5 GYMNÁZIUM V KOLÍNĚ
5.5 C. K. gymnázium na počátku 20. století
Ve školním roce 1902–1903 bylo přijato na C. K. gymnázium celkem na 350 studentů. Důležitým předmětem byla stále tělesná výchova, i když v tomto roce chodilo na tělocvik pouze 72 až 75 žáků z celkových 350.
Ve škole byla prováděna zdravotní opatření. Bylo dbáno na větrání učeben, mezi hodinami byly delší oddychové přestávky.
Vedení školy také dbalo na rozložení úkolů, bylo organizováno také koupání. Každý rok se pravidelně po řadu měsíců organizovaly školní hry, byly konány kratší vycházky, pravidelné výlety (především pěší), v zimě bruslení. Chudým žákům byly zdarma rozdávány do městských lázní osobní vstupenky.179
Každoročně byla v kronice v tomto období věnována zdravotnímu stavu žáků zvláštní kapitola. Pokud proběhl nějaký školní rok bez úmrtí žáka, tak kronikář to považoval za tak neobvyklou
„událost“, že to výslovně poznamenal. Ve zprávě za školní rok 1902-1903 tedy čteme, že „neumřel žádný žák“.180
Od roku 1902 se školní hry konaly na novém velkém hřišti na Zálabí u Borku. Když bylo více místa, tak se školní hry prováděly často a také s větším počtem žáků než dříve na dnešním Kmochově ostrově.
178 Zpráva cís. král. reálného a vyššího gymnázia v Kolíně za školní rok 1899, Kolín:
Bayer, 1899. s. 55.
179 DUŠEK, Josef [ed. PROCHÁZKA, J. In 100 let kolínského gymnázia]. s. 26.
180 Tamtéž, s. 26.
82
A tak např. ve školním roce 1902-03 se zde hrálo od začátku školního roku do konce října vždy ve středu odpoledne a v sobotu odpoledne od tří do pěti hodin. Poté až od konce dubna do konce školního roku se hrávalo i za nepříznivého počasí denně a to od páté do sedmé hodiny odpolední. V jiných letech byla organizace školních her pokaždé jiná.
Významnou událostí pro kolínské gymnázium i Kolín bylo rozhodnutí, že městu Kolín byl snížen příspěvek 8 000 K ročně, který obec byla povinna odvádět státu na vydržování reálného gymnázia.
Od 1. ledna roku 1906, resp. 1908 byl příspěvek snížen na částku 6 000 K, resp. 4 000 K. Částka se vždy po dvou letech snižovala o 2 000 korun, a to až do ledna roku 1912. Poté už neplatili žádné příspěvky.
Kolín za to však musel přistoupit na podmínku a to takovou, že provede některé stavební adaptace. Požadováno bylo, aby ústav měl novou kreslírnu a zvláštní místnost pro rýsovnu, dále větší místnosti pro knihovny, kabinet zeměpisu, chemikálií a fyzikální kabinet. Vedle těchto požadavků byly další požadavky mírnějšího rázu, např. o lepší osvětlení, opravě ústředního topení a jiné. Pro přístavbu proto obec v sousedství budovy zakoupila pruh zahrady a domek vedle dívčí školy.181
Do dějin kolínského gymnázia se zapsal i významný rok 1905, kdy pod vlivem zpráv o „hrdinném boji proletariátu“ v Rusku se v celém Rakousko–Uhersku zvedla obrovská vlna projevů sympatií, hlavně z řad dělnictva.182
Dne 31. července 1906 zemřel ředitel gymnázia Josef Grim, který působil na škole 13 let. Od 1. srpna byl ustanoven prozatímním správcem profesor Josef Pírko.
Dne 25. října 1906 byl jmenován ředitelem kolínského gymnázia Jan Soukup, který byl předtím profesorem píseckého gymnázia. Za jeho
181 Tamtéž, s. 26.
182 Tamtéž, s. 26–27.
83
řízení ve školním roce 1906–1907 byly na gymnáziu poprvé zapsány dvě dívky, tzv. privatistky. Byly to Antonie Stíbalová a Lada Prágrová.
Antonie Stíbalová se narodila 2. června roku 1895 v Kolíně. Jejím otcem byl Josef Stíbal, který byl učitelem na měšťanské škole.
Na gymnázium byla přijata z V. třídy smíšené pětitřídní obecné školy v Kolíně. Byla přijata do první třídy do oddělení A.183
Lada Prágrová se narodila 17. září 1891 v Kolíně. Jejím otcem byl Alois Prágr, jenž byl ředitelem Občanské záložny. Na gymnázium byla přijata ze soukromého studia na základě zkoušky ze všech předmětů 2.
třídy. Tím pádem byla přijata do třídy 3. A. Toto přijetí bylo schváleno vynesením ze dne 7. listopadu roku 1906 za ředitele Jana Soukupa.184
Jinak obě dívky skládaly na této škole i maturitní zkoušky.
Privatistky byly soukromně studující na veřejné střední škole.
Ve dvou následujících školních letech bylo na gymnáziu zapsáno celkem 18 privatistek a poté jejich počet rostl. Na základě zvláštních výnosů privatistky směly hospitovat ve všech předmětech mimo tělocvik.185
5.5.1 Maturitní zkoušky a další změny na C. K. gymnáziu
Ve školním roce 1907–1908 se konaly maturitní zkoušky podle Marchetových směrnic ze dne 29. února 1908. Rozdíl v předešlých maturitních zkouškách byl ten, že zkoušky byly založeny hlavně na znalosti faktů, ale teď byl položen důraz především na zralost úsudku.
Písemné zkoušky se od této doby konaly jen z vyučovacího jazyka, tj. češtiny (byla předložena tři témata, ze kterých si žák jedno téma zvolil), z latinského a z řeckého jazyka. Z obou klasických jazyků je určen pouze překlad z mateřského jazyka za pomoci slovníku. Ústní
183 Katalogy C. K. reálného a vyššího gymnázia v Kolíně, Hlavní katalog 1. A třídy za šk.
r. 1906/07, inv. čís. 283. s. 41.
184 Katalogy C. K. reálného a vyššího gymnázia v Kolíně, Hlavní katalog 3. A třídy za šk.
r. 1906/07, inv. čís. 283. s. 45.
185 DUŠEK, Josef [ed. PROCHÁZKA, J. In 100 let kolínského gymnázia]. s. 27.
84 z mravů rovněž již nejsou na vysvědčení uváděny.187
Podle nařízení ze dne 11. června roku 1908 se upouští od dosavadního zkoušení na známku v první části hodiny.
Podle zkušebních a klasifikačních směrnic učitel provádí na počátku hodiny jen orientační zkoušku bez klasifikace. Touto orientační zkouškou krátce zopakuje předešlý výklad i ihned naváže na výklad nové látky.
Vlastní klasifikační zkoušky se konají po dokončení určitého celého úseku látky. Tyto změny se týkaly všech středních škol.188
Kolínské gymnázium se na začátku školního roku 1908–1909 přeměnilo z dosavadního reálného a vyššího gymnázia na reálné gymnázium nového typu.
V Kolíně se „již dříve ozývaly se hlasy po zřízení reálky. Proto chopila se městská rada příležitosti, že vznikly nové typy středních škol, a žádala za zavedení nového typu v Kolíně. Po povolení toho, nedotázavši se mínění sboru, zažádala, aby změna v nový typ provedena byla v tomto roce v primě, tercii a kvintě“.189 Z toho bylo mnoho problémů, kdy „soukromě sdělil purkmistr, že ministerstvo kvintu povoluje, tercii však jen tehdy, přihlásí-li se všichni žáci té třídy k typu novému“.190
Problémem bylo, že „při zápise ve tř. třetí přihlásilo však šest žáků pro starý typ, v páté tř. jen sedm pro nový typ (…) Zemská šk. rada otázavši se nejprve sboru rozhodla opačně, že kvinta podle typu nového
85
se neotevře, tercie ano a zbylých šest terciánů že má vyučováno býti řečtině separátně až do oktávy“.191
Městská kolínská rada upustila od žádosti reálky v Kolíně a podala tedy ministerstvu vyučování žádost na přeměnu zdejšího ústavu v reálné gymnázium, tak aby jeho absolventi mohli volně vstupovat na univerzitu nebo techniku.
Na žádost městské rady byl kolínský ústav přeměněn na reálné gymnázium. Poté následovalo složité vyjednávání o tom, které třídy budou přeměněny na třídy reálného gymnázia. Výsledkem jednání bylo zavedení dvou tříd nového typu, a to první a třetí třídy. V důsledku toho skončilo v této třídě vyučování řečtiny. Pouze pro šest 6 žáků, kteří setrvali při starém typu gymnázia, bylo výjimečně povoleno vyučování řečtině místo francouzštiny.
Tímto opatřením začala přeměna ústavu v reálné gymnázium nového typu.192