PISA

V následující kapitole bude věnována pozornost dvěma oblastem z průzkumu PISA (2015) První je průměrná výkonnost všech 15letých studentů v zemi ve třech oblastech – vědě, matematice a četní. Tato výkonnost je hodnocena bez ohledu na typ školy a ročník, který student navštěvuje. Tento indikátor podává přehled o vzdělanosti populace a hodnotí tak kvalitu vzdělávání a školských systémů dané země. Dalším indikátorem je sociální spravedlnost. Školy by měly poskytovat dobré vzdělání pro všechny studenty, bez ohledu na vzdělání či kariéru jejich rodičů. PISA hodnotí, do jaké míry jsou rozdíly ve výsledcích vzdělávání spojeny se sociálním postavením rodičů, hodnotí rozdíly ve výkonnosti mezi zvýhodněnými a znevýhodněnými studenty. Identifikuje také podíl studentů, kteří vykazují dobré výsledky, přestože pocházejí ze znevýhodněného prostředí. Pro lepší srovnání jsou v grafu vždy zobrazeny 2 státy.

Dle obrázku 28 dosahuje ČR v oblasti vědy, matematiky i čtení je na republika lepších výsledků než Slovensko. Průměrná výkonnost žáků v oblasti vědy i matematiky zaznamenává v posledních letech pokles. Na Slovensku dochází i k poklesů průměrné výkonnosti v oblasti čtení. Jediným úspěšným bodem je v České republice čtení, ve kterém se žáci oproti jiným rokům mírně zlepšily, avšak v roce 2015 byl opět zaznamenán mírný pokles. Tyto výsledky vypovídají o tom, že v průběhu let jsou na žáky kladeny menší nároky, které se projevují právě v tom, že jejich předchůdci ve stejném věku měly větší vědomosti než oni, což by mohlo v budoucnu představovat jisté problémy v oblasti vzdělávání. Mnoho odborníků tvrdí, že Obrázek 28: Průměrná výkonnost 15letých studentů ve vědě, matematice a čtení v České republice a na Slovensku 2015

Zdroj: PISA Results 2015

87

hlavním důvodem je příchod moderních technologií, díky kterým je možno si mnoho informací vyhledat pomocí internetu, a žáci tak nemají snahu si některé vědomosti osvojit.

Jak vyplývá z obrázku 29, v oblasti sociální spravedlnosti má naopak navrch Slovensko, a to ve dvou ze tří sledovaných oblastí. Lepších výsledků dosáhlo Slovensko v tématu, které se týká sociálního prostředí, ze kterého děti pocházejí a také v rozdílech ve výkonnosti mezi zvýhodněnými a znevýhodněnými žáky. Dopad sociálního prostředí má v posledních letech na Slovensku stále menší vliv, naopak v České republice tento vliv neustále roste, což není pro české školství příznivý faktor. Stejný trend můžeme sledovat i v rozdílech výkonnosti mezi zvýhodněnými a znevýhodněnými žáky. Zatímco na Slovensku dochází ke snižování rozdílů mezi těmito žáky, v Česká republice tyto rozdíly v posledních letech narůstají. Jediným faktorem. ve kterém je Česká republika úspěšnější je podíl studentů, kteří pocházejí ze znevýhodněného prostředí, a přesto dosahují dobrých studijních výsledků.

Obrázek 29: Sociální spravedlnost v České republice a na Slovensku 2015 Zdroj: PISA Results 2015

Obrázek 30: Průměrná výkonnost 15letých studentů ve vědě, matematice a čtení v Maďarsku a v Polsku

Zdroj: PISA Results 2015

88

Z obrázku 30 vyplývá, že v průměrné výkonosti 15letých studentů ve vědě, matematice a čtení má jasně navrch Polsko. V obou státech však výkonnost v těchto dovednostech u žáků klesá stejně jako v ČR a na Slovensku. Především v Polsku dochází během let ke kolísání, hlavně pak v oblasti čtení. Polsko je však jediný stát V4, kde jsou tyto dovednosti nad průměrem OECD, jinak se všechny země drží pod průměrem. Nejhůře ze zemí V4 si vede Slovensko, následuje Maďarsko, Česká republika a první je již zmiňované Polsko.

Dle obrázku 31 je Polsko oproti Maďarsku jasným vítězem i v oblasti sociální spravedlnosti. Vítězí ve všech třech oblastech. Dopad sociálního prostředí, ze kterého děti pocházejí má v Polsku každoročně nižší dopad, rozdíl ve výkonnosti mezi zvýhodněnými a znevýhodněnými žáky se také neustále snižuje, stejně tak roste podíl studentů, kteří přestože pocházejí ze znevýhodněného prostředí, dosahují ve škole dobrých výsledků. Tyto výsledky odpovídají průměru OECD. Naproti tomu v Maďarsku sociální prostředí, ze kterého děti pocházejí má v posledních letech rostoucí vliv na jejich výsledky, nutno podotknout, že tento nárůst není nijak dramatický. Přesto je počet dětí v Maďarsku, které se s tímto problémem potýkají mnohem vyšší než v Polsku. I v oblasti rozdílů ve výkonosti mezi zvýhodněnými a znevýhodněnými žáky je vývoj opačný než v Polsku. Rozdíly mezi žáky zaznamenaly v posledních letech mírný nárůst. I podíl studentů, kteří dosahují ve škole dobrých výsledku, přestože pocházejí ze znevýhodněného prostředí v posledních letech v Maďarsku klesá.

Všechny země V4, kromě Polska skončily pod průměrem OECD. Nejhůře dopadlo Maďarsko, dále Česká republika, Slovensko a prvenství opět patří Polsku.

Obrázek 31: Sociální spravedlnost v Maďarsku a v Polsku 2015 Zdroj: PISA Results 2015

89

Jak vyplývá z obrázku 32, lepší průměrné výkonnosti ve všech třech oborech dosahuje Estonsko, nutno podotknout, že v těchto průzkumech pravidelně obsazuje přední příčky.

Výsledky Estonska jsou vysoko nad průměrem OECD, a vykazují nejlepší výsledky nejen z Pobaltských republik, ale ze všech komparovaných států. Ani Estonsku se však nevyhýbá všeobecný trend všech zemí, tedy mírný pokles v dovednostech 15letých žáků, oproti rokům předchozím. Jedinou výjimkou je čtení, ve kterém dochází ke zlepšování výsledků. V Lotyšsku se průměrná výkonnost 15letých žáku ve vědě, matematice a čtení pohybuje těsně pod průměrem OECD. Vývoj v posledních letech ve vědě a matematice má spíše klesající tendenci, ve čtení stejně jako v Estonsku dochází v poslední době k mírnému nárůstu, avšak maximum z roku 2003 dosud překonáno nebylo.

Obrázek 32: Průměrná výkonnost 15letých studentů ve vědě, matematice a čtení v Estonsku a v Lotyšsku 2015

Zdroj: PISA Results 2015

Obrázek 33: Sociální spravedlnost v Estonsku a v Lotyšsku 2015 Zdroj: PISA Results 2015

90

Obrázek 33 dokazuje, že v oblasti sociální spravedlnosti je na tom lépe Estonsko, avšak rozdíly nejsou nijak výrazné. Obě země se nacházejí nad průměrem OECD. To značí větší pokročilost v této oblastí v Pobaltí než v zemích V4. Dopad sociálního prostředí v obou zemích má klesající tendenci a je velmi nízký. Odlišné výsledky lze sledovat v rozdílech mezi vědomostmi děti ze zvýhodněného a znevýhodněného prostředí. Zatímco v Lotyšsku se rozdíly neustále snižují, v Estonsku dochází k mírnému nárůstu těchto rozdílu. V oblasti dosahování dobrých výsledků dětí, které pocházejí ze znevýhodněného prostředí zaznamenalo větší úspěch Estonsko, kde je podíl těchto dětí větší než v Lotyšsku. Celkově tedy ve výzkumu v oblasti sociálních podmínek dopadlo lépe Estonsko.

Vzhledem k tomu, že výsledky Lotyšska jsou již rozebrány v obrázku 32 a 33, věnuje se tento text pouze situaci v Litvě. Lotyšsko je zde zobrazeno pouze pro lepší představu, jaká jsou v Litvě podmínky. Z obrázku 34 vyplývá, že průměrná výkonnost 15letých studentů ve vědě, matematice a čtení má v Litvě stejně jako v ostatních Pobaltských státech spíše klesající tendenci, a to především ve vědě. Litva je na tom s vědomostmi 15letých žáků ze všech Pobaltských států nejhůře, což může souviset s tím, že investuje do vzdělávání ze svého státního rozpočtu nejméně % HDP ze všech Pobaltských států, především pak do primárního vzdělávání. V matematice od roku 2009 nedochází k výrazným výkyvům a výsledky ze čtení se v posledních letech mírně zhoršují. Lotyšsko se tak jako jediná Pobaltská republika nachází ve svých výsledcích pod průměrem OECD.

Obrázek 34: Průměrná výkonnost 15letých studentů ve vědě, matematice a čtení v Litvě a v Lotyšsku 2015

Zdroj: PISA Results 2015

91

Obrázek 35 dokazuje, že i v oblasti sociální spravedlnosti skončila Litva z Pobaltských republik na poslední příčce. Její výsledky se v této oblasti pohybují kolem průměru OECD.

Dopad sociálního prostředí v Litvě má však stejně jako v obou dalších Pobaltských zemí klesající tendenci, což je pro vývoj školství pozitivním faktorem. O něco hůře je na tom v rozdílu ve výkonnosti mezi zvýhodněnými a znevýhodněnými studenty. Ten se sice také postupně snižuje, avšak pomalejším tempem než v Estonsku, či Lotyšsku. Vůbec nejhorší výsledek byl zaznamenán u třetího indikátoru, tedy podílu studentů, kteří dosahují dobrých školních výsledků, přestože pocházejí ze znevýhodněného prostředí. Zatímco v Lotyšsku i Estonsku podíl těchto studentů roste, v Litvě jejich počet naopak mírně klesá. I přesto dosahují ve výzkumu PISA Pobaltské státy lepších výsledků než země V4, které s výjimkou Polska ve všech oblastech dosahují horších výsledků, než je průměr OECD.

Obrázek 35: Sociální spravedlnost v Lotyšsku a v Litvě 2015 Zdroj: PISA Results 2015

92