1 KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 3. díl, Kolín-Miro.
[Il. Lubomír Zeman]. 1. vyd. Praha: Libri, 1998. s. 30. (Dále: KUČA, K.: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku).
25
pro politické záležitosti), tři nižší správní úředníci, listovní a čtyři nižší kancelářští úředníci.4
V souvislosti s otázkami soudními a berními bylo město Kolín pojato v nově utvořený okres kolínský, v ploše 22 000 hektarů. Ostatní záležitosti byly ponechány obecnímu zastupitelstvu se zvoleným purkmistrem. Od roku 1849 v městské kanceláři sloužili správce, pokladník, oficiál a policejní revizor. Roku 1868 došlo k oddělení úřadu politického od soudního, a tak byl zřízen politický okres kolínský, složený ze soudních okresů kolínského a kouřimského. Správci okresu byli okresní hejtmani.5
Město Kolín mělo v roce 1702 1 577 obyvatel, ale každým rokem jejich počet narůstal. V roce 1843 měl Kolín 6 131 obyvatel, roku 1869 měl 9 199 obyvatel, o 11 let později přesáhl počet obyvatel více jak 11 tis. obyvatel, konkrétně 11 332 obyvatel.
Za tímto rychlým nárůstem počtu obyvatel stojí především to, že 18. září roku 1843 začala „v Kolíně stavba železné dráhy státní směrem ku Praze a Pardubicím (…) a 20. srpna 1845 jel z Prahy do Pardubic s velikou slávou první vlak, v němž se vezli gubernátor zemský arcikníže Štěpán, arcibiskup pražský Alois Josef, svobodný pán Schrenk a jiná honorace zemská“.6
V letech 1869–1870 probíhala stavba další železniční trati a to severozápadní dráhy7, která také přispěla k růstu počtu obyvatel. Vedla z Kolína přes Nymburk až do Děčína. Na počátku 20. století, resp. v roce 1900 mělo město Kolín už 15 025 obyvatel.8
4 Tamtéž, s. 281.
5 Tamtéž, s. 280–281.
6 Tamtéž, s. 245–246.
7 Tamtéž, s. 271.
8 KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. s. 32.
26
1.2 Rozvoj průmyslových odvětví a vývoj společenského a kulturního života
Za klíčovou etapu, která stála za rozvojem kolínského průmyslu, můžeme považovat období mezi léty 1850–1917. Jedná se o období, kdy se zrodila většina podniků, jejichž tradice je součástí moderní historie města dodnes.9 Mezi nejdůležitější průmyslová odvětví, která ve městě vznikala během 19. a 20. století, patřila výroba potravinářských produktů (např. cukrovarnictví, pivovarnictví). Dále se velmi rychle rozvíjel chemický, strojírenský, stavební, nábytkářský, dřevoobráběcí, papírenský, tiskařský průmysl a průmysl v obdělávání kovů.
Ve městě se také vyskytovaly četné řemeslnické dílny.10 Rozmach kolínského průmyslu podnítil společenský život. Vznikaly zde nové kulturní a vzdělávací spolky, které vyvíjely bohatou činnost. Za zmínku stojí ochotnické divadlo „Tyl“, které bylo vytvořeno místními divadelními nadšenci a to již před rokem 1848.11 Dále můžeme jmenovat mužský pěvecký spolek, který vznikl roku 1859, a který na počátku provozoval české i německé sbory. Roku 1861 se prohlásil za český spolek pod jménem Dobroslav. O rok později byla založena tělocvičná jednota Sokol.12
Ve městě vznikla Kmochova kapela, která byla založená kolem roku 1871 a na podzim roku 1872 Řemeslnická beseda. V tom samém roce poprvé vychází místní politický časopis, „Koruna Česká“, která byla konzervativního směru.
Roku 1873 byl založen dámský pěvecký spolek a to pod jménem Dobromila.13 Také stojí za zmínku, že roku 1876 byly poprvé vydány
9 Almanach Střední průmyslové školy Kolín: Vydáno u příležitosti 125. výročí vzniku průmyslového školství v Kolíně. [Red. Jaromír Kratochvíl]. Kolín: Ředitelství Střední průmyslové školy Kolín, [1997], s. 10. (Dále: Almanach Střední průmyslové školy Kolín).
10 VÁVRA, J.: Dějiny královského města Kolín nad Labem. s. 296.
11 Tamtéž, s. 275.
12 Tamtéž, s. 253.
13 Tamtéž, s. 269–270.
27
„Kolínské Noviny“ a roku 1885 „Kolínské Listy“. Oba byly směru liberálního.14 V roce 1905 vznikla mj. také Kolínská filharmonie apod.15
S rozvojem průmyslu a společnosti se ve městě ruku v ruce také vyvíjelo kolínské školství a tím rostla vzdělanost. Průmysl potřeboval pracovníky s technickým vzděláním. Školou poskytující takové vzdělání se měla stát nově vznikající řemeslnická škola, která tvořila základ průmyslového školství v Kolíně.16
14 Tamtéž, s. 271.
15 Almanach Střední průmyslové školy Kolín. s. 11.
16 Tamtéž, s. 11.
28 splavněním ukazuje, co znamená vodní cesta pro průmyslové podnikání a také pro obchod.17
Právník František Halda, který byl tajemníkem obchodního grémia, se zmiňuje o tom, jak „les továrních komínů v čele s komínem naší elektrárny, nejvyšším v republice, vedle typických tří věží bartolomějského chrámu stal se takřka ochrannou známkou kolínskou“.18 Tímto chtěl říct, že tyto průmyslové komíny a věže chrámu sv. Bartoloměje byly v tehdejší době charakteristické pro určující symboly města.
Dneska to platí pouze o chrámu, ale samozřejmě tu stále můžeme vidět ještě několik průmyslových komínů, které dávají městu tvář, kterou mělo ve druhé polovině 19. století a na počátku 20. století.
Kolín byl od svého založení důležitým obchodním místem, kde se setkávaly dvě hlavní obchodní silnice, jedna vedla od Lužice k Vídni a druhá od Bavorska do Polska. Po těchto cestách bylo dováženo koření, sůl, víno a jižní plodiny, dále přepychové italské zboží, flanderská a anglická sukna, železo apod. Kolínští obchodníci po nich vyváželi na cizí trhy obilí, mouku, len, kůže a jiné zboží a tovary.19
K rozkvětu obchodu hodně pomohlo udělení městu Kolínu práva skladu. A jak k této výsadě došlo? „(…) Jan Lucemburský nemohl se hned pustiti v dobývání Prahy, a tudíž přitáhl ke Kutné Hoře, aby zde strávil
17 Čtyřicet let obchodní školy a dvacet pět let obchodní akademie v Kolíně [1897–1912–
1937]. Kolín: [s. n.], 1937. s. 107. (Dále: Čtyřicet let obchodní školy a dvacet pět let obchodní akademie v Kolíně).
18 Tamtéž, s. 107.
19 Tamtéž, s. 107.