⃰ Rozveďte ve slovním hodnocení práce. Strana 1 Oponentní posudek BP, verze 1/2016.
Oponentní posudek bakalářské práce
Autor/ka BP: Miroslava Šabachová
Název práce: Edukace dětí s Downovým syndromem Oponent/ka: Mgr. Hana Ryšlavá, Ph.D.
Hodnotící kritéria
Splňuje bez výhrad Splňuje s drobnými výhradami Splňuje s výhradami Nesplňuje
A. Obsahová
V práci jsou vymezeny základní a dílčí cíle, které jsou v koncepci práce patřičně rozpracovány. Cíle jsou adekvátně naplňovány.
Práce splňuje cíle zadání.
Studující využívá a kriticky vybírá primární a/nebo sekundární literaturu.
Práce má vymezen předmět, je využito odpovídajících metodologických postupů.
Výstupy výzkumných částí jsou adekvátně syntetizovány a je o nich diskutováno.
V práci je využita odborná terminologie a jsou vysvětleny hlavní pojmy.
V práci jsou formulovány jasné závěry, které se vztahují ke koncepci práce a ke stanoveným cílům.
B. Formální
Práce vykazuje standardní poznámkový aparát a jednotný způsob citací v rámci práce, je typograficky jednotná.
Studující dodržuje jazykovou normu, text je stylisticky jednotný.
Text je soudržný, srozumitelný a argumentačně podložený.
C. Přínos práce ⃰ Slovní hodnocení práce:
Baklářská práce je tradičně členěna na část teoretickou a praktickou. V teoretické části se vyskytují některé faktické nepřesnosti. Např. je třeba uvést na pravou míru, že dle aktuálních poznatků Turnerův syndrom nebývá spojen s mentální retardací, ačkoliv to tak starší odborná literatura uvádí (autorka práce to zmiňuje na s. 16). Kapitola č. 2, která se týká výchovně vzdělávacího procesu, je poněkud zmatečná a neobsahuje vždy zcela aktuální informace. Velký pozor je třeba si dát při citování starší literatury, a to zejména tam, kde se zabýváme školskou legislativou. V roce 2014 se školská legislativa ve vztahu k dětem se speciálními potřebami výrazně změnila a starší literatura tuto změnu logicky nemůže reflektovat. Například tak již neexistují žádná vyrovnávací opatření, která autorka zmiňuje na s. 24, zákonný zástupce nepředává zprávu ze ŠPZ učiteli apod.
⃰ Rozveďte ve slovním hodnocení práce. Strana 2 Oponentní posudek BP, verze 1/2016.
Na s. 25 autorka uvádí, že mezi hlavní školská poradenská zařízení patří PPP, SPC a SVP.
Upozorňuji, že aktuálně platná legislativa řadí mezi ŠPZ pouze Poradnu a Centrum, žádné další. Slovíčko „hlavní“ zde tedy není na místě, stejně jako zmíněné Středisko výchovné péče. Informace o činnosti ŠPZ by pak bylo lépe čerpat přímo z primárního zdroje, tedy z aktuálně platné legislativy. Je škoda, že nebylo více pozornosti věnováno rámcovému vzdělávacímu programu, respektive porovnání RVP ZV a RVP ZSS, ze kterého by si čtenář mohl udělat lepší představu, jaké nároky jsou na dítě s DS v jednotlivých typech škol kladeny. Ve výčtu škol, které přicházejí pro vzdělávání žáka s DS v úvahu, mi chybí školy zřizované dle par. 16 odst. 9 ŠZ.
Ve třetí kapitole autorka slibuje seznámení s metodami práce, používanými při vzdělávání žáka s DS. Spíše než o metody se ale jedná o specifické přístupy, koncepty, které bývají při vzdělávání této cílové skupiny využívány. Pedagogické metody v pravém slova smyslu oproti tomu zcela chybí. Je zřejmé, že autorka se snažila zpracovat teoretickou část poctivě, pracovala s rozmanitými informačními zdroji, snažila se o co nejširší pojetí zvolené problematiky, nabízela různé úhly pohledu. Nicméně text je negativně poznamenán jednak výše uvedenými nedostatky a jednak poněkud těžkopádnou stylistikou.
Místy si autorka neohlídala formální úpravu práce, např. na s. 21 je nadpis kapitoly posledním textem na stránce, přičemž text této kapitole začíná až na straně následující.
Nová kapitola by měla začínat na nové stránce. Občas se vyskytne pravopisná chyba.
V úvodu praktické části jsou stanoveny tři cíle, které ale nejsou zcela správně formulovány. V praktické části dále považuji za nadbytečný zdlouhavý popis toho, jak autorka komunikovala s respondenty, tedy vlastně téměř celou kapitolu 4.2 a značnou část kapitoly 4.5. Změně výzkumné metody oproti zadání práce rozumím, ačkoliv telefonické vedení původně plánovaného rozhovoru by asi také bylo realizovatelné. Je škoda, že v teoretické části se autorka nevěnuje pedagogickým metodám, které respondenti často vzpomínali ve svých výpovědích, např. metoda názorně-demonstrační, metoda slovní a další.
Praktická část má bohužel velmi nepřehlednou strukturu, to se týká jak struktury jednotlivých kapitol a podkapitol, tak samotného obsahu. Diskuze je poněkud zmatečná a je škoda, že autorka nediskutuje své výsledky také s dalšími autory (kromě jednoho). Závěr práce by si zcela určitě zasloužil samostatnou kapitolu a pečlivější propracování. Shrnutí výsledků větou, že při vzdělávání žáků s DS se využívají různé metody, považuji za značně vágní. Byla bych také opatrná v tvrzení, že počet dětí s DS, které se vzdělávají v běžné škole a těch, které se vzdělávají v ZŠ speciální, je vyrovnaný. Na základě informací ze šesti škol, navíc cíleně vybraných, je na to těžko usuzovat.
Z práce je patrný zájem autorky o zvolenou problematiku i snaha o poctivé zpracování.
Oceňuji také dobrou práci s rozmanitými informačními zdroji. Ačkoliv je kvalita práce poznamenána výše uvedenými nedostatky, tak celkově splňuje požadavky kladené na bakalářskou práci a doporučuji ji k obhajobě.
Práce splňuje požadavky na udělení akademického titulu Bc.: ANO
Práci doporučuji k obhajobě: ANO
Návrh klasifikačního stupně: velmi dobře minus
⃰ Rozveďte ve slovním hodnocení práce. Strana 3 Oponentní posudek BP, verze 1/2016.
Náměty pro obhajobu:
V rámci obhajoby prosím o zodpovězení následujících otázek:
1. Z jakého důvodu se autorka rozhodla nevyužít telefonického vedení rozhovoru s respondenty?
2. V textu práce autorka blíže nepojednává o metodách adaptace, které zmiňuje v jejím zadání. Jaké metody měla na mysli? A jaké metody adaptace tedy používají pedagogičtí pracovníci při práci s dítětem s Downovým syndromem?
Datum: Podpis:
