3 ROZVOJ ŠKOLSTVÍ V ČESKÝCH ZEMÍCH
3.4 Počátky kolínského školství a rozvoj středního školství v Kolíně
O počátcích kolínského školství nejsou žádné přímé zprávy.
S určitou pravděpodobností se můžeme domnívat, že podobně jako v některých jiných královských městech byly i v Kolíně již od 13. stol. dvě školy – škola klášterní a škola farní.58
Farní škola byla zřízena při chrámu sv. Bartoloměje s největší pravděpodobností také ve 13. století. První písemnou zprávu o této škole máme v zachovalých zbytcích městské radní knihy, kde se v zápise ke dni 25. prosince 1343 můžeme dočíst o „domě blízko školy“. Školní budova byla postavena na kostelním dvoře u jižní chrámové věže krátce po dokončení městského opevnění. Zprávy o této škole pak nacházíme v městských knihách a archivech stále častěji. Od roku 1378 jsou známá i jména správců školy, rektorů a kantorů. Ve 14. století poskytovala jen částečné vzdělání a to znalost čtení, psaní, počítání a základy latinského jazyka, který byl potřebný pro další studium.59
V 15. a 16. století působili na kolínské škole zpravidla dva učitelé – rektor a kantor. S postupným nárůstem žáků k nim přibyl i třetí učitel, který se nazýval succentor nebo subkantor. Někdy ve vyučování budovy dokončena. Školním účelům sloužila více než tři sta let.60 Dodnes poskytuje své prostory rozsáhlé expozici archeologických sbírek kolínského regionálního muzea.
58 PROCHÁZKA, Jiří: 100 let kolínského gymnázia (Sborník ke stému výročí založení střední školy v Kolíně), Kolín: Gymnázium Kolín, 1972. s. 6 (Dále: PROCHÁZKA, J.: 100 let kolínského gymnázia).
59 Tamtéž, s. 6.
60 Tamtéž, s. 8.
42
Po bitvě na Bílé hoře nastaly zlé časy a to jak pro český národ, tak i pro české školství, kdy docházelo k jejímu úpadku. Od husitských časů se na kolínské farní škole učilo česky. Od začátku 18. století proniká na tuto školu i němčina. V roce 1712 byl zde ustanoven první učitel německého jazyka. Ani v první polovině 18. století se poměry na kolínské škole nezlepšily. Vzdělanost učitelů byla stále nízká a o jejich platech ani nemluvě. Také docházka dětí do školy nebyla uspokojivá.61
Podobný úpadek školství byl tehdy všeobecným zjevem. Vláda císařovny Marie Terezie si uvědomovala nutnou potřebu školských reforem, k nimž postupně přistupovala. V zájmu státního centralismu spojovala zvyšování vzdělanosti s germanizací. Proto na všech školách monarchie zaváděla němčinu jako vyučovací jazyk. Všeobecným školním řádem, vydaným v roce 1774, vláda stanovila povinnou školní docházku jak pro chlapce, tak holky. Tento řád také zavedl tři typy škol – školy normální, hlavní a triviální.
V Kolíně roku 1779, byla zřízena prozatímní škola přechodného typu, která měla tři třídy. Ve dvou prvních třídách se učilo v českém jazyce a pouze ve třetí němčině. Zavedení povinné školní docházky zdaleka ještě neznamenalo, že ne všechny školou povinné děti do školy také hned chodily.
I za tohoto stavu už školní budova nestačila pojmout všechny žáky, kteří chodili do školy. Ani zařízení neodpovídalo nárokům, které byly na školu kladeny. Byly potřeba nové učebny, školní lavice, tabule a také školní pomůcky. Nadřízené školní úřady při svých inspekcích stále na tyto nedostatky poukazovaly. Také kolínský magistrát usiloval o reformu školy spojenou s novou přístavbou školní budovy a jejím novým zařízením.
Konečně roku 1793 došlo povolení zemského úřadu ke zřízení čtyřtřídní hlavní školy, ovšem jen s německým vyučovacím jazykem.62
61 Tamtéž, s. 8–9.
62 Tamtéž, s. 9.
43
Když byly po roce 1848 proměňovány hlavní školy na nižší reálky, tak s tímto krokem občané nesouhlasili. Podle mého názoru se jednalo o finanční náklady, jež by tato proměna stála. Občané chtěli tyto peníze dát na užitečnější věci, které byly nutné v Kolíně provést. Přesto ředitel Jan Cvik zařídil roku 1851 při hlavní škole dvoutřídní nižší reálku. Roku 1854 se ředitelem této školy stal kněz Antonín Dlask, za něhož se škola zdokonalila a rozšířila. O pět let později se reálka rozšířila o třetí třídu, hlavní školy čtyřtřídní se oddělily dle pohlaví. Ve výši 60 tis. zlatých byl pořízen nový velký školní dům, který byl roku 1860 odevzdán ke svému účelu.66
Po vydání nových školních zákonů z období z let 1849 a 1867 nastalo roku 1872 nové rozdělení kolínských škol. Reální škola se stala samostatným obecním ústavem, dívčí škola byla proměněna v trojtřídní školu měšťanskou, která byla spojena s pětitřídní obecnou školou a škola chlapecká byla proměněna na školu s osmi třídami, ze které z ní posléze vznikla měšťanská škola.67
64 TŮMA, Josef: Kolínsko a Kouřimsko. Díl 2. Paměti osad na Kolínsku. Kolín: Učitelstvo školního okresu kolínského, 1915. s. 327. (Dále: TŮMA, J.: Kolínsko a Kouřimsko.
Paměti osad na Kouřimsku).
65 PROCHÁZKA, Jiří: 100 let kolínského gymnázia. s. 9.
66 TŮMA, Josef: Kolínsko a Kouřimsko. Paměti osad na Kolínsku. s. 328.
67 Tamtéž, s. 328.
44
První typ školy, která se dá považovat za střední školu, jež vznikala v Kolíně, byla tzv. reálka. Jak již bylo řečeno, tak tato reální škola byla proměněna v samostatný obecní ústav. To se stalo díky usnesení obecního zastupitelstva ze dne 14. září 1872, které se opíralo o zákon z 30. dubna 1869, podle něhož mělo mít nižší oddělení 4 třídy s povinným francouzským jazykem. Počínaje školním rokem 1876–1877 byla tato škola proměněna v nižší reálné gymnázium. Od roku 1881 se postupně škola rozšiřovala o vyšší gymnazijní třídy. Roku 1884 byl tento typ školy přijat do státní správy. Při poslední úpravě rakouských v prvních třech letech pouze střídavé ročníky. V roce 1906 byla kupecká pokračovací škola upravena na učiliště o třech třídách. O rok později pro chlapce a dívky s tříletou kupeckou pokračovací školou.70
68 Tamtéž, s. 337–338.
69 Tamtéž, s. 338.
70 Tamtéž, s. 338.
45
Při těchto školách se učili každou neděli také řemeslničtí učňové.
Podle návrhu ředitele Bartoloměje Pavlíčka z roku 1872 byla pro ně zavedena průmyslová škola večerní. Kreslení na této škole bylo vyučováno v neděli dopoledne a školní rok trval od října do dubna. Tito řemeslničtí učňové ale toužili po dokonalejším vzdělání a tak podali dvě žádosti za zřízení školy pro kreslení a modelování a odborné školy pro zpracování kovů a dřeva. Ministerstvo kultu a vyučování těmto žádostem vyhovělo a tak vynesením ze dne 30. září roku 1882 byla založena kreslířská škola. Úkolem této školy bylo poskytnutí odborného vzdělání všem, kteří se chtěli věnovat některému technickému zaměstnání, anebo se chtěli zdokonalit v kreslení a rýsování. Škola se skládala z 2 ročníků. S touto školou byla také spojena průmyslová pokračovací škola.71
Když škola trvala tři roky, tak k ní chtěla správa připojit řemeslné dílny. Ministerstvo vypracovalo pouze návrh na trojtřídní všeobecné řemeslné školy pro 12leté žáky, při nichž měly být účelně zřízené dílny.
Také se upozorňovalo na možnost proměnit kreslířskou školu na školu řemeslnou. Až poté když byly zajištěny finanční prostředky, tak okresní výbor i městské zastupitelstvo dne 21. června 1893 schválili stanovy, regulativa a osnovu pro městskou řemeslnickou školu. Ke schválení ministerstva došlo 29. července 1893. Se školou řemeslnickou byla jednak spojena veřejná kreslírna, jednak průmyslová škola pokračovací.
Po desetiletém trvání byla řemeslnická škola vedle usnesení sněmu kraje Českého ze dne 30. července 1902 převzata do správy zemské, což bylo vykonáno 26. května 1903. To znamenalo, že tento typ školy nebyl v rukou kolínských zastupitelů, resp. města, ale v rukou kraje, resp. české země.
Až do konce školního roku 1902–1903 se průmyslová pokračovací škola skládala z přípravky a ze dvou tříd školy pokračovací.
Každá z nich měla pobočku. Školním rokem 1903–1904 byla přípravka
71 Tamtéž, s. 338–339.
46
zrušena. První třídě pokračovací školy byla přidána druhá pobočka a žáci byli rozděleni podle řemesel. Ve školním roce 1905–1906 byla při řemeslnické škole ponechána druhá třída se žáky stavitelského, strojnického a umělecko-průmyslového oboru, i když žáci potravních a oděvních řemesel byli dáni pod správu měšťanské chlapecké školy.
Tato škola, která byla od školy řemeslné oddělena místnostmi a správou, tvořila tzv. všeobecnou průmyslovou pokračovací školu, i když tato škola byla ponechána řemeslnické škole, resp. odborné pokračovací škole.72
V roce 1907 byla založena průmyslová škola pro dívky, která se původně jmenovala průmyslová a obchodní dívčí škola.73
Tímto jsem dokončil obecnou charakteristiku středních škol v Kolíně, která vznikala v průběhu 19. a 20. století. Na začátku této podkapitoly jsem se snažil podat krátkou historii o první škole, která v Kolíně byla. Tou školou byla farní škola, ze které postupně vznikla v 18.
století hlavní škola a z ní v 19. století reálka, resp. gymnázium.
72 Tamtéž, s. 339–340.
73 Tamtéž, s. 341.
47