ, Slavoj. Hospodářský cyklus: teorie, monitorování, analýza, prognóza. 2006. Praha: Linde.
ISBN 80-7201-576-1, s. 9
8 Tamtéţ s. 10
přizpůsobují a zvyšují produktivitu, díky čemuţ přeţijí pouze zdravé a silné firmy.
Kolísání ekonomiky je tedy nejen přirozené, ale přímo nezbytné, coţ je v rozporu například s přístupem keynesiánců.9
Teorie podspotřeby
Zástupcem této teorie je J. A. Hobson a G. Haberler. Teorie vychází z tvrzení, ţe nabídka převyšuje poptávku díky technologickému pokroku. Kvůli diferenciaci důchodů ve společnosti nebo nadměrné míře úspor domácností nedochází k růstu výdajů na spotřebu, coţ se odrazí v recesi způsobené nedostatečnými výdaji.10
1.1.2. Keynesiánské teorie
Tvůrcem teorie byl britský ekonom J. M. Keynes, jehoţ myšlenky se prosadily v souvislosti s Velkou hospodářskou krizí11. Mezi jeho nejdůleţitější díla patří Pojednání o penězích (Treatise on Money) z roku 1930, ve kterém povaţuje za podmínku fungování ekonomiky neměnnou kupní sílu peněz. Příčinou jejího kolísání jsou investice, na které mají vliv proměnlivé finanční trhy. Dalším stěţejním dílem a základním kamenem keynesovské ekonomie bylo dílo Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz (The General Theory of Employment Interest and Money) z roku 1936. Zde Keynes označuje za viníka ekonomických výkyvů nedostatečnou agregátní poptávku a nestabilitu investic 12. Jeho teorie dochází k závěru, ţe ekonomika můţe upadnout do recese i z vnitřních příčin a pro její oţivení není dostatečný samoregulační mechanismus. Je tedy nezbytné přistoupit ke státním zásahům do ekonomiky a odpovídajícím způsobem stimulovat agregátní poptávku.
Keynes přistupoval k hospodářským cyklům jako změnám agregátní poptávky vyvolaným střídavými vlnami investičního pesimismu a optimismu. Prosazoval zásahy státu do ekonomiky vhodnou fiskální politikou, především stimulaci poptávky pomocí vládních výdajů nebo daní. Ovšem za předpokladu malé citlivosti investic na změny úrokových sazeb, tedy relativní cenové nepruţnosti. Zastánci keynesiánské teorie také rozporovali
9 CZESANÝ, Slavoj. Hospodářský cyklus: teorie, monitorování, analýza, prognóza. 2006. Praha: Linde.
ISBN 80-7201-576-1, s. 11
10 Tamtéţ s. 13
11 Velká hospodářská krize nebo Velká deprese, propad akcií na americké burze a následný hospodářský kolaps země v roce 1929
12SOJKA, Milan. John Maynard Keynes a současná ekonomie. 1999. Praha: Grada. ISBN 80-7169-827-X.
s. 35
Sayův zákon, který tvrdí ţe, jakkoliv velká agregátní nabídka si vytváří stejně velkou agregátní poptávku. Pokud ovšem dojde k výpadku investičních nebo spotřebních výdajů, který není nahrazen jinými výdaji, pak tento zákon neplatí.13
Teorie akcelerátoru a multiplikátoru
Teorie akcelerátoru se snaţí vysvětlit chování investic, respektive nepřiměřenou reakci investic na zvýšení národního důchodu nebo jejich propad v případě poklesu agregátní poptávky. Akcelerátor tedy vysvětluje závislost investičních výdajů na změnách objemu produkce. Teorie vychází z endogenního přístupu k hospodářskému cyklu. Ekonomika zasaţená šokem je nadále nestabilní díky výkyvům mezi produktem a investicemi.
V případě růstu produktu dojde díky akcelerátoru k růstu investic, a následně k dalšímu růstu reálného produktu umocněným multiplikačním efektem. Růst se zastaví v momentě dosaţení potenciálního produktu a přirozené míry nezaměstnanosti. Poté následuje přehřátí ekonomiky a propadu investic. Tento efekt je opět umocňován akcelerátorem a multiplikátorem neţ ekonomika dosáhne dna a cyklus se opakuje.
1.1.3. Nová konzervativní ekonomie
Teorie prosazující se v 60. a 70. letech 20. století byla zastoupena monetaristickou teorií a novou klasickou makroekonomií. Příčina kolísání ekonomiky je spatřována v kolísání peněţní nabídky za předpokladu pruţných mezd a cen. Hospodářský cyklus tak přímo souvisí s expanzivní nebo restriktivní monetární politikou.
Monetaristická teorie
Nejvýznamnějším představitelem této teorie je Milton Friedman, jenţ zastával názor, ţe hlavní příčinou kolísání ekonomiky jsou změny v tempu růstu peněţní nabídky. Kvůli nedokonalým informacím v krátkém období, a tedy mylnému vnímání cenové hladiny, dochází k rozdílu mezi skutečnou a očekávanou mírou inflace a následnému ekonomickému výkyvu. Pro ilustraci, centrální banka uplatní expanzivní politiku a zvýší objem peněz v ekonomice. V reakci na to roste AD, lidé mohou více utrácet, a následně i cenová hladina. Friedman vychází z předpokladu, ţe ceny výrobků rostou rychleji neţ nominální mzdy a tedy reálné mzdy zaměstnanců klesají. Naopak firmám rostou zisky díky
13 SOJKA, Milan. Dějiny ekonomických teorií. 2010. Praha: Havlíček Brain Team. ISBN 978-80-87109-21-2., s. 37
poklesu reálných nákladů, coţ umoţňuje rozšíření výroby a zapojení dalších výrobních faktorů. To vše vede k růstu HDP. Ovšem po prohlédnutí tzv. peněţní iluze, poţadují zaměstnanci zvýšení mezd, aby kompenzovali ztrátu kupní síly. To se odrazí v nákladech firem. Jejich produkce klesá a klesá také HDP. Závěrem této teorie je, ţe centrální banka by se měla zdrţet opatření vedoucích ke změnám mnoţství peněz v ekonomice. Tato teorie byla dále rozvíjena R. Lucasem.
Nová klasická makroekonomie
Tento směr je reprezentován R. Lucasem a R. Barrem a je postaven na předpokladu dokonalé konkurence a vnitřní stabilitě ekonomiky. Jako příčiny nestability jsou spatřovány vnější šoky a zásahy státu do ekonomiky, coţ je v této teorii nepřípustné.14
1.1.4. Teorie reálného ekonomického cyklu
Teorie vznikla v 80. letech 20. století. Jako hlavní příčinu ekonomického cyklu vnímá reálný šok a výkyvy v agregátní nabídce, za předpokladu flexibilních mezd a cen.
Příkladem takového šoku je především technologický pokrok, popřípadě války nebo výkyvy cen surovin. Takový nabídkový šok ovlivňuje přímo potenciální produkt, nikoli pouze fluktuaci reálného produktu. Na rozdíl od monetaristické teorie, je zde změna růstu peněţní nabídky pouze důsledkem hospodářského cyklu. Při poklesu agregátní nabídky vlivem negativního šoku, dojde k poklesu potenciálního produktu. V souvislosti s ním dojde k poklesu spotřebních výdajů a následně i k poklesu peněţní nabídky.
Teorie politicko - hospodářského cyklu
Teorie dává do souvislosti expanzivní měnovou politiku s volebním obdobím. Je zaloţena na předpokladu, ţe politici, kteří usilují o své znovuzvolení, mají nástroje ke stimulaci ekonomiky, pomocí kterých motivují voliče k jejich zvolení. Jedná se především o sniţování nezaměstnanosti, sniţování daní a udrţování nízkých úrokových sazeb. Po
14 CZESANÝ, Slavoj. Hospodářský cyklus: teorie, monitorování, analýza, prognóza. 2006. Praha: Linde.
ISBN 80-7201-576-1, s. 16
volbách obvykle následuje restriktivní politika. Problém nastává v momentě, kdy je ekonomika přehřátá a vláda přesto provádí expanzivní politiku. 15
Na rozdělení teorií je moţno pohlíţet i z jiného úhlu neţ chronologickým řazením. Teorie je moţno rozdělit dle exogenních nebo endogenních příčin.
Teorie exogenních příčin - Poptávkové teorie
o Keynesiánský přístup o Monetaristický přístup
o Teorie politicko-ekonomického cyklu - Nabídkové teorie
o Teorie reálného ekonomického cyklu Teorie endogenních příčin
- Inovační teorie
- Teorie akcelerátoru a multiplikátoru
15 CZESANÝ, Slavoj. Hospodářský cyklus: teorie, monitorování, analýza, prognóza. 2006. Praha: Linde.
ISBN 80-7201-576-1, s. 19