Vznik Všeobecné řemeslnické školy

Ve městě se roku 1885 zrodila myšlenka zřídit namísto vzniklé školy pro kreslení a modelování, Všeobecnou řemeslnickou školu.

Tato myšlenka „nacházela v zdejším řemeslnictvu, soustředěném v Řemeslnické besedě hojnost přívrženců; největšího dárce štědrého v občanské záložně zdejší“.²³⁰ Účelem této školy bylo poskytovat

„pomocí teoretického vyučování a praktických cvičení oněch vědomostí a zručností, kteréž se doporučují jako přípravné vzdělání k učení se

229 Čtrnáctá roční zpráva řemeslnické školy v Kolíně za školní rok 1906–7. s. 4.

230 Městský úřad Kolín: Kronika města Kolína 1886–1900, pozn. 82.

99

nějakému živnostenskému zaměstnání, jmenovitě některé řemeslné živnosti (…)“.²³¹

Za tímto účelem se žáci ve školních dílnách učili prvním začátkům zpracování surovin (hlavně dřeva a železa) příslušného řemesla, kterému se v budoucnosti chtěli věnovat. Připravovali se vhodnými cvičeními.

Spočívali v používání různých nástrojů, které mělo žáky připravit na budoucí povolání. Důraz byl také kladen na udržování čistoty v dílnách.²³²

Do 1. třídy všeobecné řemeslnické školy byly přijímání žáci po dokončeném „dvanáctém roku svého věku, prokáží-li, že vychodili šestý ročník obecné školy aspoň s prospěchem dostatečným (…) ku přijetí do jedné z následujících tříd žádá se mimo patřičné stáří – průkaz,

231 Prvá roční zpráva všeobecné školy řemeslnické v Kolíně za školní rok 1893–4. Kolín:

Jindřich Paka, 1894. s. 1–2.

232 Městský úřad Kolín: Kronika města Kolína 1886–1900, pozn. 82.

233 Prvá roční zpráva všeobecné školy řemeslnické v Kolíně za školní rok 1893–4. Kolín:

Jindřich Paka, 1894. s. 2–3. (Dále: Prvá roční zpráva za školní rok 1893–4).

234 Třetí roční zpráva všeobecné školy řemeslnické v Kolíně za školní rok 1895–6. Český Brod: Ladislav Beneš, 1896. s. 1. (Dále: Třetí roční zpráva za školní rok 1895–6).

100

řemeslnické školy bylo později bývalým kolínským purkmistrem Josefem Formánkem zřízeno nadání, jehož úroky škola používala, ale až od roku 1896, kdy byla již v nové budově.

Po delším vyjednávání s ministerstvem kultu a vyučování, jež zdárně podporoval tehdejší poslanec na říšské radě pan Čeněk Hevera, otevřen I. ročník této školy v roce 1893“.²³⁵

V roce 1893 se podařilo sehnat potřebné finanční prostředky.

Občanská záložna přispěla na stavbu částkou 36 000 K, okresní výbor částkou 9 000 K na zařízení kabinetů a dílen. Stát, resp. Česká Země přispívala do výše jedné třetiny výdajů.

Na podnět vlády mělo dojít k tomu, že na místo dřívější kreslířské školy, se město Kolín mělo dočkat nové školy. A tak byly vypracovány stanovy, předpisy a také osnova. Tyto nově sestavené směrnice byly předloženy okresnímu výboru a městskému zastupitelstvu.

Ke konečnému schválení došlo na schůzi, která se konala 21. června 1893. Ministerstvo kultu a vyučování to potvrdilo výnosem ze dne 29.

července roku 1893.²³⁶

Poté proběhl konkurz na učitelská místa. Po 14 denní lhůtě po souhlasu okresního výboru se ustanovilo obecní zastupitelstvo ve schůzi ze dne 27. září 1893. Schůze se konala ve škole za účasti nových učitelů. Nový učitelský sbor vypadal tedy takto:

Martin Dirlam, správce bývalé C. K. školy pro kreslení a modelování, se stal ředitelem všeobecné řemeslnické školy a učitelem pro strojnický odbor

Antonín Lukesle, byl asistent kreslení na Všeobecné řemeslnické škole v Mladé Boleslavi, učitel pro kreslení a modelování

Antonín Řenče, byl doposud stavebním inženýrem na Městském úřadě v Plzni, učitel pro stavitelský odbor

Vilém Pelzlbauer, praktický učitel pro zpracování dřeva

235 Tamtéž, s. 1.

236 Prvá roční zpráva za školní rok 1893–4. s. 13.

101

Josef Schneider, praktický učitel pro zpracování kovů²³⁷

Ve školním roce 1894–1895 se při škole konal kurz z kreslení a rýsování. Trval jeden rok. Tento kurz byl především určen pro učitele měšťanských škol. Výuku navštěvovalo 24 posluchačů, z nichž byly 4 učitelky.

Počátkem školního roku 1896–1897 byla zřízena i třetí třída této školy.

Tab. 3: Předměty na řemeslnické škole²³⁸

237 Tamtéž, s. 13–14.

238 Almanach Střední průmyslové školy Kolín. s. 14.

Předměty

Počet hodin v daném ročníku

I. II. III.

Náboženství 1 1 0

Jazyk vyučovací a písemnosti 4 3 0

Zeměpis 2 1 0

Počátky přírodozpytu a mechaniky 2 2 2

Nauka o látkách a technologie 2 4 2

Živnostenské počty 3 2 2

Živnostenské účetnictví a živnostenské zákony 0 2 2

Kreslení od ruky 6 4 4

Měřičství, měřické a průmětné rýsování 6 3 2 Odborné rýsování a kreslení živnostenské 0 6 8

Modelování 0 4 4

Krasopis 4 0 0

Druhý zemský jazyk 2 4 4

102

6.4.1 Stavba školní budovy

Pro stavbu školní budovy bylo „zakoupeno zásluhou náměstka purkmistrova pana Aloise Kroutila, ředitele cukrovaru (…), velice vhodné místo v prodloužené Zahradní ulici od paní Kniršové“.²³⁹

V roce 1894 Josef Dvořáček zhotovil plány na stavbu školní budovy, „které vysokým c. k. ministerstvem kultu a vyučování schváleny byly a obecní zastupitelstvo pak udělilo povolení k stavbě, s kterou na jaře r. 1895 bylo započato“.²⁴⁰

Na zvláštní žádost řemeslnické školy byly na stavbu potřebné tyto práce: zednická, „nádenická“, kamenická, tesařská, pokrývačská, truhlářská, zámečnická, klempířská, natěračská a sklenářská.²⁴¹ Praktický učitel Josef Schneider provedl ve školní dílně hromosvody a ústřední topení bylo zadáno firmě Körting, která měla své sídlo ve Vídni.

Školní budova se skládala ze dvou pater. Uprostřed budovy se nacházel výstupek, který byl určen pro schodiště. Byly tam také záchody a jednopatrové křídlo nacházející se ve dvoře, kde se vyskytovala zámečnická dílna s oddělenou kovárnou. Dále slévárna se zvláštním vchodem na dvůr a další kabinet. Do prvního a druhého patra vedly kamenné dvouramenné schody, které byly z granitu.

Uprostřed budovy byl hlavní vchod. Na pravé straně od hlavního vchodu byl byt pro školníka, který se skládal z pokoje a kuchyně. Za tím byla umístěna modelovna se třemi okny s kabinetem. Na opačné straně se nacházela ředitelna, sborovna a pokoj na hotové práce žáků.

V prvním patře se nacházela kreslírna a kabinet, dále II. učebna, fyzikální kabinet a kabinet na modely. Ve dvorním křídle se rozprostírala truhlářská dílna s kabinetem. Ve druhém patře byla I. učebna se strojnickým kabinetem, rýsovna a zároveň třetí učebna

239 Třetí roční zpráva školní rok 1895–6. s. 1.

240 Tamtéž, s. 1.

241 Tamtéž, s. 2.

103

se stavitelským a lučebním kabinetem. V podkroví nad truhlářskou dílnou se nacházela rekvizitárna. z minulého školního roku. Při této příležitosti byly zpřístupněny veškeré školní místnosti, „aby si obecenstvo prohlédnouti mohlo zařízení dílen a veškeré učebné pomůcky, kterých dosud nevidělo, jelikož jich nebylo lze v staré budově při výstavách školních vyložiti pro nedostatek místa“.²⁴³

V tomto období byla nová budova bez vysvěcení odevzdána svému účelu a 21. září tohoto roku začalo vyučování.

Nejvyšší dozor ke škole vykonává ministerstvo kultu a vyučování prostřednictvím ustanovených vládních komisařů. Odborným inspektorem byl ustanoven Jan Tille, který byl vládní rada a také ředitel vyšší státní průmyslové školy v Praze.

Bezprostřední dozor a hospodářskou správu školy vedl školní výbor, jenž se skládal z těchto mužů:

JUDr. Antonín Cyvín, purkmistr, předseda, dále Josef Grim, ředitel gymnázia, František Netuka, gymnazijní profesor, zástupce vlády,

242 Třetí roční zpráva všeobecné školy řemeslnické v Kolíně za školní rok 1895–6. Český Brod: Ladislav Beneš, 1896. s. 2.

243 Čtvrtá roční zpráva Všeobecné školy řemeslnické v Kolíně za školní rok 1896–7. Kolín:

Jindřich Paka, 1897. s. 11.

104

Vojtěch Formánek, továrník a městský rada, Čeněk Křička, architekt a také městský rada, zástupce zemského výboru, Ferdinand Perner, továrník v Týnci nad Labem, Václav Sixta, statkář a předseda okresního zastupitelstva, zástupce kolínského okresu, Josef Hollas, soukromník, Karel Wiesner, továrník a člen obecního zastupitelstva, zástupce obce, Čeněk Rozsívka, obchodník a ředitel městské spořitelny, zástupce obchodní a průmyslové komory v Praze, při jednáních o pokračovací škole a konečně Martin Dirlam, ředitel Všeobecné řemeslnické školy, který se účastnil i schůzí a měl také poradní hlas.²⁴⁴

Ve dnech 27. – 28. června 1897 se žáci s učitelským sborem účastnili výletu na Sázavu, kde si především žáci prohlédli stavitelské i jiné památky. Jednalo se zejména o zříceniny bývalého Sázavského kláštera nebo nově postavený kostel ve Sv. Vavřinci atp. Při zpáteční cestě šli přes hrad Šternberk a Uhlířské Janovice. Takovýto výlet žákům umožnili kolínští stavitelé Josef Karabáček a Jan Sklenář, „tím, že ochotně zapůjčili své povozy k dovezení žáků z Uhl. Janovic do Kolína“.²⁴⁵