Obrázek 13: Podíl osob s terciálním vzděláním ve věku 30-34 let v Lotyšsku v letech 2008-2017 Zdroj: European Commission 2018
64
I v Lotyšsku činily investice do vzdělávání velkou část ze státního rozpočtu. Graf 13 ukazuje, že cíl ze Strategie Evropa 2020 bylo i v Lotyšsku již splněn. V roce 2008 činil podíl vysokoškoláků ve věku 30-34 let v této zemi 26,3 %. Od tohoto roku došlo k nárůstu na 45,6
%. V roce 2011 i Lotyšsko překonalo průměr EU. K mírnému poklesu vysokoškolsky vzdělaných obyvatel došlo v letech 2013-2014, od tohoto roku dochází opět k jejich nárůstu.
Estonsko – Vzdělávání je v Estonsku pod dohledem státu. Státní a místní vlády dohlíží na to, aby vzdělání bylo přístupné pro všechny, a také na to, aby bylo dostatečné množství vzdělávacích institucí pro všechny. (Euroskop, 2017). Ministerstvo školství a výzkumu, parlament a vláda Estonské republiky reguluje všechny vztahy vzdělávacího systému. Krajské lokální vlády a vzdělávací instituce mají své specifické úlohy při správě systému vzdělávání.
Předškolní instituce a školy řídí ředitel ve spolupráci s dozorčí a učitelskou radou. V estonském školství došlo v minulosti k rozsáhlým reformám. Dle Ministerstva školství Estonska (2016) se již v 90. letech Estonci inspirovali modelem tzv. „finského školství“ a udělili školám autonomii ve vyučování. Věnovali také velkou pozornost vzdělávání učitelů a hodnotili výkony studentů na mezinárodní úrovni. Také z tohoto důvodu se estonské školství řadí do top 10 nejlepších z EU a bylo velmi úspěšné i v testování PISA. Stejně jako v obou Pobaltských republikách, je povinná školní docházka na 9 let, tedy pro děti od 7 do 16 let. Školní rok trvá stejně jako v Litvě od 1.září do konce června. Systém vysokého školství je rozdělen na univerzity a neuniverzitní profesně orientované školy. Na těchto neuniverzitních školách je dosahováno vyššího odborného vzdělání, které odpovídá bakalářskému vzdělání na univerzitách. Výše školného na univerzitách se značně liší, ale pohybuje se v rozmezí 1023-6730 EUR ročně. Postgraduální studijní programy mohou být dražší, v závislosti na studijním programu a univerzitě. Více se platí za studia medicíny, práva či obchodních a společenských věd.
Hlavní problémy, které musí řešit estonská vláda v oblasti vzdělávání jsou následující – výrazné rozdíly mezi vzdělaností mužů a žen (ženy mají vyšší vědomosti), rozdíly mezi venkovskými a městskými školami v úrovni dosažených vědomostí studentů, přetrvávající rozdíly mezi muži a ženami v oblasti terciálního vzdělávání (Monitor vzdělávání a odborné přípravy, 2017). Estonská vláda přijala v minulosti některá opatření proti předčasnému ukončování vzdělání. V roce 2009 zvýšila počet let povinného vzdělání od 7 do 17 let. Dalšími kroky je také tzv. kariérové poradenství a zvyšování atraktivnosti odborného vzdělávání. Stejně jako v ostatních Pobaltských republikách je i v Estonsku nedostatek volných míst ve školkách, zvláště pak pro děti do 3 let věku. Do budoucna je v plánu vytvořit dalších 3200 míst pro tyto děti. Tento projekt je podporován také EFRR a ESR. Estonsko přijalo opatření ke zvýšení
65
účinnosti výdajů a přizpůsobuje se demografickým trendům, které vyžadují další koordinaci zdrojů. V roce 2015 začalo Estonsko re-centralizovat střední školy, především pak gymnázia.
Hlavním cílem je vytvoření co nejvyššího počtu státních škol a snížení počtu gymnázií provozovaných obcemi. Předpokládá se, že tato reforma bude mít pozitivní vliv na školní a předškolní vzdělávání. V souvislosti s rychle stárnoucí populací učitelů přijalo Estonsko opatření k zvýšení atraktivnosti profese učitele. V letech 2011-2016 byly platy učitelů navýšeny o 50 %. Hlavním cílem vlády je, aby průměrné platy estonských učitelů byly ve stejné výši, jako průměrné platy ostatních vysokoškolsky vzdělaných obyvatel, proto se budou i do budoucna platy učitelů v Estonsku navyšovat. Byla také přijata opatření k zajištění rovnosti a inkluze pro sociálně slabší, nebo zdravotně znevýhodněné studenty. V lednu 2017 Estonsko výrazně revidovalo systém financování vysokého školství. Univerzity jsou tak v současné době stejně jako v Lotyšsku financovány dle své výkonnosti, a to nejen v oblasti vědy a výzkumu, ale také z hlediska počtu úspěšných absolventů. Na univerzity je tak vyvíjen tlak, aby motivovaly studenty k ukončení studia v řádném termínu, bez prodlužování. Mezi další kritéria patří podíl absolventů, kteří jsou zaměstnáni, podíl studentů, kteří pokračují v navazujícím magisterském, či doktorském studijním programu, podíl zahraničních studentů apod. Od roku 2013 monitoruje Estonsko uplatnění jednotlivých absolventů vysokých škol na pracovním trhu.
Tento nástroj je nazýván OSKA a byl vyvinut s podporou ESF. Každých 5 let bude probíhat rozsáhlejší monitorování situace na jehož základě budou formulována doporučení, jak nejlépe vysokoškolské vzdělávání přizpůsobit potřebám trhu práce. V Estonsku je také podporována snaha o posílení soukromých investic do výzkumu a vývoje, které jsou zde nízké. Další problémy této oblasti se týkají nízké efektivity veřejných výdajů a nedostatku dovedností.
Nedávná opatření zahrnují podporu veřejných výzkumných institucí s cílem poskytnout pobídky pro veřejný i soukromý sektor.
66
Z obrázku 14 lze usoudit, že ačkoliv je estonské školství považováno za jedno z nejvyspělejších v Evropské unii, podíl osob s předčasně ukončeným vzděláním je nejvíce ze všech Pobaltských republik. Od roku 2008 došlo k poklesu o 4 p. b. V roce 2017 činil podíl osob s předčasně ukončeným vzděláním v Estonsku 10 %. Na rozdíl od ostatních Pobaltských republik, kde docházelo až na výjimky spíše k poklesu, v Estonsku docházelo vy vývoji podílu osob s předčasně ukončeným vzděláním k výraznějšímu kolísání. V letech 2008-2013 se podíl těchto obyvatel držel pod průměrem EU. V letech 2013-2014 však došlo k poměrně výraznému růstu z 9,7 % na 12 % a tím se dostalo Estonsko nad průměr EU. Až v roce 2017 se Estonsko opět dostalo pod průměr EU.
Obrázek 14: Podíl osob s předčasně ukončeným vzděláním v Estonsku v letech 2008-2017