První roky C. K. reálného a vyššího gymnázia

První školní rok začal na podzim roku 1885. Gymnázium mělo v úředních označeních písmena C. K., tj. Císařsko-Královské. Žáků bylo zapsáno celkem 360. Už druhým rokem bylo na ústavu všech osm tříd.

Na škole bylo 18 řádných profesorů a tři učitelé vedlejší – učitelé evangelického náboženství, tělocviku a zpěvu.

Nejdůležitějším předmětem byla nadále latina. Tento jazyk se vyučoval ve všech osmi třídách, kdy ho učilo 7 profesorů. Nejen na latinský jazyk je kladen důraz, ale i na řecký jazyk, který vyučovalo šest profesorů. Ředitelem tohoto gymnázia byl v Kolíně jmenován dosavadní ředitel Adam Fleischmann.¹⁶⁵

Mezi další důležité, resp. povinné předměty patřilo např.

náboženství, čeština, zeměpis a dějepis, matematika, přírodní vědy (přírodopis, fyzika, chemie), také němčina, kreslení, krasopis, měřičství a rýsování atd.

Školné na gymnáziu bylo sníženo z 30 zl. na 16 zl. ročně, stejně jako na ostatních státních ústavech. Kromě tohoto školného žáci prvním rokem platili zápisné 2 zlaté a každý rok po 1 zlatém jako příspěvek na knihovnu. Ale žáci si však hromadně stěžovali a žádali o osvobození od školného. Ve školním roce 1884–1885 bylo od školného osvobozeno pouze 17 žáků, ale v roce 1885 to bylo už více jak 100 žáků.¹⁶⁶

164 DUŠEK, Josef [ed. PROCHÁZKA, J. In 100 let kolínského gymnázia]. s. 23.

165 Tamtéž, s. 23.

166 Tamtéž, s. 23.

78 profesorů. Jednalo se např. o profesory české univerzity dr. Kvíčala, dr.

Gebauera, dr. Krále, profesora Paprovského z Moskvy a dalších významných představitelů.¹⁶⁸

V programu sjezdu bylo přátelské pobesedování v kolínské sokolovně, prohlídka města Kolína, výlet po Labi, zábava v sokolovně na počest sjezdu, hudební koncert a cvičení hasičů na náměstí.

V poslední den sjezdu většina návštěvníků navštívila starobylé město Kutnou Horu.¹⁶⁹

Ve školním roce 1887–1888 bylo zapsáno 406 žáků, učitelský sbor tvořilo již 25 učitelů. V tomto školním roce byl poprvé uveden i údaj o bydlišti žáků. Tehdy v Kolíně bydlelo 135 žáků a mimo Kolín to bylo 262 žáků.¹⁷⁰

Dne 12. února roku 1889 odešel z kolínského gymnázia profesor klasické filologie Jan Šafránek, kterým byl jeho prvním učitelem na tomto ústavu. Tento předmět učil 12 let. Také se staral o chudé žáky.

Jak jsem se již zmínil v této práci, tak byl jedním ze zakladatelů

79

Na tomto gymnáziu měli žáci zájem především o politické dění.

Několik žáků vyšších tříd se účastnilo i politických schůzí. Řediteli a učitelskému sboru pak bylo od nařízených míst uloženo, aby bedlivěji sledovali chování mládeže. Především dostali pokyn, aby zabránili mládeži se účastnit v politickém životě.

Roku 1891 se v Praze konala jubilejní průmyslová výstava. Byla ve znamení mohutně se rozvíjejícího se průmyslu. Dne 16. června roku 1891 „podnikl sbor (mimo dva členy) se žactvem téměř celého ústavu výlet na Jubilejní zemskou výstavu do Prahy; téhož súčastinolo se četné kolínské obecenstvo, tak že vydáno bylo 710 celých jízdních lístků; žáci do 12 let jeli po dvou na lístek jeden (…) Hojné dojmy toho dne bezpochyby nevymizí z paměti účastníků po celý jejich život“.¹⁷²

Když po 14 letech skončil ve funkci ředitele kolínského gymnázia Adam Fleischmann, tak poté sám podal žádost o přeložení. Stal se ředitelem státního gymnázia v Jičíně.

Novým ředitelem se tak 1. září roku 1891 stal František Sobek, který byl profesorem chrudimského gymnázia. Tento ředitel zavedl přísný dohled nad kázní a chováním žáků. Hned na začátku jeho spravování byli z gymnázia vyloučeni čtyři žáci pro sexuální přestupky.

Ředitel také podal žádost, jestli by mohla škola žáky trestat karcerem.

Odůvodňoval to tím, že na středních školách dříve docházelo k uzavření žáka (ve škole) a sloužilo to jako kázeňský trest za hrubší provinění, bez předešlého schválení zemskou školní radou. Nakonec bylo žádosti vyhověno.¹⁷³

Ředitel Sobek spravoval ústav pouze 2 roky. Dne 14. června 1893 byl jmenován ředitelem na státním gymnáziu v Praze v Truhlářské ulici.

Ředitelem byl v Kolíně ustanoven Josef Grim, jenž byl do té doby kolínským okresním školním dozorcem. A tak 14. srpna převzal kolínské

172 Zpráva cís. král. reálného a vyššího gymnázia v Kolíně za školní rok 1891, Kolín:

Bayer, 1891. s. 57.

173 DUŠEK, Josef [ed. PROCHÁZKA, J. In 100 let kolínského gymnázia]. s. 25.

80 a zahrát si. Byla to místa za pilou a v borcích. Většinou tyto hry probíhaly každé jaro a léto.

Dne 5. května 1895 šla 7. třída na vycházku do Žlebů. Dále 12.

června roku 1895 se celá škola zúčastnila několika výletů do okolí. Např.

do Kořenic, Sedlce, Starého Kolína, Červených Peček, Konárovic nebo třeba na Kačinu přes Malín a Nové Dvory. Jednalo se o 6 skupin, která navštívila zmíněná místa. V dalších letech se také chodilo na výlety.

Ve školním roce 1897–1898 proběhla zajímavá událost, že „v den stoletých narozenin Františka Palackého 14. června bylo žákům po třídách způsobem věku a vzdělání jejich přiměřeným dáno poučení o buditelském a literárním významu slavného historiografa (…)“.¹⁷⁷

Dne 27. května roku 1899 se celá škola účastnila oficiálního

81

jenž v zastoupení Jeho cís. a král. Veličenstva přijel ke slavnostnímu posvěcení pomníku postaveného u Křečhoře na památku vítězné bitvy u Kolína“. Této události se účastnil i „Jeho Excellence pan c. k.

místodržitel království Českého hrabě Karel Coudenhove, Jeho eminencí pan kardinál hrabě František Schönborn, kníže arcibiskup Pražský, a mnoho jiných hodnostářů vojenských“.¹⁷⁸