• No results found

II. VÝZKUMNÁ ČÁST

7.1 Případové studie dětí se zrakovým (kombinovaným) postižením

7.1.4 Případová studie VI

Chlapec, 5 let

Osobní anamnéza

Chlapec má kombinované postižení – těžká MR (DS) se symptomatickou vadou zraku (astigmatismus a hypermetropie), vadou sluchu (nedoslýchavost na obě uši) a poruchou řeči (expresivní porucha řeči), kombinované s mírnou hyperkinetickou poruchou, konkrétně s poruchou aktivity a pozornosti (ADHD).

Chlapec je z fyziologické gravidity, porod v termínu a bez komplikací. Apgar skóre 10. Nebyl kojen. Psychomotorický vývoj výrazně opožděn. Samostatný sed v prvním roce života, chůze v 17 měsících. Vývoj řeči omezen. Absence napodobivého žvatlání.

Již během první roku života měla matka podezření na sluchovou vadu chlapce, jelikož nereagoval na oslovení ani na další podněty. Poměrně vysoká fixace chlapce na matku, separační úzkost.

Rodinná anamnéza

V rodině se vyskytuje leukemie (matka otce – v 50 letech), rakovina žaludku (otec otce – v 45 letech) a rakovina tlustého střeva (otec chlapce – 35 let). Velmi často se v rodině vyskytuje diabetes a různé typy alergií. V rodině také výskyt bronchitidy. Dále se v rodině vyskytují různé formy postižení (viz. níže).

Sociální anamnéza

Chlapec z neúplné rodiny, otec rodinu opustil. Starší bratr zdráv, slyšící. V rodině, ze strany matky hereditární zátěž. Matka na pravém uchu středně těžkou vadu sluchu, otec matky také lehkou vadu sluchu. Rodinné prostředí podnětné, stimulující, poskytující zázemí a dostatek citových vazeb. Matka má středoškolské vzdělání, vzhledem k faktu, že je samoživitelka, pracovně poměrně vytížená (má dvě zaměstnání), s péčí o děti jí pomáhá sestra a maminka.

Chlapec velmi pozitivně reaguje na dotyky blízkých osob, na cizí lidi si postupně zvyká, ostražitě je sleduje, zda mu něco nehrozí. Pokud má pocit ohrožení, projevuje se zejména pomocí tiků a křiků. Spolupracuje nejlépe při slovním doprovodu a s pomocí hudební podpory.

Chlapec navštěvuje mateřskou školu se specializací na děti s kombinovaným postižením. Jeho činnost koriguje vždy asistent pedagoga, který musí být vždy přítomen.

Hrubá motorika

Chůze a běh chlapce vykazuje známky nejistoty, roztěkanosti a chaotického jednání. Občas je malátný, naráží do nábytku a špatně se orientuje ve velikém prostoru, vzhledem k vadám zraku a sluchu. Chůzi do schodů a poskoky snožmo chlapec zvládá, ale opět nejistě. Sed je neklidný a často své místo, kde právě sedí, kontroluje.

Jemná motorika

Používá hračky a pomůcky ke stimulaci smyslové oblasti, k rozvoji jemné motoriky a grafomotoriky. Stále není vyhraněná lateralita, ale jeví se jako levák. Kompenzační pomůckou na podporu pozornosti a rozvoj představivosti mu slouží tablet, kde má speciálně určené hry. Výtvarné a tvořivé činnosti vytváří bez zájmu či s odporem, nebaví ho.

Vývoj řeči

Řeč se u chlapce teprve začíná rozvíjet. Nyní se nachází ve fázi onomatopoické, kdy napodobuje fyzikálních zvuky a hlasů zvířat. Chlapec má rád rytmické říkanky, písničky a je velmi citlivý na intenzivní zvuky. Příjemné pocity projevuje úsměvem či objetím. V opačném případě křičí.

Sebeobsluha

Na vyzvání ukáže některé části na těle, na obličeji. Chlapec je zcela odkázán na pomoc dospělé osoby. Základní prvky sebeobsluhy nezvládá, dezorientovaný ve velkých prostorách.

Vzdělávací instituce

Areál MŠ se skládá ze tří budov. Kolem se rozkládá velká zahrada, kde jsou umístěny různé prolézačky a spousta dřevěných hracích prvků. Tři třídy jsou pro děti intaktní a dvě jsou speciální (třída pro děti s vadami řeči a pro děti s kombinovanými vadami).

Speciální třída nabízí pro děti s různým druhem a stupněm postižení komplexní speciálně-pedagogickou a rehabilitační péči. Ta je poskytována jak individuálně, tak skupinově v malém kolektivu dětí. Aktivity jsou nabízeny dětem prostřednictvím tematických celků. Celkově je osobnost dítěte rozvíjena především hravou formou a zároveň jsou rozvíjeny i jeho znalosti, dovednosti a schopnosti. K tomu je využíváno velké množství didaktických, kompenzačních a rehabilitačních pomůcek. Funguje i spolupráce s různými odborníky a odbornými institucemi.

Ve speciálních třídách je využívána tělesná rehabilitace, logopedická prevence, arteterapie, ergoterapie, muzikoterapie, canisterapie a bazální stimulace.

Pozorování v rámci výzkumu

Matka dováží chlapce na půl osmou do MŠ každý den a v půl dvanácté si pro něj opět jezdí. Po obědě chodí chlapec ještě spát. Jeho reakce hodně záleží na momentální náladě, na aktuálním uspokojení fyziologických potřeb a zejména na únavě. Od toho se odvíjí i spolupráce s učitelkou, příp. s fyzioterapeutkou nebo s asistentkou. Chlapec je velice aktivní a živý. Během dne je neustále v pohybu a většinou pobíhá po místnosti. Je potřeba chlapce stále hlídat, aby si při pobíhání neublížil.

Rozumové schopnosti jsou přiměřené kombinovanému postižení spolu se zvýšenou pohybovou aktivitou, nedostatečnou koncentrací a následnou rychlou unavitelností.

Na cizí lidi reaguje ze začátku nejistě, protože je nedokáže plně zaostřit. Při bližším seznámení a zaostření obličeje pak adekvátně reaguje. V případě náhlé situace (narušení klasického programu) byla u chlapce znatelná rozpačitost, místy se objevilo neobvyklé chování nebo zmatené porozumění instrukcím.

Aktivní slovní zásoba není obsáhlá. Čítá pouze několik málo slov. Momentální oblíbené slovo při pocitu libosti i nelibosti je „bíbí“, při vyslovení slova se u chlapce objeví úsměv nebo vztek. V průběhu celého dne vydává pouze onomatopoická slova a bezvýznamné zvuky. Oblíbenými činnostmi jsou hudebně a rytmicky zaměřené aktivity – zejména básničky s pohybem a písničky. Jednotlivé prvky z neverbální komunikace jako jsou mimické výrazy, gesta a zrakový kontakt stále vědomě nepoužívá. Dorozumívání s chlapcem probíhá formou AAK, piktogramy a fotkami.

K individuální činnosti chlapce je třeba klidného pedagogického působení. Chlapec vyžaduje zpětnou vazbu, podporu v dané činnosti a ujištění ve správnosti svého jednání.

Pokyny je nutné ještě zopakovat pro snadnější pochopení a pro úspěšné dokončení plánu. Během plnění úkolů se postupně chlapec unaví (nepozornost, pomalé tempo, nízká koncentrace). Potřebuje relaxační chvilku.

Co se týče chlapcových smyslů, je nedoslýchavý na obě uši, velký hluk mu vadí.

Reaguje křikem a pláčem s rukami na uších. Díky špatnému zraku se chlapec špatně orientuje v prostoru. To způsobuje, že nemá odhad vzdáleností, nevnímá perspektivu, polohu a pozici předmětů (např. panenka je blíže u kostek a autíčko je obrácené vzhůru nohama), nevnímá ani velikosti předmětů (menší kostku dá po několika pokusech na větší kostku). Chlapec upřednostňuje barevné individuální hry a zejména ho baví hry na tabletu. Jako odměny za splněné činnosti dostává obrázky, které dávají dohromady děj pohádky. Kompenzačním smyslem je u tohoto chlapce hmat. Citlivě reaguje na dotyk. Především na jemný. Při zvládnutí úkolu je mu odměnou pohlazení.

Při hlazení vydrží sedět v klidu. Hmatem také rozpoznává různé druhy materiálů, se kterými chlapec pracuje.