5 GYMNÁZIUM V KOLÍNĚ
5.3 Vznik Vyššího reálného gymnázia v Kolíně
Kolínské čtyřtřídní gymnázium mělo 15. září roku 1878 po skončeném zápisu 227 žáků. V roce 1879 bylo již zapsáno 264 žáků.
Proto se objevuje požadavek vyššího státního gymnázia.140
Škola se rozšiřovala nejen na nižší, ale i vyšší gymnázium. To se stalo „usnesením města, k němuž dal impuls článek poslance Čeňka Hevery, uveřejněný v místním listě „České koruně“ a později ve většině českých listů otištěný, kde vřele radil k doplnění ústavu na vyšší. Za to redaktor „Kol. listů“ Balák ustavičně proti ústavu vystupoval, až z města vyhoštěn“.141
V souvislosti s vyšším gymnáziem v Kolíně v únoru roku 1879 jednalo obecní zastupitelstvo o návrhu redaktora V. Nedvídka na zřízení městské spořitelny. Nedvídek navrhoval založení městské spořitelny proto, aby „získal peníze“ na zřízení vyššího gymnázia. V březnu tohoto roku poslala městská rada Kolína ministerstvu kultu a vyučování žádost za zřízení vyšších gymnazijních tříd na státní útraty v Kolíně.
Podobnou žádost zaslalo také okresní kolínské zastupitelstvo 4. dubna roku 1879. Po oslavách stříbrné svatby „Jejich Veličenstev“
přišlo vyřízení žádosti. Tato žádost byla vyřízena záporně. Jako důvod bylo uvedeno, že samotné nižší gymnázium není v dobrém stavu, že nejsou místnosti pro třídy vyššího gymnázia a hlavně, že stát nemá peníze pro zřízení vyššího gymnázia.142
Ve školním roce 1878–1879 končil i poslední ročník nižší reální školy. V následujícím školním roce byly už všechny třídy pouze
139 Pamětní kniha Gymnázia II. Kolín, 1872–1896. s. 33.
140 Tamtéž, s. 18.
141 Půl století střední školy v Kolíně 1872–1922. s. 7.
142 DUŠEK, Josef [ed. PROCHÁZKA, J. In 100 let kolínského gymnázia]. s. 18.
70
gymnazijní. Jednání o založení vyššího gymnázia pokračovalo. Veřejní mínění pro tento záměr formoval redaktor časopisu Koruna Česká, Václav Nedvídek. Dne 31. července 1879 požádalo 14 obecních starších městskou radu o svolání obecního zastupitelstva za účelem jednání o zřízení kolínského vyššího gymnázia. Hlavní otázka byla především finanční. Vydržování osmitřídního gymnázia bylo pro městskou radu příliš nákladné. Proto bylo navrženo takové řešení, že finanční náklady společně neslo, jak město, tak i celý kolínský okres.143
Počátkem srpna vyzvala městská rada okresní výbor ke společnému projednávání otázky vyššího gymnázia. Dne 1. srpna roku 1879 se konala první porada důvěrníků obecní městské rady a okresního výboru o otázce společného financování a správy a obě strany souhlasily. Na valném shromáždění okresního zastupitelstva z 29. srpna 1879 hlasovalo z 18 členů 17 pro doplnění kolínského gymnázia vyššími třídami. A také hlasovali, proto aby gymnázium bylo společně financováno městem a okresem.144
Dne 7. září 1879 proběhla schůze zástupců města o návrhu 14 členů ze dne 31. července 1879. Na této schůzi byl schválen návrh na zřízení čtyř vyšších gymnazijních tříd a to s tím, že první třída vyššího gymnázia bude otevřena již ve školním roce 1880–1881. V souvislosti s tímto návrhem bylo rozhodnuto, že ústav bude vydržován společným nákladem okresu a obce Kolín.
Dále bylo rozhodnuto, že bude ve společné správě a že se bude řídit sjednanými pravidly s kolínským okresním zastupitelstvem. Obě strany, tedy město a okres, daly svůj souhlas. Smlouva mezi obecním a okresním zastupitelstvem byla podepsána 9. května 1880. Ale potřebovali schválení ústředních státních úřadů.145
Současně od začátku roku 1880 jednali o vytvoření vyššího gymnázia v Kolíně na hlavních státních úřadech říšští poslanci pro město
143 Tamtéž, s. 19.
144 Tamtéž, s. 19.
145 Tamtéž, s. 19.
71
Kolín a venkov Dr. Hubert Veselý z Molitorova a tajemník okresu Čeněk Hevera.
Město státním úřadům nabízelo, pokud převezme gymnázium do státní správy tuto podporu: budovu, otop, úklid, světlo a 2 000 zl.
ročně. Příspěvek se rakouským úřadům zdál malý, a proto okresní hejtmanství žádalo o zvýšení tohoto příspěvku. Tak obecní zastupitelstvo nabídlo 4 000 zlatých. Bylo to také oznámeno vládě. Pro kladné vyřízení věci využíval sbor veškerých příležitostí. Např. i zasnoubení prince Rudolfa s princeznou Štěpánkou Belgickou v březnu roku 1880. Tímto sbor „poděkoval a prosil“ za přímluvu.146
Později bylo zemským výborem schváleno to nejdůležitější a to, že okresní zastupitelství převzalo polovinu nákladu na kolínské gymnázium. „Vyššími místy“ byla legalizována dohoda mezi městskou radou Kolína a okresním zastupitelstvem. Tímto způsobem bylo zajištěno doplnění gymnázia a jeho udržování na společný náklad obce a okresu, pokud se nepodaří školu odevzdat státu.147
Takovéto žádosti o převzetí gymnázia do státní správy nebyly vyřizovány. Místo nich přišla zpráva o státní pomoci. Rovněž přišlo sdělení, že došlo povolení zřídit pátou gymnazijní třídu od září roku 1880. V té době začínalo mít kolínské gymnázium konkurenci díky zakládáním gymnázií v okolních městech (např. v Kutné Hoře, Čáslavi a Novém Bydžově).148
Při zahájení školního roku v září roku 1880 začalo kolínské gymnázium poprvé s pátou gymnazijní třídou. I přes silnou konkurenci nového gymnázia v Čáslavi byl o tuto školu velký zájem.149 Tady se můžeme podívat, kolik měly jednotlivé třídy počet žáků:
146 Tamtéž, s. 19.
147 Tamtéž, s. 19.
148 Tamtéž, s. 19.
149 Tamtéž, s. 19.
72
I. a 55 žáků I. b 51
žáků
II. a 39 žáků II. b 38
žáků
III. 58 žáků IV. 41
žáků
V. 23 žáků Celkem 305
žáků150
Za zajímavé považuji zmínit i to, jaké hodnocení měli žáci v I.
pololetí školního roku 1880–1881. Celkem klasifikováno bylo 292 žáků.
Chování bylo na vyšším reálném gymnáziu hodnoceno takto:
mravy vzorné 163 žáků
mravy chvalitebné 119 žáků
mravy zákonné 11 žáků
mravy méně zákonné 3 žáci
mravy nezákonné ─
Zvlášť byla hodnocena pilnost a to takto:
pilnost vytrvalá 47 žáků pilnost náležitá 102 žáků pilnost dostatečná 120 žáků pilnost nestálá a nepatrná 27 žáků151
Od roku 1882 začal počet žáků na kolínském gymnáziu klesat.
Ve školním roce 1882 bylo na škole celkem 305 žáků. Velký byl úbytek žáků do první třídy. Oproti minulým rokům se do první třídy přihlásilo o 30 žáků méně. Proto nebyla zřízena ani paralelní třída.
Důvodů bylo více a to takové, že ministerstvo dělalo všechno proto, aby se zmenšil nával žáků do českých středních škol. Dále mnozí vystudování neměli naději, že by se pro ně našla místa, až vystudují.
150 Tamtéž, s. 19.
151 DUŠEK, Josef [ed. PROCHÁZKA, J. In 100 let kolínského gymnázia]. s. 20.
73
Pro Kolín přistupují i místní podmínky. Bylo to zřízení reálného gymnázia v Kutné Hoře a nižšího gymnázia v Čáslavi. Ve školním roce 1883 bylo ve škole po zápisu v sedmi ročnících 307 žáků. V prvním ročníku poklesla návštěva ve dvou letech téměř o 40 žáků. Přistupují k tomu i další důvody poklesu žáků na škole. V Novém Bydžově bylo schváleno zřízení vyššího gymnázia. V Kolíně byla zřízena měšťanská škola s celkovým počtem 172 žáků ve třech třídách. Z těchto žáků se dříve právě velká část hlásila na kolínské gymnázium.152
Dalším důvodem byla v tomto roce i velká neúroda. Proto mnoho rolníků neposílalo své syny na gymnázium, protože neměli peníze. Byli to jen chlapci, protože v té době bylo ještě dívkám zakázáno studovat společně s chlapci a především na střední škole. To se změnilo až na začátku 20. století, kdy do školy poprvé chodily privatistky.
Dne 24. listopadu roku 1883 se konal první gymnazijní ples a tak studující mládež se stala činitelem veřejného společenského života.