5 GYMNÁZIUM V KOLÍNĚ
5.2 Vznik reálného gymnázia
5.2.1 První školní léta reálného gymnázia
První rok kolínského reálného gymnázia začal ve školním roce 1876–1877. Na základě konkurzů byla obsazena místa potřebných profesorů. Jedno z nejdůležitějších míst bylo místo profesora klasických jazyků, řečtiny a latiny. Na toto místo byl městským zastupitelstvem zvolen Jan Šafránek, který byl do té doby suplentem na reálce v Táboře.
Do této funkce byl potvrzen i zemskou školní radou.125
Při prvním zápisu se do první třídy přihlásilo 104 žáků.
V pozdějších letech počet těchto žáků klesal. Bylo to v důsledku toho, že
„dočasná změna kutnohorské reálky v reálné gymnasium a zřízení čistých gymnasií v Čáslavi a v N. Bydžově značně seslabovaly frekvenci gymnasii kolínského“.126
První ročník byl proto rozdělen na dvě oddělení. Vedle prvního ročníku gymnázia byly na škole ještě druhý, třetí a čtvrtý ročník nižší reálné školy. V každém z těchto oddělení bylo v průměru 33 žáků.
Učitelský sbor i veřejnost považovaly za urážlivé, že žáci první třídy gymnázia byli umístěni nejen v tom samém domě, ale i na téže chodbě s dívčími třídami hlavní školy.127
V prvním roce gymnázia tvořilo učitelský sbor celkem 8 učitelů:
Josef Čížek, ředitel gymnázia, plat 1340 zl. a byt ve staré budově školy
František Potůček, učitel kreslení a krasopisu, plat 750 zl. a byt ve staré budově školy
124 Půl století střední školy v Kolíně 1872–1922. s. 6.
125 DUŠEK, Josef [ed. PROCHÁZKA, J. In 100 let kolínského gymnázia]. s. 15.
126 Půl století střední školy v Kolíně 1872–1922. s. 7.
127 DUŠEK, Josef [ed. PROCHÁZKA, J. In 100 let kolínského gymnázia]. s. 15–16.
64
Jan Ev. Eybl, katecheta a učitel francouzštiny, plat 1200 zl.
Josef Vacek, skutečný profesor, plat 1200 zl.
Jan Krouza, suplent matematiky, plat 600 zl.
Václav Javůrek, suplent přírodních věd, plat 600 zl.
Jan Šafránek, profesor klasických jazyků, plat 1200 zl.
František Bartovský, suplent, plat 600 zl.128
Na prvního ředitele reálného gymnázia Josefa Čížka začaly z Prahy od zemské školní rady přicházet stížnosti. Tato rada napomínala městskou radu v Kolíně, za to, že ředitel „neplnil své povinnosti“ vůči nadřízeným orgánům. Tyto upomínky se opakovaly a tak se na začátku školního roku 1877–1878 stal provizorním ředitelem Adam Fleischmann, který byl dříve profesorem na gymnáziu v Hradci Králové. Takže se jednalo o již čtvrtého ředitele, kteří se v průběhu šesti let vystřídali, a také se neustále měnil učitelský sbor.129
Jednotlivé úvazky učitelů nebyly rovnoměrné. Např. profesor František Potůček učil týdně 23 hodin, profesor Josef Čížek a Jan Šafránek 17 hodin, učitel Jan Hejtman 18 hodin, dr. Jaroslav Vlach 22 hodin, učitel Jan Krouza 20 hodin a Jan Němec 17 hodin.
Zajímavé bylo, jakým a kolika předmětům vyučovali jednotliví učitelé. Profesor Fr. Potůček byl učitelem kreslení, geometrického rýsování a krasopisu. Profesor Josef Čížek učil německý a český jazyk a zoologii. Profesor Jan Šafránek učil latinský, český a německý jazyk, včetně dějepisu, tedy čtyřem různým předmětům. Dr. Jar. Vlach učil zeměpis, dějepis a francouzský jazyk. Učitel Jan Němec učil latině, češtině a němčině. Z toho vyplývá, že běžně vyučoval každý učitel nebo profesor třem předmětům.
Jednotlivým předmětům byl přidělen nerovnoměrný počet hodin. Čeština měla týdně 3 hodiny, němčina 4 hodiny. Zeměpis, dějepis, zoologie, francouzský jazyk, počty a chemie mělo po 3 hodinách
128 Tamtéž, s. 16.
129 Tamtéž, s. 16.
65
týdně. Nejvíce hodin měl latinský jazyk, kterému bylo týdně věnováno až 7 hodin.130
Tab. 1: Náboženské vyznání žáků reálného gymnázia z let 1877–1878131 Třída Počet žáků Počet katolíků Počet evangelíků Počet židů
I. A 42 25 9 8
I. B 52 42 2 8
II. 57 41 9 7
III. 29 20 5 4
IV. 22 13 5 4
Celkem 202 141 30 31
S židovským náboženstvím byly jazykové potíže. Obec přes naléhání zemské školní rady nezajistila vhodné učitele, kteří by ovládali češtinu. Městská rada poté jednala s židovskou obcí, ale bez úspěchu. Problém nevyřešil ani konkurz. V roce 1879 tak bylo na úřední žádost upuštěno od řádného vyučování židovského náboženství. Žákům byl dán pokyn, aby se z tohoto předmětu vykazovali soukromým vysvědčením.132
Prospěch žáků reálního gymnázia v prvních letech byl hodnocen nadřízenými orgány jako „nepříznivý velice velmi“. Z tohoto důvodu dostal ředitel za úkol zjistit příčiny, že je škola, co se týče výsledků na tom tak špatně.
Jako příčiny byly uváděny, že někteří učitelé raději říkali teorii v podobě přednášek, místo toho aby to procvičovali hlouběji. Tak, aby to
130 Tamtéž, s. 16.
131 Tamtéž, s. 16.
132 Tamtéž, s. 16.
66
žáci pochopili. Je pravdou, že ne každý žák to může stejně pochopit a že mají myšlení úplně odlišné. Především podle mě záleželo na tom, jak to dokázal učitel vysvětlit.
Dále, že mnozí žáci viděli v gymnáziu jen pokračování obecné školy a tak v budoucnu neměli v úmyslu pokračovat ve studiu. Jedna z dalších příčin byla uváděna, že v rodinách postrádali vhodné studijní prostředí, nedostatek studentského příkladu, že není dobrých starších studentů z vyšších ročníků, kteří by pomáhali slabým studentům.
A konečně, že žáci chodili nedostatečně připraveni z obecných škol a tím pádem, že ne všichni žáci znali základní české gramatické pojmy.133
Takže když se to vzalo, tak za to mohli učitelé na obecných školách, že žáci nepřišli po nástupu na reálku dostatečně připraveni, tak aby mohli během studia mít výsledky, které by se „líbily“ nadřízeným úřadům, resp. ministerstvu kultu a vyučování.
Žáci z vesnických škol si teprve museli zvykat na pravidelné studium. Podle zemské školní rady byl výsledek klasifikace této kolínské školy mezi dalšími českými reálnými školami vůbec nejhorší. Propadal každý čtvrtý žák. Tohoto roku propadlo 26 % žáků. Tento „rekord“ byl překonán v prvním pololetí školního roku 1878–1879 o jedno procento.
Proto práce učitelského sboru byla hodnocena velmi nepříznivě, protože ze všech škola byla klasifikace na této kolínské škole zase nejhorší.
Kolínský sbor to vysvětlil tím, že se na kolínském gymnáziu tvrdě klasifikuje.134
133 Tamtéž, s. 16 – 17.
134 Tamtéž, s. 17.
67
Tab. 2: Věkové složení žáků na reálném gymnáziu ke konci školního roku 1878–1879135
Věkové složení žáků Počet žáků
10 let 1 žák
11 let 13 žáků
12 let 31 žáků
13 let 57 žáků
14 let 48 žáků
15 let 36 žáků
16 let 15 žáků
17 let 10 žáků
Pokud se jedná o národnostní složení na této škole, tak převážnou část tvořili prakticky Češi. Na konci školního roku 1878–1879 bylo na ústavu 210 Čechů a jeden Němec. Přesto rakouská vláda věnovala peníze především na vzdělání německých studentů. Právě to dělal ten rozdíl, že peníze vláda posílala především na německé školy, resp. reálná gymnázia, kde byl velký podíl německých žáků. A tak průměrný výdaj vlády na jednoho německého žáka v Čechách činil 101 zl. ročně a na jednoho českého studenta to činilo 52 zl. Tady si můžeme všimnout toho rozdílu, že vláda přispívala více těm školám, na kterých byl velký podíl německého žactva. Bylo to především z toho důvodu, že se v českých zemích nacházelo velké množství německých škol.
135 Tamtéž, s. 17.
68