Strategie Evropa 2020 představuje hlavní hospodářskou a reformní agendu v rámci současného směřování Evropské unie. Rozvíjí základní principy Lisabonské strategie, jejíž platnost skončila v roce 2010. Na nutnost reforem ve vytyčených oblastech poukázal mimo jiné především hospodářský propad, který na konci prvního desetiletí sužoval Evropu (European Commission, 2010). Strategie Evropa 2020 se zaměřuje na pět klíčových odvětví, pro která byla stanovena předem daná kritéria a cíle, a to na národní úrovni. Krom jednotlivých národních cílů je však stanoven i cíl celoevropský jako jakási referenční hranice pro jednotlivé národní cíle.
Těchto pět vytyčených oblastí cílí na zvýšení vzdělanosti, zvýšení výdajů na výzkum a vývoj, snížení emisí skleníkových plynů, podporu sociálního začlenění a snížení chudoby. To vše na principu inteligentního a udržitelného růstu. Základem realizace tohoto plánu je tzv. evropský semestr. Evropský semestr stanovila Evropská komise a jedná se o roční cyklus, na jehož základě dochází ke koordinaci hospodářských politik členských států, čímž má být dosaženo navýšení ekonomického růstu a zároveň i efektivnějšího plnění vytyčených cílů v rámci Strategie Evropa 2020.
5.1. Strategie Evropa 2020 a národní cíle v segmentu vzdělávání
V segmentu vzdělávání Strategie Evropa 2020 byly vytyčeny dva aspekty, stanovené jako významné a vznikla tak potřeba je změnit. Jedná se o snahu o snížení předčasného ukončování školní docházky a zároveň také navýšení procentuálního podílu terciárně vzdělaných obyvatel ve věku 30-34 let. Předčasné ukončení školní docházky představuje významný problém a překážku pro další rozvoj hospodářského růstu, potenciál, jak ovlivňovat míru nezaměstnanosti a zároveň také zvyšovat počty osob zasažených chudobou a sociálním vyloučením. Cílem je, aby průměr EU v rámci Strategie Evropa 2020 dosáhl do roku 2010 hodnoty 10 %. Druhou problematikou je nízká míra terciárně vzdělaných obyvatel ve věku 30-34 let. To nejen že omezuje produktivitu práce a míru inovací, ale především vytváří nedostatek pracovníků v pozicích náročných na znalostní kapitál. Zároveň je však potřeba zvolit takový vzdělanostní cíl, který by neznamenal riziko, že terciárně vzdělaní pracovníci budou obsazováni do pracovních pozic určené pro osoby s nižším vzděláním. Cílem Strategie Evropa 2020 je, aby do roku 2020
34
činil průměr EU více než 40 % obyvatel ve věku 30-34 let, kteří jsou terciáně vzdělaní (European Comission, 2018).
Uveďme individuální plány jednotlivých států v rámci strategie Evropa 2020 pro vzdělávání. Nejprve jsou uvedeny plány států V4, následují Pobaltské republiky. Jednotlivé plány shrnuje tabulka 1
Tabulka 1: Národní cíle V4 a Pobaltských republik v oblasti vzdělávání – Strategie Evropa 2020
Zdroj: vlastní zpracování podle (European Commission 2017)
Jak vyplývá z tabulky 1 Polsko usiluje v rámci Strategie Evropa 2020 o snížení míry předčasného ukončení školní docházky na 4,5 % a navýšení počtu terciárně vzdělaných obyvatel ve věku 30-34 let na více než 45 %. Zde je na místě podotknout, že ze všech zde komparovaných států si Polsko předsevzalo nejambicióznější cíle. V segmentu vzdělávání se Česká republika zavázala zvýšit podíl vysokoškolsky vzdělaných lidí ve věku 30-34 let na alespoň 35 %, a zároveň snížit poměr žáků předčasně opouštějících vzdělávací zařízení na 5,5
%. Tato hodnota byla zvolena proto, že Česká republika splňovala evropský průměr již při
Stát Předčasné ukončení školní
docházky
Terciáně vzdělaní obyvatelé ve věku
30-34 let
Polsko 4,5 % <45 %
Česká republika 5,5 % 35 %
Slovensko 6 % 40 %
Maďarsko 10 % 34 %
Estonsko 9,5 % 40 %
Litva 9 % 48,7 %
Lotyšsko 10 % 34-36 %
EU <10 % >40 %
35
podpisu Strategie Evropa 2020 v roce 2010. Tehdy tato hodnota činila 4,9 % a paradoxně od té doby mírně stoupala. Slovensko si vytyčilo za cíl navýšit podíl terciárně vzdělaných obyvatel ve věku 30-34 let na 40 % a u snížení míry předčasného ukončení školní docházky si předsevzalo snížit tuto hodnotu na 6 %. Maďarskem stanovené cíle jsou v kontrastu s těmi polskými naopak nejméně ambiciózní. Maďarsko v rámci Strategie Evropa 2020 usiluje o snížení míry předčasných ukončení školní docházky na 10 %, a zároveň usiluje o navýšení počtu terciárně vzdělaných obyvatel na hodnotu 34 % (European Comission, 2018).
V Estonsku si vytyčili jako národní cíl snížit míru předčasného ukončení školní docházky na 9,5 %. Počet terciáně vzdělaných obyvatel by měl vzrůst do roku 2020 na 40 %. Litva usiluje v rámci Strategie Evropa 2020 o snížení míry předčasného ukončení školní docházky na 9 % a počet terciáně vzdělaných obyvatel ve věku 30-34 let by se měl navýšit na 48,7 %. V Litvě tedy mají v oblasti terciálního vzdělávání cíl dosáhnout nejvyššího počtu vysokoškolsky vzdělaných obyvatel ze všech porovnávaných zemí. Hlavním důvodem je, že již v roce 2008 dosahoval počet terciáně vzdělaných obyvatel ve věku 30-34 let v Litvě téměř 40 %. Národním cílem Lotyšska je v rámci Strategie Evropa 2020 dosáhnout do roku 2020 snížení míry předčasného ukončení školní docházky na 10 % a počet terciáně vzdělaných obyvatel ve věku 30-34 let by se měl zvýšit na 34-36 %. Lotyšsko má tak ze všech Pobaltských republik nejméně ambiciózní cíl jak v oblasti terciálního vzdělávání, tak i v předčasném ukončení školní docházky (European Comission, 2018).
Pokud jde o srovnání států V4 a Pobaltských republik v tom, jaké si zvolily cíle, lze říci, že v Pobaltských republikách je větším problémem předčasné ukončení školní docházky, a proto se národní cíle všech 3 států blíží k 10 %, stejně jako cíl EU. Naopak terciální vzdělávání bylo v těchto státech na poměrně vysoké úrovni již v roce 2008, a proto jsou národní cíle jednotlivých států výše, než je cíl EU. Nejvyšší cíle má v obou oblastech z Pobaltských států Litva. Naopak ve státech V4 dosahuje předčasné ukončení školní docházky nižších hodnot, a proto jsou národní cíle ambicióznější než cíl EU. Jedinou výjimku tvoří Maďarsko, kde je cíl identický, tedy 10 %. Naopak v oblasti terciálního vzdělávání jsou na tom lépe ve srovnání s ČR a Maďarskem Pobaltské republiky. Slovensko a Polsko má však cíle velmi podobné jako Pobaltí. Nejvyšší cíle v zemích V4 má Polsko.
36