17 Čtyřicet let obchodní školy a dvacet pět let obchodní akademie v Kolíně [1897–1912–
1937]. Kolín: [s. n.], 1937. s. 107. (Dále: Čtyřicet let obchodní školy a dvacet pět let obchodní akademie v Kolíně).
18 Tamtéž, s. 107.
19 Tamtéž, s. 107.
29
zimu. Horníci však mu neotevřeli bran svých. Jan Lucemburský hnul se odtud ke Kolínu, žádaje, aby Kolínští přijali jej k sobě. Než i ti všelijak se vymlouvali a do města ho nepustili. Potom zakusili hněv nového krále, kterýž odňal jim výsadu, že kupci jedouce městem museli tu vykládati zboží své na prodej (právo skladné). Však dal se uprositi a ještě téhož roku 1310 vrátil Kolínským právo skladu a daroval jim ještě výsadu na 14denní trh výroční (v pondělí po sv. Bartolom.) (…)“.20
Město získalo také právo mílové. Došlo k tomu, že: „(…) Nástupce Karlův, Václav IV. (1378–1419), obdaroval město týdenními trhy a roku 1391 nařídil, aby vůkol města na 1 míli nebylo krčem a dílen řemeslnických (právo mílové) (…)“.21 Toto právo se týkalo obchodu se solí, masem a obilím.22
S rozvojem obchodu v Kolíně pokračoval i rozvoj řemesel, která se stala základem kolínského průmyslu. Od dávných dob ve městě kvetlo sladování a vaření piva. Nejstarším průmyslovým podnikem se stal Zámecký pivovar, založený okolo 15. stol. řádem dominikánů.
Po sloučení s městským pivovarem v roce 186323 byl rozšířen, poté zcela přebudován a vybaven nejmodernějším strojním zařízením.24
Za rozmachem kolínského obchodu můžeme považovat výstavbu železničních tratí, kdy se město Kolín stalo díky svým specializovaným obchodům vyhledávaným obchodním střediskem blízkého okolí.25
V roce 1850 byla založena firma J. L. Bayer, jež se stala akciovou společností pro tiskařský a papírenský průmysl, ze které během „času“
vyrostla jedna z největších a nejmoderněji zařízených tiskáren a litografii s továrnou na kartonáže a výrobu skelných a smirkových papírů a pláten.
V roce 1853 byla založena firma Josef & Prokop Červinkové, sestrojené
20 Dějiny a průvodce královského města Kolína n. L. Kolín: Šindelíř, 1905. s. 6.
21 Tamtéž, s. 6.
22 Čtyřicet let obchodní školy a dvacet pět let obchodní akademie v Kolíně. s. 108.
23 VÁVRA, J. Dějiny královského města Kolín nad Labem. Díl 1. – 2. Josef Vávra. Kolín:
Bayer. s. 291.
24 Čtyřicet let obchodní školy a dvacet pět let obchodní akademie v Kolíně. s. 108.
25 Tamtéž, s. 108.
30
železářské závody a v roce 1863 byla zařízena továrna šamotových kamen, v tomto období firmy Koudela a Fischer. O rok později byla vybudovaná Společná továrna na cukr. V roce 1866 byly položeny Josefem Kocverou základy pro továrnu na likéry a octy. Roku 1867 byla založena firma Hugo Aschermann. Jednalo se o tovární výrobu dětského prádla a konfekce. Tyto soubory dětského hygienického prádla byly exportovány do orientálních zemí a Ameriky. V roce 1870 vznikly Akciové továrny na vyrábění lučebnin, vyrábějící veškerá umělá hnojiva, krmiva, různé kyseliny, klihy, kostní tuky, gelatiny atd.26
Rozvoj kolínského průmyslu vypadal v letech 1870–1880 tak, že to byla doba, kdy byly relativně konsolidované politické poměry, a kdy tedy prací osvícených hospodářských průkopníků vznikala celá řada podniků, a to jak soukromých, tak i společenských, jejichž základy neohrozily ani velká hospodářská krize z roku 1873 a menší krize z roku 1884.27
V této době byly založeny Kolínské akciové továrny na vyrábění a čištění líhu a drasla. Tyto továrny vyráběly líh všech druhů. Jednalo se např. o potaš, dynalkol, draselné sírany, chlorid draselný atd.28
V roce 1878 byla firmou J. Saudka vybudovaná továrna na čištění peří a v roce 1879 byla firmou Františka Bubena založena chemická továrna a Arnoštem Tumlířem chemická továrna, která vyráběla lepenky a pivovarské smoly. Roku 1882 byla založena firma Václava Sedláčka na výrobu tuků, speciálních olejů a mazacích přístrojů. Josefem Lešákem byla vybudována továrna na výrobu veškerých druhů vah. V roce 1883 byla založena V. K. Formánkem továrna na výrobu strojů a v roce 1887 vznikly izolační závody bratří Wurmů.29
Druhá etapa průmyslového rozmachu nastala po roce 1894, kdy několik pokrokových vlastenců v čele s architektem Čeňkem Křičkou,
26 Tamtéž, s. 108.
27 Tamtéž, s. 108.
28 Tamtéž, s. 108.
29 Tamtéž, s. 108–109.
31
položilo základ k vybudování několika akciových podniků s ryze českými prostředky. Proto v roce 1894 byla založena Kolínská továrna na kávové náhražky (SOJA), kupecký akciový podnik a téhož roku i továrna Bratří Kašparidesů na výrobu železného zboží.30
Na konci 19. století vznikala v Kolíně celá řada různých podniků.
Např. v roce 1900 vznikla Továrna na vozy. Jednalo se o akciovou společnost, která vyráběla kromě železničních a tramvajových vozů i jiné druhy vozů, ale vyráběla i autobusy a železné průmyslové konstrukce.31
Na počátku 20. století a to roku 1901 byla Českou akciovou společností postavena továrna na výrobu rafinovaného petroleje.
V dalších letech zde vznikaly i další podniky. V roce 1901 založil Václav soustředěna na produkci cukrovinek a čokoládového zboží.33
Dále v roce 1906 byla z podnětu německého kapitálu frankfurtské společnosti Deutsche Gold und Silberscheidenanstalt (Degussa) založena akciová společnost pro zpracování draselných louhů v Kolíně. Továrna byla vybudována na Kutnohorském předměstí v Havlíčkově ulici technickými pracovníky frankfurtské společnosti.34 V roce 1908 byla založena továrna na výrobu umělých květin Karla Vondráška, v roce 1909 strojírna Josefa Rosického, roku 1912 mlékárna
30 Tamtéž, s. 109.
31 Tamtéž, s. 109.
32 Historie a současnost podnikání na Kolínsku. [zpracoval Ladislav Jouza…[et al.]].
1. vyd. Pardubice: Městské knihy, 1999. 110 s. (Dále: Historie a současnost podnikání na Kolínsku).
33 Čtyřicet let obchodní školy a dvacet pět let obchodní akademie v Kolíně. s. 109.
34 Historie a současnost podnikání na Kolínsku. s. 108.
32
Rolnického družstva a „American Heating“, což byla akciová společnost na výrobu amerických kamen. Také se jednalo o strojírnu a slévárnu.35
V roce 1911 založil František Křižík parní elektrárnu. Roku 1914 byla založena Akciová továrna na droždí a líh, která byla vybudovaná za účelem osamostatnění se z područí vídeňského velkokapitálu, který považoval výrobu droždí za výhradně svojí doménu. Jakl a Štěřík stáli v tomto samém roce u zrodu nové firmy, kterou byla chemická továrna na výrobu strojních tuků, olejů a izolačních nátěrů. O dva roky později byl vybudován Elektrárenský svaz středolabských okresů spol. s r. o.
V roce 1917 byla založena chemická továrna Antonína Lešnera a v roce 1918 tzv. „Ferina“, spol. s r. o., závody pro kovový průmysl.36
35 Čtyřicet let obchodní školy a dvacet pět let obchodní akademie v Kolíně. s. 109.
36 Tamtéž, s. 109.
33