GCR

Světové ekonomické fórum (2017) uvádí, že Globální report konkurenceschopnosti (GCR) je výroční zprávou této organizace. Report řadí země do žebříčku na základě 12 kritérií (například infrastruktura, zdravotnictví vzdělávání, inovace atd.), jenž určují jejich konkurenceschopnost v rámci globální hospodářské soutěže. Dle České manažerské asociace (2017) je stupnice hodnocení tím lepší, čím je vyšší. Na vrcholu tohoto globálního žebříčku se nachází Švýcarsko s hodnotou 5,86 a na opačném konci žebříčku, tedy na 137. pozici, je Jemen s hodnotou 2,88. Světové ekonomické fórum vytvořilo pro účely měření indexu GCR měrnou jednotku Global Compeririveness Index – GCI (Globální index konkurenceschopnosti). Dle Kačírkové (2016) je GCI souhrnný index, skládající se ze dvou dílčích indexů. Tvoří ho tzv.

index růstové konkurenceschopnosti a index mikroekonomické konkurenceschopnosti. První

41

z indexů slouží k hodnocení růstového potenciálu zemí, prostřednictvím proměnných, které ovlivňují ekonomický růst ve střednědobém a dlouhém období. Mezi tyto indikátory se řadí technologie, makroekonomické prostředí a veřejné instituce. Druhý z indexů bere v úvahu i mikroekonomickou úroveň konkurenceschopnosti (např. kvalita institucí, hospodářských politik, efektivita využití zdrojů v ekonomice apod). Zajímavostí je také fakt, že si Evropská Unie po vzoru GCI vytvořila vlastní „Regionální index konkurenceschopnosti“ (RCI – Regional Competitiveness Index). Tento index byl vytvořen a poprvé publikován v roce 2010 a zahrnoval celkem 69 faktorů. Kačírková také dodává (2106), že smyslem tohoto indexu je odhalit rozdílnou úroveň konkurenceschopnosti nikoli členských států, ale jejich regionů, jež mohou nabývat i přeshraniční charakter. Národní hospodářské politiky pak mohou brát v potaz rozdílnou ekonomickou vyspělost a specifika jednotlivých regionů ve své zemi a mohou se tak soustředit na ty regiony, které snižují jejich celkovou konkurenceschopnost. Stejně tak potřebné jsou tyto informace pro tvorbu programů kohezní a regionální politiky EU. Metodologie výpočtu RCI vychází z definice konkurenceschopnosti. EU definuje konkurenceschopnost regionu jako schopnost poskytnout atraktivní a udržitelné podmínky pro firmy, a dále atraktivní a udržitelné prostředí k práci a životu pro občany. Je tak naznačen úzký vztah mezi produktivitou a vysokým životním standardem. Druhý žebříček konkurenceschopnosti zemí EU na základě RCI byl sestaven v roce 2013 a hodnocení zahrnovalo i Chorvatsko. V tomto roce byl index sestaven již na základě 73 indikátorů. Index konkurenceschopnosti zemí V4 a Pobaltských republik shrnuje obrázek 3.

42

Jak vyplývá z obrázku 3, nejkonkurenceschopnější je z komparovaných států Estonsko (4,85), následuje ČR (4,77), dále Polsko (4,59), Litva (4,58), Lotyšsko (4,40) a Slovensko společně s Maďarskem je se stejnou hodnotou na posledním místě (4,33). Výsledky jsou však velmi vyrovnané, a tak lze říci, že v oblasti konkurenceschopnosti jsou na tom všechny porovnávané státy velmi podobně. Od roku 2013 navíc ve všech státech kromě Maďarska tento index roste.

6.3. Nezaměstnanost

Nezaměstnanost patří po boku inflace mezi dva projevy makroekonomické nerovnováhy.

V rámci Evropské unie se na základě dat z listopadu 2017 průměrná nezaměstnanost pohybovala na úrovni 7,3 % (nutno podotknout, že toto číslo však výrazně zvyšují země jako Řecko (20,5 %) či Španělsko (16,7 %) (Eurostat, 2017).

V této části práce je nejprve řešena průměrná nezaměstnanost a dále je rozčleněna dle stupně dosaženého vzdělání na základní, střední a vyšší. Všechny tyto data zobrazuje nejprve tabulka, následuje grafické zpracování a popis situace.

Obrázek 3: GCI index v zemích V4 a v Pobaltských republikách v roce 2017 Zdroj: The World Bank 2018

43

Tabulka 4: Míra nezaměstnanosti ekonomicky aktivních obyvatel v letech 2010–2016 v zemích V4 a v Pobaltských republikách

Zdroj: vlastní zpracování podle (The World Bank 2018)

Obrázek 4 ukazuje, že ve všech komparovaných státech (stejně jako v EU), dochází již dlouhodobě k poklesu nezaměstnanosti. Ve státech V4, kromě Slovenska, je míra nezaměstnanosti nižší, než je průměr EU. Na prvním místě je Česká republika s mírou nezaměstnanosti 3,4 %. V roce 2017 dokonce nezaměstnanost v ČR byla nejnižší za posledních

Stát 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017

PL 9,6 % 9,6 % 10,1 % 10,3 % 9 % 7,5 % 6,2 % 5,1 %

ČR 7,3 % 6,7 % 7 % 7 % 6,1 % 5 % 4 % 3,4 %

SR 14,4 % 13,6 % 14 % 14,2 % 13,2 % 11, 5 % 9,7 % 9 %

HU 11,2 % 11 % 11 % 10,2 % 7,7 % 6,8 % 5,1 % 4,2 %

EST 16,7 % 12,3 % 10 % 8,6 % 7,4 % 6,2 % 6,8 % 7,3 % LVA 19,5 % 16,2 % 15 % 11,9 % 10,8 % 9,9 % 9,6 % 9,4 % LTU 17,8 % 15,4 % 13,4 % 11,8 % 10,7 % 9,1 % 7,9 % 8,1 %

Obrázek 4: Vývoj nezaměstnanosti ekonomicky aktivních obyvatel v zemích V4 a v Pobaltských republikách v letech 2010–2017

Zdroj: The World Bank 2018

44

20 let, což je pozitivní zpráva pro zaměstnance. Pro zaměstnavatele to však znamená přehřátý trh práce, což je základní bariéra ekonomického růstu. Další v pořadí je Maďarsko, kde v roce 2017 míra nezaměstnaností dosáhla 4,2 %, následuje Polsko s 5,1 %. Maďarsko od roku 2011 dosáhlo také výrazného snížení nezaměstnanosti a od tohoto roku zde nezaměstnanost neustále klesá. Výjimku ve státech V4 tvoří Slovensko, kde míra nezaměstnanosti činí 9 %. Slovensko však již delší dobu vykazuje vyšší míru nezaměstnanosti než ostatní státy V4 a také dosáhlo v červnu 2017 historického minima. Na Slovensku zvyšuje nezaměstnanost hlavně východní část, kde žije nejvíce dlouhodobě nezaměstnaných z celé země. Pobaltské republiky jsou s mírou nezaměstnanosti lehce nad průměrem EU. Nejlépe je na tom z Pobaltských zemí Estonsko s hodnotou 7,3 %, následuje Litva s 8,1 % a nejhůře ze všech porovnávaných států je na tom Lotyšsko s mírou nezaměstnanosti 9,4 %. Hlavním důvodem nezaměstnanosti v Pobaltských republikách jsou škrty ve výdajích a propouštění zaměstnanců po hospodářské krizi v letech 2008-2010. Pokles nezaměstnanosti v Pobaltí však také může být způsoben odlivem pracovních sil do zahraničí. Především v Litvě počet obyvatel, kteří odchází za prací do zahraničí v posledních letech roste. Dalším důvodem je také nízká průměrná mzda především v Lotyšsku i Litvě. Naopak v Estonsku docházelo k nepřiměřenému růstu mezd v porovnání s produktivitou práce. Nutno však podotknout, že v Pobaltských státech za posledních 7 let nezaměstnanost výrazně poklesla. V Lotyšsku je to pokles téměř o 10 p. b.

oproti roku 2010.

Tabulka 5: Míra nezaměstnaných s ukončeným základním vzděláním v letech 2010–2016 v zemích V4 a v Pobaltských republikách

Zdroj: vlastní zpracování podle (The World Bank 2018)

Stát 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016

45

Nezaměstnaní, kteří mají pouze základní vzdělání tvoří nejpočetnější skupinu lidí bez práce ve všech komparovaných státech. Na obrázku 5 lze pozorovat, že v současnosti se míra nezaměstnaných s ukončeným základním vzděláním pohybuje v zemích V4 v rozmezí 12,5- 32,1 %. Ze zemí V4 dlouhodobě vykazuje nejvyšší míru nezaměstnanosti obyvatel se základním vzděláním Slovensko. Tato skutečnost je ovlivněna mimo jiné také tím, že na Slovensku je nevyšší nezaměstnanost ze zemí V4 obecně. Nutno však podotknout, že míra nezaměstnanosti obyvatel se základním vzděláním má na Slovensku od roku 2010 klesající tendenci a počet těchto lidí v letech 2010-2016 klesl téměř o 11 p. b. Velmi dobré výsledky zaznamenalo také Maďarsko, které v roce 2016 dosáhlo nejnižšího počtu nezaměstnaných se základním vzdělání nejen ze států V4, ale ze všech komparovaných států. Pokles nezaměstnaných z této skupiny klesl v letech 2010-2016 o 10,3 p. b. Naopak Polsku a České republice se nedaří počet těchto nezaměstnaných eliminovat tak úspěšně. Pokles nezaměstnanosti u této skupiny obyvatel v Polsku za období 2010-2016 činí 3,5 p. b. a v ČR dokonce pouze 3 p. b. V Pobaltských republikách se pohybuje v současnosti nezaměstnanost této skupiny lidí v rozmezí 22- 13,8 %. Nejlépe je na tom Estonsko, následuje Lotyšsko (19 %) Obrázek 5: Míra nezaměstnaných s ukončeným základním vzděláním v letech 2010–2016 v zemích V4 a v Pobaltských republikách

Zdroj: The World Bank 2018

46

a Litva (22 %). Ve všech Pobaltských republikách došlo v letech 2010-2016 k výraznému snížení nezaměstnanosti této skupiny obyvatel. Nejlépe se v této oblasti vedlo Litvě, kde se podařilo snížit počet těchto nezaměstnaných o téměř 13 p. b. Lze tedy říci, že v průměru se lépe daří snižovat počet nezaměstnaných s ukončeným základním vzdělání v Pobaltských republikách než ve státech V4.

Míru nezaměstnanosti obyvatel s ukončením středoškolským vzděláním v komparovaných státech v letech 2010-2006 zobrazuje následující tabulka a graf.

Tabulka 6: Míra nezaměstnaných s ukončeným středoškolským vzděláním v letech 2010–2016 v zemích V4 a v Pobaltských republikách

Zdroj: vlastní zpracování podle (The World Bank 2018)

Stát 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016

PL 11,7 % 12,1 % 12,9 % 13,2 % 11,7 % 9,4 % 7,6 %

ČR 8,2 % 7,8 % 7,9 % 8,4 % 7,6 % 5,9 % 4,2 %

SR 14,7 % 13,7 % 14,5 % 14,4 % 13,4 % 12,9 % 9,6 %

HU 10,6 % 11 % 10,5 % 10,4 % 7,8 % 6,9 % 5,1 %

EST 18,8 % 13 % 10,4 % 9,8 % 8,4 % 7,2 % 7,4 %

LVA 18,4 % 17 % 17,4 % 12,9 % 11,2 % 9,6 % 11,1 %

LTU 19,1 % 17,8 % 15,8 % 13,6 % 12,1 % 11,2 % 9,9 %

47

Jak vyplývá z obrázku 6, vývoj nezaměstnanosti obyvatel s ukončeným středoškolským vzděláním ve státech V4 vykazoval v letech 2010-2013 mírné kolísání. V období let 2013-2016 ve všech státech V4 dochází každoročně k poklesu nezaměstnanosti této skupiny obyvatel. Míra nezaměstnanosti obyvatel s ukončeným středním vzděláním se v zemích V4 pohybovala v roce 2016 v rozmezí 9,6-4,2 %, což jsou výrazně nižší čísla než u obyvatel s ukončeným základním vzděláním. Nejvíce nezaměstnaných je stejně jako u předchozí skupiny obyvatel na Slovensku (9,6 %). Oproti roku 2010 je však zaznamenán pokles nezaměstnanosti o 5,1 p. b. Třetí místo obsadilo ze států V4 Polsko, kde činí nezaměstnanost obyvatel s ukončeným středním vzděláním 7,6 %, což je oproti roku 2010 pokles o 4,1 p. b. Další v pořadí je potom Maďarsko, s mírou nezaměstnanosti 5,1 %. V Maďarsku je pokles nezaměstnanosti této skupiny obyvatel od roku 2010 nejvýraznější, činí 5,5 p. b. Na prvním místě se umístila Česká republika, kde byla v roce 2016 míra nezaměstnaných s ukončeným středním vzděláním 4,2 % a pokles těchto nezaměstnaných oproti roku 2010 je o 4 p. b. V Pobaltských republikách dochází od roku 2010 k neustálému poklesu nezaměstnanosti obyvatel s ukončeným středoškolským vzděláním.

Všechny Pobaltské republiky vykazovaly v roce 2010 míru nezaměstnanosti těchto obyvatel téměř 20 p. b. V roce 2016 se Pobaltské republiky velmi přiblížily státům V4. V Estonsku je Obrázek 6: Míra nezaměstnaných s ukončeným středoškolským vzděláním v letech 2010–2016 v zemích V4 a v Pobaltských republikách

Zdroj: The World Bank 2018

48

míra nezaměstnanosti dokonce nižší než na Slovensku. Nejhůře z Pobaltských republik dopadlo Lotyšsko. V roce 2016 zde míra nezaměstnanosti obyvatel s ukončeným středoškolským vzděláním činila 11,1 %, jedná se však o pokles 7,3 p. b. Na druhém místě je potom Litva s 9,9

% a poklesem 9,2 p. b. První je již zmiňované Estonsko, kde míra nezaměstnaných s ukončeným středoškolským vzděláním v roce 2016 byla 7,4 %, což znamená oproti roku 2010 pokles o 11,4 p. b., což je nejvýraznější pokles nezaměstnanosti ze všech komparovaných států.

Lze tedy říci, že přestože míra nezaměstnanosti (s výjimkou Slovenska) je ve státech V4 nižší než v Pobaltských republikách, úspěšnější v této oblasti jsou Pobaltské státy, protože se jim míru nezaměstnanosti podařilo snížit výrazněji než státům V4.

Míru nezaměstnaných s ukončeným vyšším odborným a vysokoškolským vzděláním shrnuje následující tabulka a graf.

Tabulka 7: Míra nezaměstnaných s ukončeným vyšším odborným a vysokoškolským vzděláním v letech 2010–2016 v zemích V4 a v Pobaltských republikách

Zdroj: vlastní zpracování podle (The World Bank 2018)

Stát 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016

PL 5,3 % 5,8 % 6,2 % 6,4 % 5,3 % 4,2 % 3,6 %

ČR 3 % 3,2 % 3,4 % 3,4 % 3,4 % 2,8 % 2,3 %

SR 5,5 % 6,6 % 7,6 % 8,2 % 7,7 % 6, 9 % 6,3 %

HU 4,3 % 4,4 % 4,7 % 4,3 % 3,4 % 2,6 % 1,8 %

EST 7,8 % 8,6 % 6,2 % 5,9 % 4,8 % 4,2 % 3,7 %

LVA 10,1 % 6,5 % 5,9 % 6,3 % 5,9 % 5,4 % 4,1 %

LTU 6,9 % 5,2 % 5,2 % 5,9 % 4,3 % 3,9 % 2,8 %

49

Vysokoškoláci logicky patří ke skupině s nejnižší nezaměstnaností ze všech skupin obyvatel. Stejně jako u obyvatel se základním i středním vzděláním dosahují vysokoškoláci nižší míry nezaměstnanosti s výjimkou Slovenska, ve státech V4. Rozdíly jsou zde však minimální. To dokazuje kvalitu vysokých škol v Pobaltských republikách a skvělé uplatnění jejich absolventů. Ve všech zemích V4, kromě Slovenska, v období 2010-2016 míra nezaměstnanosti vysokoškoláků klesla. Nejlépe je na tom Maďarsko s mírou nezaměstnanosti 1,8 %, následuje Česká republika, kde nezaměstnanost vysokoškoláků činí 2,3 %, dále Polsko s 3,6 % a Slovensko s 6,3 %. K největšímu snížení nezaměstnanosti vysokoškolsky vzdělaných obyvatel (o 2,5 p. b.) došlo od roku 2010 v Maďarsku. Jediným státem V4, kde došlo ke zvýšení nezaměstnanosti vysokoškoláků (o 0,8 p. b.) je Slovensko. V Pobaltských republikách se opět podařilo snížit nezaměstnanost lépe než ve státech V4. V roce 2010 se nezaměstnanost vysokoškoláku pohybovala v Pobaltí v rozmezí 6,9-10,1 %. Nejvíce nezaměstnaných vysokoškoláků bylo v roce 2106 v Lotyšsku (4,1 %), následovalo Estonsko (3,7 %) a nejmenší nezaměstnanost vysokoškoláků bylo zaznamenáno v Litvě (2,8 %). K největšímu snížení (o 6 p. b.) oproti roku 2010 však došlo v Lotyšsku.

Obrázek 7: Míra nezaměstnaných s ukončeným vyšším odborným a vysokoškolským vzděláním v letech 2010–

2016 v zemích V4 a v Pobaltských republikách Zdroj: The World Bank 2018

50