Posudek na diplomovou práci Davida Pavlišty
zpracovanou v zimním semestru akademického roku 2010/11
K zadání diplomové práce a povaze úkolu
Diplomant zvolil vlastní téma pro svoji práci a vypracoval řešení Horního náměstí v Jablonci nad Nisou
Jeho úkolem bylo nově definovat náměstí s dominantní stavbou kostela Nejsvětějšího Srdce Páně. Urbanistická část návrhu měla přihlédnout k charakteru centrální části města a novým možnostem dopravních vztahů v něm. Architektonická část návrhu měla nabídnout rámcové řešení hlavních nových budov.
K průběhu práce
Diplomant pracoval na projektu samostatně a odevzdal práci ve stanoveném termínu.
Vlastnímu návrhu předcházelo získávání a studium doplňujících informací.
Komentář k řešení
Předložená práce má dva rozměry – urbanistický a architektonický. Ten první je pro autora stěžejní. Jeho úvahy začínají analýzou problémů celého centra Jablonce. Horní náměstí pak vybírá jako jedno z existujících problematických míst.
K urbanistickému řešení
Autor dokládá obsáhlou dokumentaci historického vývoje řešeného místa i města v širším rozsahu. Z ní je patrný vývoj zástavby i některé nenaplněné vize. Pověstný jablonecký
„žebřík“ soustavy nad sebou řazených náměstí mezi dvěma ulicemi v pravoúhlé struktuře městského jádra je pro něj logicky velkou výzvou. Vnímá ho správně jako základní prvek urbanistické jedinečnosti města a ve svém návrhu se snaží na něj navazovat.
Horní náměstí (pokud si dnes vůbec tento název zaslouží) je ovšem poněkud jinak disponováno. Je několikanásobně větší než obě ostatní a je jen vágně vymezeno. Lidická ulice do jeho prostoru vstupuje kdesi uprostřed a Kamenná ulice ho spíš míjí.
Jednoznačná geometrie „žebříku“ tady neplatí a je nutno vymyslet jiné principy vazby na městskou strukturu.
Úvahy o Horním náměstí významně ovlivňuje Zascheho kostel Nejsvětějšího srdce Ježíšova. Je jedinou architektonicky hodnotnou stavbou v prostoru Horního náměstí, který svojí monumentalitou a striktním výrazem ovládá. Prostor někdejšího hřbitova, následně parku s letním kinem, je kostelem oddělen od náměstí a postaven do významově vedlejší polohy. Vymezení horního náměstí na plochu jižně od kostela podporuje i topografie místa, upraveného do mírně skloněné roviny zakončené vysokou kamennou opěrkou.
1
S odvoláním na Camillo Sitteho vidí autor základ řešení ve zmenšení plochy náměstí. To je jistě rozumný krok, který umožňuje lépe zvládnout řadu dílčích potíží a lépe zařazuje nově definované náměstí do stávající hierarchie jabloneckých náměstí. Dvě vložené hmoty budov z něj oddělují další, menší „Školní“ náměstí. Obdobně autor zmenšuje a uzavírá i park za kostelem. Dochází tak k definici šesti náměstí, z nichž tři leží uvnitř
„žebříkové“ struktury a další tři na ni volně navazují. Tento počet je na centrum města formátu Jablonce víc než dostatečný. Tři nové prostory navrhuje autor jako vzájemně výrazně odlišné jejich velikostí a charakterem.
Ve svém konceptu definuje nově jako „Soudní“ náměstí také existující vágní prostor před severním průčelím radnice. Ten je sice zbytkem někdejšího rozsáhlého náměstí „Alter Markt“, do kterého byla radnice v 30. létech vložena, v dnešní době ale kvalitu náměstí zejména díky dopravnímu zatížení nemá. Autor se tomuto prostoru snaží pomoci změnou dopravního řešení a drobnými úpravami jeho plochy. Neodvažuje se ale nahradit pochybné hmoty nedávných novostaveb naproti radnici.
Úvahy o změnách dopravního řešení v centru města, které autor předkládá jako součást práce, jsou logické a přijatelné. Podporují jeho řešení Horního náměstí a zlepšují situaci i v jiných částech centra.
Soustava navržených plomb do proluk, doplňujících neúplnou blokovou strukturu pomáhá scelit uliční fronty a je součástí nové definice jak Horního, tak „Školního“ náměstí. Rád bych ale viděl alespoň hmotovou představu obytné zástavby na severní straně parku za kostelem.
K architektonickému řešení
Když opomeneme drobné hmoty záplat existujících proluk, je možno se soustředit na siamská dvojčata knihovny a polyfunkčního domu, vyčnívající na povrch ze společné podstavy parkovací garáže. Smyslem této dvojjediné budovy je vytvořit předěl mezi
„Školním“ a Horním náměstím, vyrovnat jejich výškový rozdíl a nabídnout funkce posilující život veřejného městského prostoru. To všechno se autorovi daří.
Menší polyfunkční dům je provozně jednodušší. Výběžek venkovní restaurace v lehké konstrukci je sympatický svojí povahou i polohou na rozhraní obou náměstí. Dispoziční hra s přehazováním orientace oken ve čtyřech horních podlažích s byty vede k oživení fasád. Jejich materiálové pojetí se pak odkazuje na Zascheho kostel.
Podstatně větší objem budovy knihovny v sobě zahrnuje i další navazující provozní celky, které ale vlastní knihovně nepřekážejí a mohou naopak podporovat její společenskou funkci. Jde zejména o přednáškový sál s navazujícím rozsáhlým foyer s kavárnou v 1.NP a o výstavní síň ve 2.NP. Tyto prostory tvoří dohromady téměř polovinu hmoty a ploch nadzemní části budovy. Jejich přítomnost ve vazbě na knihovnu je jistě vítaná, jejich provozní oddělení od sbírek knihovny je ale nezřetelné. Nenacházím jasně navržené kontrolní místo knihovny s možností uzavření ploch volného výběru knih a provozního oddělení od zbytku budovy, nezbytného pro zabezpečení sbírek. Usuzuji sice, že by takové místo mohlo být vloženo do plochy č. 3.01 ve 3.NP, na výkresech ale není zobrazeno.
Výstavní plocha ve 2.NP je průchozí do obchodu s designovými výrobky, od něhož je oddělena rozsáhlou prosklenou stěnou. Tento obchod je sice dvouúrovňový a v dolní 2
úrovní přístupný přímo z Kamenné ulice, jeho hlavní plocha je ale v úrovni výstavní síně.
Výstavní síň je tak poněkud degradována na jakési foyer s příležitostnou možností vystavování. To je škoda u tak rozsáhlé plochy.
Mám také obavu o provoz aut při vjezdu a výjezdu kapacitní parkovací garáže v provozně zatížené ulici Pod baštou. Zde by byl možná nutný odbočovací pruh aspoň pro vjíždění se zahýbáním doleva.
Obsah a rozsah odevzdaného elaborátu
Práce je po všech stránkách soustavně, seriozně a přesvědčivě zpracována a dokumentována.
Hodnocení
David Pavlišta nabízí ve své práci městu Jablonec nad Nisou podnětné řešení po desítky let zanedbávaného městského prostoru. Jeho návrh je zpracován s velkým zaujetím pro místo, které důvěrně zná. Předložený zásah je svým rozsahem i hmotově uměřený. Jeho konzervativní architektonický výraz chápu jako zřetelnou poctu Zaschemu. Tento vztah ho vysvětluje a činí pro mne přijatelným. Navržený výraz vede sice k poněkud zbytečně formální atmosféře nových veřejných prostor, ta je ovšem vyvážena nesourodým okolím, jehož nedokonalost se autor snaží kompenzovat. Není tedy zapotřebí se obávat o osud městského života – ten by byl návrhem jistě posílen. Mé výhrady patří některým dílčím aspektům provozního a dispozičního řešení budovy knihovny. Tyto nedostatky se ale týkají jen architektonického rozměru návrhu a nezpochybňují urbanistické řešení.
Na práci Davida Pavlišty oceňuji jak systematický přístup a soustavné pracovní úsilí, se kterým návrh vytvářel, tak komplexnost úvah, vedoucí ke zřetelným urbanistickým i architektonickým kvalitám. Práce prokazuje autorovu zralost.
Pro jeho práci proto navrhuji s potěšením klasifikaci výborně
V Liberci 15.1.2011
prof.ing.arch.akad.arch. Jiří Suchomel vedoucí diplomní práce
3
