Charakteristika výzkumného vzorku a výzkumné metody

Součástí této kapitoly je popsání zvoleného metodologického postupu, ale také vybraný typ výzkumu, metoda výběru výzkumného vzorku, metody získávání dat, které jsou pak detailněji popsány, samotná organizace sběru dat, metoda zpracování a v neposlední řadě také metody analýzy dat a jejich interpretace.

6.2.1 Charakteristika kvalitativního výzkumu

Ke zpracování diplomové práce byly zvoleny kvalitativní metody výzkumu, aby byly výsledky co nejvěrohodnější – rozhovor byl rozšířen o pozorování a důkladně ověřen nahlédnutím do osobní dokumentace. Výzkumné šetření bylo realizováno za informovaného souhlasu rodičů, jejichž jména byla za účelem zachování naprosté

anonymity zaměněna. Někteří rodiče (dále účastníci výzkumu) však neposkytli pro objektivní výzkum dostatek informací.

Někteří metodologové vnímají kvalitativní výzkum stále jako doplněk k tradičnímu kvantitativnímu výzkumu, ovšem postupem času prošel kvalitativní výzkum vývojem a postupně se vznikem metodologických škol došlo k vymezení teoretických východisek. Po tomto procesu získal tento typ výzkumu určité uznání v akademickém světě (Švaříček, Šeďová a kol. 2007, s. 69).

„Kvalitativní výzkum je proces hledání porozumění založený na různých metodologických tradicích zkoumání daného sociálního nebo lidského problému“

(Hendl 2012, s. 49-50).

Dle Denzina a Lincolnové (2008, s. 137) je velmi těžké definovat kvalitativní výzkum, jelikož každý z metodologů má na tento typ výzkumu zcela jiný názor. Strauss a Corbinová (1999, s. 85) definují kvalitativní výzkum jako jakýkoliv typ výzkumu, pomocí kterého získáváme výsledky jiným způsobem než pomocí statistických metod či díky jiného způsobu kvalifikace. Může se jednat i o výzkum, který se týká života lidí, jejich chování, příběhů či chodu organizací, společenských hnutí nebo vzájemných vztahů mezi lidmi či organizacemi.

Mezi typický postup u kvalitativního výzkumu je nutné v úvodu uvést výzkumné téma a základní výzkumné otázky. Otázky lze pak v průběhu zkoumání doplňovat a modifikovat podle potřeby výzkumu a také je lze doplnit během sběru dat a následné analýzy získaných dat. Tento typ výzkumu se provádí pomocí delšího a intenzivního kontaktu nejen s terénem, ale také s jedincem a jeho životní situací. Vždy záleží na zvoleném výzkumném vzorku a zkoumané problematice (Hendl 2012, s. 49 – 52).

Při samotném výzkumu se využívají relativně málo standardizované metody získávání dat. Hlavním instrumentem je sám výzkumník. Výzkumník vyhledává a také analyzuje jakékoliv informace, které získá v průběhu zkoumání. Tato data mu pomáhají objasnit stanovené výzkumné otázky. Výzkumník posléze pomocí získaných informací dedukuje a indukuje závěry zkoumání. Typy dat v kvalitativním výzkumu zahrnují přepisy terénních poznámek, které jsou získané v rámci pozorování, rozhovorů, ale také úředních listin, dokumentů či úryvků knih (Hendl 2012, s. 49 – 52).

Smyslem kvalitativního výzkumu je pochopení smyslu jednajících subjektů a také zjištění více souvislostí mezi zkoumanými jevy, avšak také mimo ně. Cílem kvalitativního výzkumu není pouze zaměření se na jednotlivé parametry stanovených ukazatelů, ale také snaha o vytvoření adekvátního popisu nebo také sestavení logické konstrukce sociální či sociálně psychologického jevu (Surynek, Komárková, Kašparová 2001, s. 75).

6.2.2 Charakteristika výzkumného vzorku

Stanovení výzkumného vzorku je velmi důležitou součástí přípravy před realizací samotného zkoumání. Vzorek je dostupná část objektu výzkumu, na kterou se orientují výzkumné nástroje (Surynek, Komárková, Kašparová, 2001, s. 80).

V rámci toho výzkumu figurují rodiče, se kterými byl rozhovor realizován, a jejich děti se zrakovým (kombinovaným) postižením jako zkoumaný vzorek. Děti se zrakovým (kombinovaným) postižením (dále probandi) byly zajištěny přes RP Královéhradeckého kraje. Přesto je pro účastníky výzkumu sdílení této problematiky a poskytnutí informací pro výzkum tabu. Ze tří oslovených krajů se nakonec podařilo získat šest probandů: tři chlapce a tři dívky.

Jak již bylo řečeno v úvodu, je třeba zdůraznit, že původní záměr zkoumání byl odlišný, s ohledem na výběr tématu práce, avšak výzkumný vzorek neodpovídal původnímu nastavení výzkumu a výzkumným otázkám. Po důkladném zvážení byl nakonec výzkumný vzorek obměněn za probandy se zrakovým (kombinovaným) postižením, u kterých je diagnostikována MR a zároveň se u nich vyskytují symptomatické vady zraku a řeči. Z tohoto důvodu je také vzorek probandů velmi specifický.

Prostřednictvím informačního listu byli účastníci výzkumu vybraných probandů seznámeni s výzkumem práce a poskytli informovaný písemný souhlas o zařazení jejich dítěte do výzkumu dle zadaných kritérií v rámci závěrečné práce. Účastníci výzkumu byli z důvodu osobní ochrany v diplomové práci uvedeni pod jednotlivými čísly.

Abychom zajistili komplexní pohled na sledované jevy a oblasti, uvádíme v závěru také pohled pracovnice RP na problematiku řečového vývoje a rozvoje komunikačních dovedností u dětí se zrakovým (kombinovaným) postižením.

6.2.3 Charakteristika výzkumné metody

Získávání dat je v rámci výzkumu jednou z důležitých operací kvalitativního výzkumu. Výběr metody pro získávání dat vychází zejména z toho, jaké informace potřebujeme získat a také dle toho od koho a jakým způsobem je budeme získávat.

Výběr metody vždy probíhá na základě stanoveného výzkumného problému. Mezi tyto metody řadíme rozhovor, pozorování či případovou studii, což je využito také v rámci výzkumu této diplomové práce (Hendl 2012, s. 90).

V rámci této DP byl zvolen jako jedna z metod zkoumání případová studie.

Případová studie je základním a jedním z nejrozšířenějších typů výzkumu v rámci kvalitativního přístupu. Pozornost je zaměřena na případ. Případ lze chápat jako objekt našeho výzkumného zájmu, kterým je nejen osoba, ale také skupina lidí nebo organizace (Miovský 2006, s. 65 – 70).

Analýza jednotlivých případů umožňuje nejen sledovat příběhy v rámci průběhu celého zkoumání v komplexnosti, ale také umožňuje získat popis a vysvětlení případu do hloubky. Tuto metodu volíme hlavně v případě, že využíváme výzkumné otázky typu „jak a proč“. V tomto případě je velmi nízká kontrola nad zkoumanými procesy a událostmi (Miovský 2006, s. 65 – 70).

Detaily k případové studii jsou doplněny metodou získávání dat rozhovorem a dále pozorováním.

Rozhovor (in-depth interview), který je nejfrekventovanější užívanou metodou k získání potřebných dat v kvalitativním výzkumu v jejich přirozené podobě. Umožňuje zachytit přesné výpovědi a slova, což je jeden ze základních principů (Švaříček, Šeďová a kol. 2007, s. 159). Charakteristickým znakem rozhovoru je nesouměrnost výzkumníka a účastníka rozhovoru.

Délka hloubkového rozhovoru byla cca hodinu a půl. Před samotným rozhovorem došlo k představení výzkumníka a k účelu rozhovoru, ujištění o anonymitě, požádání souhlasu k účasti na výzkumu a k nahrávání rozhovoru. Tento způsob získání dat jsem použila i v rozhovoru s pracovnicí RP s obměnou otázek (viz s. 95).

V úvodní fázi (10 – 15 minut) by se měly objevit „úvodní otázky, které mají navodit spontánní vyprávění účastníka rozhovoru, měly by být jednoduché a měly by dávat najevo empatii s účastníkem“ (Švaříček, Šeďová a kol. 2007, s. 163). Hlavní

otázky (30 – 40 min) byly páteří rozhovoru, jelikož vyzývaly rodiče, aby se dostali k tématu tvořící jádro výzkumu. Ukončovací otázky (5 – 10 min) byly nedílnou součástí každého hloubkového rozhovoru. Neměly by se odbývat jednou větou. Vhodné je vysvětlení dalšího směřování výzkumu nebo třeba znovu zdůraznit dodržení principu důvěrnosti a anonymity, jak uvádí publikace Švaříček, Šeďová a kol. (2007, s. 169).

Dělí se na rozhovor polostrukturovaný, který vychází z předem připraveného seznamu otázek. Nejvíce je využíván právě v případové studii. (Švaříček, Šeďová a kol. 2007, s. 160).

Pozorování je jedna z nejtěžších metod sběru dat v kvalitativním výzkumu. Popis situace nebo děje by měl být přesný, detailní a neměl by obsahovat triviální informace.

V odborné literatuře věnující se kvalitativní metodologii je popisováno několik desítek druhů pozorování např.: zúčastněné a nezúčastněné, přímé a nepřímé, otevřené a skryté apod., ale základním typem je zúčastněné pozorování, které můžeme definovat „jako dlouhodobé, systematické a reflexivní sledování probíhajících aktivit přímo ve zkoumaném terénu s cílem objevit a reprezentovat sociální život a proces“ (Švaříček in Švaříček, Šeďová a kol. 2007, s. 143).

V rámci přípravy výzkumu bylo realizováno pozorování, analýza osobních dokumentů a rozhovory s účastníky výzkumu. Pozorování probíhalo ve vzdělávacích zařízeních přímo ve třídách pozorovaných probandů (v jejich přirozených podmínkách), ve kterých kvalitativní výzkum také probíhal. Nezbytné byly souhlasy všech pedagogických pracovníků, bez kterých by kvalitativní výzkum nemohl být uskutečněn.

Pozorování výzkumníka bylo záměrné a nezúčastněné, aby nenarušoval běžný chod vzdělávání. Bylo pozorováno celkem šest probandů ve věku od 4 let do 13 let, tři dívky a tři chlapci. Všem probandům byla diagnostikována MR a další přidružené diagnózy, které byly provázeny ZP a vadami řeči.

Pozorovatel sám rozhoduje, co je pro pozorování důležité a co ne. Všechna rozhodování jsou ovlivněna vlastním teoretickým přístupem ke zkoumané realitě.

Z jednoho teoretického hlediska může být jedna věc důležitá, a proto se stává předmětem pozorování, z jiného teoretického hlediska je, naopak, daná periferní, a pozorovatel jí nevěnuje pozornost (Gavora 2010, s. 151).

Metodu pozorování je vhodné spojit s rozhovory, protože v kombinaci s rozhovorem si může výzkumník udělat komplexní obrázek o dané situaci (Švaříček, Šeďová a kol. 2007, s. 158).