Případová studie V

Chlapec, 5 let

Osobní anamnéza

Chlapec má lehkou MR (DMO – spastická kvadruparéza) se symptomatickou zrakovou vadou (hypermetropie a strabismus), s vadou sluchovou (nedoslýchavost na pravé ucho) a s poruchou řeči (dysartrie).

Chlapec je z třetí rizikové gravidity (placenta praevia), předčasný porod ve 30. týdnu těhotenství s váhou 990 g a mírou 37 cm. V dlouhodobé neonatologické

péči. Kojen pouze v prvním týdnu života, pak již ne. V raném dětství se u chlapce vyskytovaly časté otitidy a sinusitidy, avšak nikdo na ně nebral zřetel.

Rodinná anamnéza

Nulový výskyt závažných onemocnění v rodině. Matka otce lehká arytmie korigována léky, otec matky vysoký tlak. Matka lehké astma, otec bez závažných onemocnění. Sourozenci bez závažného onemocnění.

Sociální anamnéza

Chlapec z úplné rodiny, dva starší sourozenci, zdraví. V rodině nulová hereditární zátěž. Rodinné prostředí podnětné, stimulující, poskytující zázemí a dostatek citových vazeb. Matka vrchní zdravotní sestra v nemocnici na interním oddělení, otec automechanik.

V mateřské škole funguje velká podpora ze strany pedagogů. Chlapec je velmi dobře adaptovaný a většinou pozitivně naladěný. Autority respektuje, avšak pokud se mu něco nelíbí, dá to jasně najevo agresí a křikem. Chlapec reaguje velmi plaše na cizí lidi, ale po určité době si postupně zvyká. Velmi rád tráví čas se svými vrstevníky a má rád zvířata. Doma mají psa.

Hrubá motorika

Psychomotorický vývoj výrazně opožděn, samostatná chůze ve dvou letech, ovšem jen v rovném, nečlenitém terénu. Na nerovném povrchu má chlapec velké obtíže s rovnováhou a prostorovou orientací. Jednoduchý skok do výšky s dopomocí zvládne.

Jemná motorika

Obě ruce má chlapec částečně pohyblivé. Úchop pravé ruky je sice vytvořen, ale s obtíží vzhledem k spastické DMO pastelku sám neuchopí. Drobné rukodělné činnosti mu dělají problém.

Vývoj řeči

Vázne nápodoba. V řeči se vyskytují četné agramatismy. Chlapec si vytváří vlastní kvalitativně narušený „deformovaný“ slovník. Velmi ovlivněno také lehkou mentální retardací. Chlapec se snaží intenzivně komunikovat, což se mu daří. Někdy je mu hůře rozumět, a to zejména v případě, když chce něco sdělit velmi rychle a zapomíná v té chvíli artikulovat. Vzhledem k intenzivní logopedické péči ze strany rodičů, je kvalita

řeči velmi dobrá. Chlapec si velice oblíbil četbu klasických pohádek, zejména pohádek ze své knihovny. Také velmi dobře vnímá rytmus a hudbu, především lidové písně, které se snaží i zazpívat.

Sebeobsluha

Stravu většinou chlapec zvládá sám, avšak je vždy lepší, v zachování jeho čistoty, mu jídlo předem nakrájet. Kapesníky používá sám, také hygienu zvládá obstojně sám.

Ovšem je potřeba na něj někdy dohlédnout.

Vzdělávací instituce

Základní a mateřská škola je jednou budovou, ve které se vzdělávají žáci 1. stupně ZŠ a děti předškolního věku. Školu obklopuje zahrada, kde se nachází pískoviště, dětské hřiště a bazén. Dále houpačky, průlezky a je zde postaven i altán.

Zahrada se dále buduje. Celková kapacita dětí v MŠ je 40 dětí a v ZŠ 34 žáků. Školu k základnímu vzdělávání využívají děti i z okolních obcí. Škola poskytuje bezbariérový přístup, proto je vhodná k integraci dětí se SVP.

Cílem MŠ je poskytnout dětem dostatečně podnětné prostředí pro jejich rozvoj.

Děti v průběhu pobytu v MŠ získávají základní dovednosti a návyky, které jsou potřebné pro vstup do ZŠ i k životu osobnímu. Výchova dětí se realizuje pomocí her a zajímavých činností, které jsou zcela přizpůsobeny jejich potřebám a zájmům.

V MŠ je nabízen zájmový kroužek hry na zobcovou flétnu, angličtiny, kroužek keramiky, jógy. Při výuce pomáhá i asistentka pedagoga. Do školy dojíždí logopedka, v rámci její péče probíhá náprava řeči.

Pozorování v rámci výzkumu

Matka chlapce do MŠ každý den přiváží a před obědem si pro chlapce vždy vyzvedne. Chlapec je integrovaný a nápomocná mu je asistentka pedagoga, která mu pomáhá se vším, co chlapci dělá problémy.

Rozvoj jemné motoriky je nutné vzbuzovat vizuální kontrolou při práci a dbát na spolupráci obou rukou se záměrem trénovat cílený pohyb (např. vkládání kostek do barevně vyznačeného čtverce). Chlapec za pomoci své asistentky navléká kroužky nebo jiné dřevěné části na pevné ose dle předlohy. Pracuje s pískovničkou, navléká korálky se širším průměrem, trhá a mačká papír, manipuluje s plastelínou, maluje

prstovými barvami atd. Také manipuluje s různými předměty a na dotek zajímavými materiály.

Chlapec má malou slovní zásobu vlivem snížené inteligenční schopnosti, proto je u něj rozvíjena aktivní i pasivní slovní zásoba (popisuje obrázky a situace každodenního života, pojmenovává předměty kolem sebe a komentuje provázené činnosti). Dále se gramaticky podporuje správné vyjadřování myšlenek, zážitků a zkušeností. Je podporován chlapcův samostatný mluvní projev. V řeči vázne správná artikulační schopnost. Ve slovech se často objevují přesmyky hlásek, ze kterých pak vznikají komolená slova. Neverbální složka řeči je částečně rozvinuta. Mimické výrazy chlapec zvládá. O gesta se sice snaží, ale málokdy se povede vytvořit správné, spíše ho naznačí.

Při navazování kontaktu chlapci pomáhá dotyk s komunikující osobou. Každý den mu je připraveno logopedické cvičení podle pokynů chlapcova klinického logopeda.

Zrakový kontakt se chlapec snaží navázat, ale z důvodu neschopnosti kvalitního zaostření zraku mu trvá, než obličej na dálku rozezná. Je vhodné stimulovat zrakové funkce a dodržovat správnou zrakovou hygienu. Chlapec potřebuje k fixaci objektu co největší přiblížení k očím, případně přiblížení k objektu, pokud je to možné. Proces učení probíhá formou systematického sledování obrázků, tučněji zobrazená písmena a jiné objekty, které je možné prohlížet s ukazováním. Chlapcův zrak se dobře formuje na orientaci v prostoru, především vyhledávání konkrétního předmětu na různých místech (nalevo, napravo, nahoře, dole). Rozvoj probíhá také u vyhledávání detailu na různých předmětech. U skládání puzzle se chlapec učí hledat jejich okraj.

Chlapci jsou nabízeny také sluchová cvičení, která se pojí se zrakovými vjemy, např.: otáčet se za zvukovým signálem (kde hraje klavír, odkud vyšel zvuk, kdo tleskne atd.), rytmizace na rytmické nástroje (Orffovy nástroje) a také spojovat pohyb s hudbou.

7.1.6 Případová studie VI

Dívka, 9 let

Osobní anamnéza

Dívka má středně těžkou MR (DMO – spastická kvadruparéza) se symptomatickou zrakovou vadou (slabozrakost) a poruchou řeči (dysartrie).

Těhotenství plánované. První gravidita, v průběhu těhotenství nebyly uváděny závažnější komplikace. Předčasný porod ve 32. týdnu těhotenství. Dívka kříšena po porodu, prováděna masáž srdce. Porodní hmotnost 1600g/ 43 cm. Po porodu byla dívka převezena na oddělení neonatologické péče a domů byla propuštěna po třech měsících.

Rodinná anamnéza

Matka 24 let, středoškolské vzdělání, pracuje jako účetní. Otec 31 let, vysokoškolské vzdělání a zaměstnán jako projektant. Oba zcela zdrávi. Průměrně situovaná rodina, vlastní rodinný dům v okrajové části velkého města, přízemí upraveno bezbariérově.

Socializace

Kontakt dívka dobře navazuje. S adaptací nebyly potíže. Dívka se do kolektivu vždy těšila. V šesti letech nástup do přípravného ročníku speciální MŠ, po dalších dvou letech zařazena do speciální ZŠ. Dívka je kamarádská, děti ve speciální ZŠ ji mají rády.

Je hodná, poslušná a neodmlouvá.

Hrubá motorika

Od počátku byla dívka pasivnější, lekavá a málo se motoricky projevovala. Plazí se, neleze, sedí pouze s oporou ve speciálně upraveném vozíku. Snaží se o stoj, hlavu sama udrží. Matka s dcerou cvičila Vojtovu metodu. Také dívku dávala do kleku, aby se jí zpevňovaly svaly kolem páteře.

Jemná motorika

Ovlivněna těžkým postižením hybnosti, výrazně narušena je i koordinace pohybů.

Úchop špetkový pouze levou rukou, pravá horní končetina je natolik spastická, že ji nelze využívat. Krátkodobě udrží tužku. Ukazovákem levé ruky dokáže ve velmi pomalém tempu psát na speciální klávesnici počítače a pracuje se speciální myší (kid´s ball). Kresba je na úrovni čárání.

Sebeobsluha

Schopnost vyměšování dívka ovládá, ovšem je plně závislá na asistenci druhé osoby. Dívka je plně krmena a pije s dopomocí. Její pohyb je nejistý, často zavrávorá, pohyb v oblasti krční páteře není stoprocentně stabilní. Sama se neoblékne.

Řečový vývoj

Bylo zpozorováno opoždění řečového vývoje, které vyústilo až v dysartrii.

Pozornost je zaměřena především na správnou artikulaci, zpomalené tempo řeči a porozumění významu slov.

Vzdělávací instituce

Dívka navštěvuje již výše popisovanou vzdělávací instituci (PS 3), která poskytuje vzdělávání dětí se SVP ve speciální základní a střední škole.

Pozorování v rámci výzkumu

Do speciální ZŠ dívku denně dováží matka a po škole si pro ni opět jezdí. Dívka sedí v první lavici. Na její pracovní ploše je připevněna stolní lampa. Pracuje podle individualizovaného plánu. Školní výkon dívky bývá často zhoršen právě slabou koncentrací pozornosti a zvýšenou unavitelností. Pracuje krátkodobě s pravidelným střídáním činností a relaxací. Pro dívku je obtížné si něco uchovat v paměti. Dívka si učivo pamatuje útržkovitě a učivo si obtížně vybavuje a reprodukuje. Pracovní tempo je pomalé a nevyrovnané. Proces učení ovlivňuje i stupeň MR.

Práce je narušována četnými úlekovými reakcemi, které dokáže vyprovokovat i slabý zvukový podnět. Slovní zásoba je bohatá, ovšem srozumitelnost řeči je výrazně snížena, řeč je spastická, nemelodická, vyrážená, neplynulá, rušená pauzami s nádechy úst. Artikulace je výrazně neobratná a v řeči se objevují agramatismy. Tempo řeči výrazně zpomalené. Kontakt s okolím dívka navazuje narušením osobní zóny a zejména dotekem. Mimické znaky jsou chudé. Dívka nedokáže nafouknout tváře a našpulit rty. Slovní sluchová syntéza a analýza se daří u jedno až dvouslabičných slov.

Nesnáší zvuk aut, když jde přes silnici, zacpává si uši. Její stereotypním zlozvykem je časté mnutí očí.

Ve 3. ročníku je možné začít s nácvikem využívání speciálních optických pomůcek.

Omezení dívka zaznamenává v běžných činnostech a věcech (např. malá špatně čitelná písmena, délka trvání v průběhu činnosti, špatná orientace v pohybu apod.). Takto se dívka stává samostatnější. Vlastní čtení doplňuje poslechem na téma textu. Text užívá zvětšený na velikost, než kolik ji udává vizus do blízka. Úprava se týká také rozestupů mezi jednotlivými písmeny, slovy a řádky textu. Dívka využívá i známého barevného odlišení vět kontrastními barvami, aby se v textu lépe orientovala. Barevný text si lépe pamatuje, i když její paměť je značně omezena. Nedostatky má i ve zrakové paměti.

Zrakový kontakt se dívka snaží navázat, ale většinou zůstane ve fázi zírání na jedno místo v prostoru a spíše naslouchá. Předměty kolem sebe je schopna zafixovat na blízkou vzdálenost, ale většinou krátkodobě z důvodu ztráty koncentrace pozornosti.

Detailní informace o předmětech dívka nepovažuje za důležité, proto je často vynechává. Periferní vidění je nepřesné a nevyužívá ho. Často si mne oči, což je vyvoláno zřejmě únavou.

Nejdůležitějším poznávacím a orientačním smyslem je pro dívku sluch, který jí napomáhá poznávat hlasy lidí a zvuky, a tedy směr odkud vycházejí apod. Hmatem si poté ověřuje předměty a jejich povrchy.